Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Pláče a pláče
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Veru.Kb
15.7.13 11:08
- Citovat
- Upravit
15.7.13 11:19
@Veru.Kb neber to tak tragicky i když to ted tak vidíš, s odstupem času na to budeš vzpomínat a na všechno zlé zapomeneš, všechno jednou at zlé nebo dobré skončí, ono se to všechno změní, miminko ti odroste ani nebudeš vědět jak a ty pravé starosti neprve příjdou, každý věk má něco, at je to mimčo, nebo batole, předškolák, školák a i v té dospělosti nás nenechaj v klidu, ale i tak budeš hrozně ráda, že dítko máš 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veru.Kb
15.7.13 11:33
@kelis227 také jsi to zažila? No zatím jinak než tragicky to bohužel nevidím, šílený nápor na nervy, když neděláš každý den od rána do rána nic než uklidňuješ řvoucí dítě nebo ho spící nosíš, aby aspoň pár minut spalo, když konečně zabralo.. a to opravdu nic jiného nedělám.. samozřejmě, když pak sladce spinká a usměje se ze spaní, tak jsem za něj ráda, ale pak zase řev..
- Citovat
- Upravit
15.7.13 11:44
Ne přiznávám, že mé děti jako miminka byli zlaté, ted mám osmitýdenní miminko a vubec o něm nevím, ale za to mám trápení s osmiletou dcerou která začíná být silně pubertální, no a co se týče té pomoci, i když byli hodné, měla jsem to silně náročné, protože jsem měla holky přesně po roce, takže jsem přišla s porodnice a vedle mě se ještě batolilo roční dítě a manžel věčně někde s kamarády nebo v práci a babička v okolí žádná a hlavně žádný počítač a v okolí žádná kamarádka, jelikož jsem byla přistěhovaná, takže vím jaké to je být na prášky, které jsem mimochodem nikdy nebrala, to raději frtana
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 12:24
@Veru.Kb to, co popisuješ, to byly i první dva měsíce u nás. A jak si to teď napsala, tak jsem si uvědomila, že s tím třetím měsícem se to přece jen trochu zlepšilo. Třea zavinutej a v noci spí teď většinou celkem dobře. Přes den nespí, ale začal spát v kočárku (jedoucím, nesmí se zastavit), v té manduce (za chůze, nesmí se zastavit ) a svátečně i ve viračním lehátku, když ho uhoupu. Moc dobře ti rozumím, kdo to nezažil, tak asi chápe, že je to náročný, ale představit si to asi úplně nedokáže. Třeba to, že jdeš na záchod a je řev, jdeš si ukrojit chleba (větší vaření neexistuje) a je řev, čistíš si zuby a je řev a takto každej den celej den. Nemůžeš pořádně nikam jít, protože v obchodě řev, v mhd řev a na návštěvě taky řev… Člověk pořádně nespí, nejí, manželský život a vztah to težce odnáší. Jediné co, je to výborná dieta, od porodu mám 20 kg dolů, 5 kg pod svou normální váhu. Takže já 48 kg, Davídek přes 6 kg a celý den nosím a nosím, nebo tlačím kočár. Rodinu mám také daleko, manžel se snaží pomoci, ale ještě stavíme barák, takže taky není doma. Kamarádky se do hlídání původně hrnuly, ale po pár návštěvách u nás zájem nějak opadl
Ale věřím, že se to zlepší, musí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veru.Kb
15.7.13 13:42
@verusak.berusak no o návštěvách mi ani nemluv, pořád se sem cpou, že si pochovaj malýho a půjdou s ním s kočárkem ven, pak jen čumí, jak bečí a cpou mi ho zpátky, že prý musí být nemocný, když tak pláče, a pak mě litujou, jak to můžu psychicky zvládnout.. akorát nám naruší celý den, takže návštěvy, které nosí rýmu, střevní problémy, blbou náladu a přiblblý rady, jsou dočasně zrušené 
oni se sem taky už nehrnou
tak to jsi hodně zhubla, já „jen“ 12 kg.. já stihnu tak max. sníst nějakou tu sušenku.. ukrojit chleba je moc velký luxus dneska měl takové záchvaty a já musela nutně na velkou, no tak jsem si ho vzala s sebou, houpala ho a bílý šum k tomu a do toho jsem dělala velkou potřebu 
mě přijde, že u nás se to stále zhoršuje.. podle dr. je zdravý.. vy jste byli na nějakém vyšetření?
mě přijde, že kdo nezažil, tak pochopení vůbec nemá, nedovedou si to představit a neustále maj přiblblý kecy, pak když přijdou a neznají to jen z mého vyprávění, tak teprve pochopí a radši se tu moc neukazují.. kamarádky jsem odmítala, protože jaký by to byl pokec, když by celou dobu plakal, ale nechápou a píšou mi ostré emaily..
přesně, jak píšeš, nemůžeš nikam jít, všude řev..
dneska už jsem byla tak psychicky a fyzicky odrovnaná, že už jsem se ani nemohla zvednout, nohy gumový, tak jsem lezla jen po čtyřech a uhoupávala ho jen v leže nebo v sedě, ale to nějak nefuguje..
- Citovat
- Upravit
15.7.13 14:32
@Veru.Kb píše:
@verusak.berusak no o návštěvách mi ani nemluv, pořád se sem cpou, že si pochovaj malýho a půjdou s ním s kočárkem ven, pak jen čumí, jak bečí a cpou mi ho zpátky, že prý musí být nemocný, když tak pláče, a pak mě litujou, jak to můžu psychicky zvládnout.. akorát nám naruší celý den, takže návštěvy, které nosí rýmu, střevní problémy, blbou náladu a přiblblý rady, jsou dočasně zrušené
tak to jsi hodně zhubla, já „jen“ 12 kg.. já stihnu tak max. sníst nějakou tu sušenku.. ukrojit chleba je moc velký luxus
mě přijde, že kdo nezažil, tak pochopení vůbec nemá, nedovedou si to představit a neustále maj přiblblý kecy, pak když přijdou a neznají to jen z mého vyprávění, tak teprve pochopí a radši se tu moc neukazují.. kamarádky jsem odmítala, protože jaký by to byl pokec, když by celou dobu plakal, ale nechápou a píšou mi ostré emaily..
přesně, jak píšeš, nemůžeš nikam jít, všude řev..
dneska už jsem byla tak psychicky a fyzicky odrovnaná, že už jsem se ani nemohla zvednout, nohy gumový, tak jsem lezla jen po čtyřech a uhoupávala ho jen v leže nebo v sedě, ale to nějak nefuguje..
nečetla jsem celou diskuzi, jen tvůj začátek, co popisuješ na začátku, tak přesně tohle jsem zažívala já s prvním synem (5let), pořád řval, řval a zase řval, nedělala jsem nic jinýho, než jen chovala, chovala a zase chovala, řekla jsem si, že druhý dítě už nechci, prostě malý mě strašně odradil od druhého dítěte..když jsem zjistila, že jsem těhotná, začala jsem brečet, né radostí, ale spíš jsem si vzpoměla na začátky s prvním synem, že bude úplně stejný, že bude pořád jen brečet atd..dnes, malýmu je 6. měsíců a je to to nejhodnější miminko na světě, pořád se jen směje a já taky, jsem nejšťastnější maminka na světě
Držím ti moc palečky, aby to brzo přešlo a neboj bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 14:55
@Veru.Kb na žádném speciálním vyšetření jsme zatím nebyli, pediatrička říká to, co tobě, i manžel, který je lékař si nemyslí, že by byl nějak nemocný. Ale u nás jsou ty pláče opravdu hodně spojený s jídlem. Vždy po pár minutách krmení se začne propínat do luku a kroutit se a trvá to ještě nějakou dobu po jídle (dříve i 2 hodiny, teď už max hodinu, ale někdy třeba jen 15 minut a je klid). Dál pořád ublinkává a to i třeba těsně před dalším jídlem, takže i jen žaludeční šťávy a to ho určitě pálí. Takže zakroutí se, ublinkne a za chvilinku začne plakat. Hodně často a hodně dlouho (třeba i půl hodiny) škytá a to ho taky vždy rozvzteká, když to trvá dlouho. Celkově je docela vztekloun, jídlo musí být OKAMŽITĚ, takže chvilka řevu i před jídlem a tak celkově, když se mu něco prostě nelíbí. Já na něm vidím, že je i ospalej, už už zabrat, ale pak zas kroucení, blinkání, škytavka, takže usíná jen u houpání, ježdění, případně zavinutí a při šumu, ale asi to vždy není nijak kvalitní spánek, spal by asi i dýl, ale něco ho pořád ruší. Takže bývá i přetažený. Ale má i dobré dny a opravdu je jich teď na konci třetího měsíce už víc. Hodně si slibuju od příkrmů, minimálně na ten reflux by měly pomoci a někomu i tu koliku zlepší.
Jinak my návštěvy zveme pořád a rádi a i ven holt chodím i se řvoucím kočárkem. Doma sama mezi 4 stěnama se sirénou je to pro mě o dost horší. Kamarádkám, když přijdou, ho prostě na chvilku šupnu ať chovají, ony mi povídají, co nového, chovají, houpu a já u toho třeba žehlím, nebo prostě dělám, co je potřeba. Já se na ně nezlobím, že nemají odvahu jít s ním třeba ven, nebo být s ním třeba chvilku samy, ony většinou děti ještě nemají a bojí se. Navíc on má fakt brutální volume, to mi říkaly i sestry v porodnici a i sousedi se už zmínili 
Plíce má v pořádku určitě 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 14:58
Jj já měla to samé první (holka) pořád jenom řvala a všude a nahlas . Dneska mám druhé a je to nejhodnejší miminko co znám. . mezi nimi je devět let co dodat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 15:24
Veru, tak teď jsem sepsala elaborát a celý se mi to smazalo, šikula no .
To jsem ti chtěla hlavně napsat, že jsem si taky říkala, že ačkoliv jsem vždycky chtěla dvě děti, tak po téhle zkušenosti už nikdy více!!! Ale opravdu se to časem začalo vše lepšit, malý začal být spokojenější, samostatnější, já ho začala milovat, užívat si to s ním, ale nebylo to ze dne na den. Dneska je to fakt hodný dítě, zabaví se hodně sám, vyhraje si, mazlí se se mnou, je teda vzteklej, ale to asi dost dětí v jeho věku (2,5 roku). Takže jsem nakonec do druhátka šla a jsem za to moc ráda. Ze začátku to v porodnici vypadalo, že bude malá taky takhle náročná, ale doma se to začalo lepšit, a i když to taky není „bezúdržbové“ miminko typu nakrmit, přebalit, zarachtat, uspat a je klid , tak oproti synovi je fakt zlatá. Když si teď někdy říkám, že to byl s ní příšerný den, tak u prvního syna bych ten den považovala za mimořádně krásný . Takže tak.
Hele, jestli se nelíbí malému na bříšku, tak zkus nosit hodně na tygříka, tím se posílí dost taky (mě se tak obě děti i dost uklidnily) nebo později na klokánka (tak se dá nosit tuším po tom třetím měsíci věku). Kolik přesně je teď malému? A na bříško musíš dávat stejně, to je jasný, tak to holt bude se řevem, nedá se nic dělat. Co šátek, nezkoušela jsi, jestli by se tak nezklidnil? A na spinkání ho asi zavinuješ i s ručičkama, viď? Jinak na bříško doporučuju nějaký ten nahřívací polštářek, do toho investuj, trošku ti to pomůže. Můžeš s ním i zavinout.
Nešlo by, že bys odjela na pár dní k mamce? To nevadí, že bude chodit do práce, ale když bude doma, tak ti pomůže a ta změna prostředí ti zase pomůže psychicky. Nebo třeba na jeden den k nějaké dobré kamarádce, která nebude mít hloupé řeči, ale pomůže ti, podpoří tě. Já jsem se taky s prvním bála jít i k doktoru, cesta do města byla pro mě mega stres a stejně jsem nic nepořídila, protože to bylo nemožný. Ale už jsem to nemohla doma vydržet, takže jsem ten strach překousla a vypadla k našim (přes den) a bylo mi fakt líp, hrozně moc mi to pomohlo, to samé u kamarádek, nabilo mě to a měla jsem zase sílu jít dál. Zkus to.
A neboj se, budeš šťastná a budeš malého milovat 
, uvidíš. Ono to přijde, nebude řvát věčně, neboj, i když to teď tak nevypadá, tak se to bude časem lepšit 
. Udrží déle pozornost, začne si hrát, něco se nového naučí, bude tím zaujatý, uvidíš. Zkus být, prosím, teď trošku sobecká a myslet i na sebe, na to, aby ses z toho fakt nezbláznila a něco pro sebe udělej.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 15:26
@Veru.Kb a na vítání občánků určitě běž, do října je spousta času a uvidíš, že to bude zase jiný, lepší. A i kdyby brečel, tak určitě sám nebude a tebe by to pak mrzelo, že jsi nešla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veru.Kb
15.7.13 18:46
@Ivča78 tygříka děláme, u toho se také vzteká, ale prý si časem zvykne a mělo by ho to uklidnit, tak budem pokračovat, dnes ani tak neřval na bříšku, tak jsem si ho dokonce vyfotila, jak zvedá hlavičku na bříšku no teď mu je skoro 10 týdnů, tedy necelé 4 týdny korigovaného věku.. teď pár dnů houpu na gymnastickým míči a to se mu také líbí, ale vždy něco zabere a za pár dnů to zabírat přestane, tak vymýšlím něco jiného.. jo zavinuji hlavně ručičky, je dost neklidný, jak má ručky zavinuté, tak nejdřív hrozný řev, ale do pár minut spinká.. ale taky ne vždycky.. no tak to naštve 
taky se mi často stává, když už po etapách něco sepíšu, tak si to smáznu.. já ho miluju už teď, i když někdy ve vzteku říkám, že ne, ale je to příšerně těžké, když jsem na tom nejhůř, stačí když se ze spaní trochu usměje a hned to všechno ze mě spadne, ale je toho tak maličko, také vzpomínám na porodnici, kde byl naprosto dokonalý drobeček, to mě také drží nad vodou..také doufám, že se to do října zlepší.. tak také budu doufat, že se uklidní a jednou bude mít sourozence.. ono to moc nejde jet k mamce na pár dní, já mám problémy s jejím chlapem, vyhnal mě a sourozence z bytu a to je dlouhý příběh, není mi tam dobře, kamarádky nejsou tak dobré kamarádky, abych k nim mohla.. mohla bych k manžovým rodičům, ale zase ta hrůza z převozu a jiného prostředí, jiný režim, jiné všechno.. děkuji moc za rady jsi moc statečná, že jsi šla do druhého mimi a docela za krátkou dobu a kvůli těm zoubkům také hodně pláče? dá se to přirovnat k synovi? já jen na co se mám připravit @wamp děkuji za palečky, ale při mý smůle by druhý mimi bylo taky řvoucí.. já sama jsem prý byla řvoucí mimi, jsem přímo černobylská a po porodu jsem na krku měla živé maso jen s tenkou kůží, ekzém v uších atd., no prostě halda zdravotních problémů, no a prý jsem taky prořvala dny, tak jestli on chudátko to nemá po mě to řvaní.. jestli to jde zdědit.. @Riky69 tak užívej zlatého miminka snad u nás se to časem zlomí a bude také zlaté miminko @verusak.berusak jak kdybych to psala já, to máme úplně stejné, kroucení, ublinkávání, vzteká se, když mu to neteče rychle, když si to vytáhne, vzteká se, že mu to teče moc, po kom to dítě je tak vzteklý škytavka také dost často.. no já si raději od příkrmů nic neslibuju, abych nebyla pak zklamaná.. ale moc vám přeju, ať to zabere no mě hrabe doma, ale víc mi hrabe z nervů, jak bude na ulici řvát a já povezu v ruce kočárek a v druhé ponesu řvoucí dítě tady v tom šíleným městě.. Praha Žižkov..
- Citovat
- Upravit
15.7.13 20:11
@Veru.Kb Veru, neboj, po tomhle startu tě už nějaké rostoucí zoubky vůbec nevyvedou z rovnováhy 
, to aby ses taky usmála . Neboj, u zoubků tak nepláče, to ne, jen hůř spí a je ukňouraná, každý dítě to ale snáší jinak. U některých dětí si toho maminky ani nevšimnou a najdou zoubek.
Hele, tak když byl malý v porodnici zlatej, tak to bude fakt ta kolika, co ty mléčné výrobky, jak dlouho je nejíš? Zkus vyřadit na čas fakt vše, mléko, sýry, máslo, mléčnou čokošku atd. Uvidíš. Ono se to neprojeví hned. Minimálně týden to vydrž, sleduj to blinkání. Jsou dny, kdy blinká míň a kdy víc? Zkus vysledovat, co jsi ten den jedla. U nás to bylo a je po mlíku.
S tou maminkou mě to moc mrzí, že máš problém s jejím chlapem, to by byla velká pomoc, kdybys tam mohla jet. Tak zkus tu tchýni, tak tam jeď ze začátku třeba na jeden den, hele, říkej si, že horší už to nebude . A bude tam na malého víc lidí, ty se trošku zklidníš a mimís třeba taky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.13 20:30
Já tě jen chtěla uklidnit, že bude lépe 
. Neboj malá se pak časem taky uklidnila a už tolik neplakala a pak později jak psaly holky, tak když začala běhat už byla dost hodná a poslouchala, ale musela být pořád u mě nablízku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veru.Kb
15.7.13 20:34
@Ivča78 tak to je fajn, zlatý zoubky
no prý nedonošený si první týdny myslí, že je v bříšku, tak pořád jen spí, s termínem porodu přijde ta tříměsíční kolika, on byl try 3, 4 týdny zlatíčko, dokonce jsem se nudila, chtěl jen přebalit a nakojit a usnul u prsu a v postýlce vydržel spinkat do dalšího.. s termínem porodu si uvědomí, že v bříšku není a začne řev a problém s adaptací, tak nějak jsem to teď četla.. on prdí dobře, ale je fakt, že mu v bříšku škrundá, takže kolika také a k tomu ten problém s adaptací, protože zavinutý se časem uklidní, u sprchy a vysavače.. mléčný nejím tak týden, ale čokoládek a sušenek mi nejde se vzdát, jediná energie, ale už jsem to omezila a nahrazuji ovocem, zeleninou, tak postupně to snad vysadím úplně.. jj určitě jeden den blinká míň, druhej víc, ale já mám tak nějak stejný jídelníček každý den.. tak mi přijde spíš, že jak si pořádně neodkrkne, nebo se hodně nahltá, tak víc blinká, dávám pořád odříhávat i mezi kojením.. víc lidí u tchyně = víc keců, že je nemocný, že takhle jejich syn nebrečel a když malej bečí, tak jen čučej a prdnou mi ho a hysterčí, co se děje, co se děje, takže pak uklidňuju i je a pořád dokola vysvětluju, že nemocný není atd.. a oni neuznávají diety, nadávaj, že nejím všechno, že tchyně, když kojila, tak jedla všechno a taky přežili a jsou zdraví a cpou mi furt kořeněný a nosí mi čerstvé pečivo a buchty a bublinky a můžu jim pořád říkat, že to nesmím a oni mi pořád říkají, že je seru a vysmívaj se mi, když si dám něco dietního, takže pro mě žádná podpora, oni v mimču vidí jen, že se s tím pomazlí a povozí kočárek, pochlubí příbuzným, ale nesmí brečet.. ono je to u nás strašně složité na všechny strany, jednou týdně aspoň přijde mamka pomoct, to je velká úleva.. no a můj taťka tu byl jednou, pořád si stěžovali s jeho paní, že malej brečí a že si vynucuje pozornost, ať ho nechám vyřvat a za hodinu odešli, že se jim v Praze špatně dýchá.. no vyřvat ho podle mě nemá u tak malého smysl, a i kdyby jo, neměla bych to srdce nechat ho beznadějně řvát, když on pak chudák chytá úplně záchvat, že musím s ním trochu zatřást, aby se vzpamatoval..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
@Ivča78 já klidná rozhodně ne, jsem zralá na cvokhaus.. měla jsem dosud příšerný život, vždycky jsem si přála hodně dětí, ale po tomhle, pokud to přežiju ve zdraví, tak pochybuju, že bude někdy další.. konečně jsem našla smysl života, strašně jsem se těšila na svoje mimi, dosud jsem se od miminka starala o brášku, ale ten tak extrémně neplakal, teď mám pocit, že asi nemám být nikdy šťastná.. taky mě štve, že on také nemůže být spokojený, sotva vylezl na tenhle svět, pořád pláče a nemůže si zvyknout, to je příšerný začátek.. každým dnem si připadám víc neschopnější a mám stále míň síly ho uklidňovat.. taky protože se nemůžu jít ani vyčurat, najíst, nic, když ho mám pořád v rukou.. a nějaké to uvařit nebo uklidit, tak to vůbec neexistuje..jediné, co jde, je párkrát denně číst si tu na netu, když mi usne v rukou na chvilku a sem tam se pokusit odepsat, u toho ho houpu, ale nějaký připravit si jídlo, neexistuje..
úplně stejné všechno, udělá se mi blbě, jak zase slyším, jak pláče, s tím skočením z okna to samé..taky ze mě padaj věty jako, že vědět to, tak dítě nikdy nechci, že skončím v blázinci, že takhle blbý dítě nikdo nemá.. no u nás je to těžké, mamka moje už dovču nemá, manža má časově náročnou práci a vrací se po 20h, sestra na mě kašle, brácha se zavře do pokoje, sluchátka na uši a nechce o nás vědět, když jsem řekla, že potřebuju jít na velkou, popadl svoji přítelkyni a odcházel se slovy-pojď rychle, ať nám ho nestrčí, a to se o něj starám od malička, bydlí u mě.. druhá babička je k ničemu.. jednou mi ho manža pohlídal, já jsem šla k dr., celou dobu mi bylo šíleně blbě, pořád jsem přemýšlela, jak to doma zvládají, jestli moc nepláče, jestli se radši nemám vrátit.. takže celou dobu na nervy.. Já mám pocit, že se to nikdy nezlepší, opravdu už mám hrůzu s ním kamkoliv jít, v říjnu nás čeká možná vítání občánků, tak přemýšlím, že to zruším, kdyby tam spustil takový řev, tak nevím, co tam s ním.. já jsem se mu tak chtěla věnovat, dělat mu masáže, hrát si s ním, jenže neděláme nic než uklidňujem, houpáme, jak se tedy může naučit pást a lézt, když u všeho hrozně řve a nesnaží se nic jen řve..?
aspoň mi trochu uklidnil a teď zas jdu houpat řvouta.. 
jinak jak kdybych to psala já
A druhé mimi už nebylo tak náročné? A to po té zkušenosti s prvním jste šli do druhého?
děkuji za román