Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra - Jak žít dál po nevěře ženy?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
káťa
20.8.14 06:30
- Citovat
- Upravit
20.8.14 07:58
@káťa Já sama jsem toho názoru, že pokud se někdo rozhodne odpustit nevěru, měl by za ní udělat tlustou čáru a více ji neřešit ani v sobě, ani s partnerem. je vidět, že to znáš jen z druhé strany, holka člověk je člověkem, který není ani robot, ani nemá kamenné srdce a paměť má bohužel taky - to se tak krásně napíše, ale skutečnost je fakt jiná 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.8.14 08:01
@sign45 víš na jednu stranu ti rozumím, ale na druhou stranu tohle je diskuse a každý tu vyjádří svůj názor, ať už kladně, nebo záporně, to musíš přijmout, taky mi přijdou někdy dost tvrdé, ale je to princip diskutování 
u vás je to příliš čerstvé a kdo to z diskutujících zde nezažil absolutně nepochopí, ono dnes můžeš říkat toto a za měsíc, nebo půl roku druhé, protože si procházíš určitými fázemi srovnávání se s nevěrou, tohle je opravdu úplný začátek
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
20.8.14 08:09
@chebskamaminka píše:
@sign45 víš na jednu stranu ti rozumím, ale na druhou stranu tohle je diskuse a každý tu vyjádří svůj názor, ať už kladně, nebo záporně, to musíš přijmout, taky mi přijdou někdy dost tvrdé, ale je to princip diskutování
Vždyť mu tady ale nikdo „tvrdší“ radu, než aby se manželka přestala stýkat s milencem, nedal. Nevím, jakou měkčí radu v situaci, že má manželka plnou hlavu milence, bys chtěla dát. Přiznávám, že manželce to teď musí náramně vyhovovat a do žádného radikálního řešení se nehrne. Zakladateli říká co chce on slyšet, aby měla klid a milence má celý den v blízkosti.
Jako omlouvat nevěrníka, že je chudák, že se s milencem musí vídat, protože špatně snáší změny, aby neutrpěl citovou újmu atd. je…jak to nazvat a neurazit - nemoudré???
- Citovat
- Upravit
20.8.14 08:28
@káťa a kdo mluvil o téhle diskusi, já mluvím i o jiných - jako všeobecně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.8.14 08:29
@chebskamaminka píše:
@sign45 víš na jednu stranu ti rozumím, ale na druhou stranu tohle je diskuse a každý tu vyjádří svůj názor, ať už kladně, nebo záporně, to musíš přijmout, taky mi přijdou někdy dost tvrdé, ale je to princip diskutování
To je ten problém, že mám pořád zmatek v hlavě. Ještě si potřebuji některé otázky ujasnit, tedy čekám na odpověď odborníka a o víkendu bych si se ženou ještě hlouběji promluvil a upřesnil pravidla. Uvidím, jaký bude výsledek rozhovoru, zda uspokojí představy nás obou. Pokud neuspokojí a nenaleznem společná východiska a pravidla, pokusím se přesvědčit ženu, abychom absolvovali konzultaci u odborníka. Faktem je, že každý člověk je osobnost a to, co funguje u jedněch, nemusí fungovat jinde. Proto říkám, některé rady mi spíš nepomohly hlavně psychicky, spíš mi udělaly větší zmatek v hlavě. Beru to tak že je to diskuse a že zde každý píše svůj názor, ať je prospěšný nebo ne. Proto bych se rád na chvíli odmlčel a udělal si jasno v hlavě a ve vztahu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.8.14 08:37
@sign45 zmatek v hlavě mám občas i po roce… je to takovej koloběh, kolotoč, který dotáčí jen velice pomalu. Ono pokud to chce manželka zachránit udělá pro to vše a rada s odborníkem by jí neměla dělat problém, kontakt, když spolu pracují těžko přeruší a je to celkem překážka, ale ona ta změna práce by nebyla od věci ( taky do jíné pobočky ten milenec nemusí jít) a že to špatně nese, bohužel - do nevěry se pustila sama…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.8.14 09:09
@káťa píše:
Vždyť mu tady ale nikdo „tvrdší“ radu, než aby se manželka přestala stýkat s milencem, nedal. Nevím, jakou měkčí radu v situaci, že má manželka plnou hlavu milence, bys chtěla dát. Přiznávám, že manželce to teď musí náramně vyhovovat a do žádného radikálního řešení se nehrne. Zakladateli říká co chce on slyšet, aby měla klid a milence má celý den v blízkosti.
Jako omlouvat nevěrníka, že je chudák, že se s milencem musí vídat, protože špatně snáší změny, aby neutrpěl citovou újmu atd. je…jak to nazvat a neurazit - nemoudré???
Nemohu jinak než souhlasit… Docela zírám, co si někteří nechají líbit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.8.14 06:59
Tak další postřehy. Přišel mi rozbor od odborníka. (prosím nepovažovat za reklamu, přesto si stojím za tím, že postupy uvedené na jmenovaných stránkách nám pomáhají) Zkrátka: Najít kořeny problému, vždycky jsou doma, když ženě nic nechybí a partnerství ji naplňuje, nemá potřebu hledat jiný vztah nebo podléhat svodům. Váš problém nevěry jste Vy a žena. Vztah ženy s partnerem je její a jeho problém, který si musí vyřešit-uzavřít oni. Jakýkoli kontakt milence nic nevyřeší, ale může zhoršit. Jakékoli vyptávání se na detajly Vás sežere. Je potřeba se dohodnout, v klidu, zda spolu chcete zůstat a proč, zda to není zastírací manévr, zda není důvodem jenom strach z provalení před veřejností a podobně. už v této fázi je potřeba skusit zase věřit, je to hrozně těžké, u mě to byly zatím dvě těžké deprese. Jakmile nevěříte, začnete sledovat, vymýšlet coby, kdyby, sežere Vás to. Na příčiny už jsme přišli asi dříve, to jsme si řekli do očí. Ale zůstali jsme ve fázi, kdy jsme si řekli, že zůstaneme spolu a dál jsme nepokročili. Na rady odborníka z rozboru nic nezakazuji, nepřikazuji, jsme rovnocení partneři, nikdo není nadřazený, nejde o to, aby jeden z nás vyhrál, ale abychom spolu zase žili bez jakýchkoli problémů a šťastně. Nikdo z nás nesmí druhému dávat pocit, že jeden to zavinil a druhý je poškozený. Náš problém jsme si zavinili společně. Přesto mi nastínil možnost, ženu požádat, že by mi to dost pomohlo, a tak jsem ji tedy požádal, že by mi strašně pomohly ne sliby, ale jasné signály, že je konec a že i přetrvávající city, získané za několik měsíců nevěry vyprchávají a vyprchaly. Ten rozbor je složitější, proč tak a proč ne jinak, nebudu to pitvat. No a na několik dní jsme si dali na rozmyšlenou, aby každý z nás napsal na papír, to je důležité, aby to bylo kontrolovatelné, co si od vztahu do budoucna předtavuje, cíle, soužití, prostě všechno. No a po několika dnech si sedneme, najdeme mezi názoru na budoucí soužití kompromisy, pokud dojde k neshodě, a budeme kontrolovat plnění. A uděláme tlustou čáru, už se nebudeme bavit o minulém problému, budeme řešit budoucnost. Ale určitě budu do budoucna pozornější k potřebám své ženy, ale i ostražitější. Tedy můj názor. Buďte neustále pozorní ke svému partnerovi a buďte pro něj neustále atraktivní. Na druhou stranu buďte ostražití ke každé změně (zaměstnání, zvyků, oblékání, chování…), nenechte vztah zevšednit, nebuďte si sebou jistí, decentně a citlivě prověřujte, že je vše, tak jak má být, že nic nehrozí. Já třeba vidím, že jsem měl, když dělala narozeninový večírek s kolegy, decentně po půlnoci přijít, i když to bylo s kolegy a na otázku, co se děje, proč jsem přišel řící třeba, že mi doma bylo smutno a že se mi stýskalo, tak jsem přišel. Ale nesmíte partnerovi zavdat pocit, že ho sledujete, protože obzvláště tehdy, kdy už se něco začne dít, je na to hodně citlivý. A pokud možno, se většiny akcí účastněte spolu. I to Váš vztah posílí.
Až pokročíme, poreferuji.
Pro Káťu a Minnie - myslíte si, že pokud by chtěla v mimomanželském vztahu pokračovat, že by tomu změna zaměstnání, ať její, nebo jeho zabránila? Žena byla nevěrná, protože ji ve vztahu něco chybělo. Svou nevěrou mě zklamala a ztratila onu nepsanou manželskou důvěru. Ale já ji musel asi také něčím zklamat, taky musela pochybovat o tom, zda mi důvěřuje, pokud hlledala jiný vztah, nebo podlehla svodům, to už je jedno. Já si s ní v současnosti nastavuji pravidla dalšího soužití a kontrolní mechanizmy. Pokud je to jak tvrdíte, zastírací manévr, dříve nebo později to odhalím a skončíme. Ale nyní musíme najít důvěru jeden v druhého, pomáhat si, uvědomit si, že nejsme jeden druhého majetek, ale partneři, rovnocení. To je těžká otázka kdo je více vinen. Vini jsme oba. Co je horší, chovat se k ženě ošklivě, odsekávat, nepomáhat ji, nic doma nedělat, když se ji to nelíbí odseknout, že ji tady nikdo nedrží atd. atd., nebo to, že hledala chybějící city a pochopení jinde a skončilo to vztahem a nevěrou? Kdo z Vás je takový odborník, že to rozsoudí? Kdo první hodí kamenem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 00:07
Ahoj, když čtu, jak se snažíš situaci řešit, musím Ti vyjádřit svoji podporu. Připadá mi, že se k tomu stavíš hodně racionálně a držím palce, abys to takhle měl v sobě opravdu nastavené a aby Ti přístup vydržel. Počítej, že to nebude lehké a možná Tě časem, až přejde bezprostřední krize, vše dostihne. Pokud to ale myslíš se záchranou vztahu vážně, máš šanci to zvládnout. Prostě držím palce a budu rád, když si tu jednou přečtu, že jsi to opravdu zvládl a dokážeš být se ženou znovu šťastný. Dobrých konců totiž není nikdy dost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 00:16
@sign45 píše:
Tak další postřehy. Přišel mi rozbor od odborníka. (prosím nepovažovat za reklamu, přesto si stojím za tím, že postupy uvedené na jmenovaných stránkách nám pomáhají) Zkrátka: Najít kořeny problému, vždycky jsou doma, když ženě nic nechybí a partnerství ji naplňuje, nemá potřebu hledat jiný vztah nebo podléhat svodům. Váš problém nevěry jste Vy a žena. Vztah ženy s partnerem je její aVini jsme oba. Co je horší, chovat se k ženě ošklivě, odsekávat, nepomáhat ji, nic doma nedělat, když se ji to nelíbí odseknout, že ji tady nikdo nedrží atd. atd., nebo to, že hledala chybějící city a pochopeníjinde a skončilo to vztahem a nevěrou? Kdo z Vás je takový odborník, že to rozsoudí? Kdo první hodí kamenem?
promiň ale tohle je trochu masochistickej přístup, to co jsem zatučnil může platit, ale taky vůbec nemusí, to není přece absolutní pravidlo, důvody nevěry můžou bejt daleko širší, jen hra, jen dostátní další dávky drogy zamilovanosti, a chybějící city?? to je taky šíleně relativní, někomu můžou chybět city protože manžel hákuje, aby manželka mohla bejt doma s dítětem a rodina přežila a pak asi nemá chuť na cvrlikání… prostě ty přeci nejsi absolutně zodpovědnej za štěstí manželky, klidně může mít pocit, že jí chyběj city ale jen proto, že je nevyrovnané sama v sobě a neschopná si ujasnit svoje emoce, tak hledá někoho, kdo bude ještě ochotněj naslouchat a nic ho to nebude stát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 06:08
@pohledzdruhestrany píše:
promiň ale tohle je trochu masochistickej přístup, to co jsem zatučnil může platit, ale taky vůbec nemusí, to není přece absolutní pravidlo, důvody nevěry můžou bejt daleko širší, jen hra, jen dostátní další dávky drogy zamilovanosti, a chybějící city?? to je taky šíleně relativní, někomu můžou chybět city protože manžel hákuje, aby manželka mohla bejt doma s dítětem a rodina přežila a pak asi nemá chuť na cvrlikání… prostě ty přeci nejsi absolutně zodpovědnej za štěstí manželky, klidně může mít pocit, že jí chyběj city ale jen proto, že je nevyrovnané sama v sobě a neschopná si ujasnit svoje emoce, tak hledá někoho, kdo bude ještě ochotněj naslouchat a nic ho to nebude stát
Nejprve k tomu tučnému. pokud to plaí, že existují příčiny ve vztahu, a oba jsme sebekritičtí a jsme schopni je nalézt a pojmenovat, pak má cenu něco řešit. Pokud nechceme hledat, nechceme být sebekritičtí, pak je jeden z nás nebo jsme oba sobci. pokud chceme hledat, jsme sebekritičtí a není ve vztahu jediný důvod, pak je žena (exprasivně nevěrnice) a nemá cenu to řešit.
Dále cituji „klidně může mít pocit, že jí chyběj city ale jen proto, že je nevyrovnané sama v sobě a neschopná si ujasnit svoje emoce, tak hledá někoho, kdo bude ještě ochotněj naslouchat a nic ho to nebude stát“. Tak že jí přeci jenom doma něco chybí, není schpná si ujasnit, tedy není si city ve vztahu jistá, manžel není ochotný naslouchat…
Ale o tom to přeci je. Pokud najdeme shodu v tom, že chceme zůstat spolu, pak má smysl pokračovat. pokud pokračujeme, je třeba najín příčiny, a u nás byly příčiny v tom, jak jsme se k sobě chovaly, jak já k k ní, pitvat to by bylo na dýl, ale příčiny tam byly a vlastní nevěra pak byl důsledek. Ano, jeden z nejhorších, ale byl. Nebo by bylo lepší, kdyby žena ve vztahu jenom trpěla? pokud by příčiny nebyly k dohledání a přesto zahnula, pak zase nemá co řešit, bylo by to v ní. Já jsem takřka na 100% přesvědčený, že to bylo poprvé, že to bylo selhání nejen kvůli kořenům, jsme v jednom z nejhorších období, děti „vylétly z hnízda“ žena je docela pohledná, ale upřímně, ta údržba stojí čím dál tím víc a dá čím dál tím víc práce, (je jí 45 let) tedy stárnoucí žena a o tři roky ladší kolega, který je bez partnerky, lituje se, ženy se v práci všemožně zastává, zřejmě i dvoří - to byla moje ne hloupost, ale totální blbost a debilita, že mi to nedocvaklo okamžitě, přitom to jsou učebnicové příklady. Prostě pokud jsou kořeny problémů dohledatelné a jedná se o pevní klopýtnutí, proč to neřešit. Když byla manželka doma s dětmi, tak jsem hákoval i 16 hodin denně. Ale milý „pohledzdruhestrany“, to je období, kdy žena vidí jenom děti (teda pokud to není štětka) kdy potřebuje budovat hnízdečko atd.. Ne nejsem absolutně odpovědný za štěstí své ženy a ona není absolutně odpovědná za mé štěstí. Protože my jsme partneři, my jeden druhého nevlastníme, ani nejsme jeden za druhého odpovědní, My jsme každý sám odpovědný za sebe a za své činy. A to, jsk jsme ve vztahu šťastní, to je souhra shod, dohod, ústupků atd.. Ve vztahu nejde o to, kdo je za co, kdo je vůdčí, kdo podřízený, kdo je vinný, kdo poškozený. Manželský vztah je o souhře, o dohodě, o rovnocennosti a rovnoprávnosti. Nemá cenu řešit psychické poruchy, nevyrovnanost, to je na doktora. No a pokud někde jinde něco hledá, tak jsou dvě možné příčiny. Buďto, znova, jí doma něco chybí, to se dá zjistit jenom otevřenou diskusí, hledáním, případně pomocí odborníka. A nebo jí něco chybí od základu, tedy že špatně vybírala partnera, to se řeší hůře, ale není to neřešitelné. Já jsem ženatý 25 let a dost toho o své ženě vím, i když, jak se ukázalo, ne včecko, ale to je také dobře. Jak dlouho jste ženatý Vy a kolik takových problémů jste u sebe řešil, že vedete takové „fundované“ rady?
Vy máte totiž problém s něčím jiným. Prvně nejste schopen nebo ochoten připustit, že manželství je vztah dvou naprosto rovnocených partnerů, založený na dohodě, ne na nadřazenosti. Za druhé, skuste vždy každé Vaše řešení aplikovat obráceně, že je situace naprosto obrácená, že řešení navrhuje Vaše partnerka, ne Vy, a jak by jste se sám cítil při takových požadavcích.
Příspěvek upraven 22.08.14 v 07:21
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.8.14 06:21
@rfd píše:
Ahoj, když čtu, jak se snažíš situaci řešit, musím Ti vyjádřit svoji podporu. Připadá mi, že se k tomu stavíš hodně racionálně a držím palce, abys to takhle měl v sobě opravdu nastavené a aby Ti přístup vydržel. Počítej, že to nebude lehké a možná Tě časem, až přejde bezprostřední krize, vše dostihne. Pokud to ale myslíš se záchranou vztahu vážně, máš šanci to zvládnout. Prostě držím palce a budu rád, když si tu jednou přečtu, že jsi to opravdu zvládl a dokážeš být se ženou znovu šťastný. Dobrých konců totiž není nikdy dost
Děkuju. První okamžiky jsem naštěstí zvládl bez scén, a pak jsem se obrátil na internet, hledal odbornou pomoc. A hodně mi to opravdu pomohlo. Taky jsem měl ze začátku pocit, že mě zradila, že jí musím všechno zakázat, že ji budu všude kontrolovat… Po několika radách jsem dospěl k tomu, že teda nějaké kořeny problému jsou vemě (něco jsem nastínil výše) a že tedy i já jsem asi ztratil její plnou důvěru, když měla pocit, potřebu, hledat city jinde. Taky jsem jí něčím zradil. (jak jsem psal, kdo je bez viny, ať hodí kamenem, kdo posoudí, které zklamání partnera je horší, zda špatné jednání se ženou, někdy i pohrdání, zesměšňování v kolektivu, odmítání pomáhat a když se jí to nelíbilo, tak jsem ji řek seber se o odejdi, a nebo to, že se začala scházet s kolegou?) Myslím si, že děláme pokroky, řídíme se radami odborníka. Zda mě něco dostihne nebo ne? Každopádně budu už navždy pozornější k sebemenším změnám v chování ženy a budu s ní o všem hned diskutovat (dříve jsme se také bavili o všem) budu decentně ověřovat, že se nic neděje. Jediné, co by mě mohlo dostihnout, je asi recidiva ženy, ovšem zrovna tak jako jsem dal veškeré úsilí do zachování vztahu, zrovnatak bych vrhnul všechnu sílu do ukončení. V tom mám jasno a ví o tom i moje žena. Jak dalece se mnou chce ona být, jak dalece se bojí rozchodu nevím do hlavy jí nevidím a soudit pouze podle toho co říká také nejde, protože skutky ukáží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
22.8.14 06:38
@sign45 píše:
Pro Káťu a Minnie - myslíte si, že pokud by chtěla v mimomanželském vztahu pokračovat, že by tomu změna zaměstnání, ať její, nebo jeho zabránila? Žena byla nevěrná, protože ji ve vztahu něco chybělo. Svou nevěrou mě zklamala a ztratila onu nepsanou manželskou důvěru. Ale já ji musel asi také něčím zklamat, taky musela pochybovat o tom, zda mi důvěřuje, pokud hlledala jiný vztah, nebo podlehla svodům, to už je jedno. Já si s ní v současnosti nastavuji pravidla dalšího soužití a kontrolní mechanizmy. Pokud je to jak tvrdíte, zastírací manévr, dříve nebo později to odhalím a skončíme. Ale nyní musíme najít důvěru jeden v druhého, pomáhat si, uvědomit si, že nejsme jeden druhého majetek, ale partneři, rovnocení. To je těžká otázka kdo je více vinen. Vini jsme oba. Co je horší, chovat se k ženě ošklivě, odsekávat, nepomáhat ji, nic doma nedělat, když se ji to nelíbí odseknout, že ji tady nikdo nedrží atd. atd., nebo to, že hledala chybějící city a pochopení jinde a skončilo to vztahem a nevěrou? Kdo z Vás je takový odborník, že to rozsoudí? Kdo první hodí kamenem?
Hele, ty jdeš na všechno moc složitě a vědecky 
Pokud ti bude chtít mermomocí zahýbat, tak jí v tom změna zaměstnání samozřejmě nezabrání, ale pořád platí jedno zcela jednoduché pravidlo : SEJDE Z OČÍ, SEJDE Z MYSLI. Protože nevěra je, co si budeme nalhávat, obrovskou měrou o příležitosti.
- Citovat
- Upravit
22.8.14 06:45
@káťa píše:
Hele, ty jdeš na všechno moc složitě a vědecky
A jseš přesvědčená, že změnou zaměstnání, sejde z očí? já bydlím ve měste s cca 10 000 obyvateli, já nejsem z Prahy, tady si vidíme skoro do talíře. Buďto ví, že chce zůstat s rodinou, že k nám patrí a tohle bude chápat jako ošklivé selhání, a nebo v to bude nějak pokračovat, já na to přijdu a potáhne. Jednoduchá rovnice. Ale vědecky na to za pomocí odborníka jít musím, protože to chci dát do pořádku a nechci nic skazit. A zatím to funguje, cca 3 týdny po odhalení nevěry jsme schopní naprosto otevřených diskusí o problému z očí do očí, to také každý nedokáže. A blíží se doba, kdy budeme muset udělat tlustou čáru, a začít mluvit jenom o budoucnosti. Ale jakýkoli tlak na partnera nefunguje, tedy alespoň většinou. Protože potom to není rovnocený partner, ale podřízený a já diktuju. Takový vztah by Vám vyhovoval? A hlavní je, aby si žena uvědomila, zda ještě POTŘEBUJE tu příležitost využít, nebo zda je v manželství natolik spokojená, že ji to za to nestojí. O tom to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
Přeji Ti, ať to dopadne pro tebe co nejlépe.
/
Já sama jsem toho názoru, že pokud se někdo rozhodne odpustit nevěru, měl by za ní udělat tlustou čáru a více ji neřešit ani v sobě, ani s partnerem. Žádné připomínání, vyčítání atd.
Aby ale mohl nevěru odpustit, musí se nevěrný partner taky trochu snažit, což u tvojí ženy nevidím. Co pro váš vztah a jeho pokračování udělala??? „Promlouvá“ si s tebou, což jí nic nestojí a jinak nic.
S tvým momentálním přístupem si troufnu tvrdit, že váš vztah záleží na tom, co bude chtít milenec a na jeho případné šikovnosti, bohužel.
Zdá se mi, že ty se tak moc bojíš, aby neodešla úplně, že všechnu vinu hodíš na sebe a momentálně se spokojíš s čímkoli, jen když zůstane doma. Neboj se toho. Pokud tě chce, ať se snaží i ona, nedělej z ní chudinku