Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
ještě se omlouvám za hrubky
psala jsem v rychlosti. A dodám že kakání je už dlouhou dobu bez jediného problému.
Zkus se informovat ve školce, jestli ti dceru vezmou s plenkou. Tedy v případě, že si ji dcera nechá obléknout.
Pokud k plence dcera svolí, zkusila bych jí dávat plenku na den doma i venku. Aby získala zpět jistotu, že se může počůrávat. Protože ona ještě stále skutečně může.
no vyresit toho moc nemuzes. Predpokladam, ze skolka bere jen deti odplenkovane…Muzes se domluvit s ucitelkami aby ji v pravidelnych intervalech proste davaly na zachod? Myslim, ze i ve skolce se u triletych deti obcas s nejakou nehodou pocita.
do dubna/kvetna ti jeste zbyva cas a zlom muze nastat proste ze dne na den. Na meho syna fungovalo to, ze mel nove kolo, chtel na nem jezdit, ale podminkou bylo, ze se prestane pocuravat, protoze to je kolo pro velky kluky, co se uz nepocuravaji. Do skolky byl prihlaseny, nastupoval v zari a odplenkovali jsme v kvetnu, s tim, ze cele leto byly nehody, ale nijak jsme se s tim nestresovali…no do zari se vsechno pekne spravilo. No stres ze skolky (nastup nesl tezce a to chodil nej dva dny na dopoledne) nam zase zpusobil par pocuranych kalhot.
Nestresuj sebe ani ji zadnymi casovymi limity. I kdyz ona nevnima, co je to duben nebo kolik casu je mesic dva, to ze ty citis casovy tlak se muze prenaset i na ni.
Ahoj, já bych se toho nástupu do školky moc nebála… Má dcera když začala chodit do školky, tak se taky asi 2× počůrala, ono to je pro ně velká změna, a tak asi s nehodou se počítá… Nebyla jediná, a když jsem se omlouvala učitelce, tak mi říkala, že jedno dítě se i pokakalo, že si prostě musí zvyknout. Takže jí dáš sebou náhradní věci a oni jí převlečou, ba naopak mezi dětmi se to může zlepšit. Protože se bude snažit víc. A takové to cvrknutí do kalhotek se u mé dcery stávalo když se začala bavit až moc. Tedy nějaká hra jí zaujala natolik, že neměla čas jít čůrat, takže si cvrkla… a pak fofry na záchod. Měla pocit, že by jí něco mohlo utéct a ve školce se to změnilo, vysvětlila jsem jí, že jí nic neuteče a říkala jsem, že by si děti nechtěli hrát s počůrandou, a tak se začala snažit.
Uvidíš, jak to půjde, třeba do té doby nastane zlom a bude to OK, nebo se pak naučí s dětičkama ve školce…
do školky plínka určitě ne, navíc ona už jí ani nechce, včera jsem jí chtěla plínku dát a říkala že jí nechce a slibovala že už se nebude počůrávat,za chvíli si jí sama sundala. Taky si říkám, že třeba se chytne toho až uvidí ostatní děti.Hlídat s čůráním jí můžou, to je jasné, ale nevím jestli to bude stačit. ![]()
Ahojky, jsem už úplně zoufalá a nevím co dělat. Pokusím se popsat naší situaci.
V loňském roce (dcera 2 roky) jsme měli doma s manželem velké problémy - nevěra, vypadalo to na jeho odchod, pak se rozhodl být s námi, odjeli jsme kvůli jeho práci do zahraničí a dost často cestovali. I tak se vztahové problémy ještě dlouhou dobu táhli.Do toho jsem se snažila odplenkovat dceru. Princip, že si má říct pochopila brzy, problém byl v oblečení. Jakmile měla kalhotky připočůrala se a pak si řekla. Moc se to nelepšilo a zlom nastal až kolem 2,5 let. Po té jsme se natrvalo vrátili do čech, což pro ní asi byla zasse velká změna a zase se začala připočůrávat a počůrávat. Když jí hlídám tak dost toho ohlídám, ale to nejde dělat pořád. Navíc se třeba srovná a pak jede na víkend k babičce kam se těší a tam to jede na novo. To samé když jedem jako rodina třeba na hory, první den bez nehody, druhý den připočůráno několikrát, třetí den už to pouštěla durch.
Do toho manžel teď přišel o práci a jelikož jí budou v květnu tři roky tak já bych se měla vrátit do práce. Naštěstí nám teď vyšla náhodou školka a od dubna by mohla nastoupit do školky, ale počůrávání se nějak extra nelepší. Když byla teď 14 dní nemocná a byly jsme jen doma tak byla bez jediné nehody a to i po poledním spaní. Jakmile jsme zase začaly chodit ven apod. tak se to opět vrátilo. Teď o víkendu jela k babičce a zase jela durch i když jsme tam byly s ní.
A já už vážně nevím co dál. Zkoušela jsem snad už vše - lentilku za suché kalhotky, neřešit, jen tupě převlíkat, i hubovat a vše bez velkého úspěchu. Vždy se nějak srovná a pak se to zase někde pokazí. řešila jsem to i s doktorkou a ta řekla že máme počkat do tří let a pak že nás třeba pošle na vyšetření (to jsem ještě nevěděla o té školce). A teď prostě nevím jak dál. Do práce potřebuju, počítám že manžel snad brzy práci najde, ale jistota to zatím není, takže moje práce bude zatím jediný příjem. Ale je mi naprosto jasné že s nástupem do školky se tam zase 5× za dopoledne počůrá

Dle doktorky i mě to vypadá na psychický blok, bylo toho prostě minulý rok vážně hodně i na mě natož na ní ale jak tuto situaci momentálně řešit vážně nevím.
Díky za jakýkoliv nápad.