Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@káťa píše:
Vidím to naprosto stejně.A ptal jste se mě, co mě by bylo milejší. Tak samozřejmě by mi byl asi příjemnější ten vámi zvolený postup namísto toho, abych ztratila milence úplně. To je jasný. Ale na rovinu - já bych si vás nevážila jako chlapa. Bohužel. Mohla bych vás mít svým způsobem ráda, být na vás zvyklá, bylo by mi vás stoprocentně líto a nechtěla bych vám ublížit, ale nevážila bych si vás.
Nechtěla bych, aby mě někdo do něčeho nutil, ale pro můj vztah k vám by bylo pro mě osobně přínosnější, kdybyste se mnou vyrazil dveře, než tohle zoufalé, křečovité, empatické, analytické gesto. Pro mě by to bylo prostě absolutně nemužné.
prostě vztah je takovej koktejl emocí vědomejch, nevědomejch včetně archtetypálních, že nejde soubor dat nasypat do systému a software něco vyhodí a někdy je lepší intuitivně praštit do stolu, zase chápu, že pán je nějak lidsky nastavenej a ono bouchání do stolu, který nevychází od jeho vnitřní podstaty může bejt ještě horší (směšnější) než postup v rámci nastavený lidský letory
@káťa píše:
Vidím to naprosto stejně.A ptal jste se mě, co mě by bylo milejší. Tak samozřejmě by mi byl asi příjemnější ten vámi zvolený postup namísto toho, abych ztratila milence úplně. To je jasný. Ale na rovinu - já bych si vás nevážila jako chlapa. Bohužel. Mohla bych vás mít svým způsobem ráda, být na vás zvyklá, bylo by mi vás stoprocentně líto a nechtěla bych vám ublížit, ale nevážila bych si vás.
Nechtěla bych, aby mě někdo do něčeho nutil, ale pro můj vztah k vám by bylo pro mě osobně přínosnější, kdybyste se mnou vyrazil dveře, než tohle zoufalé, křečovité, empatické, analytické gesto. Pro mě by to bylo prostě absolutně nemužné.
To je také názor. Asi potřebujete mít pocit, že je chlap nadřazený. My jsme byli vždy zvyklí, o problémech diskutovat, ne že jeden nařizoval a bouchal do stolu. Akorát přišlo období, kdy jsme na to nějak zapomněli. Vy uvažujete o možnosti, že chcete zůstat nevěrná stůj co stůj. já ženě nyní věřím, že vztah zcela ukončila. Čas ukáže. A pokud tomu tak není, tak mi věřte, že ani rozmlácení stolu nepomůže. Ale já když s někým vyrazím dveře, tak je to definitivní.
@sign45 já nevím
zřejmne se snažíš velice a je to správné, jen těžko odhadovat jak to bere tovje žena, to ví jen ona, ale z toho co píšeš nejsem si až tak jistá, jestli jí to tím jaký jsi zaujal postoj příliš neulehčuješ - tím myslím, ne jí házet klacky pod nohy, ale neulehčuješ, tím jaké máš pro vše pochopení, že si ona může dopřát ten „luxus“ balancovat mezi dvěma muži, protože co říká milenci, ví také jen ona… chci tím říct, že s variantou buď a nebo, by asi si rychleji uvědomila co může ztratit…
@sign45 píše:
To je také názor. Asi potřebujete mít pocit, že je chlap nadřazený. My jsme byli vždy zvyklí, o problémech diskutovat, ne že jeden nařizoval a bouchal do stolu. Akorát přišlo období, kdy jsme na to nějak zapomněli. Vy uvažujete o možnosti, že chcete zůstat nevěrná stůj co stůj. já ženě nyní věřím, že vztah zcela ukončila. Čas ukáže. A pokud tomu tak není, tak mi věřte, že ani rozmlácení stolu nepomůže. Ale já když s někým vyrazím dveře, tak je to definitivní.
Ano, vztah by měl být rovnocenný, to souhlasím.
Ale vy jste to nastavil tak, že jste se pod svou ženu dosti podřadil.
Když někdo někomu provede sviňárnu, musí být připraven nést následky. To je férové. Pokud bych někomu provedla sviňárnu a on se mi ještě defacto za to div ne omluvil, shrbil se a nechal si vše líbit, hodně by se tím u mě shodil. Chlap by měl být rovnocenný parťák a ne třasiřutka, který udělá vše, jen abych neodešla.
Možná to píšu tvrdě, ale píšu to upřímně tak, jak to cítím já, jako žena.
@káťa píše:
Ano, vztah by měl být rovnocenný, to souhlasím.
Ale vy jste to nastavil tak, že jste se pod svou ženu dosti podřadil.Když někdo někomu provede sviňárnu, musí být připraven nést následky. To je férové. Pokud bych někomu provedla sviňárnu a on se mi ještě defacto za to div ne omluvil, shrbil se a nechal si vše líbit, hodně by se tím u mě shodil. Chlap by měl být rovnocenný parťák a ne třasiřutka, který udělá vše, jen abych neodešla.
Možná to píšu tvrdě, ale píšu to upřímně tak, jak to cítím já, jako žena.
jenže ona neprovedla sviňárnu, ona k tomu byla donucena špatným chováním manžela (málo empatie, pozdní příchody z práce), minimálně za to oba můžou stejně
![]()
@pohledzdruhestrany
Já nechci být hnusná, ale já tak nějak možná chápu mnaželku zakladatele, že se vzhlédla v jiném muži. Při vší úctě k sign45, podle mě z něj prostě necítí „chlapa“, ale ťunťu, kterého má jistého a který by se přetrhnul, jen aby ona byla spokojená a byla s ním. A protože je jí to samozřejmě hloupé a je jí ho líto, tak mu jako zástupný důvod své nevěry uvedla, že jí někdy odsekl či přišel pozdě z práce.
Sign45, určitě jste hrozně moc hodný a rozumný chlap, co by za něj leckteré ženské daly, ale všeho moc škodí, i té hodnosti, rozumnosti a empatie. Neponižujte se a myslete také trošku na blaho a prospěch svůj, nikoli jen vaší paní. Myslím, že by vám to OBĚMA mohlo být k užitku.
@káťa píše:
@pohledzdruhestrany
Já nechci být hnusná, ale já tak nějak možná chápu mnaželku zakladatele, že se vzhlédla v jiném muži. Při vší úctě k sign45, podle mě z něj prostě necítí „chlapa“, ale ťunťu, kterého má jistého a který by se přetrhnul, jen aby ona byla spokojená a byla s ním. A protože je jí to samozřejmě hloupé a je jí ho líto, tak mu jako zástupný důvod své nevěry uvedla, že jí někdy odsekl či přišel pozdě z práce.
Sign45, určitě jste hrozně moc hodný a rozumný chlap, co by za něj leckteré ženské daly, ale všeho moc škodí, i té hodnosti, rozumnosti a empatie. Neponižujte se a myslete také trošku na blaho a prospěch svůj, nikoli jen vaší paní. Myslím, že by vám to OBĚMA mohlo být k užitku.
Ale k tomu, jak jsem se choval, jsem dospěl sám, až když jsem se dozvěděl, kde mám hledat jádro problému. Ona sama mi řekla pouze to, že jí na mě mrzí, že jsem některé neshody až hádky řešil slovy „když se ti tady nelíbí tak běž“ ale mám-li být upřínmý, bylo toho víc. Moje žena nikdy neměla a nemá potřebu mít „chlapa“, nadřazeného pána tvorstva. Dříve jsme se k sobě chovali jako rovnocení partneři a vydrželo nám to cca 25 let. Já se přeci neponižuji, já hledám v tom „rozbitém“ zase rovnocenný vztah. Tady není otázka postavena, kdo z nás vyhraje a kdo prohraje. My už jsme společně jednu bitvu prohráli a nyní musíme společně vyhrát válku. Přiznat chyby vyžaduje odvahu, poučit se z nich taky, to není ponižování, to je zdravý rozum. A pokud k tomu i ona tak přistoupí, a já věřím že ano, tak máme vyhráno. pokud jí srdce nadále potáhne jinám, tak není co řešit. Ale určitě to není o ponižování. Protože pokud je na jedné straně ponižování, musí být na druhé straně povyšování, o tom vztahy nejsou. Já neznám Vás ani Vaši mentalitu, Vy vidíte problém zase jenom z toho co jsem napsal, a evidentně si z toho berete jenom to, co chcete slyšet. Já to ale cítím tak, jak to dělám. A cítím pokroky. A věřím tomu. A jako že jsem nevěřící, tak se držím rčení „Věř, a tvoje víra tě uzdraví“ tedy že i moje víra uzdraví náš vztah. Mým blahem bude, když si budu moci být jistý, že už k milenci nic necítí a že náš vztah je stejný jako před tím, posílený o tuhle neblahou zkušenost, tedy o něco lepší. Jak jsem psal, zatím je to tři týdny, tedy brzo na to, dělat nějaké velké závěry. Ale zrovna tak, jako já jsem se svobodně rozhodl udržet a povýšit náž vztah, zrovna takové svobodné rozhodnutí musí cítit a chtít ona. Jinak to nemá cenu. jinak to bude vždycky nějak tak trochu vynucené a tedy to nebude stejně fungovat.
Co je větší sviňárna? Zjednoduším to, být hnusný, ignorovat potřeby ženy, dávat ji najevo, že pro mě nic neznamená (když se ti to nelíbí tak si jdi), a nebo se začít tajně scházet s přítelem? Já se neodvážím hodit kamenem jako první.
@sign45 udělejte si to po svém. Jdete na to dobře. Teď má žena přesně to, co říká že jí chybělo. Takže.. hyn sa teprve ukáže. ![]()
@sign45 píše:
Ale k tomu, jak jsem se choval, jsem dospěl sám, až když jsem se dozvěděl, kde mám hledat jádro problému. Ona sama mi řekla pouze to, že jí na mě mrzí, že jsem některé neshody až hádky řešil slovy „když se ti tady nelíbí tak běž“ ale mám-li být upřínmý, bylo toho víc. Moje žena nikdy neměla a nemá potřebu mít „chlapa“, nadřazeného pána tvorstva. Dříve jsme se k sobě chovali jako rovnocení partneři a vydrželo nám to cca 25 let. Já se přeci neponižuji, já hledám v tom „rozbitém“ zase rovnocenný vztah. Tady není otázka postavena, kdo z nás vyhraje a kdo prohraje. My už jsme společně jednu bitvu prohráli a nyní musíme společně vyhrát válku. Přiznat chyby vyžaduje odvahu, poučit se z nich taky, to není ponižování, to je zdravý rozum. A pokud k tomu i ona tak přistoupí, a já věřím že ano, tak máme vyhráno. pokud jí srdce nadále potáhne jinám, tak není co řešit. Ale určitě to není o ponižování. Protože pokud je na jedné straně ponižování, musí být na druhé straně povyšování, o tom vztahy nejsou. Já neznám Vás ani Vaši mentalitu, Vy vidíte problém zase jenom z toho co jsem napsal, a evidentně si z toho berete jenom to, co chcete slyšet. Já to ale cítím tak, jak to dělám. A cítím pokroky. A věřím tomu. A jako že jsem nevěřící, tak se držím rčení „Věř, a tvoje víra tě uzdraví“ tedy že i moje víra uzdraví náš vztah. Mým blahem bude, když si budu moci být jistý, že už k milenci nic necítí a že náš vztah je stejný jako před tím, posílený o tuhle neblahou zkušenost, tedy o něco lepší. Jak jsem psal, zatím je to tři týdny, tedy brzo na to, dělat nějaké velké závěry. Ale zrovna tak, jako já jsem se svobodně rozhodl udržet a povýšit náž vztah, zrovna takové svobodné rozhodnutí musí cítit a chtít ona. Jinak to nemá cenu. jinak to bude vždycky nějak tak trochu vynucené a tedy to nebude stejně fungovat.Co je větší sviňárna? Zjednoduším to, být hnusný, ignorovat potřeby ženy, dávat ji najevo, že pro mě nic neznamená (když se ti to nelíbí tak si jdi), a nebo se začít tajně scházet s přítelem? Já se neodvážím hodit kamenem jako první.
Sign45, je to tvůj život, tvůj vztah, přeji hodně štěstí a budu ráda, když třeba někdy s odstupem času napíšeš, jak jsi pochodil. Za rok, za dva…
Tak o víkendu jsme poseděli, popovídali si o tom, jak si oba představujeme budoucí vztah, čeho se vyvarovat. Dohodli jsme se, že o krizi manželství, tedy o něvěře a o tom co jí předcházelo už nebudemem mluvit, protože víme oba, kde byby chyby. Myslím si, že i žena pochopila co chce a kde je v současnosti její místo, celou situaci chápe jako selhání a upřímně jí lituje. A já ji to věřím, protože jsem měl možnost jí docela dobře za společných 25 let poznat, i když dneska vím, že ne úplně. Tak že si myslím, že jsme krizi zažehnali (je to zatím krátce) pokud si vzpomenu s odstupem času, třeba za půl roku, za rok, tak se ozvu. A několik postřehů. Buďte pro své partnery vždy atraktivní, buďte pozorní, ale buďte i pozorní ke všem změnám ad běžného chování. Nepronásledujte, ale decentně prověřujte. Snažte se co nejvíce komunikovat, bavit se o problémech, pocitech, potřebách navzájem. A upřímně a nekomerčně, nebojte se vyhledat odborníka a poradit se s ním. V době, kdy jste plni emocí, můžete nějakou hloupostí zahodit vyřešení problému.
Mám vlastní čerstvé zkušenosti, podvedla jsem manžela…našla si milence…můj manžel mi neodpustil.
@greenplanet píše:
Mám vlastní čerstvé zkušenosti, podvedla jsem manžela…našla si milence…můj manžel mi neodpustil.
Za všechno se platí, to je celé. Snad to stálo za to.
Jo, chlapi tohle obecně snášejí hůř. S tím je třeba počítat.
@greenplanet píše:
Mám vlastní čerstvé zkušenosti, podvedla jsem manžela…našla si milence…můj manžel mi neodpustil.
bohužel, chlapi odpouštějí málokdy, někdy nechápu, že lidem ta nevěra za to stojí, když často tak litují po tom, ze svého okolí znám jen dva páry, které nevěra svedla opravdu dohromady
@greenplanet píše:
Mám vlastní čerstvé zkušenosti, podvedla jsem manžela…našla si milence…můj manžel mi neodpustil.
Tak dobrý ne? Čekala jsi snad od něho něco jiného? S tím se prostě musí počítat, když do něčeho takového jdeš.