Pojďte se bát

  • Fotoalbum (1)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1057
11.2.15 21:52

Dobre tema, asi neusnu.ctu a porad vzpominam na divny veci.kdyz umrel deda, tak mamka mela doma mokre veci ve skrini, poustela se sama voda, voda na zemi, voda na zdi…vsude voda. nevim, ale nechapu jak, proc a co :?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2611
11.2.15 21:56

Holky to jsem moc ráda, že nejsem sama, kdo se bál vlastní postele :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2539
11.2.15 21:58

@pajisek90 ja taky, sem si představovala, že dole jsou hadí, občas se mi i zdálo jak mi lezou do postele a občas (zřídka kdy jen asi 3× za poslední 4 roky) se mi o nich zdálo zase… jonák nejsem schopná spát s jakoukoliv koncetinou mimo postel :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1210
11.2.15 21:58

Že jí vždycky vlezu do takového tématu, nejlíp večer. Přítel tvrdí, že jeho starší syn jako dítě také mluvil s nějakým duchem tady doma, tak snad malá teď nebude, už teď mě z toho leze mráz po zádech.
S tou postelí mě ještě napadlo, není to ale přímo na téma duchové - jednou v noci jako dítěti se mi zdálo, že mám v posteli v nohách hada. Jak jsem se probudila, tak jsem měla nohy skrčené, a i když jsem si říkala, že je to blbost, tak jsem ty nohy nenatáhla ani za zlaté prase. Provázelo mě to ještě hodně dlouho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2539
11.2.15 21:59

@Xverunka jo to znám :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1886
11.2.15 22:32

Bubaky pod postelou sem měla taky a do dneska nemůžu spát s nohou mimo postel a to ji nemáme na nožkách… Ani jako dítě sem ji neměla na nožkách. Jinak tajemno miluji jak číst tak poslouchat, naštěstí se mi nikdy nic nestalo :-)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4984
11.2.15 22:39

Proc tohleto s tou posteli ma sakra tolik lidi? Na tom neco bude :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4984
11.2.15 22:40

A jinak diky. Jsem s detma sama doma. :pocitac:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1637
11.2.15 22:43

Tak já se taky bála bubáků pod postelí :-D Jinak taková událost ze včera: já byla v práci a kolem půlnoci a počítala ve skladu inventuru, nikdo nikde a najednou jsem zretelne slyšela naseho jorka Maxe jak na mě vrčí vždycky když něco chce, tak jsem si myslela, že už mám z toho počítání halušky :-D a dnes odpo když přišel chlap z práce tak říkal, ze ho kolem půlnoci něco probralo a sahal po posteli kde je pes. Našel ho prý natazenyho na boku, ležel na ovladači a byl strašně studený. Zatrasl s nim několikrát a nic tak ho praštil přes hrudník a on se probral :nevim: :nevim: jestli měl zástavu nebo co kdo ví. Jinak nám strasi v práci, párkrát jsem HO zahlédla a jednu dobu me schazoval skleničky z police :zed: ale co jsem si s nim promluvila dal pokoj :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2529
12.2.15 08:48

Asi to bude spíš prostě obyčejný sen, ale když mi umře někdo známý, vždy se mi do týdne objeví ve snu, říká mi, že se má fajn a ukáže mi budoucnost.

Ve 13ti mi umřel kamarád Tomáš, srazil ho vlak, ve snu pak ležel vedle mě v posteli, usmíval se a říkal, že se dočkám těch svých 5 minut slávy za pár let. (V 17 pak o mně psali v ČR i na Slovensku jako o hubnoucím „zázraku“)

V 16 myslím umřela hodná sousedka, ve snu mi ukázala modrookého blonďáka, že je můj budoucí, dneska s nim žiju a mám dítě.

Před měsícem zemřel kamarád Jarek na srdeční vadu. Ve snu jsme chodili po obchodě, moje dcera seděla ve vozíku a měla cca rok, přišla banda muslimů a zkopali mě u jogurtů za to, že nejsem zahalená a odnesli mi někam dceru.
od té doby je mi zle a bojím se, co se bude dit. Snad tentokrát jen sen a blbej. :poblion: :zed:

No a jinak já si vzpomínám na své dětství- mamka říká, že od narození jsem nespala pokud někdo nebyl v místnosti, že jsem úzkostnė sledovala někoho neviditelneho u postele a brecela az asi do 5 let.
pak co si pamatuji už ja sama jsem nikdy neusla sama a dodnes pokzd jsem sama v pokoji, tak mam pocit, jakoze mi nekdo „sedi na ramenou“ :nevim: :nevim:

Do toho jsem zazila nocni des kdy jsem se nemohla hybat a citila jakoby na mne nekdo lezel. Fuj to byl hnus.

Každopádně mamka vzdycky rikala, že jsem citlivější. Doufam, ze moje dcerka tyto problémy mit nebude :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2529
12.2.15 08:48

Asi to bude spíš prostě obyčejný sen, ale když mi umře někdo známý, vždy se mi do týdne objeví ve snu, říká mi, že se má fajn a ukáže mi budoucnost.

Ve 13ti mi umřel kamarád Tomáš, srazil ho vlak, ve snu pak ležel vedle mě v posteli, usmíval se a říkal, že se dočkám těch svých 5 minut slávy za pár let. (V 17 pak o mně psali v ČR i na Slovensku jako o hubnoucím „zázraku“)

V 16 myslím umřela hodná sousedka, ve snu mi ukázala modrookého blonďáka, že je můj budoucí, dneska s nim žiju a mám dítě.

Před měsícem zemřel kamarád Jarek na srdeční vadu. Ve snu jsme chodili po obchodě, moje dcera seděla ve vozíku a měla cca rok, přišla banda muslimů a zkopali mě u jogurtů za to, že nejsem zahalená a odnesli mi někam dceru.
od té doby je mi zle a bojím se, co se bude dit. Snad tentokrát jen sen a blbej. :poblion: :zed:

No a jinak já si vzpomínám na své dětství- mamka říká, že od narození jsem nespala pokud někdo nebyl v místnosti, že jsem úzkostnė sledovala někoho neviditelneho u postele a brecela az asi do 5 let.
pak co si pamatuji už ja sama jsem nikdy neusla sama a dodnes pokzd jsem sama v pokoji, tak mam pocit, jakoze mi nekdo „sedi na ramenou“ :nevim: :nevim:

Do toho jsem zazila nocni des kdy jsem se nemohla hybat a citila jakoby na mne nekdo lezel. Fuj to byl hnus.

Každopádně mamka vzdycky rikala, že jsem citlivější. Doufam, ze moje dcerka tyto problémy mit nebude :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Menora
12.2.15 08:53
@pajisek90 píše:
Holky to jsem moc ráda, že nejsem sama, kdo se bál vlastní postele :mrgreen:

Já jsem vždy měla divný pocit, že mě někdo za ty nohy z pod té postele chytí :lol:, že by tam přímo někdo nebo něco bylo, to ani ne, ale prostě nepříjemný pocit,,množná z té tmy, která pod tou postelí je.

  • Citovat
  • Upravit
733
12.2.15 21:48

@Mari-KusKus tak teď se mi vážně stáhnul žaludek

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
92
12.2.15 22:54

Také mám jeden příběh. Stal se mé mamince, když před léty prodělala mozkovou příhodu.
Když ležela v bezvědomí, zdál se jí sen. Ocitla se v překrásné krajině, kde tekla řeka. Na druhém břehu řeky se objevily její tři kamarádky z dětství a volaly na ni, že se jdou někam podívat, jestli pujde s nimi. Mamka odpověděla, že se ještě musí zeptat mého táty. Pak šla k mému otci, byl tam ještě s mým bratrem a švagrem, a povídá mu, že na chvíli s nimi pujde a brzy se vrátí. Táta jí to rozmlouvá, ať nechodí, že se už nikdy nevrátí. Chvíli se dohadují a nakonec máma na kamarádky zavolá, že nikam nejde.
Pak se probudila.Byla v nemocnici a u postele uviděla mého otce, bratra a švagra. Ještě musím poznamenat, že ty kamarádky, které na ni volaly, jsou už mrtvé.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
872
14.2.15 09:21

@milatka77 8o 8o týýjo tak to je hustý

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Hra JAUVAJS!

  • (3.8) + 10 recenzí

Dostihy a sázky

  • (5) + 5 recenzí

Karak

  • (5) + 5 recenzí

Osadníci z Katanu

  • (5) + 5 recenzí

Poradna o homeopatii

Ikona - Eliška Bartlová

MUDr. Eliška Bartlová