Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@unuděná píše: Více
No to je zase extrém, dětem říkám vzdycky zdrobněle Adélko, Honzíku.. Ja úplně nemusím ty patvary Áďa, Máťa, Dáda, Jája, kdy člověk sni neví jaké je původní jméno, ale zdrobněliny normálně používám.
@Alušáček píše: Více
Hmm, to by ses divila. V poslední době znám těch „Áď“, dospělých, fakt hodně:-)
@unuděná u nás se představí základním tvarem jména i nejmladší.
A tedy od doby, co se rozmluvil.
@Alušáček píše: Více
Tak se trochu stydím, na střední jsem měl spolužačku Adélu, té jsem ponejprv říkal Áďo, pak Deli (jako aDéla) a nakonec Tyčinko, protože Deli je tyčinka, a ona si na to zvykla, že se občas i takhle podepisuje do textovek u mě.
@Ploskutáček píše: Více
Vzdyt to je vaše vec, si muzete říkat jak chcete ![]()
No já jednoduše respektuju to, jak ostatní chtějí být oslovováni, a svoje líbí/nelíbí do toho netahám. Když mě to hodně rve uši, jako zmiňovaná Andělka, tak se oslovení vyhýbám nebo ho používám jen v nutných případech, ale rozhodně nikomu nekomolím tvar, kterým si přeje být oslovován, do takového, který je pro mě hezký.
@Francis6 píše: Více
Jako ze se 35 letá ženská představí Áďa? Ze ji tak někdo oslovuje je jedna vec, sama se takhle představovat vec druha.
@Velryba černá píše: Více
Tak jestli je třeba Petr, tak se nedivím
Pokud třeba Jaroslav nebo Maxmilián, tak trochu jo. Očekávala bych, že batolecí Maxmilián nejpozději s úderem třetích narozenin odhodí bodýčka, nasadí kvádr a půjde se přihlásit do Menzy
Pardon, to přeháním, ale některá jména v základním tvaru prostě k malým dětem nejdou. Ovšem když jména vybíráme, je fajn myslet i na to, že to nebudou vždy děti, kdo je bude nosit ![]()
@MikejlaW Matěj je Matěj a oslovujeme ho Matěji 😂 občas mu někdo řekne Maty nebo Matějicku což mi přijde zvláštní ale nikomu do toho nekecam ![]()
@Alušáček píše: Více
Pochybuju že to tak je. Ani neznám ženy které by se představovaly jako Janička, Kamilka nebo Monička. To si snad ani nevzpomenu že by se někdy takhle nějaká představila. Je to tak že řeknou ahoj, já jsem Eva, Klára nebo Jarmila. A jak si pak říkají v práci nebo v jiném kolektivu je věc druhá.
@Velryba černá píše: Více
U nás taky. A často byli zmatení, když okamžitě přišla otázka:" Takže Áďa, Páťa, Máťa, Otíček, Beuška…?„:-) Řekla bych, že v opačné směru se to "znásilňování“ oslovení děje nespočetkrát více než když někdo používá vlastní jméno v základním tvaru.
@unuděná píše: Více
A Nůďo ti v běžným životě nikdo neříká, chápu dobře?
@unuděná píše: Víceale rozhodně nikomu nekomolím tvar, kterým si přeje být oslovován, do takového, který je pro mě hezký.
To taky nedělám. Oslovuju ho jeho jménem, ne tím „který je pro mě hezký.“
@Ploskutáček píše: Více
Mě nikdo neříká ani základním tvarem mého jména, přitom je celkem normální. Ale vžité úplně jinak. A já to tak mám ráda. Jen jedna urputná kolegyně mě kdysi oslovovala tím základním, když jsem jí poprosila, zda na mě nemůže mluvit jako všichni ostatní, tak se nafoukla, že to je snad moje jméno a co mi na tom vadí, tak naše vztahy lehce ochladly. No ona vlastně po měsíci dala pěstí kolegyni na místě vedle a byla odejita. Možná to byla Francis
![]()
@Francis6 píše: Více
A zvládla bys oslovovat Áďu slovem Áďa, kdyby ho měla v RL?
![]()