Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - Jak žít dál po nevěře ženy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
23.4.12 19:45
Citát
Někde jsem četl tento citát,psala ho žena.„Pokud ve vztahu není věrnost není to vztah,ale pouze hra a partner,který je nevěry schopen,není partner,ale hlupák,který neví co chce.“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Berulína
25.6.12 19:01
Tak já mám doma něco podobného a nemám daleko k milenci. Nespali jsme spolu už hooodně dlouho, cca naposledy v listopadu, začínám zjišťovat jak jsem náruživá a on nic… pořád někde lítá, nikam mě s malou nevezme a pusu mi dá jen aby se neřeklo když odchází. Co s ženskou na kterou ten muž kašle???
- Citovat
- Upravit
18.8.14 06:52
Po 25 letech jsem zažil nevěru manželky. Děti už jsou dospělé. Jak to začalo. Klasika, manželka samé kafíčko údajně s kamarádkou, údajně s kolegyněmi začala chodit na večírky a návštěvy. Důvěřoval jsem. Pak začaly vysoké účty za mobil a nakonec ho přede mnou začala schovávat. Jednoho večera jsem se opil, střízlivý bych to nedokázal. Zeptal jsem se, co znamenají ty SMS a to schovávání telefonu, zda je ochotna nechat poslat výpis. Přiznala se. V tu chvíli, když se to potvrdí, z Vás něco spadne, na druhou stranu máte pocit, že se zhrotil svět, 25 let života v čudu, co s tím, jak dál, co říci dětem, vše se zhroutí jak domeček z karet. Druhý den jsem chtěl jít za ní do práce a udělat tak trochu scénu. Ovládl jsem se a napsal SMS, jak si to představuje dál. Odpověděla, že mě má ráda a že ode mne nechce odejít. Vyhledal jsem on-line poradnu (www.partnerske-vztahy.eu) a postupoval podle rad tam uvedených. V prvních chvílích jsem měl pocit, že jí musím všechno mimopracovní zakázat. Pak jsme postupně obnovili komunikaci, i když to trochu drhlo, pobrečeli si. Nakonec jsme podle rad vyplnili takový jakoby dotazník jeden pro druhého, je potřeba k němu přistoupit až v okamžilu, kdy přejdou první emoce. Tam jsme zjistili, že příčinou jsem byl já. V práci každý den nejméně do 16.30 hod., dlouhodobý stres, doma jsem nic nedělal, nebo minimum, práce na údržbě domu stály, když žena něco chtěla tak jsem ji odsekl, ať si to udělá sama, nebo že s námi nemusí být, když se jí to nelíbí. Dnes vidím, jak jsem byl hnusný. V práci měla mladšího kolegu, ten byl bez přítelkyně, která mu odešla k jinému, dělali spolu, prohodily své problémy a jiný problém byl na světě. Mojí ženě chybělo pochopení a milé slovo, dúkaz náklonnosti, tak se začali scházet. Podle indícií si myslím, že na sex nedošlo, avšak na to kam až došli se neptám a nechci to vědět. Na jmenovaných stránkách jsem se dozvěděl, že problémy jsou vlastně dva. Můj se ženou, který si musíme vyřešit sami a její s přítelem, který si musí vyřešit oni. My jsme si svůj problém vyříkali, nastavili pravidla pro budoucí soužití, upustil jsem od zákazů kontaktů s příteli a kolegy, je to hloupost, i na rozlučkový večírek s kolegyní půjde, i když tam bude on, jenom jí tam odvezu a zase pro ní dojedu. Chci aby mi říkala kam a ským jde a já ji za to slíbil, že jí nikde osobně kontrolovat nebudu, jenom pro ní někdy třeba přijedu na kávu a tak, ale dovnitř nepůjdu. Dnes po 14 dnech jsme ve stavu, že otevřeně hovoříme o svých pocitech, o tom, co a jak si řekla s přítelem když to ukončovala, oba chápeme, že po oněch asi 8 měsících od první jiskry k sobě něco cítí, že city nejde utnout a že musí odeznít, ona má pocit, že ublížila i jemu, avšak údajně i on chápe, že je konec a respektuje to, kam moje žena patří. Hovoříme o tom, co, jak a proč cítila k němu. Při jednom dost citově emotivním rozhovoru mi řekla, jakou měla hrůzu a představy, co se stane, až mi to dojde, zároveň si přála, aby už to přišlo. Já to cítím trochu tak, že vlastně volala o pomoc a já ji neslyšel. Myslím si, že jsme první manželskou krizi překonali, já jsem pochopil, jak se s partnerkou nejedná a jak je snadné ji ztratit, ona, myslím si, pochopila, co cítí ke mně a že chceme zůstat spolu. Závěrem, z vlastní zkušenosti, si v první chvíli ujasněte, zda chcete zůstat spolu. Pokud ano, nechte vyprchat prvotní emoce, komunikujte, hledejte společně příčiny nevěry a cesty, jak z toho ven, ujasněte si, co dál oba od vztahu očekáváte a nastavte pravidla, jak toho dosáhnout a jak to dodržovat. Přeji všem alespoň tolik štěstí, kolik jsem měl já, zároveň se vyvarujte mých chyb, mluvte spolu pořád, diskutujte a řešte problémy společně, nestavte zaměstnání nad manželský vztah.
Příspěvek upraven 18.08.14 v 09:16
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 07:22
@sign45 píše:
Po 25 letech jsem zažil nevěru manželky. Děti už jsou dospělé. Jak to začalo. Klasika, manželka samé kafíčko údajně s kamarádkou, údajně s kolegyněmi začala chodit na večírky a návštěvy. Důvěřoval jsem. Pak začaly vysoké účty za mobil a nakonec ho přede mnou začala schovávat. Jednoho večera jsem se opil, střízlivý bych to nedokázal. Zeptal jsem se, co znamenají ty SMS a to schovávání telefonu, zda je ochotna nechat poslat výpis. Přiznala se. V tu chvíli, když se to potvrdí, z Vás něco spadne, na druhou stranu máte pocit, že se zhrotil svět, 25 let života v čudu, co s tím, jak dál, co říci dětem, vše se zhroutí jak domeček z karet. Druhý den jsem chtěl jít za ní do práce a udělat tak trochu scénu. Ovládl jsem se a napsal SMS, jak si to představuje dál. Odpověděla, že mě má ráda a že ode mne nechce odejít. Vyhledal jsem on-line poradnu (www.partnerske-vztahy.eu) a postupoval podle rad tam uvedených. V prvních chvílích jsem měl pocit, že jí musím všechno mimopracovní zakázat. Pak jsme postupně obnovili komunikaci, i když to trochu drhlo, pobrečeli si. Nakonec jsme podle rad vyplnili takový jakoby dotazník jeden pro druhého, je potřeba k němu přistoupit až v okamžilu, kdy přejdou první emoce. Tam jsme zjistili, že příčinou jsem byl já. V práci každý den nejméně do 14.30 hod., dlouhodobý stres, doma jsem nic nedělal, nebo minimum, práce na údržbě domu stály, když žena něco chtěla tak jsem ji odsekl, ať si to udělá sama, nebo že s námi nemusí být, když se jí to nelíbí. Dnes vidím, jak jsem byl hnusný. V práci měla mladšího kolegu, ten byl bez přítelkyně, která mu odešla k jinému, dělali spolu, prohodily své problémy a jiný problém byl na světě. Mojí ženě chybělo pochopení a milé slovo, dúkaz náklonnosti, tak se začali scházet. Podle indícií si myslím, že na sex nedošlo, avšak na to kam až došli se neptám a nechci to vědět. Na jmenovaných stránkách jsem se dozvěděl, že problémy jsou vlastně dva. Můj se ženou, který si musíme vyřešit sami a její s přítelem, který si musí vyřešit oni. My jsme si svůj problém vyříkali, nastavili pravidla pro budoucí soužití, upustil jsem od zákazů kontaktů s příteli a kolegy, je to hloupost, i na rozlučkový večírek s kolegyní půjde, i když tam bude on, jenom jí tam odvezu a zase pro ní dojedu. Chci aby mi říkala kam a ským jde a já ji za to slíbil, že jí nikde osobně kontrolovat nebudu, jenom pro ní někdy třeba přijedu na kávu a tak, ale dovnitř nepůjdu. Dnes po 14 dnech jsme ve stavu, že otevřeně hovoříme o svých pocitech, o tom, co a jak si řekla s přítelem když to ukončovala, oba chápeme, že po oněch asi 8 měsících od první jiskry k sobě něco cítí, že city nejde utnout a že musí odeznít, ona má pocit, že ublížila i jemu, avšak údajně i on chápe, že je konec a respektuje to, kam moje žena patří. Hovoříme o tom, co, jak a proč cítila k němu. Při jednom dost citově emotivním rozhovoru mi řekla, jakou měla hrůzu a představy, co se stane, až mi to dojde, zároveň si přála, aby už to přišlo. Já to cítím trochu tak, že vlastně volala o pomoc a já ji neslyšel. Myslím si, že jsme první manželskou krizi překonali, já jsem pochopil, jak se s partnerkou nejedná a jak je snadné ji ztratit, ona, myslím si, pochopila, co cítí ke mně a že chceme zůstat spolu. Závěrem, z vlastní zkušenosti, si v první chvíli ujasněte, zda chcete zůstat spolu. Pokud ano, nechte vyprchat prvotní emoce, komunikujte, hledejte společně příčiny nevěry a cesty, jak z toho ven, ujasněte si, co dál oba od vztahu očekáváte a nastavte pravidla, jak toho dosáhnout a jak to dodržovat. Přeji všem alespoň tolik štěstí, kolik jsem měl já, zároveň se vyvarujte mých chyb, mluvte spolu pořád, diskutujte a řešte problémy společně, nestavte zaměstnání nad manželský vztah.
To chce hodně síly, si umět tohle vše přiznat a ustát to.. Ale upřímně bych zase tak moc sebe neobviňovala, trošku mi to zní, jakože ty můžeš za vše co udělala ona 
Ale do toho vidíte jen vy dva, obdivuji, že jsi se s tím takhle porval a upřímně přeji, abyste si tím už nikdy nemuseli projít 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 07:24
Jinak je tu někdo ochotný rozvést debatu o tom, proč by měla ženská nevěra býti horší než ta mužská? Nerozumím tomu, ale už jsem tento názor slyšela od více mužů. Přijde mi to dosti zvláštní a pokrytecké… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 08:25
@0Minnie0 píše:
To chce hodně síly, si umět tohle vše přiznat a ustát to.. Ale upřímně bych zase tak moc sebe neobviňovala, trošku mi to zní, jakože ty můžeš za vše co udělala ona
No, k tomu právě člověk musí najít sílu, přiznat si, co bylo a jak to bylo. A já na ní byl opravdu hnusný a byl jsem si „Jí“ jistý. Ale partner není věc, to je hromada drobností a citů. A když se to rozbije, je logické, že partner(ka) hledá to, co ve vztahu chybí. Přiznám se, že i já jsem měl myšlenky ma mimomanželský vztah, ale zůstal jsem u myšlenek. I tohle je znamení, že ve vztahu něco neklape a je třeba to řešit, já to neviděl. Vyhráno možná ještě nemám, je to čerstvé 14 dní, ale pracujeme na tom, myslím, že to chceme oba napravit, že nechceme zahodit společných 25 let. Na druhou stranu pevně věřím, že nás to jak každého jednotlivě, tak náš společný vztah posílí a posune dál. já jsem se chtěl jenom podělit hlavně o to, že o vztah je potřeba neustále pečovat, mluvit o problémech, pokud se vyskytnou pochyby tak sice důvěřovat, ale citlivě prověřovat. A přiznat si, že klopýtnout může každý, jsme lidi a člověk není neomylný. Důležité je si přiznat, že to bylo špatně, že to byla chyba a pro příště se takových chyb vyvarovat a předcházet jim. Můj brácha měl s koro v 50-ti letech nemanželské dítě, asi to měli daleko těžší to vyřešit, ale také to překonali, a to se brácha občas o nemanželskou dceru stará. Jinak k Tvé reakci, vycházím z rad na uvedených stránkách a on-line komunikaci. Já jsem jí skutečně vytvořil podmínky k tomu, že začala hledat to, co jí doma chybělo (to je hromada dtrobností, které zde nejde jen tak popsat, to by bylo na dýl). Naneštěstí byl na blízku kolega (dělají spolu v jedné malé kuchyni, malý kolektiv, prostor k řešení soukroných problémů), v jádru hodný člověk, o něco mladší než žena, kterému přítelkyně odešla k jinému, trochu má problém navazovat kontakty, oba měli problémy, slovo dalo slovo, oba zřejmě citově strádali… Ale to všechno byl důsledek nějaké příčiny, kterou jsem nechtěl vidět a neřešil jsem ji. A jak jsem se dozvěděl, skutečně v těchto případech vznikají dva problémy. Ten můj s mojí ženou, a ten její s přítelem. Každý se musí vyřešit zvlášť. Otevřeně (a nebylo to na obou stranách bez slz) jsme si promluvili o tom, jak to spolu ukončili, co si řekli. Já prostě musím pochopit, že mezi nimi určitý citový vztah vznikl, jinak by se nescházeli, a ten že musí odeznít. Samozřejmě musím být na pozoru, ale ne ji sledovat na každém kroku, dělat přepadovky. Já své chyby přiznal, ona také přiznala, že to bylo špatné řešení, děti ani blízcí o tom nevědí. Ona na druhou stranu ví, že jiné selhání už tolerovat nebudu, v tom případě by musela odejít, museli bychom to oznámit dětem (jsou už samozřejmě dospělé)a přátelům. Jinak ty pocity, které provázejí první dny po potvrzení nevěry, nepřeju ani svému největšímu nepříteli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 08:28
@0Minnie0 píše:
Jinak je tu někdo ochotný rozvést debatu o tom, proč by měla ženská nevěra býti horší než ta mužská? Nerozumím tomu, ale už jsem tento názor slyšela od více mužů. Přijde mi to dosti zvláštní a pokrytecké…
Já osobně to cítím tak, že ve většině případů, je muž, lovec, prostě na lovu, jde po kořisti, s minimem citů. Neplatí to samozřejmě 100%. Zato žena podle mě v naprosté většině doprovází nevěru silnějším či slabším citovým vztahem, zamiluje se. Výsledek a důsledek je podle mě stejný, ukončit nevěru s citovým podtextem je asi trochu těžší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 08:34
@0Minnie0 píše:
Jinak je tu někdo ochotný rozvést debatu o tom, proč by měla ženská nevěra býti horší než ta mužská? Nerozumím tomu, ale už jsem tento názor slyšela od více mužů. Přijde mi to dosti zvláštní a pokrytecké…
Nevěra ženy může skončit tím, že chlap doma živí kukaččí mládě. U nevěry muže tohle riziko jeho žena nenese.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 09:27
Já myslím, že ať se provalí mužská, nebo ženská nevěra, pořád je to provalená nevěra partnera, která bolí stějne, nerozlišovala bych jestli bolí víc ženu, nebo muže
@sign45 myslím,že jste ten začátek zvládli dobře a máte dobře našlápnuto, jen s tou kontrolou, nobo hlášením kam a s kým jde, dala bych si pozor, aby jste nesměřovali k neustálym kontrolám… ona ta důvěra se těžko a dlouho buduje- my budujeme rok 
dejte si čas a připravte se na dlouhý boj, emocionální houpačku, držím vám oběma palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 09:43
@sign45 píše:
No, k tomu právě člověk musí najít sílu, přiznat si, co bylo a jak to bylo. A já na ní byl opravdu hnusný a byl jsem si „Jí“ jistý. Ale partner není věc, to je hromada drobností a citů. A když se to rozbije, je logické, že partner(ka) hledá to, co ve vztahu chybí. Přiznám se, že i já jsem měl myšlenky ma mimomanželský vztah, ale zůstal jsem u myšlenek. I tohle je znamení, že ve vztahu něco neklape a je třeba to řešit, já to neviděl. Vyhráno možná ještě nemám, je to čerstvé 14 dní, ale pracujeme na tom, myslím, že to chceme oba napravit, že nechceme zahodit společných 25 let. Na druhou stranu pevně věřím, že nás to jak každého jednotlivě, tak náš společný vztah posílí a posune dál. já jsem se chtěl jenom podělit hlavně o to, že o vztah je potřeba neustále pečovat, mluvit o problémech, pokud se vyskytnou pochyby tak sice důvěřovat, ale citlivě prověřovat. A přiznat si, že klopýtnout může každý, jsme lidi a člověk není neomylný. Důležité je si přiznat, že to bylo špatně, že to byla chyba a pro příště se takových chyb vyvarovat a předcházet jim. Můj brácha měl s koro v 50-ti letech nemanželské dítě, asi to měli daleko těžší to vyřešit, ale také to překonali, a to se brácha občas o nemanželskou dceru stará. Jinak k Tvé reakci, vycházím z rad na uvedených stránkách a on-line komunikaci. Já jsem jí skutečně vytvořil podmínky k tomu, že začala hledat to, co jí doma chybělo (to je hromada dtrobností, které zde nejde jen tak popsat, to by bylo na dýl). Naneštěstí byl na blízku kolega (dělají spolu v jedné malé kuchyni, malý kolektiv, prostor k řešení soukroných problémů), v jádru hodný člověk, o něco mladší než žena, kterému přítelkyně odešla k jinému, trochu má problém navazovat kontakty, oba měli problémy, slovo dalo slovo, oba zřejmě citově strádali… Ale to všechno byl důsledek nějaké příčiny, kterou jsem nechtěl vidět a neřešil jsem ji. A jak jsem se dozvěděl, skutečně v těchto případech vznikají dva problémy. Ten můj s mojí ženou, a ten její s přítelem. Každý se musí vyřešit zvlášť. Otevřeně (a nebylo to na obou stranách bez slz) jsme si promluvili o tom, jak to spolu ukončili, co si řekli. Já prostě musím pochopit, že mezi nimi určitý citový vztah vznikl, jinak by se nescházeli, a ten že musí odeznít. Samozřejmě musím být na pozoru, ale ne ji sledovat na každém kroku, dělat přepadovky. Já své chyby přiznal, ona také přiznala, že to bylo špatné řešení, děti ani blízcí o tom nevědí. Ona na druhou stranu ví, že jiné selhání už tolerovat nebudu, v tom případě by musela odejít, museli bychom to oznámit dětem (jsou už samozřejmě dospělé)a přátelům. Jinak ty pocity, které provázejí první dny po potvrzení nevěry, nepřeju ani svému největšímu nepříteli.
Chápu a rozumím..Říkám, chce to hodně odvahy a uvědomění si. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 09:44
@kalamitaa píše:
Nevěra ženy může skončit tím, že chlap doma živí kukaččí mládě. U nevěry muže tohle riziko jeho žena nenese.
Ta zase nese riziko, že jí jednou muž,,přitáhne domů" upíchnutého prcka s milenkou, nebo ne? V tomhle rozdíl nevidím. Nevidím v tom rozdíl v zásadě žádný, proto se ptám, jaké rozdíly a proč v tom vidí muži
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 09:54
@0Minnie0 píše:
Jinak je tu někdo ochotný rozvést debatu o tom, proč by měla ženská nevěra býti horší než ta mužská? Nerozumím tomu, ale už jsem tento názor slyšela od více mužů. Přijde mi to dosti zvláštní a pokrytecké…
protože ženská do toho dá city a chlap si jde pouze za jedním..ulovit..docílit odběru a ahoj 
Jsou vyjímky, kdy chlap spálí mosty, ale není to tak časté jako u žen 
tedy aspon já to tak chápu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 09:55
@sign45 píše:
Já osobně to cítím tak, že ve většině případů, je muž, lovec, prostě na lovu, jde po kořisti, s minimem citů. Neplatí to samozřejmě 100%. Zato žena podle mě v naprosté většině doprovází nevěru silnějším či slabším citovým vztahem, zamiluje se. Výsledek a důsledek je podle mě stejný, ukončit nevěru s citovým podtextem je asi trochu těžší.
pod to se podepisuju
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 10:03
@Denisa76 píše:
protože ženská do toho dá city a chlap si jde pouze za jedním..ulovit..docílit odběru a ahoj
Já znám z okolí tři případy, kdy chlap utekl od rodiny i od dětí, kvůli milence, která taky vypadala, že je jen na jednu noc… Nevím, všude jsou výjimky, ale zrovna o nevěře bych si asi netroufala tvrdit, že je někdy horší nebo,,lepší"
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.8.14 10:19
@chebskamaminka píše:
Já myslím, že ať se provalí mužská, nebo ženská nevěra, pořád je to provalená nevěra partnera, která bolí stějne, nerozlišovala bych jestli bolí víc ženu, nebo muže@sign45 myslím,že jste ten začátek zvládli dobře a máte dobře našlápnuto, jen s tou kontrolou, nobo hlášením kam a s kým jde, dala bych si pozor, aby jste nesměřovali k neustálym kontrolám… ona ta důvěra se těžko a dlouho buduje- my budujeme rok
dejte si čas a připravte se na dlouhý boj, emocionální houpačku, držím vám oběma palce
Chápu. Je to strašně citlivé téma. Já ji nechci kontrolovat na každém kroku, jen chci mít přehled, nebo spíš asi pocit, že ho mám. A aby mi zase úplně upřela právo přesvesčit se, že ona má vlastně pravdu a já jsem jen hloupě podezíravý, to mi taky nepřipadá fér. Ona přeci potřebuje zase získat mojí důvěru. S tím, abych ji pořád podezíral (i rok je dost nepředstavitelný)se těžko žije. Nemůže přeci všechno stavět na důvěře, kterou ale sama zklamala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
