Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
No, myslím, že to zvládla lépe jak já:lol: Musela jsem ji držet ruce, aby sebou nehazela, řvala jak tur, ale hned po akci přestala a dělala jako by se nic nestalo ![]()
Upřímně, moje to nezvladaji ani v 6 a 8 letech, holt je clovek prepere a podrzi… S rocnim to mozna bude jednodušší.
Úplně v klidu, mám asi hodnyho syna, je pravda, že se hodne odráží jeho chování, dle mě, když já jsem v klidu, on je taky v klidu, já teda z odběrů nedělám kovbojku, prostě nic super prijemnyho to není, ale zase mu hlavu nikdo rvat nebude, prostě to pichne, bude mít větší bolesti v životě, tak jsem mu celý odběr komentovala, držela ho silně, předpokládám, že se mu nelíbilo držení, pac u pichnuti nehnul brvou a řval furt stejně jako když se drzel
ale že bych to popsala jako dramo tak to vůbec. Pokud ty tam pujdes s tím, chudacku můj to je hrozný, jak tě budou trápit a budeš z toho vynervena, vynervujes dítě a bude to divoké. Pokud tam půjdeš jako normalni klidný člověk, že nic příjemného, ale udělat se to musí, tak to dítě To vycítí a bude taky v klidu. Myslím, že odběr krve není důvod být nervózní a nervovat se. ![]()
@Anonymní píše:
Jak to zvladly vase deti?
Mam obavy… dekuji
U syna první odběr byl relativně v pohodě, zvládl to dobře, já mu držela ruku. Druhý odběr cca po dvou měsících však byl šílený. Bohužel už věděl co bude, tak to podle toho vypadalo. Ale pořád to nesl lépe než já.
mam zkusenost se synem, no nic prijemneho to není, byl 5× na pruplachu slznych kanalku v 5 mesicich a tam ho drzeli tak nevim jestli to nema z toho, ze mu vadi kdyz ho nekdo drzi a rve jeste nez pichne jehla, ale vzdy jsme to zvladli, jak pisou ostatni, hod se do klidu aspon naoko ty pred nim, a pak mu dej neco dobrého za odmenu (i kdyz rocní to jeste moc nepochopí), no ale hlavne chci napsat, ze jsme chodili na odbery kvuli chudokrevnosti k jedné starsi zkušené sestricce na odbery dětí a ta nam nikdy nenabidla, ze staci odber z prstu a vzdy mu brala z zily (nekdy to neslo, mel modriny atd…) a pak tam jednou nebyla a byla tam nejaka mlada a uplne stejny odber vzala jen z prstu!!!! (byl tam i manzel, aby jsme ho oba lepe udrzeli a koukali jsme oba proc to neslo uz driv, z prstu to bylo nesrovnatelne jednodussí), tak radím se treba zeptat jestli nestaci jen odber z prstu
je potreba venozni krev, ne kapilarni… takze musi to byt ze zily.
ceka ho narocna operace srdce takze spousta lek. vysetreni atd… proto se bojim, aby si nevyvinul strach uz ted
Dcera necelý rok a tři čtvrtě - dopředu jsem jí řekla, že ji pan doktor píchne, a ona pak ani nepípla a nehnula se, přitom to doktorovi nešlo nabrat, měla jen jedinou špatně viditelnou žilku. Brečet začala, až když jsem jí barevnou náplast zakryla tričkem a ona se na ni už nemohla dívat
Ale ona obecně úrazy a bolest snáší dobře, mnohem víc se vzteká, když se jí něco nedaří nebo není „po jejím“.
U ročního dítěte bych se nebála, myslím, že je to určitě šetrnější, než když třeba holčičkám píchají uši. Ať vám to každopádně dobře dopadne, odběr krve je to nejmenší a nebude si to pamatovat!
No jako žádná sláva. Řev a vztekani ale zvládnout se to dá.
U nás v laborce učí takovej speciální hmat pro tyhle prdolky.
Posadit na sebe, sevřít je mezi stehna a pak jednu ruku ohnout v lokti a tu druhou (ze který se bere krev) natáhnout přes tu ohnutou. Dítě se ani nehne a za chvíli je po odběru.
@nirei píše:
Dcera necelý rok a tři čtvrtě - dopředu jsem jí řekla, že ji pan doktor píchne, a ona pak ani nepípla a nehnula se, přitom to doktorovi nešlo nabrat, měla jen jedinou špatně viditelnou žilku. Brečet začala, až když jsem jí barevnou náplast zakryla tričkem a ona se na ni už nemohla dívatAle ona obecně úrazy a bolest snáší dobře, mnohem víc se vzteká, když se jí něco nedaří nebo není „po jejím“.U ročního dítěte bych se nebála, myslím, že je to určitě šetrnější, než když třeba holčičkám píchají uši. Ať vám to každopádně dobře dopadne, odběr krve je to nejmenší a nebude si to pamatovat!
Toto je nesmysl. Propíchnutí uší, respektive prostřelení uší (dání nastřelovacích naušnic) je plně bezbolestné a bezproblémů, jen se dítko lekne cvaknutí pistole. Zatímco odběr krve je malinko náročnější.
@Anonymní píše:
je potreba venozni krev, ne kapilarni… takze musi to byt ze zily.
ceka ho narocna operace srdce takze spousta lek. vysetreni atd… proto se bojim, aby si nevyvinul strach uz ted
Přeji aby operace dopadla dobře. ![]()
@elen-ka. : Srovnávám podle reakce dcery. Samozřejmě to může být tím, že byla mnohem mladší, měla zrovna „horší náladu“ atd., obecně přece ale ani ten odběr krve objektivně nebolí, jen je nepříjemný, tudíž spíš než na bolest reaguje dítě na znehybnění a diskomfort.
Příspěvek upraven 02.01.19 v 14:33
dceři brali krev ve 2 letech v nemocnici, po dobrém by to nešlo, sestry ji zabalily do prostěradla a jedna si na ni lehla, prostě jediný možný způsob
ofinu jí stříhám pouze ve spánku, ani to si nenechá, natož odběr krve ![]()
Jak to zvladly vase deti?
Mam obavy… dekuji