Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Počůrávání po narození sourozence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
3.8.09 11:31
Počůrávání po narození sourozence
Ahoj,
možná to tu někde je, ale nějak nemám čas víc hledat, tak se omlouvám a píšu. Starší dceři je dva a čtvrt roku, před měsícem se narodila mladší. Ze začátku nám velká dělala ze života peklo, jakmile miminko kníklo, začala ječet jak lodní siréna, budila se v noci s křikem (respektive ji budila malá), teď už se to víceméně srovnalo. Nicméně od příchodu mimča domů se zase začala počůrávat. Vím, že je to normální reakce, ale nějak si nejsem jistá, jak se zachovat, když to udělá. Domluvy jsou jí ukradené, když ji plácnu přes zadeček (např. když počurá komplet naši postel jako před chvílí), maximálně se rozpláče a chce, abych jí to pofoukala. A za chvilku se zase vyčůrá na koberec, postel, pohovku… Do nočníku jde tak jednou dvakrát za den, jinak do kalhot.
Mám ji nechat bez plen a čekat, až to přejde, nebo vrátit plínu? A jak dlouho to může trvat (jak dlouho tohle trvalo u vašich dětí)?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.8.09 11:45
Ahoj, pripomina mi to trochu moji kamaradku, ma dvouletyho chlapecka a cerstve miminko, holcicku, a vypada to u nich podobne, plus jeste bonusek, ze nemuzou deti nechat chvili bez dohledu, protoze starsi miminku naschval ublizuje.
Co me na jejim pristupu ale zarazi je, ze o starsim porad prohlasuje „Vzdyt uz je velky“. Ja si to nemyslim, vzdyt jsou mu dva, je to prcek!! Nerikam, ze je to tvuj pripad, ale kamaradka na starsiho ma podle me moc velke naroky, bere ho proste jako uz velkeho a tudiz toho rozumneho, ale co se honi v hlavince dvouletemu prckovi?
Co bych na tvem miste udelala, asi to starsi dceri odpustila a snazila se ji pochopit, neni to pro ni vubec snadne, najednou ma doma „vetrelce“, co ji krade maminku, a tak se k tomu takto stavi. Plinku bych ji klidne vratila, jsou deti, co maji pleny do trech let… ale s tim, ze bych pravidelne upozornovala na to, ze plinky nosi jen miminka, a treba si nakonec sama zacne zase rikat na nocnik.
Navic, mate miminko teprve mesic, to mi prijde jeste jako docela kratka doba, aby se s tim vyrovnala. Zkus se ji individualne co nejvic venovat a chvili ji nech, at si zvykne na to, ze uz neni jedinacek, neboj, nebude to trvat vecne 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 11:50
Ahoj, já mám tedy dceru starší, při narození syna jí bylo 3,5 roku, ale první tři měsíce dělala to stejný, počuraná byla asi 10× za den, i pokakaná. Dětská doktorka mě radila zatnout zuby a vydržet, prostě převlíkat a dávat každou celou hodinu na hrnec. U nás to po těch třech měsících ustoupilo. Taky ječela, budila se v noci, byla protivná atd. Prostě typická žárlivost. Zkus dceru vysahovat na nočník a v klidu (vím že jsem kolikrát tiše zuřila) vysvětlovat že sice miminko čurá do plínek ale ona už je velká. Přeji ať toto období rychle zkončí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 11:52
Mě radila doktorka nevracet se k plínkám, prostě převlíkat a vysahovat. Ale já kolikrát jí neměla už ani co oblíct 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 12:10
Tak já zkušenost nemám, bo jsem měla stršího po narození miminka ještě v plenkách, ale rozhodně bych ji nevracela z5 do plenek, protože to by pro ni byl hodně matoucí signál. Taky by pak mohla chtít kojit, nebo později mixovat jídlo… Holt vydrž a když už plácnout po zadečku tak něžně, protože to mě v této situaci taky přijde malinko kontraproduktivní… Co nějaká motivace… Když se nebudeš počůrávat bude… (něco co má ráda) bonbónek, pohádka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 12:43
Ahoj, já tedy osobní zkušenost taky nemám, ale mám možná podobnou. Věkový rozdíl našich dětí je větší - 3roky a dcerka začala opravdu žárlit, až když syn začal dělat znatelné pokroky (kolem roku a půl) a my ho pro povzbuzení chválili. Tou dobou začala být hrozně paličatá a hlavně začala chodit strašně často čurat (i 10× za hodinu), přitom byla od malička „držák“ a bez plen i v noci byla od 2let. My to začali řešit, jestli není nemocná (opkované vyšetření moči - negativní) a čím by to mohlo být. Byla taková nešťastná, pořád si stěžovala, že ji to obtěžuje, jak pořád musí čurat. Trvalo to asi 3m. Po konzultaci s uroložkou, že je to psychické a musí se s tím poprat, jsme si toho přestali všímat a ono to postupně vymizelo bez jakékoli léčby. Máme pocit, že si „utrhávala“ svůj díl pozornosti.
Každopádně bych nevracela pleny, netrestala, převlíkala a hlavně chválila za sebemenší úspěch v čemkoli. Taky se u nás hned na začátku osvědčilo vzbudit v dcerce pocit, že bez ní bychom synka neměli , protože nám s ním moc pomáhá.
Držím palce, ať to netrvá dlouho.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 13:53
ahojky,
taky moc neporadím. ale aspoň písnu jak to bylo u nás. holky jsou od sebe 22M. starší se po narození mladší začala počůrávat při spaní po O. dělala to vyloženě schválně. třeba si mě i zavolala, řekla že se počůrala a že to je legrace 
nijäk jsem na to nereagovala, prostě jsem furt prala prostěradla a povlečení. vždycky jsem jí teda řekla, že do postele se nečůrá, že mě má zavolat a vyndám jí z postýlky, stejně to nezabíralo. trvalo to tak 2-3 týdny. pak se to vyřešilo samo, protože jsme jí sundali přední část postýlky aby nepřepadla. pak si mohla sama zajít na nočník a s počůráváním přestala. před pát týdny dostala velkou postel a s počůráváním při spaní po obědě začala znovu. naštěstí ne pravidelně, ale párkrát do týdne jo. tak jí hrozím tím, že jí velkou postel seberem, když si do ní bude čůrat, ale nějak to taky nezabírá. prostě to asi chce čas. k plenkám bych se určitě nevracela. to je krok zpět.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 13:55
moje zkušenost je osobní, občas si říkám jestli jsme někde neudělali chybu (jestli jsme třeba jeho odplenkování neuspěchali)
Syn začal být bez plen loni v létě, celkem pohoda, v září se narodila malá, ze začátku projevoval obrovské nadšení, problémy začali až později - hlavně počúrávání, většinou v zápalu hry (snad si ani neuvědomuje, že čúrá) a nebo prostě jen včas nedoběhne… a už to trvá několik měsíců a žádná změna… a řešení taky žádné nemám, nic nepomáhá, žádné domluvy, tresty, hrozby…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 14:10
To mi něco připomíná…
Když se narodila dcera, měl starší syn 2 roky a 4 měsíce. Bez plínek, chodil na záchod - prostě velký kluk… Po počátečním nadšení z miminka to začalo - zá:,–(ně se pokakal vždycky, když jsem malou kojila, později si našel na kakání výborné místo - chodil pod dceřinu postýlku… Co nám tím chtěl asi naznačit???
Teď už se tomu směju, ale tenkrát jsem byla taky pěkně na nervy.. Jak psaly mé předchůdkyně - nepomáhá vůbec nic, prostě vydržet a nezbláznit se… U nás se to sklidnilo, až s nástupem syna do školky (to měla malá 8 měsíců). Uklidnil se syn, uklidnila jsem se i já a tak se to nějak srovnalo…
Zdraví
Gábina + Ríša (5let) + Vendulka (2,5 roku)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 15:24
ahoj, tak já asi jediná se plínám k vrátila a neberu to jako krok zpět. Marek se začal počůrávat když bylo malé tak 1-1,5 měsíce. Bylo to v zimě a než aby byl venku v počůraným a ještě se nastydl tak dostal vždy na ven plínu, doma jsem to většinou uhlídala. na spaní je měl taky. A až postupem zase když si začal říkat a já ho stále ujišťovala že plíny jsou pro malý miminka, tak asi po měsíci jsme se vrátili k normálu a zase se odplenkoval.
Já to mohu jen doporučit, protože ty budeš v klidu, že ti nikde nic nepočůrá a dítě bude to tím pádem taky cítit. A zjistí že tak větší péče nedosáhne.
jinak musím říct, že zatím jiný styl žárlení u něj nenastal a sestřičku přijal v pohodě. tak ti přeji taky ať se vám to brzo vyřeší a už to budou jen nerozlučný parťáci
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.8.09 16:55
Ahoj,
zkušenost mám, jenže my přinesli domů miminka dokonce 2, takže pro Sárinku darda jako blázen. Nezačala se počůrávat hned, ale v 5 týdnech měla Linda zánět ledvin, tak jsem s malýma musela na 5 dní do nemocnice, a ona tam z jedné návštěvy chytila strašný průjem. Takže doma trpěla, bylo jí zle, hlídala jí moje mamka, můj taťka, manžel, střídali se, takže se to všechno nasčítalo a já říkám, že do těch 5 týdnů nám to doma docela šlo, pak se to podělalo, všechno a Sárinka se začala počůrávat.
Upravilo se to cca po 2-3 měsících. A rada, dám ti takovou, kterou jsem dostala já od naší doktorky a pomohla. Chválit, chválit, chválit, když se vyčůrá do nočníku a ukázat jí, že ona je tak, kterou potřebuješ, jak moc ti pomáhá, že je prostě ta nej. Ani na to nechci vzpomínat, bylo to hrozný období 
K plenkám jsme se nevraceli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
