Reklama

Otec štve dítě proti nevlastnímu

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
jira66
Nováček 4 příspěvky 29.11.17 10:06
otec štve dítě proti nevlastnímu

Ahoj, chci se Vás zeptat jakou máte někdo zkušenost s tím, když biologický otec štve dítě proti nevlastnímu. Moje partnerka i já spolu už několik měsíců žijeme ve společné domácnosti. Ona má z předchozího manželství dvě děti dceru 14 a syna 10. Já mám z předchozího manželství dceru 3-letou. Od začátku jsme já i partnerka dávali dětem čas seznámit se z novou situací a hlavně čas na to, aby si na mě zvykli. Nikam jsme nespěchali a až když mě děti znali nějakou dobu a věděli jsme, že jsou s novou situací smíření, tak jsme se sestěhovali. Bydlíme teď společně u partnerky, aby to bylo jednodušší i pro její děti. Moje dcera je s námi pouze o víkendech jednou za čtrnáct dní. Děti se mají rádi a berou se takřka jako sourozenci. Vše bezproblémově fungovalo naprosto bez konfliktů až do doby cca před dvěma měsíci. To biologický otec partnerčiných dětí si párkrát vzal kluka k sobě, kde se mu sice nevěnoval, ale začal před ním slovně napadat partnerku a mě. S tím, že mi přes děti začal vyhrožovat. Osobně jsem se těmto věcem zasmál a bral vše s rezervou a nadhledem. Nechci a je mi to i proti srsti, dělat to samé, nebo jakýmkoliv způsobem útočit před dětmi na jejich otce. Takže jsme se tomu s partnerkou a nakonec i s dětmi nadneseně „zasmáli“ a s dětmi vše probrali. Ty celou situaci chápali a brali tak, že jejich táta se chová špatně, ale mají to brát s nadhledem a spíše nezúčastněně. Přišlo nám to jako správné, nezatahovat je do našich rozepří. Ačkoliv by se celá a věc dala řešit trestním oznámením, tak jsme to zavrhli, protože nechceme děti tahat po soudech. Stejně tak řešení takříkajíc na přes držku zatím stále odmítám, protože nechci být ten, kdo těm dětem bude bít tatínka. takhle to pokračovalo cca do půlky října. Od té doby se ale věci začaly stupňovat a biologický otec, začal útočit na kluka, ať mě neposlouchá, nedělá nic, co mu řeknu, kašle na mě a ignoruje mě. Je to pořád ještě desetiletý kluk, takže se pravidelné hučení do jeho hlavy od člověka, který je jeho otcem začalo vyplácet. Kluk se mnou začíná bojovat a to dost radikálně. Při pobídce jen umytí sklenky, ze které pil, říká biologickému otci, že jsem na něj zlej, že mu nadávám, křičím na něj. Ze začátku jsem se snažil s ním o těchto věcech mluvit, ale už druhý den, se to pokaždé mine účinkem. Stejně tak s ním o tom mluví partnerka, která stojí ve všem za mnou. Celá věc, ale vyvrcholila minulý týden. Kluk oznámil, že bych chtěl trávit více času u otce, nejlépe ve střídavé péči. Když mu partnerka zakáže počítač, za špatné známky a chování, řekne, že jde k tátovi. Takto se věci opakují už několik dní. Rozpravy s ním nikam nevedou a kluk nás začíná vydírat čím dál častěji. Po psycholozích ho zatím vodit nechceme. Snažíme se k němu být co nejšetrnější. Chápu, že je to vše pro něj nelehká situace. Táta je pryč a místo něho je tu jiný pán, který se má s jeho maminkou rád a občas po něm chce aby vynesl odpadky, nebo se učil. Máte někdo prosím podobnou zkušenost a dokážete poradit řešení.
Pro doplnění. Partnerčiny děti mám rád. Nedělám rozdíly mezi vlastní dcerou a nevlastními dětmi. S Partnerkou se dětem plně věnujeme, podporujeme je, jezdíme na výlety, plníme jim nejrůznější přání (samozřejmě i podle výsledků ve škole). Pravidelně se dětmi učím. Dělám vše proto aby byli spokojení. Nikdy jsem na ně nezvýšil hlas, ikdyž občas by to bylo i navíc. Snažím se být s dětmi spíše kamarád, což do nedávna i bylo a vše bylo v naprostém pořádku. S holkou a to je v pubertě nemáme sebemenší problém, ba naopak. Ta si už všímá, že jejich otec na ně kašle. Nikam je nevezme, nijak se o ně nestará. Když už s nimi jde třeba na večeři, tak jen proto, že si o to sami děti řekli. Když chtěli na výlet, tak jim oznámil, že buď pojedou, kdy on bude chtít a kam on bude chtít, nebo nejedou nikam. Když mu dcera oznámil, že by mohla jet na tábor do zahraničí, bylo jí ze strany otce oznámeno, že dává dost a pokud chce něco navíc, tak ať si řekne mě, že ho to nezajímá. Kluk to vidí také. Pokud je u otce, tak sedí celý den u počítače a otec se mi nijak nevěnuje. Chápu. Je to pro oba jednodušší. Otec se nikdy nestaral a kluk má svůj klid. S otcem se o těchto věcech bavit nelze. Opět to skončí vyhrožováním, případně stupňováním.


Reklama

Reakce:
 
Uživatel je onlineterinka4444
Hvězda diskuse 67133 příspěvků 29.11.17 10:47

Tohle je těžké a ještě to bude těžké, a kluk to bude stupňovat, zvláště, je-li u otce volný režim alá počítač, nic se po něm nechce a nevyžaduje. A ještě je poňoukán. Měli jsme to v rodině a neskončilo to optimisticky, otec takový ten nestrající se, všude dluhy, všude agrese, doma otčím, který se o nějstral od čtyř let jak o vlastního, v té pubertě se kluk stavěl na zadní podporován otcem, který dlužíl přes 100.000 na alimentech, dítě si nebral ani pravidelně, jen ho podporoval v revoltě, nakonec to moje švagrová nevydržela a synovi řekla chceš k tatínkovi, běž. A nespravilo se to, kluk flákal školu, jen dřepěl na počítač, v 18 přestal do školy chodit… s mámou a otčíem komunikuje sporadicky, s otcem nakonec nijak, ale cítí se ukřivděn. Taky mají ještě dceru o tři roky starší a s tou byla pohoda, dneska už je otčím dědou od té dcery a mají se moc rádi, ta ví, co je její biologický otec zač. Tohle bohužel nemá moc dobré řešení, není moc co můžete udělat.

 
Uživatel je onlineLama Lama
Hvězda diskuse 48359 příspěvků 29.11.17 10:55
@jira66 píše:
Ahoj, chci se Vás zeptat jakou máte někdo zkušenost s tím, když biologický otec štve dítě proti nevlastnímu. Moje partnerka i já spolu už několik měsíců žijeme ve společné domácnosti. Ona má z předchozího manželství dvě děti dceru 14 a syna 10. Já mám z předchozího manželství dceru 3-letou. Od začátku jsme já i partnerka dávali dětem čas seznámit se z novou situací a hlavně čas na to, aby si na mě zvykli. Nikam jsme nespěchali a až když mě děti znali nějakou dobu a věděli jsme, že jsou s novou situací smíření, tak jsme se sestěhovali. Bydlíme teď společně u partnerky, aby to bylo jednodušší i pro její děti. Moje dcera je s námi pouze o víkendech jednou za čtrnáct dní. Děti se mají rádi a berou se takřka jako sourozenci. Vše bezproblémově fungovalo naprosto bez konfliktů až do doby cca před dvěma měsíci. To biologický otec partnerčiných dětí si párkrát vzal kluka k sobě, kde se mu sice nevěnoval, ale začal před ním slovně napadat partnerku a mě. S tím, že mi přes děti začal vyhrožovat. Osobně jsem se těmto věcem zasmál a bral vše s rezervou a nadhledem. Nechci a je mi to i proti srsti, dělat to samé, nebo jakýmkoliv způsobem útočit před dětmi na jejich otce. Takže jsme se tomu s partnerkou a nakonec i s dětmi nadneseně „zasmáli“ a s dětmi vše probrali. Ty celou situaci chápali a brali tak, že jejich táta se chová špatně, ale mají to brát s nadhledem a spíše nezúčastněně. Přišlo nám to jako správné, nezatahovat je do našich rozepří. Ačkoliv by se celá a věc dala řešit trestním oznámením, tak jsme to zavrhli, protože nechceme děti tahat po soudech. Stejně tak řešení takříkajíc na přes držku zatím stále odmítám, protože nechci být ten, kdo těm dětem bude bít tatínka. takhle to pokračovalo cca do půlky října. Od té doby se ale věci začaly stupňovat a biologický otec, začal útočit na kluka, ať mě neposlouchá, nedělá nic, co mu řeknu, kašle na mě a ignoruje mě. Je to pořád ještě desetiletý kluk, takže se pravidelné hučení do jeho hlavy od člověka, který je jeho otcem začalo vyplácet. Kluk se mnou začíná bojovat a to dost radikálně. Při pobídce jen umytí sklenky, ze které pil, říká biologickému otci, že jsem na něj zlej, že mu nadávám, křičím na něj. Ze začátku jsem se snažil s ním o těchto věcech mluvit, ale už druhý den, se to pokaždé mine účinkem. Stejně tak s ním o tom mluví partnerka, která stojí ve všem za mnou. Celá věc, ale vyvrcholila minulý týden. Kluk oznámil, že bych chtěl trávit více času u otce, nejlépe ve střídavé péči. Když mu partnerka zakáže počítač, za špatné známky a chování, řekne, že jde k tátovi. Takto se věci opakují už několik dní. Rozpravy s ním nikam nevedou a kluk nás začíná vydírat čím dál častěji. Po psycholozích ho zatím vodit nechceme. Snažíme se k němu být co nejšetrnější. Chápu, že je to vše pro něj nelehká situace. Táta je pryč a místo něho je tu jiný pán, který se má s jeho maminkou rád a občas po něm chce aby vynesl odpadky, nebo se učil. Máte někdo prosím podobnou zkušenost a dokážete poradit řešení.
Pro doplnění. Partnerčiny děti mám rád. Nedělám rozdíly mezi vlastní dcerou a nevlastními dětmi. S Partnerkou se dětem plně věnujeme, podporujeme je, jezdíme na výlety, plníme jim nejrůznější přání (samozřejmě i podle výsledků ve škole). Pravidelně se dětmi učím. Dělám vše proto aby byli spokojení. Nikdy jsem na ně nezvýšil hlas, ikdyž občas by to bylo i navíc. Snažím se být s dětmi spíše kamarád, což do nedávna i bylo a vše bylo v naprostém pořádku. S holkou a to je v pubertě nemáme sebemenší problém, ba naopak. Ta si už všímá, že jejich otec na ně kašle. Nikam je nevezme, nijak se o ně nestará. Když už s nimi jde třeba na večeři, tak jen proto, že si o to sami děti řekli. Když chtěli na výlet, tak jim oznámil, že buď pojedou, kdy on bude chtít a kam on bude chtít, nebo nejedou nikam. Když mu dcera oznámil, že by mohla jet na tábor do zahraničí, bylo jí ze strany otce oznámeno, že dává dost a pokud chce něco navíc, tak ať si řekne mě, že ho to nezajímá. Kluk to vidí také. Pokud je u otce, tak sedí celý den u počítače a otec se mi nijak nevěnuje. Chápu. Je to pro oba jednodušší. Otec se nikdy nestaral a kluk má svůj klid. S otcem se o těchto věcech bavit nelze. Opět to skončí vyhrožováním, případně stupňováním.

my jsme s otcem dětí dá se říct naprosto v pohodě a přesto děti todle prostě zkouší. Zkoušejí hranice, zkoušejí, co je jim povoleno, čeho dmohou dosáhnout a hlavně vidí, že mají moc, že touto konkrétní větou dokážou zahýbat světem. Nemyslím, že by nutně za tím musel stát zlý otec, ikdyž samozřejmě to možné je. Stačí pár poznámek od biootce na tebe ) kterým se asi nevyhne nikdo) a chytré dítě zasonduje a zkouší, co to udělá.
takže todle nejlépe odfiltrovat, trvat na tom, že své povinnosti musí dělat, vyžadovat slušné chování, důsledně. Jestli chce být více s otcem, tak mu to umožnit.
Jinak chápu, je to těžký.

 
jira66
Nováček 4 příspěvky 29.11.17 10:59

Děkuju za odpověď. Tohle přesně to, čeho se chceme vyvarovat.

 
Lenka_Hal
Závislačka 4814 příspěvků 29.11.17 11:02

Hm, ja si tohle vybavuju jako dite. Myslim, ze jediny, co jde delat, tak mluvit s klukem mimo tyhle rozepre a porad dokola mu opakovat, ze ho mate radi a prave proto po nem neco chcete. On tohle uz pochopi, stary je na to dost, ze ma sve povinnosti a sedet porad u PC pro nej dobre neni. Ale tyhle veci je nutne rikat, kdyz jsou vsichni v „dobre nalade“, ne v konfliktu. Jestli se rodice rozesli dost nedavno, je taky mozny, ze to jeste zpracovava. O to vic potrebuje ujistit, ze ho mate radi…

 
jira66
Nováček 4 příspěvky 29.11.17 11:03

@Lama Lama Chápu, že v jeho věku děti tyhle věci prostě zkouší. Snaží se posouvat hranice ve stylu kdo to déle vydrží. Nicméně o tom co se děje, když je s otcem máme pravdivé informace. Momentálně jsme totiž ve fázi, kdy se jeho konkrétní útoky na partnerku a na mě přenášejí po zablokování telefonů přes děti.

 
Uživatel je onlineterinka4444
Hvězda diskuse 67133 příspěvků 29.11.17 11:07
@jira66 píše:
@Lama Lama Chápu, že v jeho věku děti tyhle věci prostě zkouší. Snaží se posouvat hranice ve stylu kdo to déle vydrží. Nicméně o tom co se děje, když je s otcem máme pravdivé informace. Momentálně jsme totiž ve fázi, kdy se jeho konkrétní útoky na partnerku a na mě přenášejí po zablokování telefonů přes děti.

tohle je prostě v pytli, protože on může útočit přes dítě, tak to bude dělat, když je jeden magor, udělá peklo lidem okolo bez ohledu na to, jestli to odnese dítě, hlavně že ho může použít k ubližování. Hele, já bych se obrátila na nějakého odborníka, šla tam jako dospělák pro radu, jak máme postupovat.

 
Manhattan
Závislačka 3694 příspěvků 29.11.17 11:13

Tohle dělal i náš otec po rozvodu. Mamka sice ještě nového partnera neměla, ale i tak se otec snažil navádět bráchu proti ní. Já jsem k němu jezdit nechtěla a ani jsem se nikdy nenechala naočkovat, ale brácha byl mladší, tak u něj se mu to dařilo. Jednou o prázdninách mamka zakázala bráchovi jít ven s kamarády, protože jsme měli jet někam na oslavu, tak brácha začal vyhrožovat, že se odstěhuje k taťkovi. Tak se mamka naštvala, sbalila bráchovi tašku s oblečením, s tím že si to u tatínka může vyzkoušet klidně celé prázdniny a odvezla ho tam. Dopadlo to tak, že brácha za 4 dny volala mamce, ať si pro něj přijede a omlouval se, že už se tak chovat nebude a vydrželo mu to :lol:
Ono jet k němu na víkend, kdy jeli třeba na výlet nebo měli naplánovanou nějakou zábavu bylo super, ale starat se dlouhodobě by neuměl.

 
Manhattan
Závislačka 3694 příspěvků 29.11.17 11:18

Jo a ještě to tak bylo jednou na Vánoce. Brácha chtěl k otci, protože mu bylo líto, že by byl na Vánoce sám. Tak nám mamka udělala Štědrý den 23. prosince a na druhý den jel brácha k otci a to taky večer volal mamce, ať pro něj přijede. Otec mu uvařil k večeři guláš, k Vánocům mu nadělil knížku a ponožky, dovolil mu jednu pohádku a v 18 hodin ho poslal spát, aby mu mohli dojít rozvedení kámoši a mohli spolu chlastat ve sklepě :?

 
Uživatel je onlineČerná vdova
Echt Kelišová 8912 příspěvků 29.11.17 11:18

@jira66 K dětskému psychologovi byste zajít měli. Dokáže mu vysvětlit věci líp jak Vy. Já bych s ním teda šla. Mám s tím dobré zkušenosti.

 
jira66
Nováček 4 příspěvky 29.11.17 12:44

Děkuji všem za názory.

 
Kobliha51
Neúnavná pisatelka 16488 příspěvků 29.11.17 15:05

@jira66
Nic nenaděláte. Já bych s hochem promluvila a pokud by tak moc stál o to být u otce, souhlasila bych se střídavou péčí. Jestli kluk sám neuvidí ten rozdíl, tak se nedá nic dělat. Jestli kluk bude chtít, stejně od vás odejde a nenaděláte nic. Je fakt, že kluk ještě rozum nemá a neví, co je pro něj dobře. Těžká volba. Já osobně bych ho poslala k otci.


Reklama

 Váš příspěvek
Reklama

Reklama

Poslední články

Rakovina prsu může postihnout každou ženu. Včasné odhalení je klíčové

Říjen je celosvětově označován jako měsíc boje proti rakovině prsu. Cílem... číst dále >

Stát chce finančně podporovat mikrojesle a dětské skupiny, aby maminky mohly jít do práce

Ministerstvo práce vyslalo do připomínkového řízení návrh, aby státní... číst dále >

Články z Expres.cz

Co je zač Česká ženská lobby, která narušila Dukovu mši, a co chce?

O pořádný poprask se v úterý postarala aktivistka jménem Aneta Petani, když v... číst dále >

David Kraus o Strýcové: Čekal jsem od Báry, že řekne alespoň promiň

Druhá polovina léta ve společenských rubrikách patřila Davidu Krausovi (38),... číst dále >

Články z Ona Dnes

Jsem zvědavá, do světa mě to táhne pořád, říká Marta Jandová

Její kapela Die Happy patřila k nejpracovitějším v Německu, za pětadvacet let... číst dále >

Superpotravina mák v hlavní roli. Upečte si bábovku, makovník či závin

Česká republika je makovou velmocí a mák je jednou z nejtradičnějších surovin... číst dále >