Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
a adopce by nebyla mozna ? Ty bys mozna nemela vycitky svedomi a jeste bys nekomu splnila obrovske prani ![]()
Tak je to vaše věc.
A chcete s partnerem ještě někdy dítě? Aby toto nebyla poslední možnost. ![]()
Myslíš, že by druhé dítě udělalo ve financích takový průvan? Mě přijde, že druhé je mnohem levnější, výbavičku zdědí po starším sourozenci, tobě se teda o rok protáhne pobyt na rodičovské, to mi přijde, že když může ženská vydržet do 3let, tak může vydržet i do 4let ![]()
Já teď čekám neplánovaně třetí, rozdíl 17m, finance nic moc, vztah nic moc, ale to se nějak udělá, já bych to prtě nedokázala dát, že se mi zrovny teď nehodí ho mít, už tam je, tak tam je. A pár dnů po testu jsem začla špinit a krvácet a jak se o něj bojim…
Rozhodnutí je tvoje, ale uvědom si, že s tím budeš muset žít celý život a pokud jsi proti potratům, tak tě to bude hlodat. Jsou ženský, který jdou a ani nemrknou, protože to berou tak, že potrat je jejich právo a pro ně je to asi správné rozhodnutí, ale podle toho, co píšeš, tak si myslím, že bys s tím měla hodně velký problém
jak rika ivana co adopce?Tady sem cetla spousta lidi co by chtela mimco a nemuzou,,,,nejde jim to z nakeho duvodu a tak si chteji adoptovat.jako přímá adopce…a jinak to male za to nemuze.ja mam sama velke problemy a v zivote bych to nedala pryc…vzdy se to da nak udelat.Dobre si to rozmysli,,,,abys pak nekdy nelitovala
Musíš si vše pečlivě zvážit nejprve v sobě, udělat si pořádek v tom jak co cítíš a pak teprve jít za přítelem a poradit se o tom s ním.
Nejsem zastánkyní potratů ani nejsem striktně proti nim, je to věc každé z nás a žádná žena nemá právo jinou za něco takového odsuzovat (jojo, zase se do mne pustí pro-life aktivistky. Ať jdou do…). Osobně si myslím, že adopce je mnohem větší zátěž na psychiku, vždyť to dítě má člověk 9 měsíců v břiše, porodí jej a nakonec jde z porodnice s prázdnou…
Ale pokud dojdeš k tomu, že by ses na sebe nemohla podívat do zrcadla a nemáš z ITP dobrý pocit, nedělej to, prošla by sis takovým malým psychickým peklem. Taky si myslím, že když už máte jedno, máte vlastně 3/4 výbavy a hodně usnadněnou práci.Rozhodně se ale nenech tlačit do něčeho, co nechceš.
Ať už se rozhodnete jakkoli, držím ti palce ![]()
souhlasím s uživatelkou Gladys,naprosto
vždy se dá vše zvládnout,jak se říká někdo hledá důvody,někdo hledá způsoby…a ta druhá varianta bude podle mě pro Tebe lepší
nemyslím si,že zrovna rada typu dej dítě k adopci je to pravé ořechové,já bych to nedokázala,nosit v sobě necelý rok život a potom ho jen tak někomu dát,byť bych mu tím udělala radost.V prvé řadě musíš myslet na sebe,na to co opravdu chceš a hlavně na to dítě.Nezaslouží si šanci?? ![]()
V podstatě souhlasím s holkama. Pečlivě zvážit, zpátky se to pak vrátit nedá. I když to teď nevypadá, myslím, že možnost řešit to jinak než interupcí se může najít. Pokud se přece jen rozhodneš nemít druhé dítě, je spousta párů, které prostřednictvím adopce čekají na miminko.
Jestli druhé dítě nechcete, pak bych na ten potrat šla. Ale jestli ano.. uvědomuješ si, že už se to možná nikdy nepodaří?
Neriskovala bych to.. Ač je to hloupá fráze, peníze se vždycky najdou, vždycky je na čem ušetřit - i kdybyste jedli jenom brambory s mlékem, to se nedá nic dělat.
já jsem na interupci šla kdyby jsem měla v rodině jinou situaci tak bych si mimčo nechala ale špatná finanční situace a vztah na prd téměř denně hádka.....,dneska když nad tím přemýšlím tak mě to zamrzí ale pak si uvědomím do čeho bych miminko přivedla a říkám si že jsem udělala dobře
Rozhodnutí, zda potrat ano či ne je vždy na uvážení člověka. Není ale možné, aby někdo si bral toto právo na rozhodování za jiné. Aby z moci síly či instituce řekl:„Je mi jedno, zda máte takové problémy či stavy, prostě budete mít děti. Jestli je nechcete, nemilujte se!“ Je to smutné, když takto mluví „osvícení“ lidé.
Na druhou stranu je ale nutno vzít onu chvíli rozhodování naprosto VÁŽNĚ.Nelze to řešit jen tak, jako když jdeme do samoobsluhy pro mléko. Toto je velmi váné rozhodnutí, které má jistě vliv na celý život.Nezvažujte situaci tak, že nejsou peníze a tak to necháme na dobu, až budou. Do té doby můžeme mít dvacet potratů, tak proč si dávat pozor … NE! Takováto lehkomyslnost se v bytí každého jedince dříve či později vymstí.
Je třeba tuto situaci zvažovat srdcem. Chápat všechny aspekty situace a brát svůj stav ne jako nemoc, ale jako požehnání (tak přece o tom mluvili i naše babičky). Nesmíte podceňovat své okolí. Zvažujte vždy srdcem, zda situace je vhodná, zda okolí je to správné a zda není zbytečné jít do přerušení. Vždy je to rozhodnutí na Vás, ale nikdy pak svého kroku nelitujte, neboť to rozhodnutí je vždy Vaše a vVy jste se rozhodli s plnou odpovědností a vahou.
V každém případě nezapomeňte, že duchovní svět je jiný, než tento a tam už jsou všechny aspekty zváženy, herci jsou již dávno před Vašim narozením připraveni a všichni ví, že Vy jste ti praví pro své děti. Nikdo jiný jim nemůže dát lepší prostředí pro naučení se dalších zkušeností a pochopení určitých pravd. Nikdy se nebojte toho, že nejste ti praví. Naopak. Právě Vás si ony duše vybrali pro narození a pro svůj život. Oni jsou tu, protože před narozením věděli jací jste. Proto si jich važte a důvěřujte, že jde vše tak jak má.
Já si myslím, že většina z těch, co mají děti takhle brzo po sobě (pokud to vyloženě neplánujou
), přemýšlí, že to nemají šanci zvládnout… Ale ono se to nakonec nějak uklepe… Mladší mrňous hold má většinu věcí po starším (i když se mi časem trochu změnily názory na oblíkání, takže sem tam něco přikoupíme, ale to stejně ne většinou nový, ale spíš použitý, takže ta cena není tak hrozná), stejně tak kočárek a já nevím, co ještě
A pokud se podaří kojit, tak ze začátku ty náklady stoupnou jen o to, že se musí kupovat víc plínek
![]()
Adopce mi přijde dost na prd, to jako nebude mít žena výčitky?
To se mi zdá miniinterupce jako mnohem menší zlo. Já tě zakladatelko chápu, já mám perfektní manželství i finančně bychom klidně další dítě utáhli, ale mám doma stejně starého chlapečka a já bych to nedala, být teď těhotná a pak mít doma dvě tak malé děti
. My se o něj dlouho snažili, mezitím jsem o 2 děti přišla, ale teď otěhotnět, tak jdu na potrat a to je taky neschvaluju, ale pokud se na další dítě necítíš, nemáš jistotu ani pocit, že to zvládnete, tak na potrat jdi. Jiná věc je, že vzhledem k tvému věku i problémům co jsi měla to fakt může být poslední šance, jestli ale už další děti neplánuješ a nechceš, tak se s tím jistě srovnáš ![]()
Promiň,ale já bych teda vyměnila nemocného pejska za zdravé miminko.Umělé oplodnění není zadarmo a teď,když se ve tvém věku zadařilo přirozeně,tak zvažuješ,že to dáš pryč?Kdyby ti bylo dvacet,tak se ani tolik nedivím,ale ve tvém věku.
Píšeš o financích,ale léčení psa stojí taky peníze.Omlouvám se za úpřimnost,ale docela jsi mě po ránu nadzvedla.
Ahoj holky,
omlouvám se za anonym a děkuji za pochopení.Vím,že mě asi ukamenujete,ale potřebuji se vypsat a znát vaše názory.
Mám doma pěti měsíční holčičku a jsem opět těhotná.Když by se narodilo,bylo by malé rok a měsíc.To jsem opravdu neplánovala.Bylo mi řečeno,že nemohu mít děti(neprůchodné vejcovody)potom o dva roky později po druhé laparce,že jeden vejcovod je průchodný.Otěhotnět jsem přesto nemohla,povedlo se až po IUI.Vím,že jsem se měla asi chránit,ale tolik let to nešlo a teď je to tu v nejnevhodnější dobu.Bydlíme v pronájmu v baráku bez výtahu.Do toho nemocný pejsek kterého musím nosit.Peníze nejsou,spíš naopak plno dluhů.Je mi 34 a na druhé dítě se opravdu necítim ani fyzicky ani psychicky.Přítel je od rána do večera v práci.O víkendu taky moc nepomáhá,je hodně unavený.Už jsem promýšlela skrz na skrz,ale tohle prostě finačně nezvládneme.Hrozně se stydím,vždy jsem byla proti potratům,ale teď o něm uvažuji a nenávidím se za to.
Děkuju za vaše názory.