Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Kukacka123 píše:
Presne to jsem si rikala. Kdyz cizi starsi baba na hristi rekla dceri: fuj, ty ses ostuda, jeste mas plinu (n cely dva roky)…taky jsem ji rekla, ze je to snad nase vec a pliny si platime samy, zadny prispevky na to nedostavameTak se urazila a odesla i s vnukem pryc
@janickaIII píše:bože lidi jsou vážně šílený
Nechapu
nerozumim, proc se plno lidi se.re (pardon) do neceho, do ceho je jim houby…
Jezis, ted jeste koukam, takova cunacina…samY! Fuj. Pardon
samozrejme sami (ja a manzel).
@Kukacka123 píše:
Nechapu![]()
nerozumim, proc se plno lidi se.re (pardon) do neceho, do ceho je jim houby…Jezis, ted jeste koukam, takova cunacina…samY! Fuj. Pardon
samozrejme sami (ja a manzel).
No hlavně cizímu dítěti říkat ty jsi ostuda… Bych paní asi pěkně počastovala
kdyby dítě mělo pleny v 10, tak jim to může být u zadele… Naštěstí já mam takový kukuč, že se mě každý raději hned bojí, tak jsem tohle ještě nezažila ![]()
@janickaIII píše:
No hlavně cizímu dítěti říkat ty jsi ostuda… Bych paní asi pěkně počastovalakdyby dítě mělo pleny v 10, tak jim to může být u zadele… Naštěstí já mam takový kukuč, že se mě každý raději hned bojí, tak jsem tohle ještě nezažila
Dobre delas
asi se to taky musim naucit…pani me tenkrat nastvala, nastesti dcera to nejak nezaregistrovala, jinak bych ji asi uplne poslala nekam.
A co si myslite o tom, ze dcera potrebu hlásí, vzdy pri jejim konani, ale zaroven v ten moment na nocnik posadit nechce a ani nemá snahu, ac je u jeji nohy, si na nej sednout. Uz to trva 3 mesice. To, ze to hlásí, je mi vlastně k nicemu, nikam se to neposunulo… porad takhle nechat byt? Vracet plenu pres den (mimo spaní a na ven) nechci, protože kdyz ma plenu, tak vetsinou nehlasi nic… zapeklité…
@petisimi95 píše:
Ahoj
Chci se zeptat jak to máte u dvouletých s nočníkem
Synovi budou v prosinci 2 roky a když mu tedy podsunu ráno nočník, sundám plenku a posadím ho, vstane a odkráčí pryč. Jednou i začal plakat. Nechci mu to vůbec znechutit
jak ho nalákat?Máte nějaké tipy, triky
Ahojky. Nech tomu čas, jak píšou ostatní, musí si k tomu dojít sám. Když čůrá do plínky, přestane si třeba hrát? A nebo když jste venku, zastaví se? Naše malá vždy přestala činnost, kterou právě dělala. Tak jsem se jí zeptala „Ty čůráš“? A když mi řekla, že jo, nebo jsem to cítila na plínce, tak jsem jí řekla, že příště to můžeme zkusit na nočník, ať si řekne. Po nějaké době to pochopila a postupně se to naučila říkat. Že začátku pomohly i nálepky na nočník, za každé čůrání. Nikdy bych nedělala to, jak radí některé babičky i maminky, nechat počůrat, oni si to rozmyslí. To mi přijde strašné.
A pokud si to ještě neuvědomuje, že čůrá, tak to ještě není ten pravý čas. Do 3 let věku, než půjdou do školky, času dost
Přeji hodně štěstí ![]()
Syn na nočník vůbec nechodil, začal ve dvou letech a dvou měsících chodit rovnou na záchod. Docela logicky nechápal, proč by měl chodit na nočník, když všichni ostatní v domácnosti chodí na záchod… naučil ho to děda (jeho táta nebyl na scéně), prostě spolu chodili čurat a kakat jako chlapi, za týden chodil sám a byl pyšný, že je už velký kluk jako děda.
Oživuji tema a uz jsem vážně zoufalá, dcera 2,6 roku, plenu nema od cca 2 a čtvrt, ale neustále ji curani musim hlídat, málokdy si řekne a absolutně nezvládá si na nočník doběhnout sama, když to výjimečně nechám na ni, vzdy stoji na místě nebo sedí a cura, aniz by měla potřebu se aspon trochu snažit vyběhnout naproti nocniku. Kakani je lepší, to citi dele dopředu a vetsinou k záchodu běží, ale i tak je to někdy hodně těsně před. Dnes se třeba pocurala 3×!!! Totální katastrofa a fakt jsem uz naštvaná. O všechno si řekne, je jinak vážně šikovná, ale tohle uz me neskutečně deptá.. trva to vážně pres pul roku. Indiánská metoda atd, nic…Kdyz ji curani hlidam a ptam se 10× za hodinu, tak je to ok, ale uz mě unavuje ji to neustále hlidat… nebo jak u Vas? Taky tu je někdo, kdo se pořád musi ptat?? Kdyz ji poslu, jdi se vycurat, tak i jde, stáhne spodarky, ale sama od sebe nikdy.
@samiad píše:
Oživuji tema a uz jsem vážně zoufalá, dcera 2,6 roku, plenu nema od cca 2 a čtvrt, ale neustále ji curani musim hlídat, málokdy si řekne a absolutně nezvládá si na nočník doběhnout sama, když to výjimečně nechám na ni, vzdy stoji na místě nebo sedí a cura, aniz by měla potřebu se aspon trochu snažit vyběhnout naproti nocniku. Kakani je lepší, to citi dele dopředu a vetsinou k záchodu běží, ale i tak je to někdy hodně těsně před. Dnes se třeba pocurala 3×!!! Totální katastrofa a fakt jsem uz naštvaná. O všechno si řekne, je jinak vážně šikovná, ale tohle uz me neskutečně deptá.. trva to vážně pres pul roku. Indiánská metoda atd, nic…Kdyz ji curani hlidam a ptam se 10× za hodinu, tak je to ok, ale uz mě unavuje ji to neustále hlidat… nebo jak u Vas? Taky tu je někdo, kdo se pořád musi ptat?? Kdyz ji poslu, jdi se vycurat, tak i jde, stáhne spodarky, ale sama od sebe nikdy.
Podle mě je nesmysl sebrat plenu, když si dítě ještě samo neříká a samo nechodí.
Vrátila bych plínky, ať se necítí nekomfortně, když se počůrá.
A to říkání bych trénovala dál, akorát míň na sílu.
@Lucie_Sx obcas si řekne, treba venku, ze chce ke stromečku, aby nebyla nehoda atd, ale povětšinou musim připomínat…vím, ze to umí, to je to… plenu vracet nechci, vydrzi i 3h bez… nekdy ma i rano sucho… kolikrat treba vidim, ze nechce vstávat, lezi v posteli, směje se a volá Curam… aniz by vylezla z postelr.. to uz opravdu vidím jako lenost
@samiad píše:
@Lucie_Sx obcas si řekne, treba venku, ze chce ke stromečku, aby nebyla nehoda atd, ale povětšinou musim připomínat…vím, ze to umí, to je to… plenu vracet nechci, vydrzi i 3h bez… nekdy ma i rano sucho… kolikrat treba vidim, ze nechce vstávat, lezi v posteli, směje se a volá Curam… aniz by vylezla z postelr.. to uz opravdu vidím jako lenost
Ale plínka ničemu nevadí, jakmile to začne zvládat, tak prostě začne být suchá.
Jen ji to uchrání nepříjemnému počůrání.
Protože buď se tím naučí, že počůrat se je v pohodě (a pak nebude mít na nočník důvod), nebo naopak jí to bude vadit a bude zadržovat, schovávat se apod.
Ani jedno nechceš.
@samiad píše:
Oživuji tema a uz jsem vážně zoufalá, dcera 2,6 roku, plenu nema od cca 2 a čtvrt, ale neustále ji curani musim hlídat, málokdy si řekne a absolutně nezvládá si na nočník doběhnout sama, když to výjimečně nechám na ni, vzdy stoji na místě nebo sedí a cura, aniz by měla potřebu se aspon trochu snažit vyběhnout naproti nocniku. Kakani je lepší, to citi dele dopředu a vetsinou k záchodu běží, ale i tak je to někdy hodně těsně před. Dnes se třeba pocurala 3×!!! Totální katastrofa a fakt jsem uz naštvaná. O všechno si řekne, je jinak vážně šikovná, ale tohle uz me neskutečně deptá.. trva to vážně pres pul roku. Indiánská metoda atd, nic…Kdyz ji curani hlidam a ptam se 10× za hodinu, tak je to ok, ale uz mě unavuje ji to neustále hlidat… nebo jak u Vas? Taky tu je někdo, kdo se pořád musi ptat?? Kdyz ji poslu, jdi se vycurat, tak i jde, stáhne spodarky, ale sama od sebe nikdy.
Já nevím, já jsem teda v tomhle věku u dětí nikdy neočekávala, že si budou samy říkat. Prostě jsem dohlížela na to, aby cca jednou za hodinu na ten nočník sedli… tak nějak logicky, před jídlem, než se jde ven, když se přijde zvenku, a tak.
Koneckonců ještě ve školce to tak funguje, že děti posílají čůrat než jdou jíst/ven/spát, jinak by tam měli nehod ještě od tříleťáků… zvlášť, když se zaberou do hry s kamarády.
Jestli po ní nechceš moc. ![]()
@Lucie_Sx ted tomu co pises, moc nerozumím…ja se jen obavam, ze je to lenost na takové úrovni (s leností u ní máme velké zkušenosti), ze kdyz plenu vrátím, nebude mit uz zadnou motivaci…
@Sonmi diky! Na me totiz uz lidi koukají divně, kdyz se ji pořád ptám. Od nas to uz totiz hodně dvou a pul lete deti zvladaji, si sami dojít… a vam to deti oznamují, nebo se spíše ptáte vy?
@samiad píše:
@Sonmi diky! Na me totiz uz lidi koukají divně, kdyz se ji pořád ptám. Od nas to uz totiz hodně dvou a pul lete deti zvladaji, si sami dojít… a vam to deti oznamují, nebo se spíše ptáte vy?
Já mám kluky a byli na to vždycky natvrdlí.
Teď už jsou větší, tak už je nehlídám, ale tak do těch tří, tří a čtvrt se mi to ptaní u nich moc nevyplácelo. Pokud jsem se zeptala, většinou řekli, že se jim nechce, a pak to za deset minut už bylo buď na poslední chvíli, nebo částečně do kalhot. Takže jsem nastavila spíše režimová opatření a prostě se naučili chodit v dané doby, jak jsem psala. Nehod dramaticky ubylo a přijde mi to tedy pro všechny zúčastněné příjemnější, než se furt co pět minut ptát.
I teď jsou tak zvyklí, že třeba když je volám ke stolu, tak jdou na záchod a umýt si ruce tak nějak automaticky.
Jako počurat se (krupnout si) byli schopní klidně ještě ve čtyřech, pokud se zabrali do hry nebo zakoukali na pohádku.
Nějak jsem to nikdy zvlášť nehrotila. ![]()