Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nezvládám! Máte to někdo stejně?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.5.26 08:24
@stinga jo tak učení to bylo něco! To bylo fakt vysilující! Dcera nechtěla vztekala se. I obyčejný úkol v 1 třídě trval hodinu. Nechtěla se navíc učit s tátou ani s babičkou ( co je učitelka na 1 stupni).
Pak se zjistilo, že nemá matematické představy a že to vůbec nechápe. Mít to 3× tak mě klepne.
V tu dobu jsem měla doma bordel. Chlap naštěstí neřešil. Zakladatelky chlap jí to ještě ztěžuje.
Na 2 stupni už jsem to s ní musela vyřešit on- line doučováním. To byla velká uleva- zas musím ale sehnat ty peníze. Ale radši půjdu do práce než tyhle dramata kolem učení. Ona se nejlíp učí s cizím. Žádný scény.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.26 09:47
Takhle to dopadá, když neposloucháme svou vnitřní pravdu a obětujeme ji na oltář přání druhého. Proč jste manželovi neřekla, že nechcete mít tolik dětí za sebou? Že možná jich celkově ani nechcete tolik? Bála jste se, že vás opustí, když si dovolíte se vymezit? To by se určitě stát mohlo, ale znamenalo by to jen to, že tohle zřejmě není muž pro vás. Všichni samozřejmě musíme dělat kompromisy, jinak nebude žádný vztah fungovat. Akorát ty kompromisy se prostě nedělají v tak podstatných věcech. V těch se musíme shodovat. Jinak jeden - ale velmi často nakonec oba - trpí dlouhodobou nespokojeností… Tři děti už máte, s tím nic neuděláte. Ale můžete něco udělat s tím vnitřním pocitem, že musíte dělat věci, které dělat nechcete, musíte se obětovat a všem být k ruce. To opravdu nemusíte. Třeba děti opravdu nemusíte zabavovat. Jsou staré dost na to, aby se buď zvládly nudit, nebo si našly svou zábavu. Vezměte si příklad z manžela. Ten se taky nestaví na hlavu a nedělá, co nechce, ne? Udělejte to stejně. Neříkám, že se on a děti nebudou cukat, ale když vytrváte, zvyknou si a přijmou to. Ale na to je opravdu třeba, abyste vy věřila, že máte právo dělat míň a že je to tak v pořádku a pak jim zvládla neuhnout. Zjistíte, že hrozně moc z věcí, které teď děláte, dělat vůbec nemusíte. Děláte je, protože jste přesvědčená, že byste měla, že to je vaše povinnost. Na světě je ale tuna žen, které se tím vůbec nezdržují a mají normálně funkční rodiny, na které pak nejsou protivné… Jestli si máte vybrat, že bude vyžehleno, každý den vytřeno a navařeno, ale děti budou vzpomínat na mámu protivnou fúrii, nebo budou mít trochu pomuchlaná trička a občas bude na zemi drobek, ale vzpomínat budou děti na usměvavou a šťastnou mámu, se kterou byla legrace, tak si vyberte to druhé. Na to, jak perfektně bylo uklizeno a navařeno nikdo s nostalgickým úsměvem na rtech za třicet let vzpomínat nebude…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.26 10:18
@Anonymní píše: Více
to zní jako moje noční můra… i proto jsem chtěla jen jedno dítě, pohodu, práci, relax, cestování… no, nakonec dvojčata, ale byly moc hodné a i ty první roky byly fajn přesto, že žádné babičky nefungovaly a šla jsem brzo do práce, prostě jsme si platili hlídání a holky šly hodně brzo do školky..
u vás si to děláš hodně sama, dítě už do baby-boxu nevrátíš, ale to vaření denně je zcela zbytečné… ubrala bych v tom a nezajímalo by mne, že manželovi vadí vydat peníze za Rohlík nebo 1× měsíčně za velký úklid, prostě bych mu řekla, že má dvě možnosti - buď to tedy udělá a obstará on sám, nebo se to ze společného rozpočtu zaplatí! že já nemám kapacity a nehodlám skončit s únavovým syndromem a vyhořením upoutaná na lůžko, tečka.
Fakt si to děláš hodně sama. A lepší info na závěr - v pubertě děti uvidíš jen na jídlo 
takže tahle honička není na věky věků, i když se to tak teď zdá.
Dupni si a rozdělte práci tak, abys z toho neskončila na psychině, i za cenu zaplacení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.5.26 10:34
@Jazmine píše: Více
Jenže ono to dává smysl. Prostě všeobecně platí, že si lidé neváží těch, co si neváží sami sebe. A žena, která si sebe váží, se do tohohle navézt nenechá, pokud to není její vlastní rozhodnutí to takhle mít. Taková žena muži dovolí, aby k ní měl nulový respekt, měl ji za služku a považoval její názor za méněcenný a pak se diví, že si dovolí vůči ní i tu nevěru. Ale ono to prostě je logické. Jenom hrozně málo lidí bude samo od sebe dodržovat hranice, které ten druhý nemá vymezené… Snadno se podvádí žena, o které dotyčný ví, že stejně na 90 % zůstane, protože upřednostňuje ten vztah a toho chlapa sama před sebou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.5.26 21:06
Být ženou někoho, pro koho jste jen služka a máma od dětí, je opravdu těžké. Pokud partner není doma, tráví čas s kamarády v hospodě, útěk od rodiny, nebo si možná uvědomil, že takový život vlastně nechce?
Položila bych si hlavně jednu důležitou otázku:Pomůže mi, když je mi opravdu zle? Když mám migrénu, horečku nebo sotva stojím na nohou? Postará se o děti a domácnost, nebo všechno zůstane stejně na mně, i když jsem nemocná? Protože právě v těžkých chvílích člověk pozná, na koho se může spolehnout. Další věc je uspávání dětí. Proč uspávat tak velké děti? Školkové děti už většinou zvládnou usnout samy, natož ty starší. Chápu to snad jen v případě, že má dítě velký strach ze tmy nebo jiný problém. Řeknu ještě jednu vlastní zkušenost z dětství, protože jsem vyrůstala ve vícečetné rodině.
Moje máma byla vždy chladná, emocionálně nevyrovnaná. Neprojevovala nám lásku. Když jsme zlobili, potrestala nás fyzicky ( a to dost ) všechny bez rozdílu a nezajímalo ji, kdo za co mohl. Dodnes si pamatuji její výraz, když na nás křičela. Néjednou nám dokonce řekla, že lituje toho, že měla děti. Byla neustále podrážděná a nejraději byla, když jsme odjeli k babičce. Nikdy jsem mezi rodiči neviděla lásku, žádné objetí, pusa, nic. Bylo jasné, že máma tátu nesnáší. Dnes mi je kolem čtyřiceti a s mámou se vídám spíš z povinnosti. Ukážu jí vnoučata a jedu domů. Moje děti u ní nikdy nebyly déle než dvě hodiny, protože si říkám: když neměla ráda nás, proč by měla mít ráda naše děti? Táta se odstřihl úplně, už patnáct let má jinou partnerku. Máma zůstala sama. Nikdo z nás na dětství nevzpomíná rád a vlastně o tom ani nemluvíme. Zamyslete se nad tím, protože čas už vrátit nejde
- Citovat
- Upravit
Anonymní
21.5.26 21:44
@andiedvorakova píše: Více
Vlastně ano, bála jsem se, že mě opustí. Navíc jsem podlehla takové té iluzi krásné velké rodiny. Že to je přece moc fajn. Manžel vypadal jako typ k dětem, chtěl velkou rodinu. Moje naivita, bohužel. On je šťastný. Ale paradoxně od té rodiny utíká. Nebo neutíká, nevidí, co je s ti všechno spjato a kolik mě to stojí sil. 
Já vlastně nevím. Taky jsem chtěla děti, (původně jsme se bavili i o větším počtu, ale po druhém jsem věděla, že další už nezvládnu..přesto přišlo třetí) věděla jsem, že to bude složité. Ale že sakra takhle složité a budu každý den rýt rypákem v zemi, to jsem neodhadla. Bohužel opravdu nejsem typ, co by 2× denně vytíral a žehlil. Opakovaně pokud něco vypustím, zanedlouho mě to dožene. Buď výčitkami, že se těm dětem málo věnuju nebo se to tak kupí, že to prostě nejde vypouštět. Těžko se to popisuje. Vždycky to na mě koncem týdne doléhá, kolik toho všeho je. A nekončí to. Neumím se přes to přenést. 
- Citovat
- Upravit
22.5.26 09:46
@Anonymní píše: Více
Znám. Ono na konec je nejhorší ten pocit frustrace a stres, že nestíháš, nedaří se, děláš maximum a výsledky rozporuplné, partner nechápe a jede si jen podle sebe.
Já se teda takto jednoho krásného dne zhroutila, stačil nestandartní problém/konflikt v práci a bylo vymalováno. Navíc teda pak i když jsem šla zpátky „jen“ na rodičák, tak jsem měla pořád v hlavě vysoký standart „matky a manželky“ a ten dávala před sebe za cenu vlastního zdraví, pak jsem skončila vyhořením, depresí, únavovým syndromem a tluču se s tím přes 15 let.
Jako nerespektovat své biologické potřeby není cesta. Spát jen 5 hodin? No až se zhroutíš, nepomůže ti ani 10h spánku. Fakt si dej pozor, chraň se. Žiješ sebedestruktivně.
Tenhle tvůj režim je neudržitelný. Manžel se naoko zdá, jakože toho dělá dost, ale nevidí, že ty jsi přetížená a to znamená, že tě nevnímá, neváží si tě. Dovol si udělat se před ním slabou, neexistuje, že ty něco chceš a on tě uargumentuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 10:54
@Anonymní píše: Více
Krásná velká rozesmátá rodina zalitá sluncem a barvotiskových reklamách na hypotéky, genderově vyvážený páreček dětí a k tomu zlatý retrívr…
Po druhém jsem věděla, že další už nezvládnu..přesto přišlo třetí.Proboha proč? Kam se poděla Tvá soudnost a odpovědnost? Plnila jsi přání muže a znova se ptám - proč? Bála ses čeho - postavit se na odpor?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 11:00
@884135 v poslední době se objevují i rodinky jedno dítě a frbul.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 11:50
@inkakřivák píše: Více
Ano, reklamy musí odrážet společenský vývoj Ale ty šťastné rodiny na plakátech, jednou u bazénu, podruhé u zahradního grilu Weber zůstávají a nastavují zrcadlo, jak má vypadat rodinné štěstí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 11:56
@Anonymní píše: Více
Ono bude lépe, jak trochu povyrostou. Bohužel do té doby budeš muset držet pravidla a požadovat plnění, výchova domluvou půjde trochu stranou a spíš budeš kontrolor a policajt, co drží hranici.
Je někdo, kdo ti může pomoc v čemkoli z povinnosti?
Je něco, co se dá zautomatizovat?
Využij všechny dostupné věci, aby sis to ulehčila.
Ale hlavně si najdi aktivitu, kde načerpat energii. Vyclen si místo a čas pro sebe. Uber výkonu, zrus kdyztak tu školu. Jako 5 hodin spánku je špatně a jsi na hraně, jakmile se někde zhroutil nebo začneš točit v nemocech, tak to bude konečná. Uber. Hledej, kde docerpat energii.
A super by bylo zapojit muze. Oni ale bohužel fakt tu mentální zátěž nechápou, čekají na pokyn.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 12:22
@Anonymní píše: Více
Tak máš nejvyšší čas bouchnout do stolu a říct, ze takto ne. Chtěl tři děti tak ať se kouká pořádně zapojit. Přehoď nějaké povinnosti na něj. Neexistuje, ze jeden padá na hubu a druhý se veze.
A nauč se odpočívat a říkat ne. Fakt se nic nepo.sere. Až se z toho zhroutis a že jsi na dobré cestě tak bude pozdě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 12:29
@hygienistka750 píše: Více*Výchova domluvou půjde trochu stranou a spíš budeš kontrolor a policajt…tak takovou mámu bych jako dítě tedy nechtěla… Ty děti za to nemohou, že jejich matka evidentně přecenila síly a nezvládá. To je její chyba, ne dětí. Pochybuji, že doma bude klid. Studenej policejní odchov si děti nezaslouží.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 12:54
Budete muset zkusit najít společné řešení.
Pokud manžel je tak mimo, že nezvládá Ti naslouchat a fungovat jako partner, tak bych zvážila párovou terapii. Zřejmě to potřebuje slyšet s pomocí.
Protože pokud se nezapojí a nebo nebude ochoten zaplatit případně pomoc Tobě (nebo Vám) tak ty se složíš. 
A zároveň bych jako se snažila pro sebe / za sebe si říct co je nebo není reálné pro mě.
On jako mazec to bude ještě několik let. Ne nereálný, ale potřebujete to vydržet jako rodina všichni ve zdraví…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.5.26 13:02
Jinak v partnerství / rodině problémy přicházejí. Nevěřím na takové ty super spokojené rodiny kde nikdy nic. Ale to jsou pak situace kdy víš, že se o toho druhého můžeš opřít a on do toho vztahu a problému dá to co potřebuje.
A pokud Tě nechá potápět ve chvíli, kdy řešíte „banalitu“ v podobě 3 dětí a jeho běžného kolotoče je to špatně… Co bude dělat, až…
Protože ano, ty děti vyrostou, začnou se osamostatňovat, atd… Nebudou tak náročné, ale mohou být náročné úplně jinak. Přijde období puberty, dospívání, mohou přijít zdravotní problémy… A i to může být masakr.
Můj manžel nebyl vždy top, ale ten vztah / role se vyvíjejí a důležité je na tom pracovat a hlavně nějak naslouchat potřebám toho druhého.
A říct si o pomoc není slabost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Aktuálně na Instagramu
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
