Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den,
už nevím jak dál, proto bych chtěla poprosit o radu. Máme problém jednak s usínáním, s nočním buzením, ale i nočním mlíčkem. Naše Natálka (14 měsíců) totiž jednak neumí usínat sama a usne jedině s lahvičkou mlíčka, ale taky nechce usínat v postýlce. Jakmile ji dám do postýlky, tak spustí řev a je k neutišení. Řve vlastně už ve chvíli, kdy ji tam dávám. Jakmile ji ale vezmu a položím do naší postele a navíc s lahvičkou, tak většinou usne. Pak ji přendám do postýlky. Ona se ale v noci vzbudí a chce za námi. POkud ji nevezmu, tak zase řev. To bývá někdy v 5 ráno, někdy už třeba o půlnoci. Hrůza. Před tím se ale budí taky, kňourá a brečí a vyžaduje lahvičku. Někdy zabere jen voda, ale většinou to musí být mlíčko. U toho znovu vytuhne. U vody se většnou zase za chvilku vzbudí a tak dokola. Jakmile se probudí pořádně a já si ji vezmu do postele,tak se zase budí a vlastě budí i nás, protože je jednak hrozně vrtí, ale taky vyžaduje lahvičku. Už nevím jak dál, ona je v noci vzhůru třeba 15× nebo i 20×!!! Jsme oba nevyspalí a už to trvá více než půl roku a žádné zlepšení. Nemyslím si, že má hlad, jí dobře a hodně. Mlíčko jí taky nechci tolik dávat, protože je schopná vypít za noc třeba 3-4 lahvičky po 260 ml!!! Někdy stačí jen 2… Nejsem si jistá, jestli ji nechat vyřvat, protože je na mě dost závislá v podstatě od narození. Už tehdy se budila, když byla sama v postýlce, ale v náručí spinkala nádherně. Asi si za to můžu sama, ale nechci ji zbytečně trápit a stresovat. Můžete mi prosím poradit? MOc předem děkuji.
Tak tohle mi zní jako že bych asi rezignovala a spala by s námi… Lepší spát s ní v posteli než vůbec…
no, nám na tohle zabrala Estvillova metoda (zjednodušeně metoda kontrolovaného pláče, určitě vygoogluješ detailní postup). ale chce to pevné odhodlání a vydržet. u mě byla poslední kapka, když jsem klárku únavou skoro pustila na zem (v půl roce se mi budila co 1,5-2 hodiny, zadumlala u prsu a spala dál…) u nás zabrala za 3 dny (a sousedům jsem se šla omluvit za rušení nočního klidu…).
Malej na noční kojo šel ke mě do postele, a já u toho vytvrdla, takže zůstával pak až do rána jen v pravidelných intervalech byl přehazován na jednu či druhou stranu
. S lahví usínal v postýlce ale asi už to měl naučený a chtěl ke mě do pelechu … no než abych 100* za noc k němu vstávala … raděj jsem ho hned přenesla když bylo vidět že prostě zas neusne, a spal u mě
. I teď když mu jsou 4 roky, tak se vzbudí a s potutelných chychotem leze ke mě pod deku a slastně se zam zavrtá a chrní dál
. Zvykla jsem si a už mě jen tak nevzbudí, nějakým vrtěním se už vůbec ne
. A vlastně jsem i ráda když se ke mě pěkně přitulí syčák jeden
)jen už má o půl metru víc než měl no
)
Řekla bych, že tak jak mají miminka návyk na prs tak tvá dcera je navyklá na láhev. V jejím věku pochybuju, že má v noci hlad i když to je možné, ale jak píšeš tak dobře jí, mléko bych jí nedala. Já jsem bojovala a bojuju do dnes s tím co ty aspoň se mi podařilo odbourat to mléko v noci, sice jsem 4 dny nespala skoro vůbec, ale zabralo to když chtěla láhev dostala jí ale jenom čaj a teď je to v pohodě
teda s tím mlékem no, jinak až příjdu na to co stí spaním řeknu ti.
Ziza - já bych jí taky nechala spát s vámi v posteli (pokud vám to nějak nevadí). Moje dcerka byla taky taková (akorát já ji kojila). - prostě potřebovala cítit „živočišné“ teplo a jistotu mé přítomnosti. V 18m jsem utla noční kojení - první tři noci celkem hrůza, ale pak stačilo se k ní přitulit a pokračovala ve spánku. Teď už občas sama spává ve svém pokojíčku ve velké posteli, ale nenutím ji. A tyto noci začínají být čímdál častější až mi to začíná být líto - to její přitulení, hlazení mě po vlasech …
Jo ještě bych dodala naše neuroložka říkala: Člověk je jediný savec, který své mláďata od sebe odhání. Taky s náma malá spí.
Malej spí s náma. Od narození. taky se budil v noci jako novorozenec každou půlhodinku Chtěl prostě cítit živočišný teplo a ne být sám v postýlce. Od té doby spinká v noci celkem hezky. jasně, bylo období, kdy se budil každou chvilku. Stačilo dát nakojit a spalo se dál. Kdybych měla vstávat tolikrát za noc, raději bych si vzala dítě do postele. Ze zalehnutí neměj strach.
my máme postýlku bez jedné bočnice přiraženou k naším postelím a prcek se kolikrát v noci ve spánku sám přesune do postýlky a chrní tam. Ale já si na teplo jeho tělíčka tááák zvykla. A není mamánek, kdepak. Je víc fixovaný na tatínka. A to prcka stále kojím. Jsou mu dva roky (budou mu přesně za pár dnů)
LadyRebeka píše:
Jo ještě bych dodala naše neuroložka říkala: Člověk je jediný savec, který své mláďata od sebe odhání. Taky s náma malá spí.
Moc děkuji za vaše názory a zkušenosti. Pro mě není problém to, že spí s námi. Problém je spíš to, že Natálka spí velmi neklidně, pořád s sebou háže a i když spí v posteli s námi, tak je třeba 10× vzhůru, kdy brečí. Navíc se v posteli přesouvá, takže je chvilku u mě, chvilku u manžela a ráno jsme nevyspalí všichni. Mám spíš obavu, jestli ji třeba nerušíme my. Dnes v noci byla vzhůru snad 30×
Přemýšlela jsem nad tím že ji buď zkusím přesunout do jejího pokojíčku, nebo že bych ji prostě naučila, že se spinká v postýlce. Že bych ji prostě z postýlky v noci nevzala. Nemáte toto někdo vyzkoušené?
Ziza zkus ten pokojíček nám to zabralo na nějakou dobu, my máme ale jiný problém, který řešíme teĎ vyšetřeními na EEG ale hodně maminkaám to pomohlo, tak s chutí do toho ale jestli můžeš zkuste jí s manžou dát do postýlky večer spát a vyspěte se jednu noc v obýváku a počkejte jestli to bude lepší ale zkusila bych to více nocí po sobě ona první bude volat ale ty musíš vydržet a nejít tam pokaždé když zavolá uvidíš že to bude pak lepší a když ne tak prostě bude spát s váma jinak vřele doporučuji čajíček od megafytu my ho máme od minulého týdne a je to den o de dne lepší a lepší dneska byla vzhůru jen jednou a to kvůlli toho že jí protekla plena a byla uplně mokrá. ![]()
No, asi tu budu nepopulární
ale já bych u čtrnáctiměsíčního dítěte viděla zásadní problém v tom, že není schopné usnout bez lahve mléka… V tomto věku už to nepotřebuje, má to jako zlozvyk a myslím, že jí to i určitým způsobem ten spánek nabourává. Kdykoli se jen trochu probudí, chce lahvičku, protože neumí sama usnout… můj názor je, že když to neumí, potřebuje pomoct, potřebuje, aby ji to někdo naučil… Jenomže to „naučení“ holt bez pláče nepůjde…
Klidně bych ji nechala spát s vámi v posteli, pokud vám to nevadí… ale bez nočního mlíčka.
BohunkaP píše:
No, asi tu budu nepopulárníale já bych u čtrnáctiměsíčního dítěte viděla zásadní problém v tom, že není schopné usnout bez lahve mléka… V tomto věku už to nepotřebuje, má to jako zlozvyk a myslím, že jí to i určitým způsobem ten spánek nabourává. Kdykoli se jen trochu probudí, chce lahvičku, protože neumí sama usnout… můj názor je, že když to neumí, potřebuje pomoct, potřebuje, aby ji to někdo naučil… Jenomže to „naučení“ holt bez pláče nepůjde…Klidně bych ji nechala spát s vámi v posteli, pokud vám to nevadí… ale bez nočního mlíčka.
Bohunko moje řeč. Bratranec má holčičku 22měsíců a je to to samé bleděmodré, dcerka moje má teĎ skoro 9 měsíců a odnaučila jsem jí sice s křikem za 3 dny když se vzbudí a moc řve dám jí čaj napije se aspí, a to jednou za noc víc ne. ![]()
BohunkaP píše:
No, asi tu budu nepopulárníale já bych u čtrnáctiměsíčního dítěte viděla zásadní problém v tom, že není schopné usnout bez lahve mléka… V tomto věku už to nepotřebuje, má to jako zlozvyk a myslím, že jí to i určitým způsobem ten spánek nabourává. Kdykoli se jen trochu probudí, chce lahvičku, protože neumí sama usnout… můj názor je, že když to neumí, potřebuje pomoct, potřebuje, aby ji to někdo naučil… Jenomže to „naučení“ holt bez pláče nepůjde…Klidně bych ji nechala spát s vámi v posteli, pokud vám to nevadí… ale bez nočního mlíčka.
Nemyslím si, že byste byla nepopulární. Já si uvědomuji, že by měla usínat sama. Možná bude příčina právě v tom. Jen nějak nemám sílu a odhodlání ji nechat vyřvat. Když vidím jak je zoufalá, když ji dávám do postýlky nebo když ji tam nechám samotnou, tak nevím jestli to zvládnu. Navíc jsem se ptala dětského psychologa a ten mi nedoporučil nechat dítě vyřvat. Ale když vidím v kolika případech to pomohlo… Zkusím ji nechat spát v ložnici samotnou, jestli ji třeba nerušíme a pokud ne, tak asi skutečně zkusím Estvillovu metodu. ![]()
Ono je „vyřvat“ a „vyřvat“… Myslím, že metoda kontrolovaného pláče je mírnější, dítě (navíc v tomto věku, to už strašně moc chápe) nebude mít pocit, že je opuštěné, bude se prostě jen vztekat a zuřit… Důležité je každopádně nepovolit - pokud byste se pro to jednou rozhodli a začali, vydržet - jakmile se jednou povolí, cvrček okamžitě pochopí, že když vydrží dostatečně dlouho, dosáhne svého…
Každopádně držím palce, ať se zadaří - ať už jakýmkoli způsobem ![]()