Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@Francis6 Já nevím, tak pokud žiješ Čechách, měla bys akceptovat české zvyky. A jedním z nich jsou zdrobněliny jmen. Podle mě je velmi neslušné, když se ti někdo představí nějak, oslovovat ho jakýmkoli jiným tvarem (jsou výjimky a jména, kde je to jasné, ale stejně) jen proto, že se ti zdrobňování nelíbí. Prostě „ahoj, jsem Jindra“, „ahoj Jindro, těší mě“. U dospělých ještě dejme tomu, že se můžeš pro svůj (!) dobrý pocit úchylit k tomu základnímu tvaru, pokud je jasný (tady zrovna ano, jindy být nemusí), ale u dětí je to trapas. Nenapadlo by mě na batole kamarádky mluvit ve stylu „Jindřichu, ty jsi namaloval krásný obrázek!“ ![]()
@Matt 02 píše: Více
Matte, začínám tě milovat, nikdo mi tady na Emiminu nerozuměl ohledně jmen tak jako ty. Tak jestli chceš, můžeš mi říkat Martínku, sice jsem to tak chtěl nechat až po prvním rande, ale po přečtení tvého příspěvku mi došlo, že není na co čekat
![]()
Teď vážně: Martine je opravdu tvrdý, už to jméno zní tvrdě. Ale doma mi nikdo jménem neříká, já prostě poznám, když mluví ke mně. Bráchovi (Jirka) říkám brácho a ani nikdo z kamarádů mi neříká Martine (bejku, vole).
@Ploskutáček píše: Více
Zrovna Martin je podle mě úplně v pohodě i v základním tvaru. Stejně jako Adam, David, Petr, Pavel atd. Ale říkat vlastnímu dítěti v předškolním věku stále jen třeba Valdemare nebo Jaroslave, to je prostě úlet
![]()
@unuděná píše: Více
Proč ne? Pokud je to high-society rodina, tak věta Valdemare, zapomněl jste si přezůvky mi zní v pohodě (vykání jsem použil, protože to šestiletýmu Valdemarovi říká jeho komorník). Jestli chceš, můžeš mi taky říkat Martínku, ať na Mattyho nežárlíš
![]()
@Ploskutáček píše: Více
To zkusím dneska na syna. Až přijde ze školy, vyknu mu, použiju základní tvar jeho jména a vypoklonkuju ho k tříděnému odpadu. Předpokládám, že mi na to odvětí něco jako „co ti rupe matko?“
![]()
@Ploskutáček píše: Více
Martin mi přijde v základním tvaru úplně v pohodě, naopak se mi to na dospělého chlapa víc hodí, říkat mu Martine, než třeba Marťas, Máťo apod. Stejne tak treba jména Radek, David, Lukáš, Marek, Michal, Pavel, Milan. Něco jiného je třeba Miroslav, Alois, Vojtěch, Rudolf, Přemysl, to už mi zní lépe Mirku, Vojto atd.
@unuděná píše: Více
Tohle je ale fakt zkostnatělý názor, když už jsme u názorů, zkostnatělých.-) Žijeme v Čechách, ale fakt není mou povinností respektovat jakékoli zvyklosti, když nechci. Že to mže někomu vadit, ok. Mně taky vadí, když někdo mé dítě osloví nějakým patvarem.
Jinak zdrobněliny-já fakt nemám problém oslovit tříletou Adélu jako Adélko. Dosplěou Adélu bych tedy ani jako Adélko neoslovovala.
Mám problém s těma Blážama, Valčama, Áďama, Máňama atd…To prostě nepoužiju, vadí mi to.
Příspěvek upraven 10.01.25 v 11:14
@Francis6 píše: Více
Není to povinností, je to slušnost. Víc se k tomu vyjadřovat nebudu, protože tvé názory jsou totálně za hranicí respektu k druhým.
@Eva2610 píše: Více
No „Adélo“, přece, jak jinak.
Těch mám navíc v okolí dost, všechny oslovuju „Adélo“. Nikdo proti tomu nic nenamítá.
@unuděná píše: Více
A tvé názory totálně „zkostnatělé“, když použiju tvůj výraz.
Proč bych si měla něco nechat nařizovat? Respekt se snad projevuje tím, že oslovuju lidi zpatlaninou jeho jména, které se mi nelíbí?
Ona to má tak spousta lidí, v reálu se to řeší často tím, že toho člověka přímo jménem neoslovují nikdy. I to je řešení.
@Francis6 píše: Více
Tak to je asi překlep, píšeš, že dospělou Adelu bys ani jako Adelu neoslovila.
@Francis6 píše: Více
Když se ti představím Áďa, co uděláš? A pokud mě oslovíš Adélo a já se ohradím, že nejsem Adéla a přeju si, abys mi říkala Áďo, tak co s tím uděláš?
@Francis6 Když se ti někdo představí jako Předseda nebo třeba Trautmberk, budeš si trvbat na tom, že chceš znát jeho jméno v RL, případně s ním nebudeš mluvit vůbec?
Fakt nevím, kde vidíš zkostnatělost v tom, že je normální oslovovat lidi jménem, jakým se ti představí.