Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Děkuju moc za podporu v tom, že jsem neudělala chybu, když jsem mu dala šanci
Zatím působí poučeně, je to už dva měsíce co jsme to řešili. Nastoupila jsem do práce, takže každý den vyzvedává děti ze školy, věnuje se jim, vaří večeři. Večery tráví se mnou společně, nechce se mi to všechno zahodit, ale jsem na něj naštvaná, že to dopustil tuhle situaci, abych se kvůli němu tak trápila.
Jsi rozumná zenska
. Myslim, ze pro nej je nejvetsi pouceni, ze vidi jak tim trpis a ze si uvedomil o co muze prijit.
@Mama11
To jsem mu řekla, že je to jediná šance, kterou mu dávám. Že pokud by měl něco s ní, nebo s kýmkoliv jiným, okamžitě s ním končím. Mám kam jít, mám byt po babičce, který zatím pronajímám.
Odborníka jsem mu nenavrhovala, protože mi přišlo, že sám docela rozebral svoji situaci a sypal si popel na hlavu a mluvil o věcech, které si uvědomil. Blbka jsem mu trochu vyhrožovala dětmi, tak si občas říkám, jestli je se mnou z toho správného důvodu.
Jedna věc je odpustit a druhá zapomenout a jít dál s tímto člověkem. Hodně štěstí ať to zvládneš ![]()
@Valsini píše:
Ano 4 roky je dost, ale přesto by stálo za to, krizi překonat a rodinu zachovat. Ano hřešit je lidské a odpouštět božské. Není to lehké ale člověka to nakonec posílí. Nám mužům s přebytkem testosteronu prostě jen nedochází, že to partnerku může ranit. To přijde až později…
vám mužům nedochází, že partnerku může ranit, když si vyšuk…jinde? Bože můj, kolik iluzí o mužské populaci ještě dokážu ztratit ![]()
@Anonymní píše:
Děkuju moc za podporu v tom, že jsem neudělala chybu, když jsem mu dala šanci
Zatím působí poučeně, je to už dva měsíce co jsme to řešili. Nastoupila jsem do práce, takže každý den vyzvedává děti ze školy, věnuje se jim, vaří večeři. Večery tráví se mnou společně, nechce se mi to všechno zahodit, ale jsem na něj naštvaná, že to dopustil tuhle situaci, abych se kvůli němu tak trápila.
dva měsíce je strašně krátká doba, to bude trvat ještě spoustu měsíců, než tohle přejde. Kdyby se to nelepšilo, a že se to může ještě naopak zhoršit, klidně vyhledej nějakou odbornou pomoc.
@Valsini píše:
Ano 4 roky je dost, ale přesto by stálo za to, krizi překonat a rodinu zachovat. Ano hřešit je lidské a odpouštět božské. Není to lehké ale člověka to nakonec posílí. Nám mužům s přebytkem testosteronu prostě jen nedochází, že to partnerku může ranit. To přijde až později…
Tak se nám svěř, jak tě posílí, když objevíš, že partnerka má 4 roky milence.
To: @Kobliha51
Když už přežiješ to, že 4 roky jsi podváděna, tak tě napříště hned tak něco nezlomí, tomu věř. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. I když se to mnohdy zdá neuvěřitelné, mé životní zkušenosti ukazují, že tomu tak je.
@Valsini píše:
To: @Kobliha51
Když už přežiješ to, že 4 roky jsi podváděna, tak tě napříště hned tak něco nezlomí, tomu věř. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. I když se to mnohdy zdá neuvěřitelné, mé životní zkušenosti ukazují, že tomu tak je.
no tak to, že má partner/partnerka milence nezabije nikoho, to přežijí všichni( dobře drtivá většina podváděných to přežije a nehodí si mašli). Ale že by z toho vyšli posílení? Povětšinou jsou mnohem opatrnější, hůř věří případným dalším partnerům, nesou si křivdy a šrámy v sobě. Silnější tím nejsou vůbec. Sebevědomí vyšší taky nemají.
@Valsini píše:
To: @Kobliha51
Když už přežiješ to, že 4 roky jsi podváděna, tak tě napříště hned tak něco nezlomí, tomu věř. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. I když se to mnohdy zdá neuvěřitelné, mé životní zkušenosti ukazují, že tomu tak je.
Já se tě ptala, jak přežiješ ty, že jsi 4 roky podváděný. Zajímá mne v tomto případě postoj muže a ne ženy. Že to žena zvládne kvůli dětem, to je mi jasné. Tak povídej…
@terinka4444 píše:
no tak to, že má partner/partnerka milence nezabije nikoho, to přežijí všichni( dobře drtivá většina podváděných to přežije a nehodí si mašli). Ale že by z toho vyšli posílení? Povětšinou jsou mnohem opatrnější, hůř věří případným dalším partnerům, nesou si křivdy a šrámy v sobě. Silnější tím nejsou vůbec. Sebevědomí vyšší taky nemají.
tak to je přesné a tomu tleskám ![]()
Můj otec už několik let podvádí mámu. Strašně ho za to nenávidím, ale nemůžu to říct nahlas. S mámou zůstal prakticky jen z pohodlnosti. Má navařeno, uklizeno, vyprané prádlo… kam by chodil
on ví že ona ho neopustí, protože ho miluje ale neustále jí shazuje a prakticky „plive do tváře“.. a za to nemám ráda jí. že si to nechá líbit, a já mám pocit že bych měla dělat to samé ![]()
Jsem naprosto paranoidní co se týče nevěry, každý den mám strach, že dopadnu stejně, neustále vnitřně bojuju sama se sebou.
To že si tu opět hraje na hodného manžílka, a že se snaží neznamená vůbec nic. to dělal konec konců do teď ty scénáře o polepšení a že si uvědomil co by mohl ztratit, ty jsou bohužel jen ve vaší hlavě a je to jen obraz jaký chcete vidět, ne jaký ve skutečnosti je. On to moc dobře ví, že si chce udržet ten základ, tu pohodu doma. Milenka ho opustila, tak co by měl taky dělat jiného. ![]()
Z mého pohledu bych NIKDY neodpustila dlouhotrvající nevěru, to je prostě ukazatel charakteru…
Moc vám přeji aby jste byli výjimka potvrzující pravidlo, a dopadlo to u vás dobře ![]()
@terinka4444 píše:
no tak to, že má partner/partnerka milence nezabije nikoho, to přežijí všichni( dobře drtivá většina podváděných to přežije a nehodí si mašli). Ale že by z toho vyšli posílení? Povětšinou jsou mnohem opatrnější, hůř věří případným dalším partnerům, nesou si křivdy a šrámy v sobě. Silnější tím nejsou vůbec. Sebevědomí vyšší taky nemají.
myslím, že to je individuální, já si zrovna myslím, že mě to posílilo a sebevědomí mám taky vyšší (roční nevěra manžela po 2. porodu). ano, je to pecka, sebralo mi to strašně moc, změnilo pohled na spoustu věcí, ale díky tomu jsem se vrátila sama k sobě, zjistila, kde jsou mé životní priority a že to zvládnu sama. Kolem mě se vyrojili a pomohli mi lidi, do kterých bych to neřekla. Jsem ráda, že jsem to zjistila a nechtěla bych žít v nevědomosti. Pochopila jsem spoustu věcí z manželství mých rodičů.
Ale taky souhlasím, že to ukazuje charakter. Vím, koho mám vedle sebe…
Za mě opravdu i v tomto případě platí, že všechno zlé je pro něco dobré ![]()
@Anonymní píše:
myslím, že to je individuální, já si zrovna myslím, že mě to posílilo a sebevědomí mám taky vyšší (roční nevěra manžela po 2. porodu). ano, je to pecka, sebralo mi to strašně moc, změnilo pohled na spoustu věcí, ale díky tomu jsem se vrátila sama k sobě, zjistila, kde jsou mé životní priority a že to zvládnu sama. Kolem mě se vyrojili a pomohli mi lidi, do kterých bych to neřekla. Jsem ráda, že jsem to zjistila a nechtěla bych žít v nevědomosti. Pochopila jsem spoustu věcí z manželství mých rodičů.Ale taky souhlasím, že to ukazuje charakter. Vím, koho mám vedle sebe…
Za mě opravdu i v tomto případě platí, že všechno zlé je pro něco dobré
Souhlasím, také mne přítel po 7,5 letech vyměnil ze dne na den, rána jako prase, sebevědomí v háji, plánovali jsme ten rok dítě, rodinu…a nic. Skončila jsem jako mokrý hadr odhozený v rohu. A najednou se objevili lidé, které jsem znala, vyrojili se z nich přátelé, pomohli mi dostat se z citových životních sraček, zvýšilo se mi sebevědomí, stala se ze mne žena, která dnes ví, co chce a kam její život bude směřovat.
Taková jako předtím jsem nebyla… byla jsem ta hodná poslušná ženuška, která si nechala nasra. t na hlavu a dnes? Vzdělávám se, rozjíždím podnikání, chystám se s nynějším přítelem založit rodinu, jsem na muži absolutně finančně nezávislá..takže mě ten kopanec nakopl hodně velký kus dopředu.
Také mám na vztahy své pohledy, kor na nevěru, vím, kde jsou mé hranice i priority.
Takže vše zlé je k něčemu dobré.