Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Hezký den.
Letos jsem poprvé zažila panickou ataku v celé její kráse. Nebylo se nejspíš čemu divit - péče o dítě bez možnosti hlídání, psaní bakalářky, státnice, časté konflikty s mojí na alkoholu závislou matkou, a přítel celé dny v práci.
Doktor mi napsal Oxazepam, ale ten jsem užívat nechtěla. Navíc se ataka neopakovala. Po pár týdnech se objevila znovu, ale už ne tak hrozná. Brnělo mě celé tělo, někdy se dostavil třes, občas mě to probudilo v noci. Pocity pořád stejné - strach ze smrti, nemoci, zešílení.
Začala jsem brát Oxazepam, asi pětkrát, přišla úleva. Jenže s ní i otupělost, tak jsem ho zase brát přestala, protože při poslední panice mi moc nepomohl.
Dnes je můj stav takový, že se nedokážu ubránit myšlenkám na hrozné věci. Bojím se, že mám nádor na mozku, že mám nějaké závažné nervové onemocnění (viz. to brnění a třas), nebo že mám mrtivici. S těmito pocity už vstávám, přes den a při aktivitách je mi dobře, v noci se to zase zhoršuje.
Objednala jsem se k psychologovi, ale dostanu se tam až v červenci. Na neurologické vyšetření až v červnu. Stále na něco čekám a moje nervozita a hrůza z toho co všechno mi může být, narůstá. Bojím se, že se zblázním. Pořád mám strach, že mi něco je. I teď, když píšu, mě sžírá obava.
Přihlásila jsem se na jógu a začala užívat mučenku. Jenže vím, že problém je v mé hlavě, v tom, že neustále musím myslet na hrozné věci a děsím se možných nemocí.
Měla jste některá něco podobného? Jak jste se s tím vypořádala? Co vám pomohlo jiného, kromě antidepresiv? Jak jste se zbavily obav a strachu?
Bohužel zažila jsem, přesně jak píšeš..pomohl mi pobyt v nemocnici a několik let užívání AD, konkrétně Zoloftu.
Zašla bych k psychiatrovi (to nemyslím nijak zle). Oxazepam poskytne akutní úlevu, ale dlouhodobě situaci neřeší. Navíc je návykový. Proč odmítáte antidepresiva? Mohly by vám pomoct. Zkuste si přečíst příručku „panická porucha a jak ji zvládat“ - http://deprese.com/index.php?… .
@Shyka vím o čem mluvíš. Cca 7 let zpátky jsem díky těmto stavům nebyla schopná ani nakoupit, natož jít třeba do práce. Pomohla mi léčitelka. Nebyla to žádná šarlatánka ale spíš jak se říká „babka bylinkářka“. Vlezla jsem k ní do „ordinace“ a pani hned věděla která bije
napsala mi tři druhy bylinných čajů, nějaké uklidňující kapičky (ale také čistě přírodní) a já jsem za týden užívání začala pociťovat úlevu. Co ti budu povídat pak to byl běh na dlouhou trať, ale za měsíc jsem se vrátila do práce a do půl roku jsem byla schopná žít celkem stejně jako před tím. Působí v západních čechách. Jestli to nemáš z ruky můžu Ti na paní napsat do zpráv kontakt.
Měla a mám občas - dojdi do lékarny pro L-tryptofan od Brainway - klidně i 5 pilulek denně a uvidíš!! Já když mi bylo dost zle užívala i 7 tabletech denně, ale prej to nevadí - je to přírodní!!! Já jakmile vynechám tabletku - mám to tady. Zrovna minulej týden…strach ze smrti, ze života, co strašnýho mě ještě čeká, co čeká děti…
Ale doporučuji místo k psychologovi objednat se k psychiatrovi a jako doplňová léčba psycholog - ten je totož na dlouhou trať…
http://www.celostnimedicina.cz/l-tryptofan.htm
Já jsem nezažila to co ty, jen mne často doprovází strach, který popisuješ, strach o sebe, o děti… v dost velké míře, takže tady dost chápu. U mne je to asi důsledek postraumatické stresové poruchy, má to poměrně reálný základ, takže se moc není čemu divit, v kombinaci s povahou…nicméně, byla jsem párkrát u psycholožky, ujistila mne, že je to v této situaci celkem normální, naučila mne nějaké techniky, jak to zmírnit a zvládat a celkem to pomohlo, takže doporučuji i tuto pomoc, a třeba si zkus půjčit i knížku „Nadměrné obavy o zdraví“ od Praška a spol., uvidíš, že v tom nejsi sama a jde to zvládat. Ale je to velmi laická rada, znám to jen v mírnější formě.
Já objednaná k doktorům jsem, ale všude mám hrozně dlouho čekací dobou - až v červenci. Občas se bojím, že mi do té doby hrábne. Nikde mě nechtějí vzít dřív.
Trpím PP a agorafobií, jen tedy strach ze smrti atp co popisujes nemam. Spis skoro omdlivaci stavy ![]()
Radím nebrátit se AD a základ pro mě byl naučit se techniky relaxačního dýchání a tím ataku prvne zvladat a pak i ovladat.