Zamlklé těhotenství, nevím jak z toho ven....

Napsat příspěvek
Velikost písma:
motyl23
312
3.2.10 20:19

Tracy,tak já užívám femigard…ten by měl fungovat na stejném principu…tak uvidíme,pomohl mi k první přirozené MS po vysazení HA.Teď jsem ho nasadila zpět…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Vanees
188
4.2.10 08:30

Ahoj motýlku :srdce: ,
přesně jak pises, boužel je nas tady moc, kdo si tímto prošel tak sama v tom nejsi máš tady nás a je nás bohužel až dost.
Ja jsem mela prvně ZT v 11tt, šla jsem na běžnou kontrolu, těšila se na UTZ a bez žádných předchozích potízí najednou přestalo být srdicko-tak hrozný šok- plácala jsem se v tom, chvilku jsem zustala z práce doma probrecela par dní, pořad si neuměla vysvetlit proč prave nám se tohle stalo atd..měla jsem a pořad mám velkou oporu u toho mého chlapáka, kterej dělá hrozně statečnýho, ale vím, že ho to taky moc trápí.Pak po nějakém čase jsem si už zase říkala, že je lepší, že se to stalo než se dozvědět později, že miminku něco vážného je nebo ho přivést na svět nemocné atd..Pořad jsem si říkala, že jediné co mi pomůže bude znovu co nejrychleji otěhotnět.Hned jak jsem měla po šestineděli tak už jsem se trochu začala těšít, že se začneme snažit- raději jsem počkala ještě na 2.MS a pak jsme se na to vrhli.Každý měsíc jsem se uklidnovala tím, že to proste musí vyjít co nejdřív a pořad se, ikdyž netrpělivě, moc těšila.
V prosinci 09 jsem zjistila, že jsem znova těhu, ale bohužel průběh tohoto těhu byl od začatku rizikový, byla jsem na neschopence se špiněním a v 9tt, mimi velikostně menší, pak srdičko bylo a najednou to opet nedopadlo-je to ted necelé 4 týdny.Jsme z toho pořád moc smutná, ale vím, že potřebuju hlavně sílu na další boj :cert: :-) Mám skvělého gynekologa, který vím, že se nám bude snažit pomoct!Miminko moc chceme a udělam maximum co pujde.Rekla jsem si, že tím, že se budu pořád dokola trápit a přemýšlet nad tím a brečet celé dny tomu moc nepomuzu.Ted jsem byli na genetice, aby zkusili zjistit zda není nějaká přicina proč se nám toto stava a uvidíme co bude dal a pevně věřím, že se dočkáme zdravého miminka a stejně tak i ty- spoustu holek otěhotnělo třeba hned po 1.MS tak se zkus těšít na to jak se budete za chvilku moct zase snažit to drželo alespoň mě.Jeli jsme taky s manžou na dovču-to taky teochu pomohlo-změna prostředí atd..
Ty dva malý mimoušci maji u mě pořad velké místo v :srdce: a nikdy nezapomenu, že to tady se mnou tu chvilku tahli :-) ale musím se soustředit na další a doufam už zdrave mimi a být ted silna a ty taky.S prací to mám podobně jako ty vubec resim zda si nedam nějakou zmenu, protože tam mam celkem dost i stresu - no uvidíme.Posílám ti moc moc síly a uvidíš, že vše bude dobrý za chvilku z nas budou mamci a budem těm prckum vypravet kolik sil nas stali a o to víc je rozmazlovat.Smutno mi je pořad,ale chci prostě bojovat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.2.10 14:39

Ahoj brečím,jak želva. Stalo se mi to dvakrát po 7. týdnu. V práci jsem to taky neřekla, jen sestrám a samozřejmě manželovi. Nikdo tu bolest nepochopí, dokud ji nezažije. Máme teď syna 26 měsíců. Můžu jen říct, že jsem z toho měla deprese, které jsem neřešila s psychologem, což jsem asi měla. Manžel se do mého stavu vůbec nedokázal vžít, což je sice pochopitelné, ale našemu vztahu to rozhodně neprospělo. Největší bolest mě svírala minimálně 3 měsíce. Potom se to zlepšilo.Ale myslím na ně dodnes, ale už jinak.Najdi někoho s kým o tom můžeš často mluvit. Věř mi, je to opravdu potřeba.Tím se ti moooc uleví.

  • Citovat
  • Upravit
motyl23
312
4.2.10 18:35

Ahoj,holky moc děkuji za Vaši podporu!Posílám Vám spousty síly ať to taky zvládnete!Mohla bych se zeptat?V pátek jsou tto tři týdny,týden po potratu mi hcg kleslo z 610 na necelých 20.Na další odběry jdu zítra.Potíž je v tom,že mě před třemi dny začaly opět bolet a natékat prsa,bradavky mě šíleně pálí.Říkala jsem si (i když mě nikdy prsa před MS nebolely) že asi příjde MS…přece jen je tělo po potratu jiné.MS nikde,za to mě dnes překvapil výtok…měla jsem ho v těhu…ted je tady znovu…ale je ho víc…promiňte výraz…ale doslova ze mě teče jako z kohoutku.Je sice pravda že jsme šestinedělí nedodrželi,milovali se bez ochrany…jen jsme dávali pozor…ale takový zázrak abych otěhotněla 2 týdny po potratu?Asi ne!A navíc příznaky tak brzy?Měla jste to některá taky tak…třeba z poklesu hormonů?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jindřiš
10683
4.2.10 18:42

Ahoj,
já jsem potratila téměř před 4 lety a myslím na to do teď, už to tak nebolí, ale asi úplně zapomenout se nedá. Jinak to co popisuješ jsem po potratu neměla a myslím si, že těhotneství se vyloučit nedá a že těhotná můžeš být.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Hanes
313
4.2.10 19:53

Motýlku,to teda taky nevím,tak uvidíš,co zítra bude v krvi.Ale myslím,že jsem někde četla,že se někomu podařilo otěhotnět hned po potratu.Nechceš si raději zajít k doktorovi?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
motyl23
312
4.2.10 20:51

Děkuji za reakce,holky :huban: .Zítra skočím na odběry,výsledky budou v pondělí,uvidíme-ale příjde mi to zvláštní.Nemohla jsem si to vsugerovat? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
Andik333
15584
4.2.10 21:48

Motylku, mne se telo po potratu chova taky jinak. Mela jsem delsi cyklus, dneska napriklad spinim, coz se mi nikdy predtim uprostred cyklu nestalo. Mela jsem strasne spatnou plet. Myslim ze jsou proste hormony zblaznene.
Tehotenstvi urcite mozne je. Nebyla jsi na revizi, takze pro telo to nebyl takovy zasah a jestli to bylo v dobe ovulace tak i kdyz jste si davali pozor se to mohlo stat.
Kdyby to tak bylo, tak je to v poradku, ale spis bych sazela na ty zblaznene hormony. Ja napriklad mela v tom prvnim cyklu po potratu tri tydny v kuse ovulacni hlen a bylo ho hrozne moc, nikdy jsem to tak nemela a mekky otevreny cipek. Normalne to mam tak 4 dny, tohle bylo 20 dni. Fakt se telo chova jinak.
Ted zkousim taky femigard, snad mi pomuze.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
motyl23
312
7.2.10 09:41

Ahoj Andíku,mě ten femigard pomohl ani ne po měsíci užívání…ta snad pomůže taky.Už vím že to těhu nebude…prsa bolí výtok je,ale bazal.tepl.klesá…

36,8
36,7
a dne 36,6

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Andik333
15584
11.2.10 12:24

Motyl, tak jak? MS dorazila?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
motyl23
312
13.2.10 12:57

Ahoj,ms nedorazila,teplota vystoupala na 36,8 a drží se,semtam klesne na 36,7.Takže ten pokles byla asi ovulace.A copak Ty,jak se daří?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
liebling
4.4.10 12:40

pořád se to jen vrací...

Ahoj motylku23,
Budu se snažit sebe i Tebe nelitovat. Už dlouho jsem se chystala někam napsat a TY vše prožíváš asi stejně jako já. navíc dnes potřebuji někomu napsat,dnes jsem měla poprvé chovat mého drobečka :cry: . NEustále vzpomínky,keré se vrací,pohledy na kočárky,obchody s oblečky,miminka,reklamy…je to všude kolem nás.
Na začátku září 09 jsem zjistila,že jsem těhotná. Chystala jsem se poprvé navštívit genekologa a ověřit si to a potom to říct i příteli.NEvím jesti bych si ho nechala(jsem mladá,ještě chodím do školy).Ale asi ano,nechala,co je krásnějšího? Jenže den před tím jsem začala mít velké bolesti v podbřišku a začala jsem silně krvácet. Moje první reakce byla ta,že se mi tak trošku ulevilo,jen mě napadlo,že jsem měla asi jen velké zpoždění. Bolest ale nepřestávala,takže jsem šla k doktorovi. Tam mi, ale řekl, že jsem potratila a plod se údajně vyloučil. Dal mi nějaké prášky a šla jsem docela mimo domů. Jenže to jen tak neskončilo. Vlastně až do teď mám někdy příšerné křeče v podbřišku a je mi špatně. Už jsem byla na několika vyšetřeních a nakonec se ukázalo, že to maličké se zaklínilo do děložního hrdla(kanálku), takže tam stále bylo. Mělo víc než 6 týdnu, v tu chvíli se mi to vše vrátilo. Nejhorší na tom je, že mám jen 15%ti šanci na miminko. Takže neustále myslím jen na to. Pokaždé když vidím miminka, nebo maminky brečím. Teď se navíc naše rodina rozroste o malého drobečka (bráchy). Pořád dokola poslouchám jak se bude jmenovat kdy ho budou mít,co by chtěli jestli holčičku nebo kluka…je to těžké…Pokaždé když se miluji a začnou mi bolesti, všechno začne znovu. Strach, že už přestanu bavit partnera,kvůli toho jak jsem protivná a mimo je velký. Kolikrát už jsem myslela taky asi na největší hloupost co bych mohla udělat.Nedávno jsem byla i v nemocnici,psychicky jsem se zhroutila. Nevím jak zapomenout, když mě to pořád pronásleduje.
Ale někde jsem si už četla, že musíme pořád něco dělat, být zaměstnané. A že pomáhá i pes. Mám taky psa a je to pravda. Je fajn se jít jen tak projít (ale ne do parku-moc dětí kolem). Nebo se jít třeba proběhnout. Pak jsem se snažila stále něco dělat,plánovala jsem si jak budu trávit den. To jsem zatím vydržela jen 2 dny a pak mi bylo zase hrozně. Takže taky prosím Ty co ví jak tomu uniknout o nějaké rady. A všem hlavně Tobě držím palečky v pokusech o miminko.
Budu si ráda psát klidně i dlouhodobě,takže kdyby měla některá třeba náladu můžeme se domluvit a třeba si psát přes meil.

  • Citovat
  • Upravit
sabinnn
4.4.10 22:18

Mám strach, že se s tím nikdy nevyrovnám. Mám strach, že je něco se mnou špatně a proto mimi odešlo. Mám strach, že už znovu třeba neotěhotním. Mám strach, že i když otěhotním,tak se to bude opakovat.Je mi zle při pohledu na těhotné ženy a směju se teď strašně málo. A i přesto vím, že do toho půjdu znovu, protože člověk nesmí vše vzdát hned po prvním neúspěchu.Milá liebling,snažím se vymyslet si program na každý den, protože kdybych byla doma,tak na mě hned padne depka.Holky držte se. Přeji hodně síly!

  • Citovat
  • Upravit
liebling
5.4.10 09:08

pochopení...

Ahoj. Už mám také nějaký plán, co budu dělat jak se zaměstnat. Jen jestli to vydrží a zvládnu to. Ještě bych se chtěla zeptat jestli to někdy chlap pochopí? Co asi tak prožíváme? Včera mi nebylo zrovna moc dobře, jen jsem brečela, nebavila jsem s ním a tak trošku se na mě naštval. Vlastně se ani nedivím, byla jsem vážně hrozná. Ale nedokázala jsem mu říct, že zrovna včera mělo být to malé na světě… Myslím si, že to asi nepochopí nikdy. On už dítě má (je starší) a tak si myslím, že už mu to je možná i tak trošku jedno. Nebylo by to jeho první a tak už by se asi tak netěšil. A jaké máte plány vy? Co budete dělat? Ráda si poslechnu rady… jak zapomenout, jak na to nemyslet a jak nemyslet do budoucna… ? Mějte se hezky!

  • Citovat
  • Upravit
sabinnn
5.4.10 10:20

Já myslím, že to chlap nemůže asi nikdy úplně pochopit. Nikdy to malé neměl v sobě. Ten můj mě moc podporuje,ale taky to bere spíš tak, že to tak muselo být, že bylo nemocné a nebylo to slučitelné se životem. Jenže my ženský se z toho často obviňujeme a taky už se naše tělo připravovalo na to být matkou a najednou nic. Je to pro tělo obrovský šok a na psychiku ještě víc. Já jsem se příhlásila do jazykového kurzu a budu se snažit hodně sportovat až mi uplyne šestinedělí.Je to teď pro mě o to těžší, že sestra je těhotná. To moje mělo být o tři měsíce mladší. Pokaždé když se jí podívám na břicho,tak je mi zle. Má navíc ještě malou holčičku. Vždycky hned otěhotněla, a tak si teď v její přítomnosti připadám hrozně. Mám ji ráda a přeju jí to,ale tohle se fakt snést nedá. Musím se s tím nějak srovnat,ale taky zatím moc nevím jak na to.
Liebling, já s manželem o tom všem mluvím,tak si moc nedokážu představit, že byh mu něco nemohla říct. Třeba se v něm trochu pleteš, třeba je to jen jeho způsob obrany jak se s tím srovnat. Ten můj se taky o tom nebavil a pořád se jen chodil bavit a když jsem na něj zaútočila,tak mi řekl, že musí chodit mezi lidi, aby se s tím srovnal.A za jak dlouho se budete snažit zase o mimi? Vím, že to máš těžší,ale šance tu přece je,např. IVF ne? My to plánujeme zhruba po třech cyklech.

  • Citovat
  • Upravit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty

Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná

  • 07.05.26
  • Anonymní

Dobrý den, 7 dní jsem měla zpoždění, tak jsem si udělala test, ten se mi ukázal jako pozitivní. Druhý den jsem si udělala ještě jeden test a... Odpověď

Antikoncepce Menstruace

  • 24.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, měla jsem první blistr a zároveň druhý blisr sidretella. Menstruace stále nepřišla už čekám 5 den a stále nic. Co mám dělat dále, když... Odpověď

Kam jít, aby se zajímali?

Dobrý den, 21.3 po pohlavním styku se mi udělali 2 malé červené flíčky u poševního vchodu směrem k levému stytkému pisku bez výtoku, bolelo mě... Odpověď

Perimenopauza

Dobrý den, prosím mám dotaz. Asi 5 let užívám injekce depoprovera, velká spokojenost, mám 42 let, dvě děti (10, 8), asi půl roku pozoruji na... Odpověď

Nopregy, funkčnost během posdleního dne ovulace

  • 20.04.26
  • Anonymní

Dobrý den, stala se nám s partnerkou nehoda, kdy se mi při přerušení styku shrnul kondom a zůstal uvnitř partnerky a já si nejsem 100% jistý zda... Odpověď