Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Klid, babička je nervní ze změny a bohužel si to vylévá na tobě tím, že se tě snaží poučovat.
Jsi dobrá máma a děláš to dobře, děláš to jinak než jak to dělala tvoje babička. To je v pořádku.
Není to na dlouho, zkus případně nabízete že budete dělat věci spolu, když se jí aktivně budeš ptát aby tě něco naučila, nebo ti s něčím poradila, bude mít radost a nebude prudit.
Není to tvoje selhání, nemusíš nikomu nic dokazovat. Prostě zkus budovat vztahy na tom, že umožní babičce vztah s pravnoučetem a tebou a necháš ji tedy být tou co radí. Klidně ať uspává přesn v 7:36, jestli je to pro ní tak podstatné ![]()
To že si to pak uděláš po svém je tvoje plné právo.
Neblbněte, ten malý potřebuje hlavně mámu, až se s ním sehrajete, všechno se vám bude zdát snazší. Holt zrovna nemáte snadný start do života. Na jednu stranu buďte ráda, že doma nemáte chlapa, byl by celý den v práci a večer by chtěl teplé jídlo, nejlépe z masa. Důležité je, abyste byla v pohodě, pak bude v pohodě i dítě. A až se babička odstěhuje, budete moct v tom bytě zůstat? Pak už si budete vše dělat podle svého a budete mít klid. Oni ti staří holt si myslí, že vědí všechno nejlíp. A umějí to dát sežrat. Mám dvoje mladé, dítě mají jen jedni, kdykoliv se zeptali, povídám nevím, od toho máte dětskou doktorku. Dneska je dost věcí jinak. My začínali ovocem, teď se dávají nejdřív polívčičky…a s tím oblíkáním…to se lidi neshodnou vůbec. Byla jsem kolikrát na návštěvě, dítě lezlo po zemi, v bytě otevřený větráčku, venku prosinec, není mu zima, povídám, i však je tu teplo, řekl stodvaceti kilový otec. Ten ale po zemi nelezl. No tak jim dítě pak logicky marodilo. Nebo když to přivezou autem na hlídání nalehko a vy s tím máte jít ven, kde je deset stupňů, tak holt ledový ruce a rýma. Nedá se nic dělat, každý rodič si na to musí přijít sám. Šlo o vzdálené příbuzné, teda mně to bylo fuk, oni si s tím pak byli doma. Mne dali mladí do tašky ven pro jistotu mikinu navíc a věděli, že pokud bude potřeba, tak to obliknu. Ty, co běhají, ty se zahřejí. A zpotit se, není dobré. Ty by se měly oblíkat už míň…
Já teda zase mám pocit, že malému i tobě bude líp bez babičky. Vydrž, určitě ti bude líp.
Holky děkuji. Já už nevěděla. On jeho narození se mi někdy pro ítbou myšlenky že mě nebere jako mámu, že se kouká na všechny lidi když si ho vezmu a o mě pohledem. Ezavadí a
Když ho má třeba šteta tak je spokojený kouká na ni a směje se. A potom mi příjde tohle jako poslední kapka a nevím co s tím. Mám svoji babičku ráda a jsem vděčná že nás k sobě vzala ale prostě to nemkdy už nejde.. ![]()
Ahoj, potřebuju se asi vypsat a trochu povzbudit.
Mám malého půlročníhp chlapečka, momentálně bydlíme u mojí babičky jelikož mi nevyšel podnájem a jsem s malým sama. Babička si našla krásný byt pro seniory kam sama navrhla že půjde (výjde to pro ni levněji). Podotýkám že ji nikdo nevyhazoval a byl to její nápad. Ovšem každým dnem blíž k termínu odstěhování mám pocit že selhávám jako matka, podle babičky je vše špatně, málo oblečený, moc oblečený, řve, neřve, špatně uvařené domácí jídlo pro maleho, špatný návik chození spát v 8 protože to je pozdě, v 7 je brzo..
mám pocit že malý by se bezemě měl lépe, někdy už se to prostě nedá vydržet a vyletím a pak mě to mrzí ale já už opravdu nemůžu…
Omlouvám se za sloh ale musela jsem už..