Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Zamlklé těhotenství, nevím jak z toho ven....
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.2.10 22:21
Motýlku - mně se tohle stalo před 6 lety. Byla jsem těhotná 11 týdnů, ale děťátko nežilo už asi pár týdnů, když na to doktoři přišli. Krvácet jsem začala asi v 8 týdnu, zůstala jsem doma na neschopence, na udržení jsem nic nedostala, chvíli se to zlepšilo, ale pak to přišlo silně a musela jsem na kyretáž. Byla jsem z toho z počátku smutná, ale pak jsem si řekla, že dušička mého děťátka potřebovala tuhle zkušenost a já možná taky. Beru život tak, jak přijde, snažím se na vše dívat pozitivně a hodně mi pomáhá, že věřím v nějaký řád světa a v to, že všechno se děje z nějakého důvodu a ne jen proto, aby se to dálo. Je v tom jakési smíření. Jedna čarodějnice mi řekla, že to byl klučík a ti že jsou hrozně křehcí v počátku těhu.
Dneska mám dvě krásné zdravé děti a na našeho andílka mám už jen milou vzpomínku.
Věřím, že to také překonáš a budeš mít ještě kupu dětí. Stačí možná trochu změnit úhel pohledu, potrat přijmout a těšit se na další miminko. Ať to pojmeš jakkoli, stejně na tom nic nezměníš. Akorát se sama trápíš. Jednou jsem v jedné knížce četla, že čas truchlení je vlastně čas pro pozůstalé, aby se naučili s novou situací žít a měli možnost smířit se s ní. Tak si dej tolik času, kolik budeš potřebovat, ale nezapomínej na sebe a pokus se zase začít žít. Držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.10 23:15
motýlku taky jsem si to prožila, v 9tt missed, žádný krvácení, ale na UZ netlouklo srdíčko, přitom 14dní předtím tlouklo.
bylo to strašný, bolelo to nesmírně. pořád si tu bolest pamatuju, a je to už rok a půl…
pamatuju si přesně ten den, kdy jsem jela od doktorky metrem a autobusem do Motola, slzy mi tekly jak hrachy, aby mi tam udělali zákrok… ještě jsem si umínila jednu noc čekání na zázrak, kterou jsem probrečela a nechtěla jsem ani prášek na spaní, protože jsem se bála, že by to ovlivnilo miminko…
pamatuju si přesně pocity před sálem…
pocity doma, pořád jsem brečela, pořád pořád…
Přítel mě nesmírně podržel a pak taky skutečnost, že máme 2 fenky a měli jsme v té době 3 štěňátka, o která jsem se musela postarat a která mě utěšovala svými kožíšky a svou hravostí…
za týden na to jsme jeli na dovolenou do Krkonoš a tam jsem měla pocit, že se vyrojily maminky s pupky nebo s kočárky, byly všude! brečela jsem každou chvíli Milanovi do košile…
Za dalších 14dní jsme jeli na víkend s přáteli, kteří mají dohromady 2 děti a tehdy jeden velký pupík.
taky jsem to tam obrečela…
Brečící období mi trvalo asi měsíc. Usmiřovací taky tak a pak už jsem zahájila ofenzívu - snažení se o další maličký život.
Chodila jsem intenzivně na reflexní terapii, abych byla fit a mohli jsme se pokusit co nejdřív o další… Ta mi myslím hodně pomohla.
Nechtěla jsem chodit vůbec do práce, protože moje zaměstnavatelka byla o den víc těhotná než já původně!
Nějak jsem to u dr. pořád ukecávala, a uhrála jsem 2 měsíce navrch…
dokonce mám ještě 3 další kamarádky s téměř totožným termínem, které všechny mimčo donosily…
bylo to až masochistické se s nimi občas vidět…
A pak, hned na 1. pokus, po 2MS jsme se na dovolené úspěšně „oplodnili“, ani jsem nečekala, že to vyjde tak brzo…
Pohled na dvě // mě celkem šokoval, až jsem se rozklepala…
Jak už holky psaly, i mě tohle druhé miminko pomohlo zasunout vzpomínky na to první miminko…
nezapomněla jsem, to nejde…a při vzpomínce pořád píchne u srdíčka…
ale už moc nevzpomínám, žiju pro Vojtíška…
Držím moc palce, neboj, čas tu strašnou bolest vyléčí… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.10 23:35
Mám to za sebou dvakrát. Nikde jsem se nezavírala, rovnou šupem do práce a zápřah. Naštěstí mě cizí kočárky a děti nijak nerozrušovaly, to se mnou nemá nic společného.Mluvím o tom bez problémů. Přesto jsem to X krát obrečela. První miminko se mělo narodit na mé třicetiny (brzy poté má i manžel)…a my je ještě neoslavili. Prostě to nešlo. Ten rok potratů a doktorů byl strašný. Zařekla jsem se, že to prostě budu zkoušet, dokud se z toho nezblázním. Vyšlo to a jednu zlobilku doma máme. Věřím, že se to ještě někdy podaří i podruhé. Už nepláču a netrápím se. Ale nikdy nepochopím, proč se to stalo, co mi to mělo přinést z toho filozofického hlediska. Je to prostě zbytečná zkušenost!
Neboj, taky přestaneš plakat. Jen se to teď zdá hrozně zadlouho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.2.10 23:38
když to tak píšu, ještě mě napadá…kdekdo se mě ptá, kdy budeme mít druhé dítě a já říkám, že máme velkou hypotéku a musíme chodit do práce…jen jedné kamarádce jsem řekla, že nejsem znovu připravená na série potratů…ještě sbírám síly…
Majdina píše:
Mám to za sebou dvakrát. Nikde jsem se nezavírala, rovnou šupem do práce a zápřah. Naštěstí mě cizí kočárky a děti nijak nerozrušovaly, to se mnou nemá nic společného.Mluvím o tom bez problémů. Přesto jsem to X krát obrečela. První miminko se mělo narodit na mé třicetiny (brzy poté má i manžel)…a my je ještě neoslavili. Prostě to nešlo. Ten rok potratů a doktorů byl strašný. Zařekla jsem se, že to prostě budu zkoušet, dokud se z toho nezblázním. Vyšlo to a jednu zlobilku doma máme. Věřím, že se to ještě někdy podaří i podruhé. Už nepláču a netrápím se. Ale nikdy nepochopím, proč se to stalo, co mi to mělo přinést z toho filozofického hlediska. Je to prostě zbytečná zkušenost!
Neboj, taky přestaneš plakat. Jen se to teď zdá hrozně zadlouho
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 07:26
motylku, ja potratila dvakrat v 11.tydnu…snazili jsme se 4 roky, manzel ma 40.ja skoro 34… nejhorsi byl ten prvni mesic po potratu, kdy je telo jeste plne hormonu…bolet to bude asi navzdy, i kdyz ne tak intenzive…je pravda, ze ted na tu bolest mam ten nejlepsi lek…konecne jsem zas tehotna a beru to porad jako zazrak/26.tyden/ …nakonec jsem tehotna bez vsech leku a lekarskych zasahu… tak drzim palce, tez to vyjde…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 11:55
Holky,
můžu se zeptat, jestli jde nějak zjistit i doma zamlklé těhu? Jako že třeba druhá čárka na testu slábne, nebo tak něco?
Já jsem z toho celkem solidně vyplašená, měla bych být v 6tt, ale špinila jsem týden (ale to bylo přesně v době MS), pak to přešlo a zjistila jsem, že jsem těhotná. Na kontrolu jdu až 19.2., na dříve mě neobjednali, že by ani nebylo nic moc vidět. Tak teď 3 týdny čekám jako na trní. Mám strach, aby to špinění třeba taky nebylo k zamlklému těhu, myslíte, že by se během 3 nadcházejících týdnů ta druhá čárka na testu mohla začít vytrácet kdyby to bylo ono?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 13:20
Beru,na testu to nepoznáš..aspoň si myslím.Trvá delší dobu,než těhu hormony z těla zmizí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 13:21
beru s tou druhou čárkou - ona tam bývá hooodně dlouho, i po potratu, takže podle toho to zjistit nemůžeš.
můžeš jít ale k dr. s tím, že jsi jednorázově doma zakrvácela,
a on ti musí udělat ultrazvuk dřív než toho 19.2.
je otázkou, co uvidí, ale srdíčko by mohlo být už od 6tt vidět.
já byla v 7+ 2 a bylo to zřetelný.
pokud tě trápí nejistota, tak tam jdi.
držím palce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 16:51
Beru - já si tenkrát po potratu ze zvědavosti taky udělala test a // tam byly. Takže podle toho to fakt nepoznáš. Buď zajdi k doktorovi nebo to nech na přírodě.
Já u druhého prcka taky trochu špinila, ani to nebylo v termínu MS (ale ten já stejně nikdy nevím, protože nemám pravidelnou MS ) a prý to bylo tím, že se mi placenta začala vytvářet v místech kde ústí čípek do dělohy (jakoby vcestné lůžko, ale o placentě se v té době - asi 8 týden - nedalo ještě mluvit). Naštěstí se pak placenta vysunula výš (s tím jak děloha rostla) a vcestné lůžko to nakonec nebylo.
Tak držím palce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 17:51
Holky moc děkuji za slovíčka a podporu!
Hanes včera jsem Ti napsala dlouhhý příspěvek,reakci,ale spadl nám internet a já už neměla sílu,napsat jej znova.Procházím si tím samým a jsem moc ráda že já do obchodu nemusím,vše obstarává můj muž.je to zlatíčko,mmoc mě drží!I pro něj je to moc těžké.Je pro mě náročné chodit na kontrolu na gyndu,minule tam přišla maminka s obrovským bříškem,pro mateřskou…a já jsem div neplakala doktorce na rameni.Už jsem se ale nechala uschopnit,nemám klid,pořád mi někdo volá nebo píše…ale asi jsem ten nástup uspěchala…mám z něho strach jako čert.
Andílku…já to v práci nikomu říct nemůžu a ani neřeknu…je to tam u nás,no prostě ženský kolektiv…a vím že bych to neunesla.Jsem ráda že už máš bojovnou náladu,taky bych ji potřebovala,místo toho nemám ani chuť k jídlu…Jelikož jsem odkrvácela,nemusela na revizi,hcg hormon klesá a po gynekologické stránce jsem zdravá jako řřípa,můžeme se snažit hned…ale muž už mimi nechce,určitě ne teď…a přes ochranu neotěhotním,že.
Tracy,připadám si úplně stejně,až budeš vědět o nějakých těch homeopatikách,tak prosím napiš…já zatím užívám sedatif PC…trošku zabírá…večer alespoň usnu.
Sněhurko,ahoj .Kéž by to bylo tak jak píšeš.Moc šancí tomu nedávám.Teď užívám calibrum babyplan,acidofolan a femigard,femibion si dokoupím…z kostivalu mám strach…co kdyby se povedlo a já ho ze začátku užívala…nestalo by se nic?Neublížilo by to?S mužíčkem si promluvíme,ale nechci aby měl pocit že ho do mimiska nutím,miminko musí chtít oba…Pohlaď bříško a mějte se pěkně!Děkuji za slovíčka!
Jani 32…drž se…tohle bych nezvládla,moc držím pěstičky ať je co nejdříve lépe!
Obrázku,taky jsi to neměla jednoduché!Na reflexní terapii se podívám,vůbec netuším o co jde,ale snad by to mohlo taky pomoct.Gratuluji k Vojtíškovi! 
Liky.…moc,moc,moc gratuluji!patrujte se!
Beruško,já měla šílené křížové bolesti…pak jsem začala špinit…letěli jsme na pohotovost a tam nám to řekli,následující den jsem se rozkrvácela s bolestmi (kontrakce,jestli to tak můžu napsat) co deset minut…nezabíralo,nic,ani ibalgin…Ty se nestresuj!Máš to odemne příkazem!A odpočívej!Raduj se z mimiska.....stresovat se není dobré.Takže si pust nějaký pěkný film,přitul se ke svému muži a mysli pozitivně!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 18:33
Holky,
moc vám děkuju za názory. Jsem z toho opravdu úplně K.O., nejraději bych zalezla někam do kouta a vybulila se. Vím, že k tomu nemám žádný důvod, ale jsem prostě plašan 
. A přitom už doma 2,5 letého prcka mám a vše bylo bez problémů. Říkala jsem si, že u druhého se nebudu tak nervovat a je to ještě horší 
. Manžel se na mě už hrozně zlobí, říká, že mi odskřípne internet a bude to, jelikož tohle všechno mám jen vyčtený z podobných diskuzí a jsem strašně vystresovaná. Přitom u MUDr mě po telefonu taky ujistili, že špinění v prvních týdnech většinou nebývá nic vážného, kór v termínu MS. Dneska už jsem tam vystreslá, že jsem se dokonce přeobjednala a sestřišku přemluvila na kontrolu už na příští pátek. Přeobjednala mě pro můj klid, byla moc milá, ale říkala, že pokud budu v cca 7 tt, nemůže mi zaručit, že už něco uvidíme, proto objednává na první kontrolu až v 8 tt. No nic, budu prostě čekat, stejně jestli to špinění znamenalo něco špatného, tak už s tím nic neudělám a jestli ne, doufám že příští pátek bude lépe. Nějraději bych usnula a vzbudila se až za týden, ty dny se tááák vlečou.
každopádně vám všem moc děkuju za pár rad a zkušeností 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 18:42
berusko, drz se…ja treba ty sve potraty jakoby vycitila- presly me tehot.priznaky/napeti prsou, nevolnosti/a ja „vedela“ze to konci…
ziji v UK kde te na UZ pozvou az ve 12.tydnu…takze to cekani je jeste horsi…me telo se pak pokusilo plody vypudit samo v 11.t/krece, krvaceni atd.to uz jsem vedela, ze mam ten potrat/…takze bud vydrzet na ten UZ v 8.tydnu, nebo nahlasit krvaceni a krece/i kdyz to neni pravda/a pak ti UZ doktor udela…
hodne stesti…i motylkovi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 18:43
Berusko, já taky špinila, byla jsem vyděšená protože jsem o první přišla, ale na sonu bylo vše OK, často se špiní, protože se navyšuje krevní oběh a vlásečnice praskají a tak se špiní?? Neteče Ti krev z nosu když smrkáš?? Zkus zvýšit příjem vitamínu C, mi napsal Ascorutin (nebo tak nějak) je to vit. C ještě s něčím a dobrý..... držím palec.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 19:18
Motylku, zkus přítelovi/manželovi vysvětlit, že nové mimčo by ti pomohlo. Možná chce pauzu pro to, aby to na tebe nebylo těžké, že se bojí jak to zvládneš. Já jsem taky na revizi nemusela, všechno odešlo samo a to bylo jediné co mne drželo za vodou. Že to můžu po první ms znovu zkusit. Nakonec jsme se dostali stejně na 3 měsíce pauzy, ale jen ten pocit, že se to blíží mi pomohl.
Beruško, přestaň se nervovat!!! Buď šťastná, že jsi těhotná. Špinění je úplně normální a dokud nekrvácíš, není třeba se strachovat. Tohle miminku neprospívá. Nemáš žádný důvod si myslet, že je něco špatně. I když je těžké se kontroly dočkat, tak to vydržíš a uvidíš, že už bude fazolka na utz. Určitě to dopadne dobře!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.2.10 19:50
Motýlku prozkoumala jsem net a nakonec si zakoupím kapky gynex.Působí na víc věcí,detoxikace,deprese,stres,menstruační cyklus,bolestivou ms,neplodnost a dalších x věcí.Mohou ho užívat i chlapi.Tak uvidíme
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace
- 20.04.26
- Anonymní
