5letá dělá strašné scény

Anonymní
17.5.21 13:51

5letá dělá strašné scény

Snažím se dceru vychovávat tak, že ji nechám z nejhoršího vyvztekat a vysvětluju, že chápu, že se zlobí, ale nemůže si to vybíjet na nás. Pokud to přehání, dostane na zadek nebo ji odvedu bokem od ostatních, prostě že vzteku nebude nikomu ubližovat. Přijde mi ale, že záchvaty vzteku se stupňují, než že by období vzdoru skončilo. Dělá to, co dvouleté dítě. Věc, s kterou nic neudělám ji rozčílí doběla a začne hodinová hysterie. Řev, obviňování, dupání, kdykoliv se někdo přiblíží, je schopná se po něm ohnat. Prostě vůbec nepobírá nějakou sebekontrolu. Nechci po ani ne 5letém dítěti nějaké zázraky, ale přece když odmala slyší - zlobíš se, vybij si vztek do polštáře, mě z toho neobviňuj…a přesto je to stále horší a horší? Co mám dělat? Pokud se k tomu přidá jakýkoliv náznak únavy, hladu nebo nepohodlí, nastává katastrofa, to fakt může jít rovnou spát, to se táhne až do večera. Dnes jí spadla zmrzlina, kvůli tomu na mě od 10 hodin do teď řve, že jsem zlá, můžu za to já, nebude se mnou nikam chodit atp. Řekněme, že jí to znovu vysvětlím, řeknu, že ji mám ráda a takové řeči mě moc mrzí, že to se lidem, co má ráda neříká. A za ty řeči jí příště tu zmrzlinu zakážu, stejně to nemá žádný účinek. Tak jak s ní mám normálně existovat? :zed:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
17494
17.5.21 13:56
@Anonymní píše:
Snažím se dceru vychovávat tak, že ji nechám z nejhoršího vyvztekat a vysvětluju, že chápu, že se zlobí, ale nemůže si to vybíjet na nás. Pokud to přehání, dostane na zadek nebo ji odvedu bokem od ostatních, prostě že vzteku nebude nikomu ubližovat. Přijde mi ale, že záchvaty vzteku se stupňují, než že by období vzdoru skončilo. Dělá to, co dvouleté dítě. Věc, s kterou nic neudělám ji rozčílí doběla a začne hodinová hysterie. Řev, obviňování, dupání, kdykoliv se někdo přiblíží, je schopná se po něm ohnat. Prostě vůbec nepobírá nějakou sebekontrolu. Nechci po ani ne 5letém dítěti nějaké zázraky, ale přece když odmala slyší - zlobíš se, vybij si vztek do polštáře, mě z toho neobviňuj…a přesto je to stále horší a horší? Co mám dělat? Pokud se k tomu přidá jakýkoliv náznak únavy, hladu nebo nepohodlí, nastává katastrofa, to fakt může jít rovnou spát, to se táhne až do večera. Dnes jí spadla zmrzlina, kvůli tomu na mě od 10 hodin do teď řve, že jsem zlá, můžu za to já, nebude se mnou nikam chodit atp. Řekněme, že jí to znovu vysvětlím, řeknu, že ji mám ráda a takové řeči mě moc mrzí, že to se lidem, co má ráda neříká. A za ty řeči jí příště tu zmrzlinu zakážu, stejně to nemá žádný účinek. Tak jak s ní mám normálně existovat? :zed:

Co na to říkají ve školce? Nebo se takhle projevuje jen doma?
Mám 6 letou citlivku-hysterku doma taky, taky se samo nase.re i kvůli blbosti (nejde jí něco nakreslit, spadne jí bonbon, brácha se napije z její lahve apod), ale většinou reaguji „to se nedá nic dělat, brečením a vztekáním to nespravíš“, nabídnu řešení a pak jí víceméně ignoruji. Ona si popláče, někdy i dupne (hérečka :roll: ) a pak je většinou klid. Před cizími si to nedovolí..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31852
17.5.21 14:01
@Anonymní píše:
Snažím se dceru vychovávat tak, že ji nechám z nejhoršího vyvztekat a vysvětluju, že chápu, že se zlobí, ale nemůže si to vybíjet na nás. Pokud to přehání, dostane na zadek nebo ji odvedu bokem od ostatních, prostě že vzteku nebude nikomu ubližovat. Přijde mi ale, že záchvaty vzteku se stupňují, než že by období vzdoru skončilo. Dělá to, co dvouleté dítě. Věc, s kterou nic neudělám ji rozčílí doběla a začne hodinová hysterie. Řev, obviňování, dupání, kdykoliv se někdo přiblíží, je schopná se po něm ohnat. Prostě vůbec nepobírá nějakou sebekontrolu. Nechci po ani ne 5letém dítěti nějaké zázraky, ale přece když odmala slyší - zlobíš se, vybij si vztek do polštáře, mě z toho neobviňuj…a přesto je to stále horší a horší? Co mám dělat? Pokud se k tomu přidá jakýkoliv náznak únavy, hladu nebo nepohodlí, nastává katastrofa, to fakt může jít rovnou spát, to se táhne až do večera. Dnes jí spadla zmrzlina, kvůli tomu na mě od 10 hodin do teď řve, že jsem zlá, můžu za to já, nebude se mnou nikam chodit atp. Řekněme, že jí to znovu vysvětlím, řeknu, že ji mám ráda a takové řeči mě moc mrzí, že to se lidem, co má ráda neříká. A za ty řeči jí příště tu zmrzlinu zakážu, stejně to nemá žádný účinek. Tak jak s ní mám normálně existovat? :zed:

Zkusila bych říct, že až se vyvzteká, ať přijde. Nemlátila bych ji za to. Prostě se snažila zachovat klid. A nenechala ji hladovět. Ale vím, že někdy se třeba syn unaví a hladový je na zabití. Pomůže hrou odvést pozornost a podstrčit mu kus žvance.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1899
17.5.21 14:04

Dáváš jí na zadek. A za trest jí nekoupíš zmrzlinu. Takže ve skutečnosti není pravda, že - jak říkáš - ji chápeš, že se zlobí.
Nechápeš ji.
Tím, že ji trestáš, odstrkuješ od sebe, přikazuješ, zakazuješ - tím akorát postupně ztrácíš její důvěru a vzniká v ní napětí, které potřebuje ven. Některé děti to napětí ventilují agresí, jiné se uzavřou do sebe, nebo se uvolňují u počítačových her nebo sledování seriálů, některé napětí kompenzují tím, že musí přesně být určité věci tak, jak chtějí ony (např. srovnaní plyšáci podle velikosti, trička podle barev apod.). A pak existují ještě další obranné mechanismy, jak se vyrovnat s napětím, ale teď si zrovna nemůžu na další příklady vzpomenout.
Zkrátka je v napětí a ventiluje to vztekem. Kde přesně se to napětí bere, to musíš zjistit. Není to tím, že jí spadne zmrzlina. To je jen spouštěč.
To napětí může vznikat tak, jak píšu, těmi příkazy, zákazy, nesnahou o pochopení, tresty, ale může to vznikat třeba z napětí mezi tebou a manželem, pokud u vás není pohodové prostředí apod. Nejčastější příčina je ale v direktivním přístupu rodičů, v tom, že rodiče křičí a dítěti nadávají.
Si to představ, kdyby na tebe někdo křičel: Kolikrát ti to mám říkat? Co zase děláš? Okamžitě pojď sem! Jestli se okamžitě neoblečeš, tak nikam nejdeme!
A představ si to se vším všudy, i s tou negativní blbou energií, která u těch vět je.
Představ si, jaké napětí by tohle v tobě vzbuzovalo, jak by tě to stresovalo. A to jsi dospělá. Pro dítě je to mnohem těžší.
Bohužel většina rodičů se tak chová, protože jednak nevědí, jak to dělat jinak, a jednak jsou přetížení (hlavně maminky, nevyspané, nemají čas na sebe apod.) - takže to pak se hledá laskavé slovo hůř a automaticky člověk vyprskne nějaký hnus.
Doporučuju přečíst nějakou knížku o výchově, třeba AHA rodičovství - to je vlastně celé o emocích dětí.
Nebo zkusit nějaký kurz, třeba
https://www.dovychovat.cz/…at-holcicku/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17.5.21 14:07

A do haje! Ted jste me vydesily. Ja mam uplne to same doma, ale jeste ji nejsou ani 4. Ubrecena, nespokojena a nenaladena az vecne nasr.. je odmalicka, at se stavim na hlavu nebo ji ignoruju (tim mam na mysli, ze zkousim veskere rady vc. nevychovy, apod.). Pocitala jsem, ze z toho nejhorsiho uz pomalu vyroste a ony me cekaji jeste dva tri roky..? :roll:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1603
17.5.21 14:17

No když jsem si to tak přečetla, tak bych neřekla že děcko bude vzteklé a řvát po matce x hodin jenom proto, že mu spadla zmrzlina.
Tam bude nějaký obrovský problém, kdy se dítě snaží nějak vyventilovat vztek, který v sobě má už nashromážděný a bere cokoliv jako „upouštěcí ventil.“
Normální dítě se třeba vztekne, pobrečí, fňukne že je mu to líto a že by chtělo jinou a do hodinky (nebo míň) je to dobrý. Ale pokud dál řve, tak bych pátrala po tom pravém důvodu.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8503
17.5.21 14:23

Já teda nevím, ale mě se tatko vztekat dítě a nadávat mi, za tu znrlinz, tak mu vynadám, že se takto chovat nesmí, že když zmrzlina spadla, máma za to nemůže atd..
Takové jak píšeš, že ji říkáš jak ji máš ráda atd.. na mě spíš působí tak, že ji,, já ted nevím to slovo, tak se neuraž, podlézáš.. Jako, se ji za to omlouváš..
Já bych ji řekla, že tě mrzí, že ji zmrzlina spadla, ale že za to nemůžeš tečka..U nás kdyby dítě bylo hodné, tak bych koupila náhradu, za toto fakt né, za takové chování.
Poradit nedokážu, ale zrovna tento přílad bych řešila jinak, protože u nás kluk taky své,, nepohodlí převede na mě.. Ty jmě nemáš ráda, musím psát ukoly.. Prvák.. tak jsem mu řekla, že takto fakt né, m že ukoly, jim zadává pani učitelka, je to jeho povinnost, a nebude mi říkat, že ho nemám ráda.. Určitě bych mu neříkala, nezlob se, mně to mrzí jak, že mi to říkáš.
Je to jenom určitý pohled, jeslti to tak cítíš, se za takové věci, za které nemůžeš omlouvat, a říkat, že ji máš ráda, je tvoje věc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3555
17.5.21 15:53

Zensky vy jste svetice, Snad se toho nedockam. At zije nevychova :zed:. Za kazde hnusne slovo mu snad jeste budu dekovat jak se mnou krasne komunikuje a jak ho mam rada :lol: prvnotni vztek chapu, dostal by info, ze ja za to nemuzu a holt si ma davat priste pozor. Kdyby na me zkusil rvat, tak odchazim a ignoruju s infem, ze az se vyvzteka tak at prijde. Aby mel 4 hodinovy obvinovaci hysterak? Neexistuje! I kdyz ho nejak extra netriskam, tak za tohle by dostal pres papulu aby si uvedomil co z nej leze za blbosti. a jako sorry, ale rikat decku v afektu jak ho ma maminka rada mi prijde padle na hlavu. Ja mu to reknu kdyz se mazlime, nebo treba vecer pred spanim, treba ze zlobil a bylo to osklive, ale maminka ho bude mit rada vzdycky. Predstavte si hadku s partnerem jak na vas rve Miluju te, ale jsi… dopln si. Osobne tu informaci poberu vic, kdyz to pak resim v klidu. 5 lety decko uz si pamatuje co a proc pres den delalo, takze tyhle kydy se daji nechat na pozdeji.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.5.21 16:22

Mám 4-letou a to co popisuješ, tak nepoznám. Taky se umí někdy naštvat, ale max na 2 minuty, pak už to nevzpomíná. Ale mám známou, která má dceru takovou, jakou popisuješ ty. Hysteráky kvůli kravinám. Takže soucítím. 8o Věřím, že to musí být náročné pro rodiče, asi bych na tvém místě ji přestala řešit, možno má také období, nebo povahu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
17.5.21 17:26

Holky, já bych řekla, že to je začarovaný kruh. Mám ještě druhé dítě, to je taková ta klasika, jak tu píšete - vztekne se, pobrečí si, za pár minut dobrý, nechá si vysvětlit nebo odvést pozornost. Ale s dcerou bych řekla, že já jsem z ní frustrovaná, protože to je dennodenně. Ona je dotčená a vytočená, že „po ní pořád něco jenom chceme“ ale ještě se nestalo, že by něco dělala sama od sebe - každý denní úkon u nás se musí 6× připomenout a jít až do těch přikazů-zakazů, protože já s nimi mluvím hezky, ale sorry, když to řeknu xkrat a nic, na kraviny času dost, tak prostě nejde každý den jenom řešit, že princezna nic nechce. Z toho asi uvolňuje napětí, protože se cítí ukřivděná, a já jsem frustrovaná z nekonečného boje. :zed: Školku řešit nebudu, ale když tam nemusí, tak stejně chceme něco podniknout a ne jenom řešit, že si nechce čistit zuby, nechce se jí převlékat, nechce jíst, nechce jít ven, doma se jenom poflakuje a co z toho. :nevim: Dnes předvedla parádní scénu v prostřed města. Tak co, mám ji tam nechat do sebe kopat a čekat až jí to přepne? 8o Potřebovala jsem buďto dojít domů, docela daleko nebo jet autobusem. Takže ji nechám třeba 15 minut a pak už zpacifikuji. Za násilí nebo opravdu extrémní chování - prskání po ostatních apod. dostala párkrát na zadek. Pochopení emocí mám, ale pochopení takového chování opravdu ne. Proč bych to měla tolerovat? @pet p

  • Citovat
  • Nahlásit
8503
17.5.21 18:18

@pet p s tímtou souhlasím, ale nezlob se, takto se nemůže maminka řídit půl dne, to už neni o negativní emoci, a le prostě že si dítě dělá co chce a vidí, že je máma v koncích..
Jakmile se ještě mamninka začne, omlovuat, a říkat jak ji má ráda, že ji to mrzí ta, normální reakce mě přijde, že dítě obejme mámu a je, pokud ještě víc se vzteká - po hodně dlouhé době, tak si fakt myslím, že má mámu na háku..
U nás jak kluci vidí, že jsem z něčeho unavená, nestastná, nemusím třeba hned se hroutit, ale poznají, to tak hned přišli, mami co je, atd.. NIdky jsem nezažila ještě po takové rozmluve, že by ještě víc se vztekali,…
A ještě, když je tam řečeno, že ji má ráda, a mrzí ji to, tak bych očekávala, že holčička vyměkne obejme mámu a ne, že ji bude dál dusit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18570
17.5.21 18:36

No a je teda v tom dennim kolotoci nejaka chvile, kdy s ni nebojujes, kdy jste spolu radi a vnimate se, kdy vidi, ze ji milujes? Musis to nejak poupravit, cely ten den. Ona musi mit pozitivni pocity a pak ty negativni (kdy ji spadne zmrzlina, kdyz musi delat neco, co nechce). Protoze ona ty pozitivni potrebuje na zvladani tech negativnich. Jestli ne, musis je tam nejak vecpat. Najit neco, cokoliv, co dela rada a delejte to spolu. V tu chvili si s ni moc povidej, objimej, proste at z tebe vstreba to pozitivni. Pak kdyz se nastves, bude pro ni prirozenejsi poslechnout, bude lip chapat, ze ted to dela blbe. :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
45
17.5.21 18:37

Mám taková dvojcata a je to fakt šílené, hlavně když začnou oba třeba při odchodu že skolky

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.5.21 20:16
@Lenka_Hal píše:
No a je teda v tom dennim kolotoci nejaka chvile, kdy s ni nebojujes, kdy jste spolu radi a vnimate se, kdy vidi, ze ji milujes? Musis to nejak poupravit, cely ten den. Ona musi mit pozitivni pocity a pak ty negativni (kdy ji spadne zmrzlina, kdyz musi delat neco, co nechce). Protoze ona ty pozitivni potrebuje na zvladani tech negativnich. Jestli ne, musis je tam nejak vecpat. Najit neco, cokoliv, co dela rada a delejte to spolu. V tu chvili si s ni moc povidej, objimej, proste at z tebe vstreba to pozitivni. Pak kdyz se nastves, bude pro ni prirozenejsi poslechnout, bude lip chapat, ze ted to dela blbe. :think:

Ale jo, čteme si spolu nebo blbne nebo se jí třeba zalíbí venku, snažím se jí chválit. Ale pak staci drobnost a je to všechno zapomenuto v negativnu. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
1899
18.5.21 07:58
@Anonymní píše:
Holky, já bych řekla, že to je začarovaný kruh. Mám ještě druhé dítě, to je taková ta klasika, jak tu píšete - vztekne se, pobrečí si, za pár minut dobrý, nechá si vysvětlit nebo odvést pozornost. Ale s dcerou bych řekla, že já jsem z ní frustrovaná, protože to je dennodenně. Ona je dotčená a vytočená, že „po ní pořád něco jenom chceme“ ale ještě se nestalo, že by něco dělala sama od sebe - každý denní úkon u nás se musí 6× připomenout a jít až do těch přikazů-zakazů, protože já s nimi mluvím hezky, ale sorry, když to řeknu xkrat a nic, na kraviny času dost, tak prostě nejde každý den jenom řešit, že princezna nic nechce. Z toho asi uvolňuje napětí, protože se cítí ukřivděná, a já jsem frustrovaná z nekonečného boje. :zed: Školku řešit nebudu, ale když tam nemusí, tak stejně chceme něco podniknout a ne jenom řešit, že si nechce čistit zuby, nechce se jí převlékat, nechce jíst, nechce jít ven, doma se jenom poflakuje a co z toho. :nevim: Dnes předvedla parádní scénu v prostřed města. Tak co, mám ji tam nechat do sebe kopat a čekat až jí to přepne? 8o Potřebovala jsem buďto dojít domů, docela daleko nebo jet autobusem. Takže ji nechám třeba 15 minut a pak už zpacifikuji. Za násilí nebo opravdu extrémní chování - prskání po ostatních apod. dostala párkrát na zadek. Pochopení emocí mám, ale pochopení takového chování opravdu ne. Proč bych to měla tolerovat? @pet p

Nikde nepíšu, že máš tolerovat, když do tebe dítě kope.
Za týden bude webinář Nevýchovy na téma vztek, můžeš se zdarma přihlásit:
https://www.nevychova.cz/…ne-workshop/?…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat