Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
@unuděná Řeknu ti, aby ses nezlobila, ale že tyhle patvary mi nejdou z pusy. Že ti budu říkat Adélo, maximálně Adél a pokud se ti to nelíbí, tak můžu ještě říkat " Hej ty":-)
Ale ještě se mi to nikdy nestalo.
Já třeba svoje jméno miluju, ale vždycky ve mně zatrne ať už mě osloví celým jménem - Veroniko - nebo i Verčo. Obojí mi prostě zní divně. Verča je úplně mimo mě, slyším na to, ale mám osypky
naštěstí manžel používá Veru a děti mě volají mami, takže to zvládám
![]()
No a moje děti mají taky jména, co v základním tvaru zní moc úředně a formálně. Takže říkáme zdrobněle. Že bych na syna volala Václave, to spíš ze srandy. I když se zlobím, říkám mu Venouši ![]()
@Eva2610 píše: Více
Ano, přesně to bych řekla, nikdy, nikdy, bych nikoho neoslovovala jako „Fílo“.
Máme „Fílu“ v širší rodině. Nikdy jsem ho tak neoslovovala ani nepojmenovala.
Ale v reálu se mi fakt nestává, že by to někoho pobuřovalo.
@Francis6 píše: Více
Sorry, že se se do téhle kruciální zapojuju, ale můj osobní tip je takovej, že pokud nejde o někoho z rodiny, partnera nebo blízkýho kamaráda, málokdo má odvahu říct Takhle mi neříkej, nelíbí se mi to. Lidi nechtěj působit jako fajnovky. Já se taky ptám lidí, jak jim mám říkat, ale až po tom, co nabydu dojmu, že náš kontakt nebude jenom jednorázový.
Kdysi jsem si psal s jednou dívkou, Gabriela se jmenovala, od počátku jsem jí říkal Gabčo a neopomněla podotnkout, at ji neříkám Gábino. Což mi připomíná, že bysme si mohli říct aspoň křestní jména a na jaký (pa)tvar slyšíte nejlíp, Anna766 nemusí, tam už vím.
@Francis6 píše: Více
Kdyby muj oblíbený tvar jména někdo nazval patvarem, udělám všechno proto, abychom se už nemuseli oslovovat vůbec. Někoho s takovým názorem jsem v životě nepotkala a doufám, že ani nepoznám.
@Francis6 píše: Více
OK. Pak se neohanej respektem. Vyžaduje ho jenom k tomu, co se líbí tobe. Na toho, komu to jméno patří, úplně kašleš.
@Eva2610 píše: Více
Jo, omlouvám se, opravila jsem. Mělo tam bejt, že bych dospělé Adéle neříkala „Adélko“…
@Francis6 píše: Více
Ano, jsi neslušná, nic víc, nic míň. O oslovení, kterým se ti někdo představí, nemáš co říkat, že je to patvar. Klidně ho totiž může mít v RL, v dnešní době je možné skoro vše.
@Eva2610 píše: Více
Nekašlu, omluvím se mu, s tím, že nemám ráda takové komolení jmen. a nejde mi to z pusy.
On to ale v reálu nikdo moc neřeší. Žádná Adéla na mě kvůli tomu, že jí neříkám „Áďa“ naštvaná není, Fíla snáší Filipa úplně v pohodě:-)
Nebo se málo seznamuješ s lidmi, nevím. Já ročně poznám XX nových lidí a přestavují se mi všelijak, od Hanky přes Fufíka po Jindřicha, a fakt nechápu, proč bych měla pátrat po jejich pravých jménech a dělat ze sebe něco víc, že je oslovím v základním tvaru, když oni to evidentně nechtějí ![]()
Ono je to o zvyku. Pokud někoho potkávám denně, tak považuji za slušnost, že se zeptám, jak chce, jak je mu/ ji příjemné oslovení. Mám nějaká jména, která mi jdou hůř přes panty nebo si k nim musím hledat cestu. Měla jsem to takhle třeba u Doubravky. Chvilku jsem si na jméno zvykala. Jednak jsem si v rychlosti nemohla vzpomenout celkově na jméno, než se zafixovalo. Ještě si vybavit oslovení. Sama chce, ať říkáme Dodo nebo Doubravko v základu. Mi šlo přes pusu a paměť nejvíc Doubí. Teď mám třeba Apolenku. Honem si vzpomenu jen na variantu Apolenko nebo Apoli. To samé Viola. To je tvrdé. Chce a nejčastěji používám zkráceně Víí, že tak jí říkají doma.
@unuděná píše: Více
Jsem velmi společenská, v rámci své práce dělám s lidmi, hodně cestuju a poznávám spoustu lidí u nás iv zahraničí. A to odjakživa.
@unuděná píše: Více
To je pravda. Jako recepční jsem se setkala několikrát s tím, hlavně u starších ročníků, že měli normálně úřední jméno zdrobnělinu. Jedna paní se jmenovala Jaruška, další Terezka. A osobně znám pána, taky starší ročník a ten má úřední jméno Jenda ![]()
Já si myslím, že v tomto se respekt projevuje tak, že dotyčného oslovuješ tak, jak je to příjemné jemu, ne tobě. Že se zeptáš, jak si přeje být oslovován a když řekne Filip, že chce, aby se mu říkalo Fílo, tak to respektuješ. Ne, že řekneš, sorry, to se mi zdá hnusný, budu ti říkat Filipe a nezajímá mě, co chceš.