Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nevlastní děda-styk
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
29.1.23 14:22
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímal by mě názor ostatních rodičů, proto bych se chtěla zeptat, jak by jste se rozhodli vy. Jde o stýkání se našeho syna s nevlastním otcem mého muže. Manžela rodiče se nedávno rozešli, tchýně už měla dost života se svým manželem. Můj muž její syn se jí snažil otevřít oči dlouho, nechtěla to vidět a žila s ním více jak dvacet let. Od chvíle, kdy můj muž chodil do školky, vychovávali ho společně. Můj muž otce nemá, zemřel, když byl hodně malý. S nevlastním otcem bych řekla, že se respektovali, zlý na něho nebyl, ale nijak zvlášť ho můj muž nikdy nepřijal. Důvodem bylo chování k mamince, k mé tchýni. „Tchán“ je totiž přesně ten chlap, který si myslí, že je king, že žena musí poslouchat, stát u plotny a ničemu jinému nerozumí. Tloukl to do hlavy mému muži celé dětství, muž je naštěstí pravý opak a toto celé ho štvalo, dle vyprávění už od dětství. Teď je ale situace taková, že tchýně od něj konečně odešla a žije jinde, celkem daleko od nás, v domě své sestry. Náš pětiletý syn byl zvyklý chodit k babičce a k dědovi, cca jednou za 14 dní na přespání, přes víkend, občas s nimi jel na výlet a „tchán“ si s ním vždycky hezky hrál a věnoval se mu. Vidí se v něm, má ho rád a náš malý má rád jeho, bere ho jako dědu. Nyní řešíme dilema, zda na přání dědy umožnit styk a nebo ne. Jde o to, že tchán je neschopný, neumí vařit, v životě neměl v ruce uklizeci prostředky a do nedávná neuměl ani vyprat. To ho učil můj muž, potom co tchýně došla trpělivost a odešla. Ale to je ten menší problém, větší problém je, že ho můj muž nemusí, vadí mu ty řeči, nedá si s tím pokoj, o tom jaké jsou ženské mrchy mluví pořád i když ví, že to mému muži vadí, hloupé řeči má i na mě, to se muž ozve a je mezi nimi hádka. Tyto řeči vede i před malým a to nám oběma vadí nejvíce, slíbil, že to dělat nebude, ale tomu nejde věřit. Proto řešíme, zda jim umožnit občasné styky nebo ne. Rozum nám říká, že ne, ale zas je tam věc, že malý ho má rád, vyhraje si s ním a pořád se na dědu ptá. Nechala jsem rozhodnutí na manželovi, ale sám neví, nechce upírat synovi dědu, ale na druhou stranu mu stejně jako mě, vadí ty řeči. Že jsou ženský blbé už si párkrát syn domů donesl, ještě v době, kdy byli babička s dědou spolu. Jak by jste to řešili?
Těžký no, osobně nejsem za bránit rodinným příslušníkům ve styku s dětmi, když děti chtějí a nehrozí tam nějaké nebezpečí na zdraví nebo v životě. Ale v tomhle případě by mi to vadilo, tyhle blbce nesnáším a fakt je strašná představa, že by syn tohle pochytil, tohle není bonbon nebo čokoláda, to je docela nebezpečný. Na druhou stranu, když se mají rádi, tak by mi stálo za to, nebránit, ale stýkali by se pod dozorem, aby si nechal děda řeči do hospody. Alespoň zatím, časem, když by si to hlídal a snažil se, tak ať jsou spolu sami. Ale musel by se milý děda mačo hlídat co říká, kdyby se stávalo, že by syn chytal jeho moresy, tak bohužel. Ale šanci by asi dostal, ale nejdříve ne sami.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 14:23
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímal by mě názor ostatních rodičů, proto bych se chtěla zeptat, jak by jste se rozhodli vy. Jde o stýkání se našeho syna s nevlastním otcem mého muže. Manžela rodiče se nedávno rozešli, tchýně už měla dost života se svým manželem. Můj muž její syn se jí snažil otevřít oči dlouho, nechtěla to vidět a žila s ním více jak dvacet let. Od chvíle, kdy můj muž chodil do školky, vychovávali ho společně. Můj muž otce nemá, zemřel, když byl hodně malý. S nevlastním otcem bych řekla, že se respektovali, zlý na něho nebyl, ale nijak zvlášť ho můj muž nikdy nepřijal. Důvodem bylo chování k mamince, k mé tchýni. „Tchán“ je totiž přesně ten chlap, který si myslí, že je king, že žena musí poslouchat, stát u plotny a ničemu jinému nerozumí. Tloukl to do hlavy mému muži celé dětství, muž je naštěstí pravý opak a toto celé ho štvalo, dle vyprávění už od dětství. Teď je ale situace taková, že tchýně od něj konečně odešla a žije jinde, celkem daleko od nás, v domě své sestry. Náš pětiletý syn byl zvyklý chodit k babičce a k dědovi, cca jednou za 14 dní na přespání, přes víkend, občas s nimi jel na výlet a „tchán“ si s ním vždycky hezky hrál a věnoval se mu. Vidí se v něm, má ho rád a náš malý má rád jeho, bere ho jako dědu. Nyní řešíme dilema, zda na přání dědy umožnit styk a nebo ne. Jde o to, že tchán je neschopný, neumí vařit, v životě neměl v ruce uklizeci prostředky a do nedávná neuměl ani vyprat. To ho učil můj muž, potom co tchýně došla trpělivost a odešla. Ale to je ten menší problém, větší problém je, že ho můj muž nemusí, vadí mu ty řeči, nedá si s tím pokoj, o tom jaké jsou ženské mrchy mluví pořád i když ví, že to mému muži vadí, hloupé řeči má i na mě, to se muž ozve a je mezi nimi hádka. Tyto řeči vede i před malým a to nám oběma vadí nejvíce, slíbil, že to dělat nebude, ale tomu nejde věřit. Proto řešíme, zda jim umožnit občasné styky nebo ne. Rozum nám říká, že ne, ale zas je tam věc, že malý ho má rád, vyhraje si s ním a pořád se na dědu ptá. Nechala jsem rozhodnutí na manželovi, ale sám neví, nechce upírat synovi dědu, ale na druhou stranu mu stejně jako mě, vadí ty řeči. Že jsou ženský blbé už si párkrát syn domů donesl, ještě v době, kdy byli babička s dědou spolu. Jak by jste to řešili?
Jsem si podle nadpisu říkala, že půjde o sex 
Zajela bych tam občas na kafe a když by měl takový řeči přes varování pořád, tak bych tam nechodila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 14:27
No, asi takhle, zákazem styku nejvíc potrestáš svoje dítě, které má dědu rádo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 14:54
To dite má dědečka rádo a má ma k němu evidentně blízko. Zamhuř obě oči, zaklapni uši a voď ho tam. Já jsem měla dva nevlastní dedecky, oba mě měli radi, oba měli nějaké své “zvláštní” řeči, nad kterými by někteří kroutili hlavou, až by jim upadla, ale i když jsem se s nimi často potkavala a poslouchala to, je ze me celkem normální člověk 
děti nejsou hloupé, ani ten kluk neni hloupý, takže pokud doma vidí nebo slyší neco jiného, než tvrdí děda, bude to také brat v potaz a udela si vlastní názor. A však tvůj muž se doma chova normálně ne, tak pozitivní vzor snad ještě navíc nějaký má? 
Já neměla žádný, otec s námi nebydlel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hanka1
29.1.23 14:54
Hele vy, resp tvuj muz, tahate za delsi konec provazu - ano nechala bych syna s dedou stykat, zvlast jestli se maji vzajemne radi. Ale dedka bych upozornila, ze jestli bude mit blby kecy, tak ze je s navstevama konec. To, ze deda neumi varit nebo uklizet bych neresila, to odpoledne to kluk u dedy zvladne i bez uvareneho obeda a vypiglovaneho bytu…
- Citovat
- Upravit
Uslava
29.1.23 14:55
Přijet tam s dítětem, pokecat u pití, které bych si donesla sebou a pak bych s dítětem odjela. Blbé řeči bych zatrhla hned, jak by to vyslovil s tím, že to nejsou řeči pro děti.
Buď si bude hrát s dítětem a nebo bude hloupě povídat. On sám si musí vybrat.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
29.1.23 15:03
Asi bych za dědou občas na kafe, výlet šla. Pozvala bych třeba na školní besídku, vystoupení, zápas nějakou jinou akci. Někam kde budou lidi a dědek nebude mít čas rozebírat kde koho a zároveň si ho malý užije. Dětský koutek, centrum, kolotoče adt. Tak nějak bych to nechala být třeba si to časem nějak sedne samo ke spokojenosti všem 
- Citovat
- Upravit
29.1.23 15:08
@Anonymní píše:
Ahoj, zajímal by mě názor ostatních rodičů, proto bych se chtěla zeptat, jak by jste se rozhodli vy. Jde o stýkání se našeho syna s nevlastním otcem mého muže. Manžela rodiče se nedávno rozešli, tchýně už měla dost života se svým manželem. Můj muž její syn se jí snažil otevřít oči dlouho, nechtěla to vidět a žila s ním více jak dvacet let. Od chvíle, kdy můj muž chodil do školky, vychovávali ho společně. Můj muž otce nemá, zemřel, když byl hodně malý. S nevlastním otcem bych řekla, že se respektovali, zlý na něho nebyl, ale nijak zvlášť ho můj muž nikdy nepřijal. Důvodem bylo chování k mamince, k mé tchýni. „Tchán“ je totiž přesně ten chlap, který si myslí, že je king, že žena musí poslouchat, stát u plotny a ničemu jinému nerozumí. Tloukl to do hlavy mému muži celé dětství, muž je naštěstí pravý opak a toto celé ho štvalo, dle vyprávění už od dětství. Teď je ale situace taková, že tchýně od něj konečně odešla a žije jinde, celkem daleko od nás, v domě své sestry. Náš pětiletý syn byl zvyklý chodit k babičce a k dědovi, cca jednou za 14 dní na přespání, přes víkend, občas s nimi jel na výlet a „tchán“ si s ním vždycky hezky hrál a věnoval se mu. Vidí se v něm, má ho rád a náš malý má rád jeho, bere ho jako dědu. Nyní řešíme dilema, zda na přání dědy umožnit styk a nebo ne. Jde o to, že tchán je neschopný, neumí vařit, v životě neměl v ruce uklizeci prostředky a do nedávná neuměl ani vyprat. To ho učil můj muž, potom co tchýně došla trpělivost a odešla. Ale to je ten menší problém, větší problém je, že ho můj muž nemusí, vadí mu ty řeči, nedá si s tím pokoj, o tom jaké jsou ženské mrchy mluví pořád i když ví, že to mému muži vadí, hloupé řeči má i na mě, to se muž ozve a je mezi nimi hádka. Tyto řeči vede i před malým a to nám oběma vadí nejvíce, slíbil, že to dělat nebude, ale tomu nejde věřit. Proto řešíme, zda jim umožnit občasné styky nebo ne. Rozum nám říká, že ne, ale zas je tam věc, že malý ho má rád, vyhraje si s ním a pořád se na dědu ptá. Nechala jsem rozhodnutí na manželovi, ale sám neví, nechce upírat synovi dědu, ale na druhou stranu mu stejně jako mě, vadí ty řeči. Že jsou ženský blbé už si párkrát syn domů donesl, ještě v době, kdy byli babička s dědou spolu. Jak by jste to řešili?
Jeho děda to byl 5 let, je to jeho děda i nadále. Řešila bych to stejně, jako kdyby byl vlastní. Řekla bych mu, že nechci, aby syn nosil domů ty řeči o ženách, ale jinak normálně umožnit styk jako jakémukoliv jinému dědečkovi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 15:25
Syna bych tak na navstevu brala, kdyz maji dobry vztah. Vzdyt malemu je fuk jestli je nevlastni nebo vlastni dedecek, nejspis ani rozdil nechape. Kdyby byl ‘vlastni’ tak byste styk asi taky nezakazali. Samozrejme promluvit s nim, aby nemel pred ditetem hloupe reci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 16:08
Malej ho má rád a děda jeho očividně také…nebránila bych tomu aby se stýkali, už kvůli malému. Spíš jde o to jakou formu najít aby vám to všem vyhovovalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 16:47
Malého bych mu dávala.
Když bude malý chodit s tím, že děda říká to a to a bude to pro vás už neúnosné a děda si pojede pořád svou, tak bych dávat přestala.
At mu to docvakne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.23 17:42
A co takhle ho za ním vodit jen v přítomnosti tebe, manžela nebo někoho dalšího?
Třeba vzít syna na hřiště nebo si zasportovat, zajít na zmrzlinu a pozvat i nevlastního dědu. Pokud by se choval normálně a neměl hloupé mačo řeči, možná bych začala uvažovat o zapůjčení dítěte.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj, zajímal by mě názor ostatních rodičů, proto bych se chtěla zeptat, jak by jste se rozhodli vy. Jde o stýkání se našeho syna s nevlastním otcem mého muže. Manžela rodiče se nedávno rozešli, tchýně už měla dost života se svým manželem. Můj muž její syn se jí snažil otevřít oči dlouho, nechtěla to vidět a žila s ním více jak dvacet let. Od chvíle, kdy můj muž chodil do školky, vychovávali ho společně. Můj muž otce nemá, zemřel, když byl hodně malý. S nevlastním otcem bych řekla, že se respektovali, zlý na něho nebyl, ale nijak zvlášť ho můj muž nikdy nepřijal. Důvodem bylo chování k mamince, k mé tchýni. „Tchán“ je totiž přesně ten chlap, který si myslí, že je king, že žena musí poslouchat, stát u plotny a ničemu jinému nerozumí. Tloukl to do hlavy mému muži celé dětství, muž je naštěstí pravý opak a toto celé ho štvalo, dle vyprávění už od dětství. Teď je ale situace taková, že tchýně od něj konečně odešla a žije jinde, celkem daleko od nás, v domě své sestry. Náš pětiletý syn byl zvyklý chodit k babičce a k dědovi, cca jednou za 14 dní na přespání, přes víkend, občas s nimi jel na výlet a „tchán“ si s ním vždycky hezky hrál a věnoval se mu. Vidí se v něm, má ho rád a náš malý má rád jeho, bere ho jako dědu. Nyní řešíme dilema, zda na přání dědy umožnit styk a nebo ne. Jde o to, že tchán je neschopný, neumí vařit, v životě neměl v ruce uklizeci prostředky a do nedávná neuměl ani vyprat. To ho učil můj muž, potom co tchýně došla trpělivost a odešla. Ale to je ten menší problém, větší problém je, že ho můj muž nemusí, vadí mu ty řeči, nedá si s tím pokoj, o tom jaké jsou ženské mrchy mluví pořád i když ví, že to mému muži vadí, hloupé řeči má i na mě, to se muž ozve a je mezi nimi hádka. Tyto řeči vede i před malým a to nám oběma vadí nejvíce, slíbil, že to dělat nebude, ale tomu nejde věřit. Proto řešíme, zda jim umožnit občasné styky nebo ne. Rozum nám říká, že ne, ale zas je tam věc, že malý ho má rád, vyhraje si s ním a pořád se na dědu ptá. Nechala jsem rozhodnutí na manželovi, ale sám neví, nechce upírat synovi dědu, ale na druhou stranu mu stejně jako mě, vadí ty řeči. Že jsou ženský blbé už si párkrát syn domů donesl, ještě v době, kdy byli babička s dědou spolu. Jak by jste to řešili?