Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Jana206 ono to judo v tomto veku je vlastne jen cviceni a dost se tam vyblbnou, behaji, skacou, uci se kotouly…fakt je to super a vyborny trener.
Kdyz nedela nic a nechodime moc ven, taky tu televizi zapnu casteji, nez by bylo idealni… ![]()
@Vendy31 Přípravka zápasu je taky převážně gymnastika, která je základem všech sportů, postupem se učí „vytlačovat z kruhu“ a první jednoduché chvaty, ale stejně berou děti až od 5-6 let.
Já Ti to nevymlouvám, naopak, fandím dětem, které se něčemu věnují, něco umí, něco dokážou(a je jedno, jestli v nějakém sportu nebo někde jinde).
To, jestli ho tam budeš vodit, i když se Ti v určitém věku „kousne“,si musíš ujasnit sama v sobě. V tom Ti žádná diskuze nepomůže
.
@Jana206 píše:
Podle mě je na Judo ve 4 letech brzy, spíš bych zvolila nějaké všestranné cvičení, to je u nás v sokole právě od 4 let a formou hry. Jedná se o gymnastické prvky, ta je základem všech sportů. Před dosažením tohoto věku je cvičení rodičů s dítětem.
Syn začal chodit do řeckořímského zápasu(a postupně i volný styl) v 6 letech a dnes sbírá medaile na mezinárodních soutěžích(9,5 let).Právě v 6 letech si pro něj trenér zápasu přišel na to všestranné cvičení a pozval ho. Oddíl juda je v Sokole taky, mám pocit, že když dělají nábory, tak od 5-6 let, asi ví proč.Nejsem zastáncem nucení, ale někam směřovat, to určitě ano. Zvlášť v dnešní době, kdy hodně školáků, kteří nemají žádné zájmy, hodí tašku do kouta a sednou k PC(v lepším případě k televizi).
judo je udajne podle WHO nejlepsi sport pro deti. ja sama jsem na judo chodila na vejsce dva roky a bylo to super - je to hlavne gynmnastika, nikdy jsem nebyla tak pohybliva, jako tehdy. Parakotouly, hvezdy… toho zapaseni tolik zas neni. a i to zapaseni je takove zdrave, zadne kopani, snazis se vycitit, kdy ma souper narusenou rovnovahu a vyuzit toho. je to hodne na pruznost a obratnost.
@Pudloslava Souhlasím. Ony bojové sporty rozhodně nejsou o síle. Syn taky dělá hvězdy, parakotouly, teď už i specifické chvaty, samozřejmě. Ale je to o tom cíleně poslouchat trenéra, dítě musí spolupracovat. A toho podle mě rozhodně není schopné čtyřleté dítě.
Trenér zápasu tvrdí, že 70 procent toho sportu je „v hlavě“.Je to hlavně o technice, o tom, poznat, kde má soupeř slabiny a kdy který chvat použít. Jedinec, který chce dělat bojový sport, musí mít dobře zvládnuté sebeovládání. Rozhodně to není o tom, že tam přijde agresivní jedinec a pomlátí všechny na hromadu. Pokud se dodržují pravidla, tak to není o nic nebezpečnější než jiné sporty.
Je rozdíl dělat to „na výšce“ a ve 4 letech. Pokud je trénink uzpůsobený tomu věku, tak OK.Ale musí se počítat s tím, že se dítě nedokáže plně koncentrovat a že ho to ani nemusí v tomto věku bavit.
Vím, že JUDO a zápas je trochu rozdíl, ale myslím, že se to dá zařadit do stejné kategorie(bojové sporty).Některé věci jsou společné. Náš trenér vzal jednou na jedny významné závody dva kluky z Juda, protože půl oddílu omarodilo a Ti, co tam zůstali, by na závodech neposunuli svými výsledky oddíl jako celek na přední příčky. Domluvil se s trenéry Juda. Ty Judisti s tím problém neměli, spoustu chvatů znali. Šlo o kluky kolem deseti let, kteří věděli co a jak a nebyl problém „rychlokurz“ a přenastavit si to v hlavě.
No, ja nechci ani tak resit, jestli judo nebo neco jineho. Chtela jsem vedet, jestli je dobre do krouzku nutit nebo radeji nechat dite byt. Vim, jaky je, a je to jedno, jestli plavani, judo nebo treba vytvarka, myslim, ze by se mu casem nikam moc nechtelo. A jak jsem psala, to judo se mu fakt libilo. I kdyz je fakt, ze tam nikoho nezna, mozna by mel spis chodit s nejakym kamaradem…
@Vendy31 píše:
No, ja nechci ani tak resit, jestli judo nebo neco jineho. Chtela jsem vedet, jestli je dobre do krouzku nutit nebo radeji nechat dite byt. Vim, jaky je, a je to jedno, jestli plavani, judo nebo treba vytvarka, myslim, ze by se mu casem nikam moc nechtelo. A jak jsem psala, to judo se mu fakt libilo. I kdyz je fakt, ze tam nikoho nezna, mozna by mel spis chodit s nejakym kamaradem…
JJ, ja jsem pochopila, můj a Pudloslavy příspěvek spíš chápej jako „rozvoj diskuze OT“,rozhodně to nemyslíme zle ![]()
Chápu, co tím myslíš. Ono je to taky o temperamentu dítěte a o možnostech rodiny. Pokud jde o dítě, které „nebaví nic“,tam bych použila jemný nátlak, aby vůbec něco dělalo. Nejhorší je pro mě představa, že by měli sedět doma u PC. Pokud jde o dítě, které bude schopno si později rozumně vybrat, potom je to jen o komunikaci a vybrat „to správné“.Rozhodně nejsem proto, střídat kroužky a sporty moc často.
Co se týče čtyřletého dítěte, těžko říct. Mám jen takovou zkušenost, že jsem čtyřletou dceru nenutila chodit na tance ve školce, ale věděla jsem, že lektorka taneční školy, která tam docházela, to s malými dětmi neumí(zkušenosti ostatních rodičů z města).To nic nemění na tom, že je ve svém oboru profesionál. Ale dcera jako spoustu jiných dětí tam šla dvakrát a už nechtěla
Ve čtyřech letech nechtěla chodit do kroužku flétny, teď v 7 letech chodí do hudební přípravky a těší se, že bude hrát na klavír a flétnu si přidá jako „samouk“.Od 5 let chodila do sokola, potom taky asi rok a půl do zápasu, získala několik medailí v nejmladších kategoriích a teď přešla na krasobruslení. Bylo to rozhodnutí, které jsme zvažovali několik měsíců a zvažovali jsme různé okolnosti. Doufám, že jsme se rozhodli správně a vydrží u toho. Zatím je nadšená a náročné tréninky jí nevadí.
Nejsem proto, motivovat nějakým kamarádem.Naopak, dětem vštěpuju, ať na své sporty a kroužky nikoho nezvou a nelákají svoje kamarády ze školy. S těmi se můžou vídat venku ve volném čase(i tak ho mají ještě poměrně dost a když nic nemáme, já to podporuju, zvu jejich kamarády k nám a když jsou pozváni, hned je posílám).To, že se někdo rozhodne pro nějaký kroužek nebo sport, musí vycházet z jeho vlastního přesvědčení a z přesvědčení jeho rodiny, nikoliv z toho, že tam chodí jeho kamarád. Stejně tak moje děti se chodí na kroužky vzdělávat, učit novým věcem, zdokonalovat ve sportu, ne tlachat s kamarády. Pokud si tam dítě najde kamaráda nebo kamarádku na základě toho společného zájmu, tak jsem potom ráda. Ale ne naopak, aby tam chodil k vůli kamarádovi nebo kamarád k vůli němu. Tak jsem nemotivovala ani čtyřleté dítě.
Na druhou stranu ale nepovažuju za závadu, pokud tříleté, čtyřleté dítě nechodí na kroužek. Tříletá dcerka zatím taky nikam nechodí. Jednak dvě starší děti mají časově náročný trénink, víc bych s miminem už nezvládla(resp. zvládla bych, cvičení pro tak malé děti je v den, který máme všichni volný, ale proč si to neužít, že) a taky ji nechci dávat do kolektivu stejně starých dětí, aby nenosila domů nemoci nebo nebyla nemocná nejmladší dcerka(9 měsíců).U těch školáků už se tak nebojím, starší děti jsou odolnější a nechodí „s nudlí u nosu“.Ale věřím, že ani ona nebude z těch, kteří by chtěli sedět doma na zadku.Jen si myslím, že zápas a krasobruslení jí zrovna nesedne. Oproti starším dětem je „kopyto“,nemá ladné pohyby starší dcery. Spíš bych ji v budoucnu tipla na nějaké kolektivní míčové hry. Uvidíme.
Kdyby ta tříletá někam chodila a mimino by bylo nemocné, vůbec bych neřešila nějaký doprovod a na kroužek by nešla. Ti starší se už doprovází sami nebo navzájem(doprovodí se rádi).Jen nám to teď trochu komplikuje brzy tma, protože ve tmě se je bojím pustit samotné.
Vem to tak, že buď tam chodit bude nebo nebude. A rozhoduješ o tom TY. Já to vnímám jako příjemné zpestření, jít si dvakrát týdně „zablbnout“ do Juda, zvlášť, pokud je odpoledne doma a v zimě toho venku moc nepobudete ![]()
@dalimil píše:
náš 4letý chodí do sokola (což beru taky jako kroužek, ne ), nechce se mu tam, mrmlá a pak tam řádí jako černá ruka a je spokojený. Chce to s citem, to je jasný, ale trochu tlaku neuškodí, říkám já
S tím souhlasím, náš kluk to samý. ![]()
Mám stejnou zkušenost se 4letou dcerou. Vybrala si kroužek, chtěla tam, chodila tam skoro 2 měsíce a pak se sekla, že už tam nepůjde. Sice jsem se z ní snažila dostat proč, chtěla jsem jí i nutit, ale přece ji tam nepotáhnu nátlakem. Třeba to za rok zkusí znovu, nebo půjde jinam. Ikdyž je fakt, že se doma pak třeba také nudí a blbne s mladším bráchou, ale co, ať si užije dětství jak chce…