Opravdu to dítě chci?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
69023
29.3.25 21:46
@Aspera píše: Více

Bych se regulérně zcvokla :mrgreen: Na druhou stranu, ono i jednání s mnoha dospělýma je fakt na pěst a od té doby, co mám děti, mě zas tolik věcí nevytočí a jedná se mi s nima tak nějak lépe, protože už mám naučené různé triky :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2436
29.3.25 22:18

Je to tak, rozněžním se spíš u zvířátek, než u cizích dětí. To už musí být super roztomilé, třeba batolata východoasiatů mi přijdou kouzelná. Ale bohatě si vystačím s naší dcerkou. Miluju ji a to jsem si sama sebe neuměla vůbec přestavit jako matku.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1807
30.3.25 11:58

Mě to dává úplný smysl, že cizí děti vás neberou. Proč by měly? Jsou cizí. Mezi vaší maminkou a cizí paní stejného věku přece také děláte rozdíl a necítíte k oběma to samé, ne? :) Já bych naopak považovala za dost divné, kdyby někdo byl zamilovaný do každého děcka na ulici stejně jako do dítěte vlastního.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16146
30.3.25 13:30

Asi je to dané povahou člověka. Musím říct, že mě trochu překvapilo, že tady téměř všem, vlastně úplně všem, cizí děti nějakým způsobem vadí. Ale, je to všechno samozřejmě každého věc, protože to všichni vnímáme jinak. Po svém.
Já mám k dětem, obzvlášť k těm nejmenším, pořád stejně pozitivní vztah, i když mám už přes sedmnáct let vlastní dítě. :srdce:
Je úplně jasné a přirozené, že mateřská láska je nesrovnatelná s láskou k jiným dětem. Ale ten celkový cit tam prostě mám, asi už tak nějak od přírody. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6381
30.3.25 13:58

To je normální, já jsem nikdy neuměla reagovat na děti. Nevěděla jsem jak s nima mluvit, co jim říkat, co s nima dělat. Dokud nebyly alespoň v pubertě.
Ne že bych to věděla s těma vlastníme, ale nastavila jsem si vlastní styl komunikace a výchovy. A je to jiný než s ostatními.
I teď nevím, co s těma prckama, když za mnou nějaký přijde a začne na mě mluvit. Jsem v rozpacích. :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3976
30.3.25 14:56

Mám to úplně stejně. Cizí děti mě vůbec neberou, manžela taktéž. Neměli jsme děti ani na svatbě. Oba neradi chodíme na dětské oslavy, mě extrémně vadí ten kravál :lol:. Taktéž nemám ráda, když mi kolegyně v práci vypráví o jejím dítěti, nic mi to neříká a moc mě to nebere :lol:. Ale vlastní si moc přejeme, to beru úplně jinak. A třeba pak budu brát jinak i ostatní :lol:.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33829
30.3.25 15:09
@Lenka.Baumanova píše: Více

Já jsem nikdy nemusela cizí mimina. Nikdy jsem neměla potřebu se rozněžnovat nad kočárkama, chovat mimina… Prostě mi to nic neříkalo a ani teď to nedělám. Moje dítě je ale moje, a tam je to úplně jiný.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
33829
30.3.25 15:12
@bonsaj493 píše: Více

Můj manžel má děti rád, když potkáme někoho známého s miminem, tak se zeptá a šup už má dítě z kočáru venku a dělá s ním blbiny. Ze začátku měl tendence mi strkat cizí děti pochovat atd, ale hodně rychle jsem ho vyvedla z omylu. Já tohle prostě dělat nebudu. Tak už to ví a cizí děti mi necpe :mrgreen: Až bude mít jednou mimčo dcera, tak to budu mít stejně jako u ní, ale cizí děti prostě néééééé :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3976
30.3.25 15:22
@arinecka píše: Více

Tak to je úplně zvláštní u chlapa :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
5145
30.3.25 15:24

Ja myslim, ze to ma tak vetsina lidi. Malokdo je takovy blazen do deti aby musel koukat do vsech kocarku a davat se do reci s mrnatama nekde v obchode. Deti v rodine nebo kamaradu to jo, pochovat si, pohrat si, ale cizi na ulici, to asi vetsinu lidi nebere.
Ja od te doby co mam svoje deti tak na ty cizi koukam jeste mene, nez pred detma :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16146
30.3.25 23:42

Jak to tady tak čtu, tak si připadám asi jako jediná, ta divná. :D
Vždycky jsem si totiž myslela, že holky nebo ženy, mají k dětem už tak nějak od přírody blízko.
Nebo, že je to zkrátka všechno dané. A docela mě ty názory překvapily.

Já jsem třeba už od dětství, moc ráda kočárkovala sousedovic nebo od známých mých rodičů, mimča.
Chtěla jsem vidět i to, jak ho koupají, přebalují nebo krmí atp. :P

No a teď si tak říkám, čím to, že byl vždycky zrovna na dětskou sestru nebo na „pajdu“, takový nával? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
69023
31.3.25 00:06

@Černá Madonna asi jak kdo :nevim: Bych řekla, že kategorie „nic to se mnou nedělá“ je velmi rozšířená. Když si vybavuji spolužačky, tak těch, kdo by se rozněžňoval nad miminkama, zas tolik nebylo. A holt ty, které to „v genech“ měly, šly často na ty pajďáky a dětské sestry. Jestli mají něco ženské v genech (a to taky ne zdaleka všechny), tak je to schopnost zatnout zuby, děti odnosit, porodit, bezhlavě ty své milovat a pečovat o ně a taky ten správný multitasking řešit milión věcí na deseti frontách. Ale to, že jsem před vlastníma dětma nebyla paf z cizích mimin nemá nejmenší vliv na to, jak miluju ty své a jaká jsem matka (a neptejte se puberťáka, protože určitě souvisí a určitě strašná)
Jinak na technické školy taky chodí zástupy (a na většině furt kluci výrazně převažují) a rozhodně všichni chlapi nemají technické smýšlení v genech :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
16146
31.3.25 00:56
@ugluk píše: Více

No to je to, o čem jsem už psala. Mateřská láska, je bez pochyby ta jedinečná a nesrovnatelná s jakoukoliv jinou láskou nebo hlubším citem… Ať už je to třeba ta partnerská nebo láska ke zvířatům nebo komukoliv jinému. :nevim:
Jinak, co se týká toho vzdělání, tak máš bohužel pravdu. Za takovým výběrem škol, převážně stojí rodiče. A ano, moc dobře vím, že ty děti studují něco, co je bohužel nijak a ničím zvláštním nenaplňuje. Ale musejí, protože přece rodiče nejlépe vědí, co chtějí ze svých dětí mít. :?

No a pak tyto děti úplně zbytečně zabírají místa těm, co by se moc rádi dostali na školu nebo obor, který je opravdu zajímá a v budoucnu ho chtěli i vykonávat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3976
31.3.25 08:47
@Černá Madonna píše: Více

Tak já třeba s dětmi pracuji :lol: na OSPODu. Ale rozlišuji práci a soukromí. Vždy jsem chtěla profesně dětem pomáhat, ačkoliv v osobním životě z nich unesená nejsem. Asi to neumím dost dobře vysvětlit.

V práci je beru jako nejzranitelnější, kteří se bez pomoci dospělých obejdou a udělám vše proto, aby se měly dobře, v soukromí se mnou nic nedělají.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
69023
31.3.25 08:58
@Černá Madonna píše: Více

Já to spíš myslela tak, že obecně o obor učitelka v MŠ je převážně zájem ze strany žen, zatímco třeba na ČVUT se hlásí převážně kluci (a to píšu z pozice, že jsem tu školu sama vystudovala). Jenomže na každou, co chce být učitelka MŠ, je deset dalších holek, co by tu práci fakt dělat nemohly, a na každého absolventa čvut deset kluků, co jsou prostě v matice mimo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová