Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Panická porucha, jsem blázen?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
ilusionist
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymní
1.3.18 15:50
@ilusionist Myslím, že to můžou být syndromy depersonalizace a derealizace. Měla jsem to taky, ale krátkodobě, v podstatě to odeznělo samo… a taky už to bylo v době, kdy jsem byla z nejhoršího venku.
Ad hledání práce a podobně, no… s psychikou je všechno běh na dlouhou trať… 
Pokud už ses dostala do tohohle stádia - panické ataky, depersonalizace, už je to asi pěkně rozjeté. Já se k tomu dobrala bez předchozí diagnózy a bez předchozích potíží, a hrabala jsem se z toho pár let. Ale to bylo asi hodně individuální.
Každopádně, jestli to řešíš - terapie, psychiatr - tak v tom pokračuj a neboj, ono to přejde, žít normálně se s tím dá… dokonce i žít se slušným pracovním vypětím 
Ale je potřeba se z toho krok po krůčku dostat. 
Prosím anonym, osobní informace, tohle o mě všichni neví a ráda bych, aby to tak zůstalo. 
- Citovat
- Upravit
ilusionist
1.3.18 15:51
Děkuji Anonymko za poznatek, o těhle syndromech jsem neslyšela… Jasan, chápu utajení Je to dost nepříjemný. Zajímavý je, že doma to nemám… Přijde to vždycky, když jsem mimo domov… 
což je teda v životě dost na prd…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
1.3.18 21:37
Ahoj, tos popsala uplne klasickou panickou poruchu… a neboj, da se to lecit…
Nejdulezitejsi je, se dostat ke kvalitnimu psychiatrovi a pravidelne uzivat leky, co ti napise… a fakt se to nesnaz nejak premoci sama.. akorat si to zhorsis.. vim, o cem mluvim..
je to beh na dlouhou trat.. Ja s PP bojuji asi rok a pul… Rok jsem brala antidepresiva, ted jsem pulroku bez a drzim se..
Co se tyce prace, musela jsem kvuli tomu odejit na nekolik mesicu na neschopenku a postupne se vracela.. mame moznost home office, takze jsem si na to prostredi zvykala postupne…
Casem take pochopis, jak se sebou zachazet.. napr. Pri stresovem obdobi hodne odpocivat, neprepinat se, dostatecne spat, jist apod.. ale zatim se potrebujes nejak stabilizovat, tak se hned rano objednej k lekari a brzy bude lip 
- Citovat
- Upravit
13.9.19 09:34
Ahoj všichni, chtěla bych vás poprosit o radu. Bojím se, že jsem se zbláznila. Beru léky na depresi a úzkosti, chvíli je mi dobře, chvíli ne. Jenže teď se bojím, že jsem se zbláznila. Jinak by mne nenapadlo to, co mne pořád napadá. Že nedokážu ráno vstát, že se nedokážu postarat o domácnost, že nebudu schopná jít na oběd, že nezvládnu jet někdy na dovolenou atd. To přece nejsou normální myšlenky, bojím se, že jsem blázen a už mne to nikdy nepřejde. Co mám dělat? Každá taková myšlenka, kterých mám přes den stovky mne utvrzuje v tom, že nejsem normální 
Normální lidi tohle přece nenapadá I když nejsem věřící, začínám se obracet k Bohu a prosím ho o pomoc…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.19 09:35
Podotýkám, že zvládám péči o rodinu i chodím do práce, jen ty myšlenky mi pořád jedou hlavou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.19 09:37
@Kátjenka píše:
Ahoj všichni, chtěla bych vás poprosit o radu. Bojím se, že jsem se zbláznila. Beru léky na depresi a úzkosti, chvíli je mi dobře, chvíli ne. Jenže teď se bojím, že jsem se zbláznila. Jinak by mne nenapadlo to, co mne pořád napadá. Že nedokážu ráno vstát, že se nedokážu postarat o domácnost, že nebudu schopná jít na oběd, že nezvládnu jet někdy na dovolenou atd. To přece nejsou normální myšlenky, bojím se, že jsem blázen a už mne to nikdy nepřejde. Co mám dělat? Každá taková myšlenka, kterých mám přes den stovky mne utvrzuje v tom, že nejsem normální
Mas uzkostne depresivni syndrom. Klasicky popis.
- Citovat
- Upravit
13.9.19 09:40
@Anonymní píše:
Mas uzkostne depresivni syndrom. Klasicky popis.
A myslíš, že jsem se nezbláznila? Co s tím mám dělat? Teď mám začít chodit k terapeutce, měly jsme 2 měsíce pauzu a předtím jsem k ní chodila asi 4 měsíce. Myslíš si, že by mi třeba pomohl denní stacionář - intenzivní psychoterapie? Ach jo, vůbec nevím, co s tím mám dělat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.19 09:55
@Kátjenka píše:
A myslíš, že jsem se nezbláznila? Co s tím mám dělat? Teď mám začít chodit k terapeutce, měly jsme 2 měsíce pauzu a předtím jsem k ní chodila asi 4 měsíce. Myslíš si, že by mi třeba pomohl denní stacionář - intenzivní psychoterapie? Ach jo, vůbec nevím, co s tím mám dělat.
Psychiatr Ti odpovi „A co je to, nezblaznila?“ Co si pod tim predstavujes? Psychoterapie je obecne ucinna, ale u Tebe bez leku nestaci. Jinak denni stacionar, to asi musis sama vyzkouset nebo si srovnat v hlave. To je individualni.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.19 10:02
@Anonymní píše:
Jakou mas medikaci a jak dlouho?
Mám cipralex a mirtazapin, pak ještě olazax a lamotrigin. Mám ale pocit, že mne drží nejspíš jen ta antidepresiva, olazax a lamotrigin by se dal klidně vyhodit. Myslíš si, že se z toho někdy dostanu? Také jsem uvažovala o ústavu národního zdravím v Klecanech, je tam intenzivní psychoterapeutický KBT program. Mám tam předdomluvené místo v lednu. Nemyslíš si, že jsem blázen, když mám takové myšlenky?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.19 14:25
@Kátjenka píše:
Mám cipralex a mirtazapin, pak ještě olazax a lamotrigin. Mám ale pocit, že mne drží nejspíš jen ta antidepresiva, olazax a lamotrigin by se dal klidně vyhodit. Myslíš si, že se z toho někdy dostanu? Také jsem uvažovala o ústavu národního zdravím v Klecanech, je tam intenzivní psychoterapeutický KBT program. Mám tam předdomluvené místo v lednu. Nemyslíš si, že jsem blázen, když mám takové myšlenky?
Beru Cipralex a Mirtazapin Ostatní dva léky neznám. Ale těch dvou zmíněných bych se držela určitě. Myslím, že se z toho dostaneš
- Citovat
- Upravit
Anonymní
13.9.19 14:27
Nemyslím si, že jsi blázen. Prostě úzkostně depresivní porucha je porucha. Je to nemoc jako každá jiná a podle mě, pokud vydržíš, tak se to stabilizuje 
- Citovat
- Upravit
13.9.19 15:07
@Anonymní píše:
Nemyslím si, že jsi blázen. Prostě úzkostně depresivní porucha je porucha. Je to nemoc jako každá jiná a podle mě, pokud vydržíš, tak se to stabilizuje
Děkuji ti za podporu. Vydržet musím, nic jiného mi ani nezbývá. Mám dvě malé děti, 10 a 7 let a trhá mi srdce, že bych měla jít na 7 týdnů do léčebny, i když jsou tam propustky na víkend. Mám pocit, že bych v tom nechala děti i manžela samotné, i když ten mne podporuje, že to zvládnou… Myslíš, že budu někdy v pořádku?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.9.19 15:12
@Kátjenka
@Kátjenka píše:
Děkuji ti za podporu. Vydržet musím, nic jiného mi ani nezbývá. Mám dvě malé děti, 10 a 7 let a trhá mi srdce, že bych měla jít na 7 týdnů do léčebny, i když jsou tam propustky na víkend. Mám pocit, že bych v tom nechala děti i manžela samotné, i když ten mne podporuje, že to zvládnou… Myslíš, že budu někdy v pořádku?
Taky mám malé děti Myslím, že to zvládneš. Vlastně zvládáš, když plně funguješ Také bych nemohla od dětí někam. Ono někomu pomůže vypadnout do jiného prostředí, jinému ne. To máme každý postavené jinak. Jak dlouho bereš Cipra+Mirta?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
Ahoj holky
Bude to asi delší čtení, ale prosím o trpělivost, pokud vám titulek už něco sám o sobě říká… Je mi 19. V prosinci jsem skončila na neschopence s migrénami a únavami (měla jsem náročnou práci, kde na mě ze strany vedení byl vyvíjen velký tlak). Byla jsem víceméně v pohodě, ikdyž už psychické problémy mám dlouho, byla jsem v pohodě, brala jsem prášky. Pak to ale začlo. Jela jsem metrem a najednou z ničeho nic jsem začala dřevěnět, polilo mě horko a studený pot, špatně se mi dýchalo a bylo mi hrozně na omdlení. Začala jsem hrozně zmatkovat že omdlím, chtěla jsem se vrátit, ale mamka řekla, že to bude zase v pohodě a že nevypadám, že mi něco je (nebyla jsem bílá, ani extrémně červená, prostě normální barva:D). Tím se mi asi vytvořilo trauma nebo co. Od té doby jsem měla strach jezdit metrem - někde na netu jsem našla, že je to PP a tohle konkrétně panická ataka. A že vyhýbavé chování je také normální. Začla jsem chodit k psychiatrovi, změnila jsem medikaci, vysadila jsem HAK asi po třech letech… Šla jsem na terapii pevného objetí, protože jsem neměla lehké dětství a psycholožka usoudila, že to může být tím… Jenže, teď se mi to spustí už co odejdu z domu. Mám pocit jako že jsem ve snu, necítím pořádně tělo, fyzické příznaky stejné jako předtím, mám pocit, že nevím kde jsem… Vnímám okolí jinak, všechno mi připadá zkreslený. Mám strach, jak to bude dál, že si nenajdu práci protože kvůli těmhle stavům to nikde nedám… Prosím o radu hlavně lidi co to znají, protože sama si s tím moc rady nevím. Děkuji