Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, chtěla bych se podělit o zkušenosti s dlouhodobým, u nás příbuzenským, pěstounstvím..zeptat se Vás na zkušenosti s dětmi jaké máte, jak se vede Vám, když dítě není až tak hodné, tzn. má nějaké poruchy, nechce poslouchat a nic dodržovat, vlastně bojkotuje novou rodinu atd..jsem pěstounkou už pár let ale uvažuji o tom, že dítě dám do ústavu, protože rozbíjí moji rodinu a vše okolo..pred úřady ze začátku, když jim vysvětluju jaké dítě je, vypadám jak idiot a po té, když s ním mají vlastní zkušenost, se mi omlouvají. A jakou máte zkušenost s neziskovou organizací, tedy klíčovým pracovníkem. Jestli jste třeba vzdali pěstounství..prostě už nemůžeme dál, došlo to až tak daleko, že dítě si vymýšlí jak ho týrám, že si mě předvolá socialka..mám ještě své vlastní dvě malé děti, jsme úplně normální rodina, která funguje, vařím peru uklízím, trávíme společný čas atd ale jakmile pěstounskému dítěti něco nedovolím, tedy není po jeho, tak rozehraje hru kdo z koho. Řešili jsme útěk na dva dny, alkohol a drogy, dělá si co chce, je v pubertě, šikanu jiných dětí, prostě všude ostuda a já pak musím vše řešit, policajty, socialku, školu..
Geny neprevychovas, bohuzel.
Venovat silu energii cizimu problemovemu diteti, mozna na ukor vlastnich deti, je pro me osobne silene.
Takove problemove dite bych predala odbornikum zpet do ustavu. Vazila bych si sve rodiny, sveho manzelstvi a chranila bych sve deti.
Nikdy jsem pestounka nebyla.
Chapu, ze opustene deti potrebuji pomoc a osobne si tech pomahajicich vazim. Nikdy, opravdu nikdy, bych ale neohrozila sve deti na ukor tech opustenych.
Puberta je slozite obdobi, ale ne zas tolik, aby dite nevedelo, jak se ma chovat.
Nevycitej si, ze to doma nezvladate. Zachran predevsim svoji rodinu ![]()
Doporučuji ti přečíst knihu Rok kohouta od Terezy Boučkové. Je tam popsána identická situace, jak sa rodina vzdala pestounstvi.
Přeju ti hodně síly! Je to opravdu náročná situace, ale musíš zachránit svojí rodinu.
V rodině jsme toto zažili. Dítě v šestnácti letech odešlo do výchovného ústavu, pěstounská péče byla na žádost pěstounky zrušena. Šlo nejen o ochranu dítěte (nadužívání léků, alkohol, záškoláctví), ale i členů rodiny, protože si vymýšlelo bajky o sexuálním zneužívání v rodině a ostatních (pomlouvalo učitele, sousedy, vymýšlelo si i na spolužáky, kamarády).
Zkušenost s výchovným ústavem dítě zmobilizovala a hodně toho pochopilo. Pobylo tam rok, pak přešlo ke své biologické rodině a k našemu velkému údivu funguje v životě docela dobře. Bájná lhavost tedy stále přetrvává, ale nepoužívá ji takto nebezpečně, jak to dělalo dříve. Má trvalý vztah, má děti a stará se o ně dobře, s pěstouny je v kontaktu. Zpětně uznává, že už se v té situaci, která nastala, nedalo dělat jiného, abychom ho zastavili v nebezpečném jednání. Prosím ponechat anonym nebo příspěvek smazat z důvodů osobních informací.
Dekuju za Vaše reakce..ja právě čekám co si zase vymyslí, žijeme v pernamentním stresu a nikoho z těch organizací vůbec nezajímá, že mám své vlastní děti, u nich je na prvním místě to pěstounské..nevim, jestli jsme jen my narazili na lidi, kteří nemají zkušenost, nechali se vmanipulovat tím dítětem
ve škole mi výchovná poradkyně řekla rovnou, že tomu dítěti jde moc dobře manipulovat dospělými..uz bylo i v SVP, dobrovolně, ale po měsíci a půl nám volali ať si ho vyzvedneme, že ukoncuji pobyt, protože jim narušuje celou skupinu a mohli by tam zavřít..ja vím, že má problém samo se sebou, různé poruchy z předchozího života ale pomoc nechce, nemá prý problém a asi horko těžko pomůže psycholog, když nechce..uz si přijdu jak blázen, že já jsem ta špatná, v SVP mi bylo řečeno, že vše děláme dobře v zájmu dítěte ale pak narážím na další instituce a jedeme nanovo a já musím dokazovat, že to co nalhalo tak není..mate pravdu, trpím tím já i manžel, řešíme každý den to pěstounské dítě, samozřejmě řešíme i naše ale takhle to dal nejde..
@Kardishe To pestoune se z toho SVP k vam domu vracelo rado? Pozorovali jste aspon prvni dny ci tydny zmenu k lepsimu, nez pestoune zajelo do starych zvyku?
Rozjelo si tam svůj svět, svůj život..asi tak, tomu dítěti je jedno kde je a u koho, důležité je, že jeho potřeby jsou tak jak chce, tzn kouřit cigarety, nic nedělat, prostě do doby než ztratí svoji komfortní zónu, takže když se po něm nic nechce a může si dělat co chce ok ale jakmile třeba se musí učit, je korigovano v cigaretach začne se cukat a dělat naschvály, žádný trest nepomáhá, do očí mi řekne ať si políbím p… a přestane komunikovat a začne boj kdo z koho..takze v SVP si zmapovalo jak to tam chodí, nejprve bylo zlaté dítě, které tam prý nepatri ale po měsíci je posílalo do pr..odmitalo cokoli dělat, kradlo si cigarety ze sesterny, tetovalo se kruzitkem, kolektiv našlo slabé děti a dostalo je do potíží a smalo se z povzdálí, že jsou trestané a jemu to prošlo, to samé teď dělá ve škole, už v září podmínečně vyloučeno..nema kam jít, když ho dám do ústavu na žádost soudu, nemá jinou rodinu než nás.. Zkoušeli jsme vše, psychology, psychiatry, po dobrým po zlým ale vlastně nic nefungovalo, jsou to geny a potřebovalo by intenzivní terapii aby si uvědomilo, že to co dělá je špatně..
@Kardishe píše:
Dekuju za Vaše reakce..ja právě čekám co si zase vymyslí, žijeme v pernamentním stresu a nikoho z těch organizací vůbec nezajímá, že mám své vlastní děti, u nich je na prvním místě to pěstounské..nevim, jestli jsme jen my narazili na lidi, kteří nemají zkušenost, nechali se vmanipulovat tím dítětemve škole mi výchovná poradkyně řekla rovnou, že tomu dítěti jde moc dobře manipulovat dospělými..uz bylo i v SVP, dobrovolně, ale po měsíci a půl nám volali ať si ho vyzvedneme, že ukoncuji pobyt, protože jim narušuje celou skupinu a mohli by tam zavřít..ja vím, že má problém samo se sebou, různé poruchy z předchozího života ale pomoc nechce, nemá prý problém a asi horko těžko pomůže psycholog, když nechce..uz si přijdu jak blázen, že já jsem ta špatná, v SVP mi bylo řečeno, že vše děláme dobře v zájmu dítěte ale pak narážím na další instituce a jedeme nanovo a já musím dokazovat, že to co nalhalo tak není..mate pravdu, trpím tím já i manžel, řešíme každý den to pěstounské dítě, samozřejmě řešíme i naše ale takhle to dal nejde..
Je to hruza, co pises. Moje rada je, abyste s manzelem byli jednotni a vsude na urady chodili spolu a pestoune vratili, kdyz vam nici rodinu a nenechali se premluvit nebo zastrasit.
Bojovala bych za sve deti, sve manzelstvi, za svou rodinu.
Asi jeden den si stalo postel samo od sebe..a neřvalo po nás ale druhý den jakoby se z toho vyspalo a od znova jelo..a ještě nám dávalo najevo, že ono za nic nemůže a oni si vše vymysleli..
@Kardishe buďte rádi, že je to dítě v pěstounské péči, ve zmíněném Roku kohouta byli (a jsou) chlapci osvojeni (adoptování), což je nezrušitelné a nyní mají rodiče takové „radosti“ jako posílání balíků do vězení. Zní to blbě, ale vraťte ho.
@Kardishe
A proč to děláš?
Máš své děti, ničí ti to nervy, poškozuje to tebe a celou rodinu, dojedete na to všichni.
Co je u tebe motivem? Peníze nebo sociální cítění a spasitelský komplex? Myslíš si, že ho zachráníš?
Zachraň sebe a svoji rodinu, za toto ti žádné prachy nestojí. Vrať ho zpět. Znám paní, co tak měla dvě holky, byly u ní cca 8- 10 let (od nějakých 6-7 let věku), pak tu jednu musela vrátit do domova, holce bylo asi 16 a zdaleka nebyla tak nezvladatelná, jak to tvoje.
@bigl píše:
A proč to děláš?
Máš své děti, ničí ti to nervy, poškozuje to tebe a celou rodinu, dojedete na to všichni.
Co je u tebe motivem? Peníze nebo sociální cítění a spasitelský komplex? Myslíš si, že ho zachráníš?
Zachraň sebe a svoji rodinu, za toto ti žádné prachy nestojí. Vrať ho zpět. Znám paní, co tak měla dvě holky, byly u ní cca 8- 10 let (od nějakých 6-7 let věku), pak tu jednu musela vrátit do domova, holce bylo asi 16 a zdaleka nebyla tak nezvladatelná, jak to tvoje.
Píše přece, že to je příbuzenské pěstounství.
Krev není voda, ale ani dobré skutky by neměly jít ke škodě vlastních.
Svěřené dítě je už ve věku, kdy je schopné posoudit následky svého jednání.
Takhle škodíš svým vlastním dětem, žádný z vás nemůže za to, co vyrostlo v příbuzenstvu.
@aquarian píše:
Píše přece, že to je příbuzenské pěstounství.Krev není voda, ale ani dobré skutky by neměly jít ke škodě vlastních.
Tak to se omlouvám, nečetla jsem všecko.
Je to těžké, já občas přemýšlím, že pošlu do domova svoje vlastní drzé mládě s nevymáchanou hubou
, u cizího, i když pokrevního, bych to asi nedala, to přiznávám. To dospívání se u některých nedá přežít bez újmy na zdraví ![]()
Podle toho, co píše zakladatelka, že ho vyloučili z SVP, kde jsou na tyto smrady specializovaní, tak to asi musí být echt těžký kalibr.