Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@sign45 víš v tomhle mi přesně vyhovuje mimino, moc lidí, kteří by toto zažili v reálu kolem sebe nemám, tu se člověk vypovídá někomu, kdo zažil to samé, ono hlavně kdo to nezažil, ten to nepochopí ![]()
@sign45 píše:
Já jsem rád, že si mohu alespoň takhle popvídat s lidmi, kteří vědí o čem mluvím. S přáteli to moc nejde, ti jsou ve valné většině společní a my se dohodli, že to nyní necháme jenom na „nás třech“.
hele jestli stojí za to být dál s manželkou a nějak se s tím popasujete, určitě to bude lepší vztah než před tím a navíc, dostat od manželky takovouhle blankosměnku… všechny radosti máš před sebou
@chebskamaminka píše:
@sign45 víš v tomhle mi přesně vyhovuje mimino, moc lidí, kteří by toto zažili v reálu kolem sebe nemám, tu se člověk vypovídá někomu, kdo zažil to samé, ono hlavně kdo to nezažil, ten to nepochopí
Je to tak, člověku se trochu uleví, když vidí, že nás je víc, kdo s tím bojuje. jak jsem psal, myslím, že jsme pokročili, přesto mám pocit, že si žena neumí ani trochu představit, co prožívám. Ona taky při rozhovoru popsala, že to byl šok, trauma. Ale já mám pořád pocit, kdybych to přirovnal, že jí chytili při tom, jak trhá broučkovi nožičky. Sice cítí, že trhat broučkům nožičky se nemá a má pocit viny, že ji při tom chytli, ale já se cítím jako ten brouček. Ale mám ji rád, ona je také v jádru hodná „holka“ a chci s ní zůstat.
@pohledzdruhestrany píše:
hele jestli stojí za to být dál s manželkou a nějak se s tím popasujete, určitě to bude lepší vztah než před tím a navíc, dostat od manželky takovouhle blankosměnku… všechny radosti máš před sebou
Jednoznačně chci, jenom jsem ve fázi, a věřím, že je to jenom fáze, kdy si nejsem jistý, že vydržím, než to přebolí. Ono to u nás vzniklo mimo jiné mým pracovním nasazením, kdy jsem byl skoro rok ve stresu, do toho mi v dubnu odvezli do nemocnice matku a bylo jasné, že se nevrátí, v červenci měla pohřeb. A mě už moc sil nezbývá. Ale snažím se bojovat.
@sign45 píše:
Jednoznačně chci, jenom jsem ve fázi, a věřím, že je to jenom fáze, kdy si nejsem jistý, že vydržím, než to přebolí. Ono to u nás vzniklo mimo jiné mým pracovním nasazením, kdy jsem byl skoro rok ve stresu, do toho mi v dubnu odvezli do nemocnice matku a bylo jasné, že se nevrátí, v červenci měla pohřeb. A mě už moc sil nezbývá. Ale snažím se bojovat.
hlavně nebuď moc citlivej a chápavej, teda buď, ale s mírou, ona i hodná holka, když necejtí z chlapa sílu ráda hledá dál jinde, a to, že jsi chodil pozdě z práce, nevěnoval se neempatoval, jo jasně má to vliv, ale obávám, se, že to nikdy není hlavní důvod nevěry
@sign45 uleví a můžu i říct, že si člověk při tom čtení uvědomí, že jsou lidi, co jsou na tom i hůř, nebo spíše, že jsou i horší věci ve vztahu, než je nevěra
ano přesně ti rozumím, taky jsem měla pocit, že mě nechápe, vlastně ho pořád mám, neumí si ani trošku představit jaké to je, ikdyž si to po provalení hodně vyčítal a neměl se rád za to, když viděl, co to se mnou udělalo, tak pořád si za to může ON sám! protože on si zvolil to, že bude nevěrný, on byl ten kdo podváděl, on to mohl 100× zastavit a neudělal to, on lhal… 1000× jsem se ptala co se děje a snažila se, marně
je fajn, že dokážeš pojmenovat co k ní cítíš, s tím já třeba měla přes půl roku problém, mluvíte to je důležité, nevím jak dlouho u vás nevěra trvala, ale je v tom i s citama a to odmilování může být dlouhé pro ženy, pro tebe zase to smíření s tím, no jak vydržet fázi, než to přebolí, mě pomohly čtyři věci - můj malý syn, psycholožka, zaměstnat se co nejvíce a sex…
@sign45 tak klobouk dolů, pokud sis dokázal přiznat, že máš i svůj podíl na nevěře manželky.
Pokud to tedy není již ona zmiňovaná reklama…
@momi33 píše:
@sign45 tak klobouk dolů, pokud sis dokázal přiznat, že máš i svůj podíl na nevěře manželky.
Pokud to tedy není již ona zmiňovaná reklama…
Není to reklama, nemám sebenší důvod ji někomu dělat Proč. (sám jsem si tam objednal placený posudek, ještě jsem ho ani nedostal ale zaplatil jsem, a ani nevím, zda mi ještě pomůže nebo ne). Já mám problém a snažím se ho řešit. Jak jsem psal, prostě jsem byl dlouhou dobu flegmatik a se ženou jsem jednal hnusně. A prostě se sešla souhra okolností, nový koega bez partnerky, slovo dalo slovo. Já to tak beru, že problém jsme měli, ale určitou vinu má samozřejmě i ona, nemusela to řešit nevěrou. Ale to je nyní druhotné. Prioritní je, že to oba chceme řešit, že chceme zůstat spolu. Už o našem problému, tedy mém a manželky a jejím problému, tedy jejím s kolegou, mluvíme docela otevřeně, ujasnili jsme si pravidla a postavení. Dokonce jsem schopen a ochoten akceptovat fakt, že po několikaměsíčním vzájemném scházení a náklonnosti k sobě mají i určité citové vazby, které, pokud to myslí žena vážně, musí odeznít. Co mě trochu znepokojuje (no je to zatím čerstvé) je fakt, že ačkoli si ujasnili ukončení vztahu, ten její kolega vede takové řeči, že už si jinou hledat nebude a podobně, což což situaci neprospívá a „odmilování“ ztěžuje (alespoň si to myslím). Nejhorší na tom všem je, že to není žádný hajzl, kterým by člověk pohrdal, alespoň co já ho znám z minulosti, tak je to pracovitý člověk, měl smůlu na ženský a není moc šťastný. (asi teť chvíli byl). Ale litovat ho nebudu. Já jsem i za svobodna ctil pravidlo, že vdaná ženská je pro mě tabu. Tak že mi věřte, že se nepokouším o žádnou reklamu, prostě řeším svůj problém, ty uvedené stránky se naskytly mezi prvními, pomohly mi se zorientovat a asi i proto, že jsme oba klidnější povahy a chceme hledat řešení, nám pomohly. V žádném případě nikoho nenutím ani nenabádám, aby na ně chodil. Znova opakuji, nechci dělat reklamu. Ale jedna rada zní, navzájem si říci, co je podle každého znás příčinou krize manželství a je při tom třeba považovat vlastní nevěru už za nějaký následek, ne příčinu. Uvidíte, že každá takové důvody najde. Šťastný partner nehledá náhradu.
Příspěvek upraven 19.08.14 v 06:45
ano přesně ti rozumím, taky jsem měla pocit, že mě nechápe, vlastně ho pořád mám, neumí si ani trošku představit jaké to je, ikdyž si to po provalení hodně vyčítal a neměl se rád za to, když viděl, co to se mnou udělalo, tak pořád si za to může ON sám! protože on si zvolil to, že bude nevěrný, on byl ten kdo podváděl, on to mohl 100× zastavit a neudělal to, on lhal… 1000× jsem se ptala co se děje a snažila se, marně
je fajn, že dokážeš pojmenovat co k ní cítíš, s tím já třeba měla přes půl roku problém, mluvíte to je důležité, nevím jak dlouho u vás nevěra trvala, ale je v tom i s citama a to odmilování může být dlouhé pro ženy, pro tebe zase to smíření s tím, no jak vydržet fázi, než to přebolí, mě pomohly čtyři věci - můj malý syn, psycholožka, zaměstnat se co nejvíce a sex…
Přiznávám, že jsem měl na krizi svůj podíl, na druhou stranu mi je jasné, že svůj podíl má i žena, která se svobodně rozhodla mi zahnout. Ano, dokážeme se bavit i o tématech, která jsme dříve neotvírali a myslím, že oba upřímně. Dokážeme se bavit (a je to těžké pro mě) i o jejich citech k němu. Já si myslím, že to co řekne člověk jako první, spontánně, že to je pravda největší. Ona mi jako první reakci na to, proč mi s ním zahnula, co jí přitahovalo, odpověděla, že jí ho bylo líto. Jestli tomu je tak, tak by jim to stejně nikdy nefungovalo, vztah musí být postaven na jiných hodnotách než na lítosti. Ale to musí pochopit sama. Dokážeme si vyměňovat drobné něžnosti jako dřív (dávno tomu, jak jsem psal jsme spolu 25 let a nechali jasme vztah zevšednět) sex je také na úrovni cca před X lety, tedy upřímný a hezký, ještě nedávno mi připomínal tak trochu spíš povinnost. Problém vidím trochu v tom, že spolu dělají a to, že on jí připomíná, že přišel o city, že už si nikoho hledat nebude atd, tedy probouzí v ní další lítost. Asi se budu muset poradit s odborníkem a citlivě to dořešit.
@sign45 po přečtení musím říct, že Tvůj přístup k dané věci je správný. Uznal jsi i ty chybu a ke všemu jsi se postavil čelem a to je pro danou věc asi to nejdůležitější. Přeju Ti at to dopadne tak, aby jsi byl štastný a spokojený ![]()
@Denisa76 píše:
@sign45 po přečtení musím říct, že Tvůj přístup k dané věci je správný. Uznal jsi i ty chybu a ke všemu jsi se postavil čelem a to je pro danou věc asi to nejdůležitější. Přeju Ti at to dopadne tak, aby jsi byl štastný a spokojený
Děkuji za podporu. opravdu ji hodně potřebuji. já pevně věřím, že až z toho vyjdeme, budeme oba posíleni a budeme umět v budoucnu takovým situacím předcházet.
@sign45 píše:
Děkuji za podporu. opravdu ji hodně potřebuji. já pevně věřím, že až z toho vyjdeme, budeme oba posíleni a budeme umět v budoucnu takovým situacím předcházet.
víš co na všechno musí být dva a pokud Ty a Tvoje žena se máte rádi a chcete být spolu tak to zvládnete. Důležité je všemu co děláte věřit a nevzdat se ![]()
Myslím si, že čím jste si prošli bude pro Vás ponaučení a už nikdy nedovolíte, aby jeden nebo druhý klopýtl. Držte se ![]()
@pohledzdruhestrany píše:
hlavně nebuď moc citlivej a chápavej, teda buď, ale s mírou, ona i hodná holka, když necejtí z chlapa sílu ráda hledá dál jinde, a to, že jsi chodil pozdě z práce, nevěnoval se neempatoval, jo jasně má to vliv, ale obávám, se, že to nikdy není hlavní důvod nevěry
S tímhle souhlasím do puntíku. Zase to tak s tím sebeobviňováním nepřeháněj. A tvoje žena s ním stále dělá v práci??? A jsou v kontaktu???
@káťa píše:
S tímhle souhlasím do puntíku. Zase to tak s tím sebeobviňováním nepřeháněj. A tvoje žena s ním stále dělá v práci??? A jsou v kontaktu???
Já neobviňuju jenom sám sebe. Kdyby nechtěla, nezahla, sama se svobodně rozhodla mě podvést. Bohužel spolu dělají, je to takový bufet, malý kolektiv, na kuchyni nejsou sami, tam nic neřeší, oni se scházeli po práci na kafe a při každé příležitosti. Ale i tak najdou chvíli třeba u oběda si promluvit soukromě. Trápí mě to, ale vím, že žena odešla z jiné jídelny, kde ji šéfová deptala psychicky, tady má další dvě dobré kamarádky, ty dělají vedle kuchyně v prodejně, ta práce jí baví a ještě má odjakživa tak trochu psychické problémy se změnou zaměstnání, já jí mám rád a nechci ji v této fázi nutit ke změně. Samozřejmě, kdyby to nešlo, tak jsme se dohodli i na této variantě. O tom co si dnes spolu říkají spolu mluvíme, trochu z toho mám strach a snažím se hledat radu u odborníků. Zase se na druhou stranu utěšuju tím, že pokud to dokáže i za těhle podmínek překonat, tak ji to hodně posílí. Jsem v situaci, kdy se mi honí hlavou všechno možné, i nesmysly, pořád hledáme, jak z toho, úplně vybřednout. Tedy já jasno mám, trochu mě děsí ten přervávající kontakt s oním kolegou a i to, že sice ukončení vztahu uznal, ale lituje se před ní a právě lítost byla pravděpodobně jeden ze spouštěcích mechanizmů nevěry. Musím si to srovnat v hlavě, poradit s odborníkem a najít řešení, doufám konečné.
@Denisa76 píše:
víš co na všechno musí být dva a pokud Ty a Tvoje žena se máte rádi a chcete být spolu tak to zvládnete. Důležité je všemu co děláte věřit a nevzdat se
Myslím si, že čím jste si prošli bude pro Vás ponaučení a už nikdy nedovolíte, aby jeden nebo druhý klopýtl. Držte se
Jo jo. Já věřím, že až to překonáme, že budu moci ženě ukázat i tuto diskuzi, kde se našla spousta lidí, která mě podpořila a pomohla mi. Děkuji.