Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojky holky za 9 týdnů mám termín na miminko se strašně moc těšíme,ale čim víc se to blíží a čim víc projíždím na netu různé články mám čím dál větší strach z porodu
sem prvorodička takže v první řadě je tu otázka zda poznám začínající porod a zda to do porodnice stinu
a ten velekj strašák je tu bolest od malička se bojim i odběru krve na každej odběr se mažu znecitlivujícím krémem
vážně se strašně moc bojim ![]()
neboj, porod poznáš a určo stihnete dojet do nemocnice pokud ji máte nějak rozumně daleko
nebudu ti říkat že porod nebolí, bolí, ale je to takový přirozenější než když bys šla na nějakou operaci. Říkej si že je to jen jeden den v životě a potom už jen samá radost s dětátka
popravdě bych raději šla znovu rodit než k zubařce ![]()
a hlavně přestan číst ty hrůzný popisky porodu, to tě straší čím dál víc, raději běž na kurz do porodnice, vyptej se na vše PA, podívej se jak vypadají sály a pokoje a uvidíš že ti pak to známý prostředí pomůže ![]()
Příspěvek upraven 10.01.11 v 13:05
Ahoj
tak za prve, neboj se, porod poznas, je to jine a nove a priroda ti naznaci ![]()
do porodnice to stihnes, neboj, nestihnuti je velice vyjimecne
no a ze se bojis? a kdo ne? ja jdu rodit po druhe, naposled jsem rodila pred rokem a 4 dny
bojim se vic nez prvne ![]()
prosim tě buď v klidu,ten strach ti nepřidá,koukni kolik ženskejch porodilo a žijou… já rodila poprvý před 4 měsíci,pro nás s chlapem to byl ten nejbáječnější zážitek na celým světě, dodnes se o porodu bavíme atěšíme se na další ( doufáme teda,že bude stejnej jako ten první
)dodnec když se dívám na fotky z porodu brečím u toho dojetím,jak to bylo prýma… Jasně nebudu ti psát,že porod nebolí,ale zuby jsou horší
hele a vždy´t jsou ženský co rodili i 3× ,nemyslíš,že kdyby to byla taková hrůza,tak že by měli tolik dětí
takže klid a těš se na miminko,přeji ti nááádherný porod a hodné dítě ![]()
Evi, v srpnu se mi narodila krásná, zdravá holčička, byla jsem také prvorodička a také jsme louskala diskuze jak o život a pak jsme řekla dost. Strach je přirozenej, tak jako porod. není to moc příjemné, ale tvoje tělo si samo poradí a pomůže. Věř že začátek porodu poznáš a do porodnice dojedeš. Nestresuj se, to miminku nepomůže a tomě taky ne. zvládlo to tolik generací žen před tebou a ty to také zvládneš a odměnou ti bude krásné, zdravé a hlavně tvé miminko, uvidíš, že jakmile ho poprvé spatříš a budeš ho držet v náručí, porod už bude jen vzpomínkou. Hodně štěstí a zdraví ![]()
Taky jsem se bála,a le to jenormální. Máš to ještě relativně daleko, jak se to bude blížit začne převládat pocit že se už těšíš protože tě bude vše bolet, nebudeš moc spát, budeš pořád chodit čůrat apod.
A zpětně mě porod strašně rychle utekl, je to fakt jen krátká chvilka ve tvém životě. Já siříkala, přežily to jiné zvládnu to taky a taky že jo
![]()
Taky jsem hltala příběhy o porodech, ale mě to nevadilo spíše mě to uklidňovalo že vím (částečně) do čeho jdu a co čekat. Pokud ti to nedělá dobře, nečti to
![]()
evička18- Ahoj Evi, Já mám termín už za 2 týdny, jsem také prvorodička. Takže já rozhodně nevím co ti poradit, jsem normálně strašně velký strašpytel, přesně jak píšeš i injekce je pro mě vždy velký stres už předem, ale teď nevím proč zatím strach nijak nepociťuju. Samozřejmě mám určité obavy a taky zatím nechápu jak a odkud mě může miminko vylézt ale věřím, že to bude vše dobré. Snažím se to brát jako velkou výzvu. tak moc se těším na malou, že asi i proto zatím strach nijak nemám. Snažím se myslet pozitivně, že za to bude ohromná odměna. Už si představuju jen jak to budu mít za sebou a budu na sebe ohromně pyšná. Musíme to zvládnout. Zkus opravdu myslet jen na to, co přijde po tom, až si miminko poprvé pochováš a vůbec až o uvidíš jak bude vypadat. Tím, že jsem prvorodička je jasné, že nevím asi úplně o čem mluvím, porod jsem nezažila, to ti spíše napíšou ostatní maminky, ale zase na druhou stranu, tím, že jsme na tom stejně bych ti chtěla dodat odvahu a kuráž do toho finále
. Musíme to dát!!!
evičko, klid, ono ti ani nic jinýho nezbyde. Začínající porod poznáš na 100%, a do porodky to stihnout? Záleží jak ji máš daleko, ale většinou prvorodičky rodi několik hodin. Porod bolí, o tom žádná, ale určitě se to dá vydržet, já už taky začínám mít obavu, kterou jsem po porodu neměla a těhotná taky ještě nejsem a bůhví kdy zase budu, ale už mě zase jímá ten příšernej strach, rodila jsem akutním císařem pro nepostupující porod, samotnýho porodu se ani tak nebojim jako nástřihu a následnym šití, popř. problémů s jizvou a tak se zase začínám přiklánět k císaři, po kterym jsem sice bolesti měla, ale dalo se to vydržet a navíc jsem byla celkem brzo v pořádku. A až začneš rodit, tak neboj, ten strach opadne a začneš si přát, aby už to bylo co nejdřív za tebou, odměnou ti bude mimi. Držim palce ať to zvládneš a snad tě svym příspěvkem nezneklidnim.
Ahoj
děkuju všem moc za podporu:) tak budu doufat,že to nějak zvládnu
Zubař mě čeká zítra a musim říct že se ho bojim jako čert kříže,ale zase si řikám rači vydržim 15 minut bolesti než pak celou noc mlatit hlavou o zed:)
Zkus zalovit, je tady spousta starších diskuzí na téma strach z porodu, poznání porodu. Většinou diskuze přejde ve spoustu popisů porodu. A jedno mají ty porody společné, ať už je ten popis humorný, nebo třeba popis martyria, na konci je vždykcy napsáno, že to stálo za to. Ještě jsem nikdy nepotkala někoho, kdo by napsal, že byl porod tak strašný, že by to dítě raději neměl.
Strach je v podtstatě to, co ti může udělat porod mnohem horší, než ve skutečnosti je. Porod je zázračný proces, člověk úplně zírá, čeho je tělo schopné, co všechno dokáže snést a jak si se spoustou věcí umí poradit. Bolest není ta bolest, která hlásí, že je v těle něco špatně, naopak tahle bolest říká, něco se děje, tělo pracuje na plné obrátky.
Vzhledem k tomu, že mimino z tebe jen tak nevypadne, tak porod poznáš. Nemusíš být přeci v porodnici od prvního píchnutí
Hlavní je nepanikařit, při bolestech zalézt do vany, pokud bolesti přestanou, jsou to jen poslíci, pokud zůstanou nebo se dokonce zvětší, je to rozjíždějící se porod.
Lucka13 píše:
evička18- Ahoj Evi, Já mám termín už za 2 týdny, jsem také prvorodička. Takže já rozhodně nevím co ti poradit, jsem normálně strašně velký strašpytel, přesně jak píšeš i injekce je pro mě vždy velký stres už předem, ale teď nevím proč zatím strach nijak nepociťuju. Samozřejmě mám určité obavy a taky zatím nechápu jak a odkud mě může miminko vylézt ale věřím, že to bude vše dobré. Snažím se to brát jako velkou výzvu. tak moc se těším na malou, že asi i proto zatím strach nijak nemám. Snažím se myslet pozitivně, že za to bude ohromná odměna. Už si představuju jen jak to budu mít za sebou a budu na sebe ohromně pyšná. Musíme to zvládnout. Zkus opravdu myslet jen na to, co přijde po tom, až si miminko poprvé pochováš a vůbec až o uvidíš jak bude vypadat. Tím, že jsem prvorodička je jasné, že nevím asi úplně o čem mluvím, porod jsem nezažila, to ti spíše napíšou ostatní maminky, ale zase na druhou stranu, tím, že jsme na tom stejně bych ti chtěla dodat odvahu a kuráž do toho finále![]()
. Musíme to dát!!!
Ahoj držim ti také palečky at to v pořádku zládneš a hlavně at je mimčo zdravé
třeba si tu jednou pak povíme jak byl porod krásnej ![]()
Evi neboj, zvládneš to, stejně jako jiné, a můžu tě ujistit, že se bojím každého porodu, i kdyby byl osmý. Mysli na to miminko aby bylo v pořádku a vyšlo ven tak jak má, ne na sebe, ano bolí to, ale mimnko potřebuje ven tak jako tak
a hlavně musí být v pořádku, když se budeš bát, stresuješ sebe i mimčo a to není dobře ![]()
Holky, já se také hrozně bojím, pomalu se mi to blíží. Mám sice strach, ale zároveň se i těším. Je to nepopsatelný pocit. Už abych to měla za sebou a konečně měla mimíska ne v sobě, ale u sebe. ![]()
Neboj se!!! ja na tom byla jako ty, sileny strach, mesic pred porodem jsem brecela ze to nezvladnu a vysledek ?
sla bych rodit hned znovu, protoze kdyz ti poprve ukazi to miminko, na vsechno zapomenes, jen vidis to krasne co v tobe bylo 9 mesicu
Uz te se moc tesim az budu rodit pordruhe, ty emoce a ten zazitek je nepopsatelny… a porod poznas, to se neboj ![]()
No tak já si říkala ještě týden po porodu, že už nikdy
Ale teď mám pocit, že to tak hrozné nebylo. Spíš mi vadilo, že jsem u sebe neměla manžela od začátku. Byla jsem na vyvolání dva dny po termínu kvůli obavám z většího miminka a byla jsem tam na státní svátek. Asi sestry chtěly mít klid a tak mě nechaly poměrně dlouho (podle mého) na normálním pokoji a nedaly mě na sál. Měla jsem z toho blbý pocit a jak jsem tam neměla manžela, tak jsem si nebyla schopná říct, co chci a tak. Takže důležité je, aby ses cítila v pohodě, když budeš chtít cokoli, tak se neboj o to říct njebo vyšli manžela. Od toho tam je. Já strávila tři hodiny kontrakcí na normálníém pokoji, kde nebyly žádné prostředky jako třečba míč nebo hruška - jen postel, na kterou jsem nebyla schopna vylézt a dvě spolupacientky, před kterými jsem se styděla dávat najevo bolest. Do teď mám blbý pocit z topho,. že mi ty líné sestry v podstatě zkazili zážitek z prvního porodu, který by jinak byl super!