Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
ahoj,si mě s tím doznáním dostala,popravdě Anička mě také dost vytáčí občas,ale stejně bych jí na zadek nedala ani trochu a to jsem si s ní užila docela horké chvilky,no jsem zvědavá co ti napíšou holky ![]()
Promiň, ale bít dítě??? Navíc takhle malé? Může mít růstový spurt, růst mu zoubky, nebo prostě jen chce mámu a ty jsi na něj pěkně odporná. Klidně mě napadněte, že jsem přísná, ale děti se nebijí. Zvlášť když jsou takhle malé a bezbranné. To může udělat jen „doplňte si každý sám“.
Tyran nejsi, ale doporučuju se zklidnit. Dítě to sice dělá schválně (chce usínat tak, aby mu to bylo příjemné), ale ne pro to aby tě prudilo nebo buzerovalo. Možná z tebe cítí ten tlak a napětí, tak se toho usínání podvědomě bojí… Nevím. Zkusila bych Eastvilla, čili metodu mylně nazývanou vyřvávací. Koupit plyšáka do postýlky, uložit drobka, pohladit, říct „kouzelnoou formulku“ (my říkali: už jsi veliký kluk, budeš tu spát sám. Máš tu sovičku a ta tě hlídá. Kdyby jsi potřeboval, zavolej a já přijdu.) a odejít. Bude řvát. Vrátíš se po dvou minutách, dáš ruku na bříško, zopakuješ formulku, v žádném případně NEZVEDÁŠ!!!, a řev neřev odcházíš. Přijdeš zase za dvě minuty, pak zase. Pokud je tendence k uklidnění, interval prodlužuješ. Důležité je být ledově klidná a jistá si tím, že to zabere. Dítě potřebuje cítit tvoji jistotu. První dva dny je to na hodinu i víc a vypadá to beznadějně, ale už třetí je to lepší. Sama za sebe musím říct, že do týdne jsme měli klid. Jde ale o to vydržet, být klidná, nezvedat a stále dokola jen opakovat formulku. A samozřejmě to pak ještě mockrát zkoušeli, ale vždycky stačilo najet zpátky na tenhle rituál a do dvou dnů byl zase klid. Držím palec!
Asi budu drsná, ale pokud se tohle plácnutí na zadek 6-ti měsíčnímu dítěti opakovalo, tak by jsi teda výčitky mít měla podle mne. Přijde mi to dost hrozný.
Asi si budeš muset zvyknout, že dítěti se režim hodně mění a těch změn nastane ještě strašně moc a leckjaké ti nebudou příjemné. Nějaké řešení by mohlo být, pokud máš někoho, kdo by ti s ním večer pomáhal, aby jsi si odpočinula. A nebo hledat jiné řešení pro svoji nervozitu.
Ale plácat šestiměsíční miminko, protože nechce spát to mi opravdu zavání do budoucna týráním. Promiň, ale to je můj názor. ![]()
taky mám 6m mimčo a jsem cholerik až hrůza ale popravdě si ani nedokážu představit že bych ho plácla, vždyť to mimi vůbec nemůže vědět za co to je spíš je to další důvod k pláči podle mě… si představ že ho asi něco trápí když pláče to vždycky pomůže mě a snažím se ho uklidnit a nebýt nervozni…
děkuji za názory. Vabrečet jsem ho zkoušela nechat,ale brečí víc a víc. nemlátím ho,,,,at si někdo nemyslí. ale myslím, že ho moc nic netrápí když ho pak vytáhnu s postýlky tak se řehní jak urvyný, tak nevím co to znamená.
já si jen myslím, že mamince ujíždí nervy z nevyspání, měla jsem totálního nespavce, v noci se budil co hodinu, takže jsem se v jeho 1,5roku sesypala a musela si zavolat rychlou. Od té doby jsem brala antidepresivum a mám i vyšší tlak a beru tedy prášky furt. Od 2let začal spát a hned bylo klidněji. (bez antidepresiv)
Takže laskavě maminku neodsuzujte, že bude tyranka a kdesicosy, kdo si s nespavce neužil, ten neví, o čem je řeč ![]()
Ahojky.Já tě asi nepotěším.nám pomohlo že byl u prsa.Sousedi na nás buší když ječí.Takže si takhle zvykl a docela jsem se i vyspala,ale ted odstavuju a je to peklo.Budí se stejně pořád po 2 hodkách a chce to prso.Ječí a vzpíná se a sousedi budší do topení.
Někdy se vzbudí i starší.Na zadek to podle mě nemá cenu, boucni si třeba do deky:Já když už mám dost tak ho dám do postýlky a jdu chvíli pryč.On se vyřve a za 10 minut je ochotnější se necaht uspat.A když ne tak zase odejdu:je to šílené ty noci.Sousedi nás mají dost a já i manžela taky. ![]()
Troufám si tvrdit, že to plácnutí na pláč nepomohlo, co? Tak už to nedělej, protože je to k ničemu. Pokud cítíš, že ti ujíždějí nervy, seber se a jdi pryč, uklidni se, vydýchej a pak to zkus znova.
Neřekla bych, že jsi tyran, ale myslím, že by ses jím mohla velmi snadno stát. Protože takhle malé miminko tě bude pořád milovat a potřebovat a „zapomene“ tyhle tvoje úlety, takže by se ti mohlo přihodit, že si zvykneš i na tohle.
Tak v prvé řadě sis vlastně odpověděla sama tím, že píšeš jako anonym, takže se za své jednání, smýšlení stydíš, protože sama víš, že takhle to dobře není a je dobře, že si to uvědomuje, to svědčí o tom, že jsi normální a jen Ti prostě ujíždí nervy.
To je Tvoje 1. dítě, že?
Taky mi takhle ujížděly nervy, ale teď už vím, že to ty děti opravdu nedělají schválně. Je jasný, že si malé nechceš naučit na nějakou věc, která by Ti později nevyhovovala, třeba na to, že by usínalo s Tebou, vedle Tebe apod., ale zkus, když pláče za ním dojít, pohladit ho a s klidným hlasem říct něco jako: Je čas spinkat, lehneme si a zavři oči a třeba odejít z místnosti, když pláče stále, za chviličku se vrať a opakuj to, klidně 10×. je to o nervy, ale dítě pochopí, že jiná možnost není a jednou prostě přestane.
Drž se, pokud máš chuť mu dát na zadeček, tak je čas se zavřít do koupelny, omýt si obličej, napočítat do 10 a vrátit se s úsměvem za mimčem. Držím Ti palce a chápu Tě, byla jsem stejná…dítě Tě naučí sebeovládání a trpělivosti.
to znamená, že chce být s tebou, chce tebe, navíc jestli mu rostou zoubky, tak i jen vzetí do náruče dokáže zklidnit a bolístku utišit. Taky mi občas ujedou nervy, ale mýmu už je 14 měsíců a dělá především to co nemá a co nesmí (ne že bych ho pořád plácala a nějak jinak bila!) a tím je jedna věc - nelízt pod dřez a tahat za kabely, tohle je ještě moc malý miminko na to, aby si uvědomovalo co je špatně a navíc skoro nic neumí (beru podle nás, do 6ti měsíců jen ležel), takže chce cítit tvoji náruč. Zkus mu před spaním povídat, vyprávět pohádky, zpívat. Je fakt, že se blbá nálada přenáší celkem rychle, takže tvá nervozita na mimi a jeho na tebe, ale zkus to překousnout. Taky ho může bolet bříško, může mu být zima, teplo a já nevim co ještě.
Nenapadlo tě, že může prostě chtít tebe, když se uklidní? Nenapadlo tě, že jsi minimálně do roka pro něj nejdůležitější osoba, u které hledá zázemí, bezpečí, pomazlení? Vyřvávací metodu nesnáším, při pláči má mozek miminka stejnou aktivitu a pocity jako při bolesti. To může zabírat na starší dítě, ale ne na kojence do jednoho roku! Navíc si může vyřvat břišní kýlu, zejména kluk. O citovém strádání nemluvě. Najdi si nějaký relax pro sebe a neventiluj se proboha na miminku!!!!
Ahoj,
to, že ti ujíždějí nervy, má svůj důvod. Nemyslím si, že jsi hrozná, nemyslím si, že snad týráš svého syna apod. Myslím, že ani tvé plácnutí přes plínu pro něj nebylo nijak drastické. Daleko horší by bylo, kdyby jsi např. s miminkem ve vzteku zatřásla…
Zkrátka potřebuješ si odpočinout, je toho na tebe trochu moc, a dětský pláč někdy může hodně lézt na nervy.
Je však důležité, aby sis dopředu stanovila mantinely, za které nepůjdeš - plácat na zadek mimino opravdu nemá smysl. Odejdi z místnosti, vydýchej to. Popros případně manžela, zda by se malého na chvíli nejal… Pokud cítíš, že tro trvá už delší dobu, dojdi za psychologem, není se zač stydět a je lepší problémům předcházet.
Já jsem taky hodně náladová, když se nevyspím. Když jsme měli takhle malé, abychom se vyspali, chodili spát až s námi cca v 23h. Fungovalo to dobře, dokonce i usínaly v našem pokoji. Takže vyzkoušej pár metod, brzy zjistíš, která vám bude vyhovat nejlépe.
Každopádně, neztrácej hlavu, bude líp, uvidíš!
Holky tak já se třeba nedivím že se stydí autorka.Jelikož vím co takové zlatíčko umí tak si umím představit tu zdeptanost a pocit bezmoci.Ale bochnutí není teda řešení.Nepomůže to, protože z toho to mimi nemá absolutně rozum.A nepomůže to ani jednomu, protože to jak se pak cítíš vypovýdá o všem.U nás to dělám právě tak že odejdu.Pomůže to.Kdybychom bydleli někde na samotě tak je to jednudušší protože ten řev by nerušil ostaní.Takhle mě to štve.Když přijdu a nevezmu ho tak ječí ještě víc ..
U nás to bude asi na dlouho.Hald se pěkně naučil spinkat u prsa a tak bojujeme celou noc už pár měsíců.
Ale neplácla jsem ho teda nikdy.
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
ˇAhojte. Chi se zeptat, jesrli jsem tak hrozná??? Na začátek svého synka půl roku zbožňuji,je šikovný, krásný, hlavně zdravý a moc ho miluji.....Jenomže od 4 měsíce mi sám usnul,krásně spal až do rána a já si na to zvykla(jsem nervák a když už jsem si na to zvykla tak musí nastat změna) v noci nechce spát usne třeba v osum po hodinovém hušání a vzpírání a ječení jak na lesy a v 9 je vzhůru a je protivný někdy si chce jen hrát až třeba do půlnoci. Kdy už má náznak na spánek tak to skoušíme a to samé do postýlky ne, na rukách ne řve,řve a řve a já už prostě nevím co mám dělat, tak mu plácnu na zadek a pak mám z toho takové výčitky svědomí a brečím s ním a omlouvám se mu. Tak chci jen vědět jestli někomu taky tak ujíždí nervy a mimču 6 měsíčnímu dá na prdel. Protože já už si připadám jak nejhorší tyran na světě:(