Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Odluka, překonáme ji?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
20.7.17 17:26
Odluka, překonáme ji?
Ahoj dámy, potřebuji se spíš svěřit, s manželem 12 let - dítě 2,5. Zhruba po pěti letech vztahu jsme měli problémy se sexem - nesoulad, vygradovalo to tak, že od těhotenství jsme spolu nespali, po narození dítěte jsme se i dost odcizili, manžel si pořídil usedlost, začal tam trávit víc času rekonstrukcemi a já s malým si dělala svůj program. Neřešené problémy vygradovali tím, že řekl, že se na usedlost (kam já jsem nechtěla) odstěhuje a bude tam pár dní v týdnu a pár s námi, ale ať nepalme mosty, jezdíme spolu dál na dovolené, výlety a prožíváme spolu ty hezké chvíli, co nám šli a ty všední každý zvlášť - dodnes tvrdí, že to nebral jako konec. Já však jo, já chtěla buď spolu a nebo vůbec, a tak jsme se dohodli, že on se tam odstěhuje (je to kousek) a já zůstanu s malým v domě. Měsíc jsme spolu ještě bydleli, kdy se částečně hádali nebo spolu plakali, že je nám to líto, že jsme vztah neudrželi. Zhruba od půlky měsíce začal s tím, jestli by to nešlo nějak spravit i kvůli malému. Já ale trvala na odstěhování a říkala, ať vyhledá pomoc poradny (má i různé jiné problémy - s jídlem, velké pracovní tempo, vyčerpání, možná deprese - nevím, co z toho souvisí se vztahem, pokud vůbec nebo spíše je rozpad vztahu důsledkem jeho osobních problémů, už více lidí mu řeklo, že by se sebou měl něco dělat. No a den před tím, než se odstěhoval se objednal a už byl v poradně, tím trochu kartami zamíchal, nebýt toho, tak to vůbec neřeším, ale vím, že z jeho strany to byla velká oběť přinutit se tam jít, prý, že chce zachránit rodinu. Nyní jsme asi 14 dní od sebe, ale kvůli synovi se vídáme denně. Často se mě ptá, jestli ho vezmu zpátky, jestli máme šanci atd.Ale pak jsou zase dny, kdy vidím, že pochybuje - zda nám nebude od sebe lépe, zda se jemu či mě nezalíbí být od sebe, zda si na to nezvykneme a už se nám nebude chtít zase něco měnit. Z jeho strany vidí největší problém v sexuální touze, která z jeho strany už dávno není. Prý mu chybím, ale toto vnímá jako velký problém vztah založený na pouhém přátelství. Jiná žena v tom, možná zatím, není. Ani nevěra neproběhla. Strašně se trápím, já vztah ukončovat nechtěla, chybí mi, ale bojím se, že ty problémy jsou nepřekonatelné, že je nepůjde vyřešit. Že se touha těžko vrátí. Je vidět, že sám neví, co chce. Říká mi, že vidí, že je nám bez něj líp, ale já si zase před ním hraju na hrdinku, protože nechci, aby si myslel, že se musí vracet ze soucitu. V poradně nám říkají, ať si stanovíme nějaký termín, kdy odluka skončí a my si řeknem, zda pokračovat či ne.Moji rodiče mě zrazují a říkají, ať jsem ráda, že to takto dopadlo. Vlastně ani nevím, co bych od Vás chtěla slyšet, spíš jsem si potřebovala trochu ulevit. Chybí mi, život mě nebaví, chtěla bych doufat, že se mu bude stýskat a vrátí se, ale zatím neví, co chce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
20.7.17 17:46
@Berusicka222 Jestli chodíte do poradny, tak mě překvapuje, že vám doporučili se při odluce každý den vídat. Respektive že vás od toho neodradili, protože je to dost velký nesmysl, aby měla ta odluka vážně nějaký efekt.
Touha se po dvou a půl letech bez sexu jen tak neobjeví (ještě k tomu jednou nohou v rozvodu), ani po zvlášť usilovném pohledu do očí 
Asi ji musel dlouho potlačovat. Překvapuje mě, že jste spolu vydrželi tak dlouho, když neprobíhal žádný sex, a taky jak dlouho jste se v tom vezli, než jste vyhledali pomoc. To by vám v té poradně asi taky měli říct, ne? 
Po takové době bude výkon, když budete schopní intimějšího kontaktu (duševního), potom fyzický kontakt, pak možná něco víc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 18:07
@Imamother to mi taky přijde jako blbina - když odluka, tak odluka ne…a ne se vídat každý den, to jste dělali do teď a moc to nepomohlo, normálně natvrdo - nevidět se třeba 2m a pak budete spíš vědět co chcete…
mě osobně to přijde teda mírně řečeno neuvěřitelné, že se vztah vytratí po narození dítěte…jak toto období může rozdělit pár, který je spolu tak dlouho a nikdo třetí v tom není, to nechápu že tam není touha…? No bóže, a ve kterým vztahu je touha po 12ti letech…? Tak snad máte něco za sebou a hodně před sebou, ne…není to jen o sexu… Mě se z manžela už dávno neklepou kolena, když dojde dom a jemu ze mě taky ne a taky sexuální frekvence tomu odpovídá 
ale to ještě neznamená, že se na všechno vyprdnem…ale je fakt, že je to jednodušší, než se o něco snažit, dospěláci většinou myslí na sebe jaký jsou chudáci ublížený, jak to mají těžký a tak… ale na dítě myslí málokdo
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 18:25
Upřímně, napsala jsem odluka, ale nevím, zda ji máme, byl to jasný konec, manžel se ptal, co může udělat proto, aby se to zvrátilo a já, aby začal chodit k odborníkovi, což se stalo. No a teď se v tom plácáme, poradce (chodíme zatím každý zvlášť kvůli ujasnění) je z toho taky jalový, co to vlastně mezi sebou máme a tvrdí, ať si tedy stanovíme termín a cíl, což tak nějak nevíme, jak uchopit. Ještě zmíním, že jsme jeden pro druhého první vážné známosti. Já mám na to náhled jako Conulka, ovšem manžel má asi pocit, že zamilovanost bude pořád, nevím, do nitra mu nevidím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 19:06
@Berusicka222 No a on ví jak ty to vnímáš? Ty víš jak o vidí on? Proč si spolu prostě nesednete a nepromlvíte si? Přijde mi to celé tak trochu divné 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 19:27
Tak ono uvědomit si, co konkrétně člověk chce a jak dlouho je ochotný čekat na změnu, bude asi základ, to mi připadá od poradce rozumné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Myssicka
20.7.17 19:30
Musite mluvit, dostat se az na dren. Odkryt karty. Hezky se to radi, hur provadi, ale pokud byl ochoten chodit do poradny, tak snad na slovo neni skoupy.
To, ze hrajes hrdinku atd., je sice hezka vec, nicmene tim ho mates a ja bych takhle neriskovala, nikdy nejde hrat divadlo dlouhodobe a pokud v tom neni jina zena, vsadila bych na uprimnost, bez toho, abych ho manipulovala. Byt „dobre minenymi“ slovy o tom, ze syn ho potrebuje. Protoze ON musi byt ten, kdo se rozhodne zabojovat a byt s vami, musi to vychazet z nej, ne z potreb dalsich osob. To nikdy dlouho nevydrzi.
Co je touha? Ze se mu postavi, kdyz kolem nej projdes naha? Odporna mu snad nejsi a nevidim duvod, proc se na nejakou dobu sama nechopit iniciativy a brat to tak, ze on si ma plnit sve manzelske povinnosti, tak na nej klidne hupsni a vezmi si to sama. Sice si clovek po dlouhe abstinenci odvykne a ma pocit, ze po druhem ani netouzi, ale to se da zvratit. Sex je nastesti zalezitost hormonalni produkce v mozku (ted nevim, co vse krom endorfinu tam hraje roli), ale je-li to prijemne, bude tam tendence to opakovat
Je mozne ho pozvat domu, zaridit hlidani, uzit si sex a pak se chovat, jako kdyby neodesel, tj. ze tam bude zase bydlet? Trochu to zlehcit, nedelat z dramatu jeste vetsi drama? Zasmat se, ze se hrabeme v ho.nech a i kdyz bude jeste chvili trvat, nez se vyhrabeme, uz se aspon nebudeme zbytecne topit?
Takhle bych se to pokusila udelat ja. Casto ten druhy nasleduje prvniho, toho, ktery ma odvahu se na to podivat jinak, udelat vstricny krok. Znovu opakuju, lehce se to radi. Zvykli jste si hnipat se ve srabu, nastesti lidi maji porad nove zvyky a stare zahazuji, neni to zase tak slozite. Drzim palce
- Citovat
- Upravit
20.7.17 19:30
Podle mě v tom máte zmatek oba. A kdo byl teda příčinou nesouladu v sexu? Oba nebo jeden z vás? Manžel by chtěl být zase zamilovaný, ale netouží po tobě sexuálně? Musíte pátrat, kde je ta pravá příčina. Se nedivím, že terapeut je z toho zmatený. U vás je to především o špatne komunikaci. Prostě je tam nějaký nevyrceny problém a je potřeba ho pojmenovat. Jinak nic nevyresite.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.7.17 20:29
Ano, komunikace je rovněž problém, manžel je hloubavý (až moc) nad vším hrozně dumá, ale dlouho si vše nosí v sobě. Nesoulad v sexu - na začátku vztahu jsem ho často odmítala, protože to chtěl mnohem častěji, no a tam asi ten problém vznikl, asi si nechtěl pořád říkat, až si zakázal na to myslet a pak se to obrátilo jako bumerang proti mě. Právě, že tím, že se vídáme denně - jezdí domů třeba syna uložit a přečíst pohádku, to spolu pořád probíráme a je hrozně vidět, že bychom oba chtěli vztah zachránit (ačkoliv to byl on, kdo chtěl vlastně odejít, tím, že podstupuje poradnu, tak vlastně dal také najevo, že mu vztah není lhostejný už kvůli synovi), ale asi se bojíme, že není šance, že ty problémy jsou nepřekonatelné. I s poradcem je to všechno na dlouho s nejasným výsledkem. Zase bych ho nerada pořád sledovala a zjišťovala, jestli je s námi rád nebo ne, v tom se dlouhodobě žít nedá, ale tu jistotu nebudu mít asi nikdy. Zkrátka je hodně pracovně vytížený a jde o to, jestli do práce utíká od nás, jestli by to měl s každou atd. Terapeut se to snaží rozklíčovat, už třeba padla i možnost bipolární poruchy, omlouvám se, chápu, že je to napsané zmateně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kobea
20.7.17 21:33
Proč si nerozmyslíš, jak bys to chtěla Ty a neřekneš mu to? Připadá mi to, že manžel se snaží váš problém řešit a že Ty na to z vysoka kašleš a že čekáš, až on to vyřeší za Tebe.
- Citovat
- Upravit
20.7.17 22:06
No a máte se vůbec rádi? Probírali jste to? Nebo je jediný problém ten sex? Jak chlap nemá sex, je to špatně. Nefunguje to. To vidím u nás doma. Normální chlap je z toho frustrovaný, vznikají hádky kvůli kravinami atd. A tvůj chlap prostě patří mezi, kteří si to nevynucují, ale dusí to v sobě. Jestli chcete zachránit vztah, tak je potřeba si zanalyzovat, proč jsi s ním nechtěla spát…byla jsi unavena, nebo se ti to s ním nelíbí nebo jednoduše to nepotřebuješ casto. Miluješ ho vůbec? Někdy je prostě potřeba jen „podržet“. Já kdybych to občas nedělala tak jsme asi rozvedení. Ale mám kamosky co spolu s chlapem skoro nespí. Někde chlap rezignoval a někde je to na rozvod. Holt máš doma asi normálního chlapa a je vidět, že i on stojí o to, aby jste to zachránili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.17 06:47
On je ten problém hlubší než jen sex.Moji rodiče, kteří jsou vyloženě proti, abychom se k sobě vrátili argumentují takto: manžel nejen že s námi trávil málo času (hodně pracovně vytížení, přidával si víc než musel), ale ani o nás příliš nepečoval - práce okolo domu - pracoval všude okolo, ale doma ne. Neuměl fungovat v rodině a to už se nenaučí, potřebuje pevnou ruku, ale tu já nemám. Mamka říká, že by ho nechtěla ani zadarmo, že mi byl k ničemu, nikdy tu nebyl, když jsem ho potřebovala, že cítila, že s ním nejsem šťastná a ví, že nebudu, že náš rozchod prožívá celá rodina a trápí se tím a bojí se, že se to po čase bude opakovat, to už syn bude větší a víc vnímat. Že první co, že hodil přes palubu nás. Popravdě mnohé argumenty jsou opodstatněné, proto jsem věděla, že rozchod, ač bolestivý je správný, ale manžel to zkomplikoval tím, že se sebou začal něco dělat (nevíme, jaký to může mít efekt, jak moc se může změnit, jak to může mezi náma fungovat dál), takže nás prvotně opustil, ale teď nás nenechá žít svůj vlastní život. A já se v tom plácám, uznávám argumenty rodiny, vidím snahu, bojím se, že to sklouzne do starých kolejí a nejsem si jistá, jestli v tom oba dokáže spokojeně žít ještě spousty let, ale také se mi stýská a pořád ho mám moc ráda. Proto je těžký určit čas, proto je těžké určit jestli je to odluka a stanovit cíl. Naši mají jasno - máš navíc a takový člověk si tě nezaslouží, on se nechce vzdát a já pořád doufám, jestli by to přeci jen nějak nešlo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.17 07:46
@Berusicka222 píše:
On je ten problém hlubší než jen sex.Moji rodiče, kteří jsou vyloženě proti, abychom se k sobě vrátili argumentují takto: manžel nejen že s námi trávil málo času (hodně pracovně vytížení, přidával si víc než musel), ale ani o nás příliš nepečoval - práce okolo domu - pracoval všude okolo, ale doma ne. Neuměl fungovat v rodině a to už se nenaučí, potřebuje pevnou ruku, ale tu já nemám. Mamka říká, že by ho nechtěla ani zadarmo, že mi byl k ničemu, nikdy tu nebyl, když jsem ho potřebovala, že cítila, že s ním nejsem šťastná a ví, že nebudu, že náš rozchod prožívá celá rodina a trápí se tím a bojí se, že se to po čase bude opakovat, to už syn bude větší a víc vnímat. Že první co, že hodil přes palubu nás. Popravdě mnohé argumenty jsou opodstatněné, proto jsem věděla, že rozchod, ač bolestivý je správný, ale manžel to zkomplikoval tím, že se sebou začal něco dělat (nevíme, jaký to může mít efekt, jak moc se může změnit, jak to může mezi náma fungovat dál), takže nás prvotně opustil, ale teď nás nenechá žít svůj vlastní život. A já se v tom plácám, uznávám argumenty rodiny, vidím snahu, bojím se, že to sklouzne do starých kolejí a nejsem si jistá, jestli v tom oba dokáže spokojeně žít ještě spousty let, ale také se mi stýská a pořád ho mám moc ráda. Proto je těžký určit čas, proto je těžké určit jestli je to odluka a stanovit cíl. Naši mají jasno - máš navíc a takový člověk si tě nezaslouží, on se nechce vzdát a já pořád doufám, jestli by to přeci jen nějak nešlo.
Nezlob se na mně, ale je to tvůj život, ne tvých rodičů a nikoho dalšího. Jen ty, manžel a syn jste pro sebe nejdůležitější.
Já bych manželovi šanci dala, ale dohodla bych nějaký termín do kdy bychom problémy měli vyřešit. Pokud by problémy trvaly, pak bych vztah definitivně ukončila a každý by šel svou vlastní cestou. Ale řešení problémů a snaha vztah vylepšit vyžaduje zájem od vás obou.
Píšeš, že ti matka vztah rozmlouvá a ty se jí bohužel necháváš ovlivňovat. Jsi dospělá a sama musíš vědět, co chceš ty. Řeči o tom, že máš na víc… No můžeš taky dopadnout mnohem hůř než jsi na tom teď. Z toho co píšeš si myslím, že ty se nesnažíš vztah zachránit a podvědomě nebo i vědomě plníš přání matky ho ukončit. Ale ona za tebe tvůj život žít nebude, uvědom si, že jen ty poneseš v dalším životě následky tohoto rozhodnutí, nikdo jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.17 08:01
@ivunak Děkuji za reakci, máš pravdu, jsem ty, který se nechává snadno ovlivnit. Na druhou stranu jsou to rodiče, kam se chodím vyplakat, když je mi ouvej, kteří mi vždycky pomůžou, jsou tu pro mě a často mi byli větší oporou než manžel, bohužel, bydlí blízko nás, takže mají všechno z první ruku, což rozhodně není výhoda. Navíc i jiní lidé mi řekli, že manžel se ne vždy choval pěkně. Mamka říká, ať si dáme čas do Vánoc, že mezitím třeba zjistím, že je mi bez něho líp a manžel třeba, že se mu žije volněji bez nás a stačí mu častý kontakt se synem. Terapeut říká, že je to dlouhá doba. Taky mi říká, že rodiče chtějí abych byla šťastná a vidí v tom něco jiného. Nicméně, pokud se to nepovede zase půjdu plakat k rodičům a ty mi řeknou, však jsme ti to říkali apod. Zkrátka manželova rodina a moji jsou naprosto odlišní - my budovali spíš vztahy, oni dřeli, aby něco měli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.7.17 08:05
Jo a taky mamka říká, že si tím zavírám cestu, mít možnost potkat někoho jiného, a že ona by raději žila sama než s tím, co jsem měla doma. Díky za názory, plácám se v tom, tak to chci posoudit z víceropohledů.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
