Nevím, co mám dělat - interupce?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
27009
5.3.12 10:39
Anonymní píše:
Crystal87 : Moc děkuju, fakt se to nedá, já si řikala, jak to bude v klidu, že porodim a jdu a kulový. Ty stavy, co jsem potom měla, když jsem vařila a najednou z ničeho nic se rozbrečela…Nebo jak ze zvyku, když jsem vylejzala z vany se chytla za břicho a teď už žádný nebylo a mimčo taky nikde… Nepřála bych to fakt nikomu a smekám před každou, kdo to zvládne, já na to nemám a to jsem si myslela, že jsem fakt silná povaha… No vůbec ne…

Já bych tot aky nedokázala!Muselo to být hrozný to věřím!!ale zas na druou stranu asi to tka mělo být ais ti to prostě mělo ukázat že to mimi k tobě patří a že má být u tebe! :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.3.12 10:53
Crystal87 píše:
Anonymní píše:
Crystal87 : Moc děkuju, fakt se to nedá, já si řikala, jak to bude v klidu, že porodim a jdu a kulový. Ty stavy, co jsem potom měla, když jsem vařila a najednou z ničeho nic se rozbrečela…Nebo jak ze zvyku, když jsem vylejzala z vany se chytla za břicho a teď už žádný nebylo a mimčo taky nikde… Nepřála bych to fakt nikomu a smekám před každou, kdo to zvládne, já na to nemám a to jsem si myslela, že jsem fakt silná povaha… No vůbec ne…
Já bych tot aky nedokázala!Muselo to být hrozný to věřím!!ale zas na druou stranu asi to tka mělo být ais ti to prostě mělo ukázat že to mimi k tobě patří a že má být u tebe! :hug:

Asi ano, taky jsem to tak brala a je fakt, že tu bylo strašně prázdno… A zase malej je úžasný dítko, nebrečí skoro vůbec, baští ukázkově atd, takže stres žádný… Jen radost :-)

  • Citovat
  • Upravit
lucineeccka
5.3.12 10:57
Anonymní píše:
Crystal87 píše:
Anonymní píše:
Crystal87 : Moc děkuju, fakt se to nedá, já si řikala, jak to bude v klidu, že porodim a jdu a kulový. Ty stavy, co jsem potom měla, když jsem vařila a najednou z ničeho nic se rozbrečela…Nebo jak ze zvyku, když jsem vylejzala z vany se chytla za břicho a teď už žádný nebylo a mimčo taky nikde… Nepřála bych to fakt nikomu a smekám před každou, kdo to zvládne, já na to nemám a to jsem si myslela, že jsem fakt silná povaha… No vůbec ne…
Já bych tot aky nedokázala!Muselo to být hrozný to věřím!!ale zas na druou stranu asi to tka mělo být ais ti to prostě mělo ukázat že to mimi k tobě patří a že má být u tebe! :hug:
Asi ano, taky jsem to tak brala a je fakt, že tu bylo strašně prázdno… A zase malej je úžasný dítko, nebrečí skoro vůbec, baští ukázkově atd, takže stres žádný… Jen radost :-)

Ani nevím co napsat.Já bych na potrat nikdy nešla a k adopci bych ho nedokázala dát.Maty byl taky neplánovanej,ale ale i tak jsem šťastná,že ho mám.Je stejně hodný jako ten tvůj.I období vzdoru není tak hrozný. :) Dítě je to největší štěstí co může být.

  • Citovat
  • Upravit
23847
5.3.12 12:28
romype píše:
zakladatelka nepíše, že bude rvát peníze do psa, píše, že ho musí nosit po schodech, a že mají dluhy. Takže tím, asi chtěla říct, že jako těhotná by ho nosit asi nemohla a co pak. :nevim:

No a co? Furt to zní tak, že dá přednost nemocnýmu psovi před dítětem :poblion: Sry, já bych radši po schodech nosila další děcko než psa, kdybych tedy byla nucena si vybrat. :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.3.12 12:47
Ani nevím co napsat.Já bych na potrat nikdy nešla a k adopci bych ho nedokázala dát.Maty byl taky neplánovanej,ale ale i tak jsem šťastná,že ho mám.Je stejně hodný jako ten tvůj.I období vzdoru není tak hrozný. :) Dítě je to největší štěstí co může být.

To určitě, kor když si člověk uvědomi, kolik lidi by skutečně mimčo chtělo a nemůže jej mit… Držim zakladatelce pěsti, je to náročné v tomto směru si „vybrat“

  • Citovat
  • Upravit
3419
5.3.12 13:00
Anonymní píše:
Moc děkuju holky, jsem ráda, že toho prďolku tu mám a taky jsem se bála, jak to budu zvládat, když jsou od sebe dva roky a naopak je to super a možná i ještě lepší , aspoň budou prima dvojka i na hrani a tak :-)

klobouk dolů před tebou, mám z toho slzy na krajíčku, jsi opravdu statečná :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7419
5.3.12 13:39
romype píše:
nehledě na to, že pokud nemáte peníze, tak vlastně ochudíš i to první dítě, protože mu nebudeš moc dopřát věci, které bys mu mohla koupit a neuděláš to, protože budeš mít druhé, mě zase naopak tohle přijde jako sobectví, hlavně, že budu mít dvě děti a čisté svědomí , hlavně mě tu neukamenujte.

Romype, promin, ale je tu pak i druhá otázka, neochudím to první dítě o sourozence? neochudím ho v jeho vývoji a ten faktor sourozence, o sourozeneckou lásku?
Je mi smutno, že vše přepočítáváte na peníze :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1297
5.3.12 14:02
kotě11 píše:
romype píše:
nehledě na to, že pokud nemáte peníze, tak vlastně ochudíš i to první dítě, protože mu nebudeš moc dopřát věci, které bys mu mohla koupit a neuděláš to, protože budeš mít druhé, mě zase naopak tohle přijde jako sobectví, hlavně, že budu mít dvě děti a čisté svědomí , hlavně mě tu neukamenujte.
Romype, promin, ale je tu pak i druhá otázka, neochudím to první dítě o sourozence? neochudím ho v jeho vývoji a ten faktor sourozence, o sourozeneckou lásku?
Je mi smutno, že vše přepočítáváte na peníze :,(

naprostý souhlas :palec:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
5.3.12 15:49

Díky,za všechny vaše názory i když s některými nesouhlasím.
Do adopce bych opravdu jít nemohla.Přítel se taky bojí,že to finačně nezvládnem.Ono jak tu některé píšete,že druhé už moc nestojí,tak to není tak docela pravda.Málá byla od narození na UM a nesnesla nic jiného než Nutrilon.Krabice stojí 350 korun a ona jelikož je veliký jedlík,jí měla jen na pár dní.Už v té době to byl docela problém z financema.Za psa žádné peníze dávat nemusím,jde spíš o to jak ho s dvěma malýma dětma dojít vyvenčit.Já mám jen prostě strach,že nedokážu dát oboum co by si zasloužili.Nebudu moct jim nic koupit,nebudu moct s nima nikam jet.Jak jste některá psala,půjdu do práce a bude to lepší,ale potom ty děti budou do čtyř a tří let pořád jen doma,nebo venku před barákem.Možná jsou to pro vás jen výmluvy,ale pro mě je to hrozná představa.Nemoct jim dát a dopřát co si zaslouží.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
5.3.12 15:54
Gina108 píše:
romype píše:
zakladatelka nepíše, že bude rvát peníze do psa, píše, že ho musí nosit po schodech, a že mají dluhy. Takže tím, asi chtěla říct, že jako těhotná by ho nosit asi nemohla a co pak. :nevim:
No a co? Furt to zní tak, že dá přednost nemocnýmu psovi před dítětem :poblion: Sry, já bych radši po schodech nosila další děcko než psa, kdybych tedy byla nucena si vybrat. :think:

Nedávám přednost psovi,ale je to věc která tu prostě je a já jí musím taky řešit.To mám jako psa vyhodit na ulici?Když jsem nemohla otěhotnět všichni říkali kupte si psa,alespoň na to nebudete myslet.Né že bych na ně dala,ale prostě jsem si ho pořídila.Ona semnou prošla tím nejhorším a já jí teď mám za to vyhodit?Z takových co by to udělali je mi na :poblion:

  • Citovat
  • Upravit
26093
5.3.12 15:57
Anonymní píše:
Díky,za všechny vaše názory i když s některými nesouhlasím.
Do adopce bych opravdu jít nemohla.Přítel se taky bojí,že to finačně nezvládnem.Ono jak tu některé píšete,že druhé už moc nestojí,tak to není tak docela pravda.Málá byla od narození na UM a nesnesla nic jiného než Nutrilon.Krabice stojí 350 korun a ona jelikož je veliký jedlík,jí měla jen na pár dní.Už v té době to byl docela problém z financema.Za psa žádné peníze dávat nemusím,jde spíš o to jak ho s dvěma malýma dětma dojít vyvenčit.Já mám jen prostě strach,že nedokážu dát oboum co by si zasloužili.Nebudu moct jim nic koupit,nebudu moct s nima nikam jet.Jak jste některá psala,půjdu do práce a bude to lepší,ale potom ty děti budou do čtyř a tří let pořád jen doma,nebo venku před barákem.Možná jsou to pro vás jen výmluvy,ale pro mě je to hrozná představa.Nemoct jim dát a dopřát co si zaslouží.

Já mám skoro tříletýho prcka a ke štěstí mu stačí, když ho nechám venku rejpat se klackem v zemi nebo na hřišti se hrabat v šutrech a lézt po prolízačkách… :nevim: Podle mě ty malý děti to tolik neřeší, jestli někam jedou nebo ne… :nevim: Já bych se prostě nepřenesla přes to, že jen kvůli penězům se prcka „zbavím“ :nevim: :oops: I kdybychom teď měli čekat třetího mrňouse… :think:

Prostě já si tak do cca 5 - 6 let toho moc nepamatuju, dovolenou, na které jsme byli v mých 5 si pamatuju jen tak „mlhavě“, to, co bylo dřív v podstatě vůbec ne… Fakt bych se zamyslela, jestli jde v první řadě o ty děti a nebo o to, že se nechce sedět doma vám s přítelem… :oops: (omlouvám se za to, že to píšu takhle hnusně…)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23847
5.3.12 16:19
Anonymní píše:
Gina108 píše:
romype píše:
zakladatelka nepíše, že bude rvát peníze do psa, píše, že ho musí nosit po schodech, a že mají dluhy. Takže tím, asi chtěla říct, že jako těhotná by ho nosit asi nemohla a co pak. :nevim:
No a co? Furt to zní tak, že dá přednost nemocnýmu psovi před dítětem :poblion: Sry, já bych radši po schodech nosila další děcko než psa, kdybych tedy byla nucena si vybrat. :think:
Nedávám přednost psovi,ale je to věc která tu prostě je a já jí musím taky řešit.To mám jako psa vyhodit na ulici?Když jsem nemohla otěhotnět všichni říkali kupte si psa,alespoň na to nebudete myslet.Né že bych na ně dala,ale prostě jsem si ho pořídila.Ona semnou prošla tím nejhorším a já jí teď mám za to vyhodit?Z takových co by to udělali je mi na :poblion:

A snad někdo nutí vyhodit psa? Nemůžu to teda posoudit, psa nemám, zato děti brzo po sobě a pes by nejspíš nepřekážel. :nevim: Jo klidně ze mě blej, ale žádný zvíře mi není přednější než moje děti. Kdybych měla volit a jiná možnost opravdu nebyla, tak prostě toho psa pryč dám, než bych šla na potrat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
15290
5.3.12 17:03

Ahoj zakladatelko,

já tě chápu, na druhou stranu, sama víš, co sis prožila, než jste se dočkali prvního dítka … je ti 34, ty jo, může to být poslední šance! rozhodnutí je samozřejmě na tobě, asi každá přemýšlíme o tom, jak vše zvládnout, já ještě mimčo nemám a taky se bojím, zda to zvládnu, ejslti budu dobrá máma apod. myslím, že zvládnout se dá vše, na potrat bych sama za sebe nešla, to radši tu adopci a navíc - máš 8 měsíců … za 8 měsíců bude první dítko už chodit a bude to jiné … teď jsi unavená z miminka, z toho, že musí být na UM atd. za 8 měsíců budeš v úplně jiné situaci …

sama zvaž, jak moc tě bude hryzat svědomí z potratu nebo nebude …

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5.3.12 17:34
kate02 píše:
Anonymní píše:
Díky,za všechny vaše názory i když s některými nesouhlasím.
Do adopce bych opravdu jít nemohla.Přítel se taky bojí,že to finačně nezvládnem.Ono jak tu některé píšete,že druhé už moc nestojí,tak to není tak docela pravda.Málá byla od narození na UM a nesnesla nic jiného než Nutrilon.Krabice stojí 350 korun a ona jelikož je veliký jedlík,jí měla jen na pár dní.Už v té době to byl docela problém z financema.Za psa žádné peníze dávat nemusím,jde spíš o to jak ho s dvěma malýma dětma dojít vyvenčit.Já mám jen prostě strach,že nedokážu dát oboum co by si zasloužili.Nebudu moct jim nic koupit,nebudu moct s nima nikam jet.Jak jste některá psala,půjdu do práce a bude to lepší,ale potom ty děti budou do čtyř a tří let pořád jen doma,nebo venku před barákem.Možná jsou to pro vás jen výmluvy,ale pro mě je to hrozná představa.Nemoct jim dát a dopřát co si zaslouží.

Já mám skoro tříletýho prcka a ke štěstí mu stačí, když ho nechám venku rejpat se klackem v zemi nebo na hřišti se hrabat v šutrech a lézt po prolízačkách… :nevim: Podle mě ty malý děti to tolik neřeší, jestli někam jedou nebo ne… :nevim: Já bych se prostě nepřenesla přes to, že jen kvůli penězům se prcka „zbavím“ :nevim: :oops: I kdybychom teď měli čekat třetího mrňouse… :think:

Prostě já si tak do cca 5 - 6 let toho moc nepamatuju, dovolenou, na které jsme byli v mých 5 si pamatuju jen tak „mlhavě“, to, co bylo dřív v podstatě vůbec ne… Fakt bych se zamyslela, jestli jde v první řadě o ty děti a nebo o to, že se nechce sedět doma vám s přítelem… :oops: (omlouvám se za to, že to píšu takhle hnusně…)

Kate, myslím, že máš úplnou pravdu, ale ruku na srdce: Co je důležitější? Obětovat se i za cenu toho, že ty děti budou třeba trpět, budou nechtěné a nemilované? Co je smyslem života? Obětovat se, pokorně vše přijímat a přežívat? Na to si musí každý odpovědět sám. Jsou maminky, které to dítko naplní, ale i takové, co mají prostě rády sebe a svůj komfort a já bych je nenazvala sobeckými…:-). Jako mladinká holčina jsem dělala, co se ode mne čekalo, ale nyní, jak člověk „stárne“, tak si občas dělám, co chci pro svůj komfort a klid. Pokud by mi jedno dítě stačilo, klidně bych to řekla, že se svého komfortu nechci vzdát a zařídila se podle toho…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17014
5.3.12 17:38
kotě11 píše:
romype píše:
nehledě na to, že pokud nemáte peníze, tak vlastně ochudíš i to první dítě, protože mu nebudeš moc dopřát věci, které bys mu mohla koupit a neuděláš to, protože budeš mít druhé, mě zase naopak tohle přijde jako sobectví, hlavně, že budu mít dvě děti a čisté svědomí , hlavně mě tu neukamenujte.
Romype, promin, ale je tu pak i druhá otázka, neochudím to první dítě o sourozence? neochudím ho v jeho vývoji a ten faktor sourozence, o sourozeneckou lásku?
Je mi smutno, že vše přepočítáváte na peníze :,(

Druhá strana mince ale je pozdější věk, když nebudou peníze na lyžák, kroužky, školu, nevím, je pak výhra mít sourozence? :think: V dnešní době je to fakt těžké nepřepočítávat na peníze, když je dnes úplně vše o penězích. Za nás byly kroužky zdarma, vše jsme na nich dostávali, školy zdarma a dnes? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Original

  • (3.9) + 55 recenzí

Prsní vložky

  • (3.5) + 51 recenzí

Babylove Prsní vložky

  • (2.4) + 40 recenzí

PureLan 100

  • (4.9) + 36 recenzí

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty