Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No, jak to čtu, jsem ráda, že někdo to má stejně jako já a nedává dítě k babičce na noc. Ta naše se na to lepe, co se malá narodila a já z toho mám hrůzu. Neumím si představit, že by byla malá jinde
Možná je to i tím, že jí stále kojím a v noci mě volá. Až si sama řekne, že chce, OK! Ale do tý doby to nehodlám riskovat…
Ale Kája je trochu úzkostná, i když s lidmi vychází dpbře, chce mít jistotu, že tu jsem.
Ale na druhou stranu fakt záleží na dětech, na vztahu s osobmi, které hlídají atd. jak už bylo řečeno…
Cappy píše:
Nedám, nedám a nedám![]()
![]()
Nezvládla bych to, i když uznávám, že by to někdy bylo už sakra potřeba
ja sa pripajam
ale my mame babicky 900 km daleko ![]()
Náš malej je za prvé mamánek,za druhé nespí celou noc a tím pádem si nerisknu dát ho spát k rodičům.Jednou mamka spala u nás,ale museli jsme být do 1h doma,v té době se ještě budil na kojení a to mu vydrželo do 14měsíců.Takže když jdu já nebo manžel někam pařit(kdy že to bylo naposledy?)hlídá on či já a to je bez problémů.Takže až ho přejde noční probouzení a mamánkovský období,určitě ho někam šoupneme. ![]()