Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
A dělali vám test na PAS? Dělá se v roce a půl. Ale pokud psycholog i neurolog OK, tak to asi nebude ono…
Ano, u nás na denním pořádku. Dceři je 4 a půl, mluví krásně, všechno v pořádku. Nejhorší je, když kouká třeba na pohádku, to bych po ní mohla křičet, jak chci, a s ní to nehne
řekla bych, že je to normální, prostě se soustředí na něco jinýho a nevnímá okolí ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, mám tříleté dítě, zatím moc nemluví, už to řešíme s odborníky. Podle psychologa a neurologa je v pořádku, tak snad to tak opravdu bude a rozmluví se mi. U logopeda jsem na čekačce. A chci se vás zeptat na jednu věc. Stává se vám, že vás děti jakoby ignorují? Například řeknete dítěti xkrát po sobě, aby si utřelo ruce a ono dělá že vás neslyší? Nebo na něj voláte at přijde, a ono nic? Máme jít na foniatrii, ale myslím, že slyší dobře, protože když třeba řeknu, jestli si dá zmrzlinu, tak to slyší dobře až moc. Podle mý mámy je tohle u dětí normální, že rodiče ignorují (samozřejmě né pořád) a že se jim musí věci často opakovat, než to udělaji. Je to tak? Jak je to u vás? Už mě to štve, tak bud mi nerozumí nebo mě absolutně nerespektuje a neposlouchá.
Kdyz me chce ignorovat, tak me ignoruje. Ale ja si jsem jista, ze me slysi
synovi nedavno byly 2 roky, zatim toho taky moc nenakeca, ale kdyz na nej zavolam z jiny mistnosti, tak se v 99% pripadu ozve (houkne na me: „Noooo?“
) ale kdyz po nem chci, aby vyndal prst z rypaku, tak me neslysi
![]()
Stává se to, taky myslím, že je to u malých dětí normální. Chce to hoodně trpělivosti. Hlavně to neprožívej, že tě nerespektuje, je to malý dítě a musí dozrát.
Pořád. 3,5 let - pokud ji chytne nálada, tak dokud opravdu nezařvu, tak dělá jakoby nic. Ve školce nebo u babiček bez problému, na tátu si to taky netroufne, holt jsem ji rozmazlila a teď jsem jí někde….
Ale když už se opravdu na*eru, tak chodí a samé promin mami a pusinky, podělala jsem si to pěkně…mladší 1,5 roku taky začíná, ale ten vyloženě schválně, vždycky jen vidím, jak stojí a rošťácky čeká, až to řeknu podesáté a hodně nahlas ![]()
@darekp píše:
Ano, u nás na denním pořádku. Dceři je 4 a půl, mluví krásně, všechno v pořádku. Nejhorší je, když kouká třeba na pohádku, to bych po ní mohla křičet, jak chci, a s ní to nehneřekla bych, že je to normální, prostě se soustředí na něco jinýho a nevnímá okolí
Jo naše pětileta taky. A nebo mě odpoví, že mě to řekne potom, teď nemá čas.
U nás úplně naprosto normální - dvojčata 9 let. Když chtějí dokáží se vyignorovat i navzájem. Já to v dětství dělala taky, mamka ze mě rostla. Žádnou diagnozu nemám ![]()
Jo naši kluci taky slyší jenom co chtějí
buď sou zabrany do hry a nevnímají, nebo po nich chci něco, co se jim zrovna nechce, tak dělají že neslyší (to teda spíš ten starší, tomu je 7 a je na tohle vyčůraný, ale i mladší 3 letý mě kolikrát úspěšně ignoruje).
Jojo, taky mě někdy ignorují. Hlavně, když se mají jít oblíkat na ven (a to i pokud jdeme někam, kam se těší
). Na „děti, zmrzlina“ slyší hned. A ještě víc, než tohle mě štve, že ten mladší je schopný mi do očí tvrdit, že to neslyšel, nebo že to zapomněl (a vím, že kecá).
Starší ještě nerad odpovídá na otázky, takže to také dělá, že neslyší. Např. se ho babička zeptá, jak se mu líbilo dnes na výletě a on se otočí a jde pryč ![]()
@JancaS84 píše:
Jo naše pětileta taky. A nebo mě odpoví, že mě to řekne potom, teď nemá čas.
No u nás jak kdy, někdy je to opravdu naschvál, že dělá, že neslyší, ale mám vyzkoušeno, že většinou je to spíš fakt tím, že nevnímá… Třeba když na ni několikrát hulakam, jestli chce čokoládu a ona se ani neotoci, tak vím, že opravdu nevnímá ![]()
Jo, běžně. Ale mám obavu, že u nás to nebude dysfázií, PAS, opožděným vývojem nebo jiným problémem, ale prachbídnou pubertou ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, mám tříleté dítě, zatím moc nemluví, už to řešíme s odborníky. Podle psychologa a neurologa je v pořádku, tak snad to tak opravdu bude a rozmluví se mi. U logopeda jsem na čekačce. A chci se vás zeptat na jednu věc. Stává se vám, že vás děti jakoby ignorují? Například řeknete dítěti xkrát po sobě, aby si utřelo ruce a ono dělá že vás neslyší? Nebo na něj voláte at přijde, a ono nic? Máme jít na foniatrii, ale myslím, že slyší dobře, protože když třeba řeknu, jestli si dá zmrzlinu, tak to slyší dobře až moc. Podle mý mámy je tohle u dětí normální, že rodiče ignorují (samozřejmě né pořád) a že se jim musí věci často opakovat, než to udělaji. Je to tak? Jak je to u vás? Už mě to štve, tak bud mi nerozumí nebo mě absolutně nerespektuje a neposlouchá.
Moje 2 léta začala mluvit v 6 měsíci klasika máma táta.. Říkala sem si bože ta je úžasná jak je rychlá a tak teď ji sou přesně dva roky a 3 měsíce a ona ne zavře pusu že se kolikrát těším až půjde spát 🤣ale v dobrým a jinak mě vždy ignoruje dokud ona mi neřekne co chce a já si ji musím prostě vyslechnout až pak můžu mluvit prostě pecka 🤣. Jinak moje svagrova ma holčičku co do 3 let skoro nepromluvila ani slovo a pak se stal nějaký zlom a začala. Můj názor je ze každé dítě je úplný originál. Ale je správne že to řešíš s odborníky pro jistotu jestli je vše v pořádku.
@Anonymní píše:
Ahoj, mám tříleté dítě, zatím moc nemluví, už to řešíme s odborníky. Podle psychologa a neurologa je v pořádku, tak snad to tak opravdu bude a rozmluví se mi. U logopeda jsem na čekačce. A chci se vás zeptat na jednu věc. Stává se vám, že vás děti jakoby ignorují? Například řeknete dítěti xkrát po sobě, aby si utřelo ruce a ono dělá že vás neslyší? Nebo na něj voláte at přijde, a ono nic? Máme jít na foniatrii, ale myslím, že slyší dobře, protože když třeba řeknu, jestli si dá zmrzlinu, tak to slyší dobře až moc. Podle mý mámy je tohle u dětí normální, že rodiče ignorují (samozřejmě né pořád) a že se jim musí věci často opakovat, než to udělaji. Je to tak? Jak je to u vás? Už mě to štve, tak bud mi nerozumí nebo mě absolutně nerespektuje a neposlouchá.
Moje máma tomu říká selektivní hluchota, dělají to občas i dospělý, prostě vypneš a netušíš, co do tebe někdo valí
asi bych se snažila o oční kontakt, tím dost poznáš, jestli tě poslouchá…
Taky jsem si vyposlechla, ze je syn nahluchlej, že neposlouchá, no a v 5 letech na foniatrii, zjistili, že sluch má v pořádku…ale někdy prostě nevnímá…
Ano, dítě, 4r, nás často ignoruje. Nekdy je do něčeho zabrané, ale spíš prostě nechce poslechnout pokyn či odpovědět na dotaz. Někdy je ovšem dítě opravdu nahluchlé, často po rýmě. Stav zjišťuji zaseptanim slova „bonbón“.
Ahoj, mám tříleté dítě, zatím moc nemluví, už to řešíme s odborníky. Podle psychologa a neurologa je v pořádku, tak snad to tak opravdu bude a rozmluví se mi. U logopeda jsem na čekačce. A chci se vás zeptat na jednu věc. Stává se vám, že vás děti jakoby ignorují? Například řeknete dítěti xkrát po sobě, aby si utřelo ruce a ono dělá že vás neslyší? Nebo na něj voláte at přijde, a ono nic? Máme jít na foniatrii, ale myslím, že slyší dobře, protože když třeba řeknu, jestli si dá zmrzlinu, tak to slyší dobře až moc. Podle mý mámy je tohle u dětí normální, že rodiče ignorují (samozřejmě né pořád) a že se jim musí věci často opakovat, než to udělaji. Je to tak? Jak je to u vás? Už mě to štve, tak bud mi nerozumí nebo mě absolutně nerespektuje a neposlouchá.