Pořád bojuju, s dvouletou dcerou i jejím otcem

56
13.1.14 22:23

Pořád bojuju

Váhám, zda vůbec napsat, jen by mě zajímalo jestli je tu nějaká maminka s podobnými pocity, ev jak jste to řešily. Mám dvouletou dceru, se kterou od narození jen bojuju, s přítelem od jejího narození jsme cizí lidi, už spolu nežijeme, v podstatě nekomunikujeme, jen si předáváme malou, já jsem ho začala po porodu nesnášet, fyzický kontakt byl nemyslitelný. Ale mám dojem že mu za dceru dávám stále vinu a někdy její škaredé chování připisuju jemu a jelikož ho v ní vidím, zkrátka se nemůžu vyrovnat s tím že mám dítě s někým koho jsem snad ani nemilovala, pořád s tím nejsem jakoby vnitřně smířená, s dcerou nemáme vůbec idylický vztah, o to je to horší, často po večerech brečím jestli to vše nebylo úplně zbytečné.. :zed:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
18223
13.1.14 22:25

Teda, taková upřímnost. Doufám, že se sem nenaženou hyeny.

Kolik je malé? To trvá od narození? :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nikol.ondrášovka
13.1.14 22:26

S tim ti nejlip poradi psycholog

  • Citovat
  • Upravit
nikol.ondrášovka
13.1.14 22:27
@Nainuva píše:
Teda, taková upřímnost. Doufám, že se sem nenaženou hyeny.Kolik je malé? To trvá od narození? :think:

Dva roky pise

  • Citovat
  • Upravit
3347
13.1.14 22:27

Já spíš nechápu že to tak vubec někdo může cítit…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3332
13.1.14 22:28

@Kate88 To je síla. Je mi líto hlavně malé, která za nic nemůže, ale i tebe. Souhlasím s @nikol.ondrášovka, měla bys vyhledat odborníka.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3347
13.1.14 22:28

A taky si myslím že nejlépe navštívit psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2528
13.1.14 22:28

Nelečená poporodní deprese? Nebo těžký porod? A ty za to viníš malou i otce dítěte? Ten psycholog by nebyl na škodu, zkusila si už nějakého?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
nikol.ondrášovka
13.1.14 22:30

@Kate88 hlavne bud statecna. Mivas aspon obcas svetle chvilky?

  • Citovat
  • Upravit
11117
13.1.14 22:30
@Vrtul píše:
Já spíš nechápu že to tak vubec někdo může cítit…

ja jsem nechapa spoustu matek nez se mi narodilo prvni dite… to co se mi delo v hlave behem sestinedeli bylo desne a ted mam porozumeni pro hodne velmi zvlastnich pocitu.

jinak zkus to fakt poresit s psychologem. ne ze by to byl nejake extrem, ale lepsi to resit hned, nez si s dcerou budete uplne vzdalene. a ji tvoje pocity muzou hodne ublizit.
potrebuje aby ji nekdo bezmezne miloval. je to nevinne stvoreni, ktere potrebuje chranit a je na tobe uplne zavisla. tak pro ni udelej, co muzes ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1490
13.1.14 22:31

Ale dceru miluješ, nebo ne? Chlapa v ní asi uvidíš, geny jsou geny, ale jinak je to jedinečná osobnost, která si nezaslouží, aby to odnesla za někoho jiného…ne?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
56
13.1.14 22:32
@Vrtul píše:
Já spíš nechápu že to tak vubec někdo může cítit…

Buďte ráda, hrdá na to nejsem, psychika je mocná paní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Silwinka87
13.1.14 22:33
@Kate88 píše:
Váhám, zda vůbec napsat, jen by mě zajímalo jestli je tu nějaká maminka s podobnými pocity, ev jak jste to řešily. Mám dvouletou dceru, se kterou od narození jen bojuju, s přítelem od jejího narození jsme cizí lidi, už spolu nežijeme, v podstatě nekomunikujeme, jen si předáváme malou, já jsem ho začala po porodu nesnášet, fyzický kontakt byl nemyslitelný. Ale mám dojem že mu za dceru dávám stále vinu a někdy její škaredé chování připisuju jemu a jelikož ho v ní vidím, zkrátka se nemůžu vyrovnat s tím že mám dítě s někým koho jsem snad ani nemilovala, pořád s tím nejsem jakoby vnitřně smířená, s dcerou nemáme vůbec idylický vztah, o to je to horší, často po večerech brečím jestli to vše nebylo úplně zbytečné.. :zed:

Tak s tím jsem se ještě nesetkala.. :think: Já myslím, že bude opravdu nejlepší navštívit psychologa..On ti určitě poradí, jak to zvládnout, tohle je vážná věc :nevim:

  • Citovat
  • Upravit
2429
13.1.14 22:33

@Kate88 já mám také dítě s člověkem kterého strašně nenávidím, ale malou miluju..i když je malá celý její otec, tak já ho v ní nevidím..nemám jí s ním nijak spojenou, ale to bude asi tím, že spolu nejsme..
být na tvém místě asi partnera opustím, protože takový vztah je na nic..a pokoušela bych si hledat cestu k tvojí malé, je přece jenom hlavně tvoje, vyrostla u tebe v bříšku, ona je hlavně tvůj „výtvor“ tak se to snaž vidět takhle..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10584
13.1.14 22:34

@Kate88 Mas si s kym o tom popovidat? Po porodu jsem bohuzel mela poporodni deprese. Pomohlo mi se z toho vykecat, konicky..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová