Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevěra manželky - jak dál?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
24.10.13 13:52
Nevěra manželky - Jak dál?
Dobrý den,
Chtěl bych VÁS požádat o radu, jak postupovat dál v životní situaci, do které jsem se dostal. Zvlášť by mě pak zajímal názor těch, co něco podobného prožili. Také se omlouvám za dlouhý „román“, ale snažím se situaci co nejvýstižněji popsat.
Je to něco málo přes rok, kdy jsem si vzal svou ženu. Celkově jsme spolu 5 let. Náš život byl krásně „nalajnovaný“. Nikdy nám nic nechybělo. Všichni nás viděli jako spokojený pár. Před měsícem jsem ale dostal brutální ránu, ze které se nemůžu vzpamatovat – manželka se zamilovala do kolegy, setkávají se a proběhlo mezi nimi už i něco fyzického (podrobnosti jsem nezkoumal).
Manželka je typ ženy, u které bych si něco takového nikdy nepřipustil. Je milá, hodná, citlivá… Nikdy bych neřekl, že právě jí se to může stát a asi ani jí by to předtím nenapadlo.
Na začátku našeho vztahu jsem to byl já, kdo si nebyl jistý společnou budoucností. Má žena mě na vysoké v podstatě „uhnala“.
Rok před naší svatbou jsme už žili ve společné domácnosti.
S blížící se svatbou jsem začal pozorovat drobné změny v jejím chování a mírnou odtažitost. Mluvil jsem s ní, ale dělala, že je vše ok, že je unavená z práce a svatebních příprav.
Po svatbě vše probíhalo poměrně v klidu. Vybavovali jsme nový byt, bavili se o rodině, společné budoucnosti. Začal jsem ale postupem času z její strany cítit ještě citelnější ochladnutí. Už to nebylo o vášni, která tam před tím byla. Nebo alespoň ne z její strany. Často jsem se jí ptal, jestli je vše v pořádku. Nikdy si ale na nic nestěžovala. Pořád jen zdůrazňovala, že už spolu žijeme a některé věci jsou holt jinak. Že třeba sex už nepotřebuje tak často.
Své ženy jsem se vždycky snažil všímat, vymýšlel jsem různé aktivity, abychom o víkendech jen neseděli na gauči u televize. Výlety, návštěvy známých, sport, restaurace, kino. Prostě si myslím, že v tomto jsem jí nijak nezanedbával. Ano, v průběhu týdne to bylo horší, vracím se poměrně pozdě z práce a po mém návratu je žena vždy už unavená a většinou se jí nic nechce.
Od svatby uplynulo půl roku a má žena začala být ke společným aktivitám stále odmítavější. Občas jsem také v tématech zabrousil na její práci, co kolegové, co se děje v práci … Během jednoho našeho rozhovoru se jen tak mimochodem zmínila, že v práci je jeden kolega, kterého moc nemusela, ale teď si začínají poměrně rozumět. Pak ale přišla doba kdy o škole a kolektivu přestala mluvit. Já v té chvíli začal být pozornější a v hlavě se mi rozsvítila varovná kontrolka.
Má žena začala měnit styl oblékání, v práci zůstávala poměrně dlouho, začala psát esemesky na záchodě. To už pro mě byl jasný signál, že je něco špatně. Mluvil jsem s ní a ona se vykrucovala, že to tak není, že si s kolegou jen rozumí. V jednu chvíli to vypadalo, že se vše uklidnilo.
Pak to ale přišlo nanovo na naší společné dovolené. Chodila navečer ven běhat (předtím nikdy neběhala), usínala s mobilem pod polštářem… Nevydržel jsem to a jednoho dne jí „projel“ mobil a našel kolegovu zamilovanou smsku. Opět přišlo vymlouvání, že vlastně neví, proč jí to píše… Pohádali jsme se, rozhodl jsem se ale, že na to kašlu, budu jí věřit a budu ostražitý. Dovolená skončila a po týdnu jsme si šli sednout do vinárny. K mému překvapení tam na mě vše vybalila (sama od sebe). Řekla mi, že mi nemůže opětovat city, které jí dávám já. Že mě má ráda, ale určitý cit se vytratil. Že je teď na rozcestí a musí se rozhodnout co dál. Přiznala mi, že kolega v tom hraje roli.
Na týden jsem potom odjel pryč, zhroutil se.
Poté jsem se vrátil, promluvili jsme si, nic si neslibovali. Nějakou dobu jsme žili vedle sebe. Nakonec jsem to nezvládl a řekl jí, že se o všem musíme bavit. Že takhle dál nemůžu. Řekla, že mě má moc ráda, že o mě nechce přijít, že naše rodiny se znají (nechce nikomu ublížit)… Řekla, že mi nemá co vyčíst, nic jsem údajně nedělal špatně. Vše je v ní. Sama sobě kladla otázky, jak se to vůbec mohlo stát.
Rozhodl jsem se ještě nějakou dobu vydržet, než si ujasní, co vlastně chce. Je to ale neskutečné, na nic se nemůžu soustředit, nic mě nebaví. Jsem vedle člověka, kterého mám moc rád, ale který se rozhoduje nejen o tom, zda být se mnou, ale podvědomě přemýšlí, jestli nejít k tomu druhému.
Její kolega z práce je také ženatý a jeho žena už taky všechno ví. Ona se zhroutila úplně, je na práškách, dokonce si počkala na mojí ženu. Vyhrožuje, kope kolem sebe a tím svého manžela ještě víc odhání…
Nevím, co mám dělat. Nejradši bych se na to už vykašlal, bouchl dveřmi a odešel. Každé ráno se s tím budím. Když jí ale vidím, nedokážu to. Žena mi tvrdí, že se s tím snaží bojovat, že chce zachránit naše manželství. Může ale vzdorovat „chemii“, kterou mi sama přiznala, k někomu, s kým se denně vidí v práci?
Jaký je Váš názor?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Medžika
24.10.13 14:00
Je to v háji mela by se rozhodnout a netrapit sebe ani vsechny kolem proste za vsim udelat tecku at i Vy muzete jit dal.. 
- Citovat
- Upravit
24.10.13 14:01
Otázkou je jak hodně jsi splachovací, soudě tvých slov asi hodně… Ale vzhledem k tomu, působí to na mě tak, žena není rozhodlá co chce. A buď to ještě skousneš a dáš tomu všemu čas…netlačit na pilu, možná jí i trochu naznačit, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, a počkat co se bude dít… Je to na tobě na co máš žalůdek..Já třeba osobně nejsem trpělivá, já musím řešení hned..
Každopádně přeju brzké vyřešení a co nejlepší pro tebe..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.13 14:03
Řekla bych že to je docela v háji 
Musí být hrozné v tomhle žít. Tak nějak tušíš, že řešení jsou dvě buď vydržet nebo odejít. Počkala bych (jestli je to snesitelné) jak se věci vyvinou. Ono taky mohou ženě spadnout růžové brýle, všichni víme že schůzky za bukem jsou jaksi romantičtější než večery s manželem u televize. Stát se může cokoli, osobně mám podobnou zkušenost. Přítel ze dne na den odešel za kolegyní z práce. Láska jako trám. Za tři měsíce klepal u dveří, s tím, že v reálu vztah nefungoval. Takže asi tak
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
becky87
24.10.13 14:04
Tak tohle bych nevydrzela.Dala bych nuz na krk, bud az zmeni zamestnani, prerusi veskery kontakt a zustane s tebou, nebo at teda tahne za milencem. Jakepak copak.
- Citovat
- Upravit
24.10.13 14:09
Myslím, že pokud vydržíš a ona se rozhodne pro tebe tak bych trvala ale na tom, že změní zaměstnání, aby nebyli v kontaktu a úplně nejlepší by bylo se odstěhovat. Teda jestli ta možnost je a jestli ti to stojí za to… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.13 14:11
Dala bych jí lhůtu, dokdy to musí žena vyřešit, ať máš nějakou jistotu, víš na čem jsi a ať se pak můžeš od něčeho odpíchnout. Držím palce a 
Příspěvek upraven 24.10.13 v 14:17
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.13 14:14
@Spagata Naprostý souhlas v tom, že bych taktně naznačila, že opravdu není jedinou na světě, přestože to tak necítíte. Přílišná pozornost a pochopení je někdy více na škodu, zvlášť, když se žena cítí příliš jistá. Musí taky pocítit, jaké to je, když muž uhodí pěstí do stolu a řekne, že se jede dál a žádné máčení se pořád v tomtéž, anebo udělat tlustou čáru. U mých rodičů se provalila taťkova nevěra po pětadvaceti letech spokojeného manželství - milenka neunesla rozchod a vypisovala mamce smsky. N ajednu stranu taťka mamku zklamal, na druhou stranu se už čtyři roky plácají v tom, že taťka je nejhorší a mamka se po něm veze. To není život ani pro jednoho, oba jsou na tom psychicky velmi špatně, teď možná více taťka než mamka, protože mu dává jasně najevo, že je budižkničemu, hajzl, a kdesi cosi. Konečně se taťka rozhoupal a bude rozvod - je to hnusné, ale uleví se tím všem. Ještě dalších, třeba i 30 let, mohou každý žít s někým jiným a mít plnohodnotný vztah. Hlavu vzhůru a myslet pozitivně, i když se to zdá nereálné. Ale na světě je mnoho žen, které si budou takového vztahu vážit. Když jeden zklame, někdy to už prostě není dobré lepit dohromady. Je třeba dát pozor, černý mrak pak visí nad hlavami všech, zda se to nestane znovu. Někdo to překoná a někdo ne, ale aby se to odpustilo a už to nikdy, ale opravdu nikdy nevytahovalo. Držím pěsti!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.13 14:15
Ahoj.. budu to brát tak, co si myslím že by na mě osobně a i na mé kamarádky působilo nejvíce.. kamarádka to totiž udělala svému skoro manželovi po 8mi letech.. on se sebral a řekl, jí že odchází. NEUKONČIL TO, NECHAL JÍ V NEJISTOTĚ. tak aby poznala okamžitě o co přišla, jak to bude bez něj zvládat a hlavně- milenec dostal strach, že je to vážný a zařadil zpátečku. Ona si uvědomila, že bez něj nakonec být nemůže, že tamto bylo jen poblouznění a že se chce vrátit do své jistoty a zázemí. Že nechce začínat někde znovu s tím, že by to taky nemuselo vyjít. Ale jde o to vydržet nechat jí vydusit, nepsat, nevolat a nevídat se.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.10.13 14:16
Obávám se, že je narušen „kruh důvěry“. Pokud o tom žena přemýšlí, když zůstane s tebou, nebude si zase jistá ona, zda se ji nemůže stát to samé od tebe. Toho bych se osobně ve vztahu bála nejvíce, a proto je pro mě důvěra a důvěryhodnost moc důležitá.
Jinak mi je líto, že to nechala dojít tak daleko, myslím svatbu, když už patrně v té době konala něco, co asi ani nechtěla. Soudím ovšem jen podle toho, co píšeš.
Předpokládám, že její milenec má děti. Pokud ano, tak to je vážně výhra Já osobně bych nechtěla partnera, který je schopen se bez skrupulí podílet na rozvrácení cizí rodiny. Taková osoba u mě ztrácí kredit a navíc se mi vkrádá myšlenka - nebude schopná jednou rozvrátit i svojí vlastní rodinu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Medžika
Esim7
24.10.13 14:21
to je podle mně konečná ve vztahu to co píše… měl by si začít řešit kde sehnat novou ženu
- Citovat
- Upravit
24.10.13 14:23
Zkus přemýšlett ne o ní ale sám o sobě..co s tebou tato situace dělá jak se cítíš..podle toho se zařid.. pokud zvládneš čekat a žít u toho svůj život naplno - práce koníčky atd pak neuškodí říct si nějaký termín př čtvrt roku a dál uvidíš jak se budeš cítit..pokud tě to ale trápí dnem i nocí myslíš jen na to co žena neužiješ si zábavu ani práci pak je na čase radikálnější řez.. ženě oznam žes o tom přemýšlel a že jí dáváš svobodu nechť odejde ke svému milému eventuálně se s ní začni bavit čistě pragmaticky co s bytem kdo si co nechá… bez scén - to je důležité… mohlo by to zabrat a trochu ji vzpamatovat ale jde o to zda udržíš poker face
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.10.13 14:24
Jsem v podobné situaci jako ty, zjistila sem že mě manžel podvádí před třemi měsíci, taky se svou kolegyní…já to bohužel tušila už dlouho(půl roku) začali si ještě když sem byla v šestinedělí už jen to v jaké situaci si spolu začli mi otevírá kudlu v kapse…bohužel sem ten typ bl.ba co je do něj i po tomhle všem zamilovaná až po uši 
takže sme spolu stále. Je fakt že co to prasklo co se týče našeho vztahu hodně se zlepšil…zase máme mezi sebou tu jiskru která už roky nebyla znatelná ani pod lupou …ale když není semnou 
brečela bych furt, snaží se to uznávám, kdykoli potřebuje cokoli zařídit bere mě s sebou nenechává žádný prostor pro moje pochyby, ale psychicky je to peklo, do toho jsou poslední měsíc děcka nemocné já sem málem svou neopatrností zmrzačila staršího kluka a o týden později sem málem zmrzačila sebe(prostě hlava v pejru a člověk se na nic nesoustředí a pak tráví víkendy na pohotovosti)upřímně je toho na mě moc, když se k tomu ještě přidá že děcka se v noci budí a já se nevyspím nemám moc daleko ke zhroucení, už sem objednaná k psychologovi, snad mi pomůže se někomu vykecat(není nikdo s kým bych o tom mohla mluvit)jediný s kým o tom mluvím je můj muž a ta jeho kopretina(byly sme spolu na kafe když mě ukecávala ať od manžela neodcházím 
no parodie-ale jakože na přátelské úrovni…žádné hádky výčitky ani nic podobného, docela dobře sme si i pokecaly-za jiných okolností bychom mohly být i přítelkyně, a ona má dost talent z člověka vytáhnout cokoli a dobře poslouchá)…neříkám stane se že prostě vyletím a hodně se pohádáme(nekřičíme ale stejně se hádáme..možná že vykřičení by bylo i lepší), ale lepší se to pokud ji máš opravdu rád, a ona zůstane s tebou časem se zklidníš…já vím že se rozhodl pro mě to je teď momentálně pro mě důležité a to mě drží nad vodou
- Citovat
- Upravit
ikyki
24.10.13 14:28
Záleží jestli jste schopen nevěru odpustit, jestli jste schopen doufat v to, že už to nikdy víc neudělá…já být na Vašem místě poslala bych ji do patřičných míst, co jsem pochopila děti nemáte o to to je jednoduší, přeju pevné nervy
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
