Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
OCD - obsedantně kompulsivní porucha
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
mončís
29.1.14 10:47
- Citovat
- Upravit
29.1.14 11:31
Pro anonymní
Ahoj K - H…
Snad můžu tykat, vidím, že si tu spíše všichni tykají. V prvé řadě - ničeho se neboj. Prostě ničeho. Ani prozrazení u lékaře, ani mamky, ani Tvých stoupnutí kamkoli. U lékaře - jistě je to dobrý člověk, když sis ho vybrala. Tvoje mamka - je to máma a věřím, že i kdybyste si spolu sedly a probraly to, pochopí Tě nebo pomůže, vždyť je to Tvoje mamka. A do třetice - stoupnutí. Neboj se. Vím, to se mi to píše, říkáš si. Ano píše, protože já mám ocd fakt dlouho a v tak blbé formě, že vlastně „závidím“ všem jiným, kteří mají tu formu jinou. A tím rozhodně nezlehčuju, že pro Tebe je to mnohdy vysilující. nebo - já vlastně nevím - je to pro Tebe vysilující? Až totiž pokud Ti to začne narušovat osobní život, zdržovat, otravovat, unavovat, až pak je to nemoc. Jinak - a snad Tě tím trochu uklidním, asi bychom se divili (my všichni), kdyby každý člověk měl popsat, co všechno za rituály musí dělat on a vůbec ho nenapadá, že má ocd. Takže - pěkně se narovnej, uvolni se a řekni si - No a co? Tak nešlapu na spáry. Na tom nic není. Jsem kvalitní člověk, dokázala jsem to a to, umím to a to a mají mě rádi ti a ti. No tak jsem něčím výjimečná, no. Koneckonců - kdo tyhle potíže má? Všimla sis? Především lidé výjimeční, inteligentní. P. S. Já vim, no… Taky kolikrát závidím těm, kteří ty naše fantazie nevymyslí, taky bych na tom někdy byla radši z myšlením jinde, ale bohužel. Už jako dítě jsem prej chtěla bejt inenentní. No, tak teď to mám. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
29.1.14 11:43
ještě dodatek
Kdyby sis o tom chtěla napsat více, nabízím svůj mejl. monika. poutnik@seznam.cz. Já totiž - kromě mé formy umývače (dokážu prát ještě ve dvě v noci, drhnout si ruce dezinfekcí po lokty až do krve, i kliky doma beru ubrouskem apod.), znám i to nešlápnutí, počítání, zatahování záclony, podívání se někam, několikrát apod., atd atd atd… Až po svěření se i s těmito formami mamce, jsem se dozvěděla, že to dělá také.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 18:03
Pomoc :(
Zdravím. Už si fakt nevím rady. Zkoušel jsem to překonat silou vůle, ale to nejde.
Jde o to, že mám podle mě tu nejtěžší formu. Musím něco udělat, jinak se někomu něco stane.
Třeba stihnout vynásobit určité číslo jiným číslem, než například někdo v místnosti promluví nebo venku zaštěká pes apod. Třeba najednou musím vynásobit 12*18 dřív, než někdo promluví, jinak mi například přítelkyně umře na rakovinu (ano, útočí to na nejcitlivější a nejdražší věci).
Začnu počítat automaticky, nedá se tomu ubránit. A když to nestihnu, než například někdo promluví (to je jen příklad, může to být cokoliv), tak jsem prohrál. Pak mě hlodá, jestli se přítelkyni fakt něco stane. Až mě to nahlodá tak, že z toho automatického režimu přejdu do „Ok, tak tedy uděláme dohodu. Když nestihnu to a to, než se stane to a ono, tak mi přítelkyně fakt umře na rakovinu, když to stihnu, tak to už nebude platit“.
A když to nestihnu tady, tak je to už fakt špatné, protože tady už si řeknu, že když už jsem to nedělal automaticky, ale fakt s tím souhlasil, tak že se to spíš vyplní.. Samozřejmě jsem ani jedno neudělal z vlastní vůle. Ten první útok mě donutil něco automaticky začít dělat a to druhé jsem sice už dělal vědomě, ale byl jsem k tomu dotlačen neskutečným strachem z toho, že se fakt něco stane.
Fakt už si nevím rady a je to silnější než já.. Fakt nevím, jakou tady nasadit terapii. Kdybych měl nutkání umývat si furt ruce, tak bych si je prostě párkrát neumyl a tak se té úzkosti zbavil. Jak se zbavit tohoto, vážně netuším 
Prášky beru až jako poslední možnost..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 18:06
Myslím, že je čas právě na tu poslední možnost. Hodně sil, musí to být strašné…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 18:16
Je to strašné.. Jsem na všechny jenom protivný, nemám na nic energii, snažím se co nejvíc času prospat, protože nevědomí je lepší než tohle.. Do prášků se mi vážně nechce. Já to dokážu klidně den ignorovat a smát se tomu, ale další den to udeří s neskutečnou silou..
Terapie mě žádná nenapadá. Jak si mám vytvářet odolnost vůči těm úzkostem? Vždyť já to už dělám automaticky, nedá se tomu bránit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 18:18
Blazen-ahojky, je mi líto, co prožíváte..myslím, že samo to nepůjde zkuste navštívit psychiatra, psychologa neni to žádná ostuda, pomůže a bude časem líp!! Neni se za co stydět požádat o pomoc!!Držím pěstičky, aby jste měl vůli to udělat!! Uleví se Vám a budete mít příjemnější život
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 18:24
Já to ale vždycky chtěl překonat sám, vlastní vůlí.. Ale holt si asi musím přiznat, že jsem slaboch. A to už jsem kolikrát sobě i jiným sliboval, že už s tím fakt přestanu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 19:09
@blazen píše:
Já to ale vždycky chtěl překonat sám, vlastní vůlí.. Ale holt si asi musím přiznat, že jsem slaboch. A to už jsem kolikrát sobě i jiným sliboval, že už s tím fakt přestanu..
Tohle není o vůli. Opravdu minimálně psycholog 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 19:13
Mně by stačilo mít tu jistotu, že se nic z toho nemůže na základě mé nemoci vyplnit. Ale kdo mi to může zaručit?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 19:43
Blázen - ahoj, klidně mi napište, už jsem mejl uvedla výše… monika. poutnik@seznam.cz… Není to vůbec o vůli, nenadávejte si, že byste byl slaboch… O tom to opravdu není, protože to by přinejmenším polovina z nás byla dávno vyléčená, viďte… napište kdykoli… pokud si o tom budete chtít povídat podrobněji… A věřte, že ani ty ruce byste si neumyl párkrát a dost… nejde to… právě si na ně koukám, právě jsem je domazala krémem, mám úplně prasklinky do krve, pálí au au… Zlehčuju to, samozřejmě… napište… když budete chtít…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 19:55
Někdy ale dokážu ty myšlenky jakžtakž ignorovat pomocí vůle, jindy to ale zase prostě nejde.
Já už fakt nevím, jak dál. Nakonec se asi budu muset s přítelkyní rozejít, protože zaprvé se bojím, že se jí kvůli mně něco stane, zadruhé jsem na ni kvůli svému stavu dost často protivný, takže jí tak jako tak ubližuju.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 20:42
@blazen píše:
Někdy ale dokážu ty myšlenky jakžtakž ignorovat pomocí vůle, jindy to ale zase prostě nejde.
Já už fakt nevím, jak dál. Nakonec se asi budu muset s přítelkyní rozejít, protože zaprvé se bojím, že se jí kvůli mně něco stane, zadruhé jsem na ni kvůli svému stavu dost často protivný, takže jí tak jako tak ubližuju.
Je určitě lepší najít pomoc než se ještě víc trápit po rozchodu, to se ještě víc zhorší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.2.14 20:48
Já jenom nechápu, jak se toho můžu bát. Jsem racionální člověk. Nevěřím v Boha, nevěřím v anděly, nevěřím v horoskopy, nevěřím v Tajemství. Všechno tohle dokážu logicky vyvrátit. Ale bojím se, že když nestihnu vynásobit dvě cifry, než venku zaštěká pes, tak se stane něco zlého. Musím mít snad v mozku nádor nebo já nevím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Také si myslím, že tím trpíte. Zašla bych co nejdříve za psychologem, on doporučí co dál