Nevěra manželky - jak dál?

Dobrý den.
potřebuji poradit. S manželkou jsme již 16 let spolu.pred 2lety jsme se vzali. Máme 2krasné deti, terým jsou 4roky.
před 6lety nám to začalo skřípat. Nevěnoval jsem se vůbec manželce, přehlížel jsem její potřeby nepomáhal v domácnosti prostě jsem jí moc zanedbával.
Když za mnou přišla že to chce řešit pokaždé jsem utekl, nemluvil jsem s ní o problémech. Moc se tím trápila pokaždé když plakala, místo toho abych něco udělal, odešel jsem. nesnášel jsem její pláč, protože mne to taky trapilo, ale říkal jsem si, že to bude dobrý myslel jsem si, že mám svý jistý že se prostě nemůže nic stát, protože se přeci moc milujeme. Manželka bojovala trápila se, ale ale já prostě nereagoval. Nepřipouštěl jsem si žádný problém. Byl jsem moc tvrdohlavý nikdy jsem nepřišel abych jí uklidnil nebo si nasypal popel na hlavu, že jsem šmejd že se jí nevěnuji. nebyl jsem schopný se ani omluvit. Prostě jsem tenkrát pošlapal vše co jsme celých 10let budovali.
Pak se nerodily dětičky. problém přetrvával, ale měli jsme nový impuls.Asi rok a půl to bylo lepší řel bych že jsme byli i štastní. Ale pak jsem se vrátil do starých kolejí. Problémy přetrvávali až do té doby kdy mi manželka oznámila že už dál nemůže, že už to nezvládá a potřebuje pauzu, aby si uvědomila co vlastně od života dál chce, ale taky abych si to uvědomil já.
V tu chvíli jsem si konečně uvědomil a připustil, že je něco špatně. Uvědomil jsem si jak moc jí miluji a že o ni můžu přijít.
Nyní jsem začal bojovat já.
Pár týdnů na to jsem pustil manželku samotnou na diskotéku. Věděl jsem že dělám chybu, že by jsme se ted měli co nejvíce bavit spolu užívat si jeden druhého.
Když se vrátila domů věděl jsem že se něco změnilo.
Poznala tam jiného muže. Nic spolu neměli jen oční kontakty.
Pár dní na to si sehnal tel.na mojí manželku a začali si dopisovat. Já věděl že se něco děje, ale nedokázal jsem s tím nic dělat. když si to zpětně promítám v hlavě jako bych chtěl aby k něčemu došlo. abych si konečně uvědomil co mám a svým způsobem jsem jí začal pomalu postrkovat dál k němu.
pak to došlo k tomu že se zacli scházet. třeba jen na deset minut, ale viděli se komunikovli. Jednou jsme se s manželkou pohádali a já jí řekl pár opravdu ošklivých slov(nebylo to poprvé moc jsem jí ubližoval)a ona se rozlobila a odjela. Okamžitě jsem věděl že jsem udělal chybu a volal jsem jí zpět. Volal a psal omlouval se, ale bylo již pozdě. Jela za ním. V ten den se poprvé líbali.
Když pak přijela domů moc jsem se omlouval a ptal jsem se kde byla. Řekla mi ať se nebojím že nic neudělala že chtěla být jen sama.Ale já věděl.
Za 3dny na to jsem se jí zeptal znovu kde byla, že vím že se něco děje.
Přiznala mi že někoho poznala a že se sním párkrát sešla. hrozně nás to trápilo.
Moc jsme si pobrečeli, ale řekli jsme si že to zvládneme. Slíbila mi že to skončí. že jen ted potřebuje pauzu, aby si srovnala v hlavě proč to udělala. Vím že ji to moc trápilo. Vyčítala si to.Asi na týden byl klid ukončila vztah s ním. Jenže on s ní ne. Pořád jí psal.Dali jsme si pauzu já byl asi týden pryč. Zkusil jsem taktiku že už dál nemůžu, že je konec, že se rozejdeme. V ten den jela za ním a svěřilase mu že s ní chci skončit. nic nebylo jen si povídali. pak přišla za mnou a řekla mi že se sešli, že si potřebovala uvědomit co chce a že ví že mne nechce ztrati. Vrátil jsem se domů. prožily jsme krásný týden užívali si jeden druhého bylo nám spolu opravdu dobře jenže on jí pořád psal a volal.po tom týdnu mi řekla že stejně tu pauzu potřebuje že jsem jí vlastně nenechal rozhodnout, že jse na ní zatlačil. tak jsme si dali další pauzu. Další týden jsem byl pry než jsem přišel na to že s ním znovu komunikuje. A tak jsem si sbalil všechny věci a řekl že odcházím že už takhle dál nemůžu. Nemyslel jsem to vážně byl to další nátlak na to aby se rozhodla co chce. Požádala mně at se vrátím domů že o mne nechce přijít. Vrátil jsem se domů bylo nám fajn, ale já věděl že s ním je pořád v kontaktu.asi potýdnu jsem poznal že se něco děje a udělal jsem to že když jsem jí dal do auta diktafon a nahrával. Slyšel jsem rozhovor s ním, že se sním chce sejít naštěstí ten den nemohl. Když jsem si to poslechl vybalil jsem to na ní. Slíbila mi že se s ním nesejde, ale já věděl že už je pozdě, věděl jsem že už k něčemu došlo. Slíbila mi opět že to skončilo. Nevěřil jsem jí a tak jsem jí nahrál i doma a znovu jsem přišel na to že sním telefonuje. A co víc že spolu mají sex po telefonu. V tu chvíli jsem si byl už stoprocentně jistý že jsem se nemýlil že muselo být něco víc. A tak jsem se jí znovu zeptal jestli to skončilo a ona řekla že jo. Řekl jsem jí že jsem slyšel všechno. přiznala mi sex po telefonu, ale že s ním nic jiného neměla. Věděl jsem že se moc trápí a že si to vyčítá tak sem na ní netlačil. nechal jsem to na druhý den. druhý den večer jsem jí řekl, že už zbívá jen poslední krok aby se jí ulevilo. Věděla že to vím a tak se rozpakala a já v tu chvíli věděl, že jsem se nemýlil. I kdž to víte pořád tam někde hluboko doufáte že ne ýe se mylíte, ale realita byla taková že ne.
Přiznala mi že se to stalo. Že sním měla sex, ale jen jednou a že nejhorší na tom je že to že se jí to vůbec nelíbilo. Od té doby se neviděli jen si telefonují. Hrozně mi vyčítala to co jsem dávno věděl, že jsem jí do toho vlastně dohnal. A měla pravdu věděl jsem to. celou dobu
mi říkala že ji nepřitahuje. On prostě přišel ve správnou dobu a jí s nim bylo dobře. Chytla se prvnío který se namanul. Nechtěla aby to zašlo tak daleko ale byla z toho všeho tak zmatená, že se to stalo.
Vím že mne miluje, ale neví jestli má cenu v tom poračovat, že si to bude pořád vyčítat atd. Já vím že to překonám už jsme něco prožili nebylo to takové, ale zvládli jsme to spolu.Ale co mám dělat teď? říkala že to je pro ní jen zábava že si prostě zvykla na to že si volají a nedokáže to skončit. Ale skončí to samo protože vím že on za dva dny nastupuje 1rok trestu v base.pak to bude konec.Ale co bude s námi? Vím že si klade pořád tu stejnou otázku. Proč jsem to udělala hrozně moc jí to trápí a mne taky, protože vím že se milujeme.jen se prostě bojí toho jestli to má ještě smysl? jestli jí zase neublížím tím, že ji budu zanedbávat a že si to neodpustí a já jí. myslím si že by chtěla pauzu opravdovou pořadnou, ale já to nedokážu. Strašně se bojím že o ni přijdu a momentálně bez ní nedokažu být ani minutu natož několik týdnů nebo i měsíců. Je mi z toho zle prosím můžete mi poradit co mám dělat? Omlouvám se že jsem se tak rozepsal, ale musel jsem aby jste si udělali obraz o našem životě a nechtěl jsem jí tu nijak pošpinit, protože největší vina je na mojí straně.
Myslím že by

Kvuli osobni zkusenosti prosim o anonymitu.

Tak trochu mi to pripomina mou zkusenost a i naslednou diagnozu histerionskych rysu osobnosti. Je to to same v blede modrem - az jsem myslel, ze popisujete to, co jsem zazil sam

Napisu Vam nekolik mych postrehu:

• Nemyslim si, ze dospeli lide resi problem placem. Vase manzelka proste zacala resit problem pozde a navic detskym zpusobem. Pokud citila, ze ji vase chovani stve, mohla misto place treba na nekolik dni odejit, rozejit se s vami atd. Proste pokusit se misto place problem vyresit.
• Problemy zacaly pred 6 lety, ale pred 2 lety si vas manzelka vzala. Zde opet ponekud nelogicky sled udalosti - vzala si muze, ktery ji trapil a nicil - ponekud zvlastni, nemyslite?
• Nasledny problem ve vztahu vyresila „bokovkou“. Je toto reseni hodne dospeleho cloveka? Navic se mi nezda, ze ona „bokovka“ je Vasi manzelce lito - naopak ji chytre vyuziva k vasemu deptani. Navic ona „bokovka“ asi nebude novym zivotnim partnerem, kdyz jde sedet - proste vzala to prvni, co bylo, aby mela pozornost, kterou hysterionska osobnost nutne potrebuje.
• Pisete, ze nejvetsi chyba je u Vas - byl jste snad neverny sve manzelce Vy? Bylo to tak, ze jste proste jejímu breku nerozumel, nebo jste si rikal „Vim, co te trapi, ale je mi to fuk?“

Za sebe vam radim - podniknete nezbytne kroky a pak manzelce doprejte pauzu. Rekl bych, ze se nevrati a Vy za to budte rad - zbavite se generatoru problemu.

Drzim place.

Nevím co řešíš. Manželce jsi se nevěnoval a to jak pomocí, tak ani v posteli.
Pustil jsi ji samotnou na disco - zásadn íchyba - chlast, přítmí a tanečky jsou jak žádanka o přefiknutí, obvzvlášť pro nespokojenou ženskou.

To, že se jí sex s ním nelíbil jsou kecy, pokračuje s ním v kontaktu a sexu po tlf.
Na disco k ničemu nedošlo? Kecy a kecy - min. líbačka + prstíček - vsadím botky.Jen tě nechtěla ranit natvrdo

Takže se připrav na alimenty, trochu boje o majetek
A ženská, která řeší nespokojenost tím, že do sebe nechá strčit cizí péro fakt za moc nestojí 

@Anonymní píše:
Dobrý den.
potřebuji poradit. S manželkou jsme již 16 let spolu.pred 2lety jsme se vzali. Máme 2krasné deti, terým jsou 4roky.
před 6lety nám to začalo skřípat. Nevěnoval jsem se vůbec manželce, přehlížel jsem její potřeby nepomáhal v domácnosti prostě jsem jí moc zanedbával.
Když za mnou přišla že to chce řešit pokaždé jsem utekl, nemluvil jsem s ní o problémech. Moc se tím trápila pokaždé když plakala, místo toho abych něco udělal, odešel jsem. nesnášel jsem její pláč, protože mne to taky trapilo, ale říkal jsem si, že to bude dobrý myslel jsem si, že mám svý jistý že se prostě nemůže nic stát, protože se přeci moc milujeme. Manželka bojovala trápila se, ale ale já prostě nereagoval. Nepřipouštěl jsem si žádný problém. Byl jsem moc tvrdohlavý nikdy jsem nepřišel abych jí uklidnil nebo si nasypal popel na hlavu, že jsem šmejd že se jí nevěnuji. nebyl jsem schopný se ani omluvit. Prostě jsem tenkrát pošlapal vše co jsme celých 10let budovali.
Pak se nerodily dětičky. problém přetrvával, ale měli jsme nový impuls.Asi rok a půl to bylo lepší řel bych že jsme byli i štastní. Ale pak jsem se vrátil do starých kolejí. Problémy přetrvávali až do té doby kdy mi manželka oznámila že už dál nemůže, že už to nezvládá a potřebuje pauzu, aby si uvědomila co vlastně od života dál chce, ale taky abych si to uvědomil já.
V tu chvíli jsem si konečně uvědomil a připustil, že je něco špatně. Uvědomil jsem si jak moc jí miluji a že o ni můžu přijít.
Nyní jsem začal bojovat já.
Pár týdnů na to jsem pustil manželku samotnou na diskotéku. Věděl jsem že dělám chybu, že by jsme se ted měli co nejvíce bavit spolu užívat si jeden druhého.
Když se vrátila domů věděl jsem že se něco změnilo.
Poznala tam jiného muže. Nic spolu neměli jen oční kontakty.
Pár dní na to si sehnal tel.na mojí manželku a začali si dopisovat. Já věděl že se něco děje, ale nedokázal jsem s tím nic dělat. když si to zpětně promítám v hlavě jako bych chtěl aby k něčemu došlo. abych si konečně uvědomil co mám a svým způsobem jsem jí začal pomalu postrkovat dál k němu.
pak to došlo k tomu že se zacli scházet. třeba jen na deset minut, ale viděli se komunikovli. Jednou jsme se s manželkou pohádali a já jí řekl pár opravdu ošklivých slov(nebylo to poprvé moc jsem jí ubližoval)a ona se rozlobila a odjela. Okamžitě jsem věděl že jsem udělal chybu a volal jsem jí zpět. Volal a psal omlouval se, ale bylo již pozdě. Jela za ním. V ten den se poprvé líbali.
Když pak přijela domů moc jsem se omlouval a ptal jsem se kde byla. Řekla mi ať se nebojím že nic neudělala že chtěla být jen sama.Ale já věděl.
Za 3dny na to jsem se jí zeptal znovu kde byla, že vím že se něco děje.
Přiznala mi že někoho poznala a že se sním párkrát sešla. hrozně nás to trápilo.
Moc jsme si pobrečeli, ale řekli jsme si že to zvládneme. Slíbila mi že to skončí. že jen ted potřebuje pauzu, aby si srovnala v hlavě proč to udělala. Vím že ji to moc trápilo. Vyčítala si to.Asi na týden byl klid ukončila vztah s ním. Jenže on s ní ne. Pořád jí psal.Dali jsme si pauzu já byl asi týden pryč. Zkusil jsem taktiku že už dál nemůžu, že je konec, že se rozejdeme. V ten den jela za ním a svěřilase mu že s ní chci skončit. nic nebylo jen si povídali. pak přišla za mnou a řekla mi že se sešli, že si potřebovala uvědomit co chce a že ví že mne nechce ztrati. Vrátil jsem se domů. prožily jsme krásný týden užívali si jeden druhého bylo nám spolu opravdu dobře jenže on jí pořád psal a volal.po tom týdnu mi řekla že stejně tu pauzu potřebuje že jsem jí vlastně nenechal rozhodnout, že jse na ní zatlačil. tak jsme si dali další pauzu. Další týden jsem byl pry než jsem přišel na to že s ním znovu komunikuje. A tak jsem si sbalil všechny věci a řekl že odcházím že už takhle dál nemůžu. Nemyslel jsem to vážně byl to další nátlak na to aby se rozhodla co chce. Požádala mně at se vrátím domů že o mne nechce přijít. Vrátil jsem se domů bylo nám fajn, ale já věděl že s ním je pořád v kontaktu.asi potýdnu jsem poznal že se něco děje a udělal jsem to že když jsem jí dal do auta diktafon a nahrával. Slyšel jsem rozhovor s ním, že se sním chce sejít naštěstí ten den nemohl. Když jsem si to poslechl vybalil jsem to na ní. Slíbila mi že se s ním nesejde, ale já věděl že už je pozdě, věděl jsem že už k něčemu došlo. Slíbila mi opět že to skončilo. Nevěřil jsem jí a tak jsem jí nahrál i doma a znovu jsem přišel na to že sním telefonuje. A co víc že spolu mají sex po telefonu. V tu chvíli jsem si byl už stoprocentně jistý že jsem se nemýlil že muselo být něco víc. A tak jsem se jí znovu zeptal jestli to skončilo a ona řekla že jo. Řekl jsem jí že jsem slyšel všechno. přiznala mi sex po telefonu, ale že s ním nic jiného neměla. Věděl jsem že se moc trápí a že si to vyčítá tak sem na ní netlačil. nechal jsem to na druhý den. druhý den večer jsem jí řekl, že už zbívá jen poslední krok aby se jí ulevilo. Věděla že to vím a tak se rozpakala a já v tu chvíli věděl, že jsem se nemýlil. I kdž to víte pořád tam někde hluboko doufáte že ne ýe se mylíte, ale realita byla taková že ne.
Přiznala mi že se to stalo. Že sním měla sex, ale jen jednou a že nejhorší na tom je že to že se jí to vůbec nelíbilo. Od té doby se neviděli jen si telefonují. Hrozně mi vyčítala to co jsem dávno věděl, že jsem jí do toho vlastně dohnal. A měla pravdu věděl jsem to. celou dobu
mi říkala že ji nepřitahuje. On prostě přišel ve správnou dobu a jí s nim bylo dobře. Chytla se prvnío který se namanul. Nechtěla aby to zašlo tak daleko ale byla z toho všeho tak zmatená, že se to stalo.
Vím že mne miluje, ale neví jestli má cenu v tom poračovat, že si to bude pořád vyčítat atd. Já vím že to překonám už jsme něco prožili nebylo to takové, ale zvládli jsme to spolu.Ale co mám dělat teď? říkala že to je pro ní jen zábava že si prostě zvykla na to že si volají a nedokáže to skončit. Ale skončí to samo protože vím že on za dva dny nastupuje 1rok trestu v base.pak to bude konec.Ale co bude s námi? Vím že si klade pořád tu stejnou otázku. Proč jsem to udělala hrozně moc jí to trápí a mne taky, protože vím že se milujeme.jen se prostě bojí toho jestli to má ještě smysl? jestli jí zase neublížím tím, že ji budu zanedbávat a že si to neodpustí a já jí. myslím si že by chtěla pauzu opravdovou pořadnou, ale já to nedokážu. Strašně se bojím že o ni přijdu a momentálně bez ní nedokažu být ani minutu natož několik týdnů nebo i měsíců. Je mi z toho zle prosím můžete mi poradit co mám dělat? Omlouvám se že jsem se tak rozepsal, ale musel jsem aby jste si udělali obraz o našem životě a nechtěl jsem jí tu nijak pošpinit, protože největší vina je na mojí straně.
Myslím že by

jestli potřebuješ slyšet, že tvoje manželka je anděl a nemůže za to, že šuká s kriminálníkem, protože to je tvoje vina a ty jí tak můžeš lépe odpustit… tak ano… je to tvoje vina minimálně z 90% 

@anonymní píše:
Omlouvám se že jsem se tak rozepsal, ale musel jsem aby jste si udělali obraz o našem životě a nechtěl jsem jí tu nijak pošpinit, protože největší vina je na mojí straně.

Ty jsi asi úplně ztracený. Ještě psát takovou blbost, že největší vina je na tvé straně. Uvědomil sis, že ses nechoval zřejmě nejlépe. Ale řešit to nevěrou, to je teda fakt skvělé. Radím nedávat druhou šanci. V jedné knize jsem si přečetl, že není důvod dávat někomu druhou šanci, když je spousta lidí, kteří nedostali ještě ani první. Být tebou, tak se zkusím domluvit na péči o děti, majetku a tradá pryč. A pokud si budeš jenom ty sypat popel na hlavu, tak těch úletů manželky bude ještě více.

@Michal D píše:
Některé hodně důležité momenty jsem opomnel. Byli jsme dokonalý pár ne jen předtím, ale potom jen před těmi 6lety se něco pokazilo. Občas to zaskripalo a pak zase lépe. Vzali jsme se proto, že jsme se milovali a milujeme se pořád. Chceme náš vztah zachránit. Myslím že nevěru potká mnoho páru a že se s tím dá žít. Chtěl jsem jen poradit protože jsme již oba vyčerpání jestli si tim někdo prošel a jak se vám to povedlo zachránit. Rypalci co tady uráží moji ženu ať radši nepíšou jejich rady poslouchat nebudu. Vím že jí to trápí ona si to asi nikdy neodpustí je to moc hodný člověk.
Poraďte prosím jak náš vztah zachránit jak k sobě zase najít cestu. Za týden jedeme na dovolenou poprvé asi za těch 6 let. Plánovali jsme to již předtím. Budeme pryč od všeho. Jen mi a naše dětičky. Co myslíte pomůže to? Díky

Pokud nechceš, abychom komentovali chování tvoji ženy, tak můžeš tuhle diskusi uzavřít. Na závěr doporučuji naučnou literaturu, která se týká submisivity v sexualitě a ve vztazích. Nazdar!

@Michal D píše:
Některé hodně důležité momenty jsem opomnel. Byli jsme dokonalý pár ne jen předtím, ale potom jen před těmi 6lety se něco pokazilo. Občas to zaskripalo a pak zase lépe. Vzali jsme se proto, že jsme se milovali a milujeme se pořád. Chceme náš vztah zachránit. Myslím že nevěru potká mnoho páru a že se s tím dá žít. Chtěl jsem jen poradit protože jsme již oba vyčerpání jestli si tim někdo prošel a jak se vám to povedlo zachránit. Rypalci co tady uráží moji ženu ať radši nepíšou jejich rady poslouchat nebudu. Vím že jí to trápí ona si to asi nikdy neodpustí je to moc hodný člověk.
Poraďte prosím jak náš vztah zachránit jak k sobě zase najít cestu. Za týden jedeme na dovolenou poprvé asi za těch 6 let. Plánovali jsme to již předtím. Budeme pryč od všeho. Jen mi a naše dětičky. Co myslíte pomůže to? Díky

Stejně se budete trápit, nač prodlužovat agónii. A pokud je opravdu taková, že bude mít výčitky, možná odejde sama, protože nebude schopna s tebou žít. Můžete to zkusit, ale výsledek není zaručen.