Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat
Naprosto chápu ujetí nervů…Ale promin, ale nikdy by mě to nenapadlo řešit plácnutím a to jsem hodně velkej cholerik.Ano, stane se mi, že na své dítě zařvu něco sprostýho, když už jsem z něj fakt hotová, jednou jsem s ním i zatřásla, ale nikdy bych ho neuhodila, respektive ne v tomhle věku…Půlroční miminko je ještě rádo že je rádo, praštit ho absolutně ničemu nepomůže.To si vždycky říkej, až se budeš chystat mu plácnout : „Co si tím u takhle malého dítěte pomůžu???“ Nic.
Tady fascinovaná anonymní…
Já přece nepsala, že je to správné a v tomto věku výchovné, naopak, že já jsem to taky nedělala, jen jsem reagovala na to kategorické NIKDY vás všech ostatních.
Ale to by bylo na delší a jinou diskusi. Soudím, že zakladatelka moc dobře ví, co dělá a že to k ničemu nevede, ale prostě se jí to stalo a jsem přesvědčená, že ještě donedávna i ona sama tvrdila, že jí se to stát NIKDY nemůže!
**
Pro Xangel:**
No promin, ale máš o polovinu menší dítko než zakladatelka a podle mýho s ním třást je mnohem horší než plácnutí po zadku a dost možná i přes plínku.
Nsmíme si plést pojmy plácnout a zmlátit!
A sprostě řvát na takovýho drobečka mi přijde jako ještě větší svinstvo.
Taky zvýším hlas a zařvu, ale bez sprostých slov a urážek (pokud pominu spojení „do prd…“, ale to neadresuju dětem ![]()
Anonymní píše:
Tady fascinovaná anonymní…Já přece nepsala, že je to správné a v tomto věku výchovné, naopak, že já jsem to taky nedělala, jen jsem reagovala na to kategorické NIKDY vás všech ostatních.
Ale to by bylo na delší a jinou diskusi. Soudím, že zakladatelka moc dobře ví, co dělá a že to k ničemu nevede, ale prostě se jí to stalo a jsem přesvědčená, že ještě donedávna i ona sama tvrdila, že jí se to stát NIKDY nemůže!
Nemám pocit, že by tu někdo zakladatelku pranýřoval. Většina názorů zní asi takto: My tě chápem, ale fakt už to nedělej. Přece jí nebudem vykládat, že je to v pořádku ne? ![]()
A tím už tady končím, někam se to zvrtává a to bych nerada ![]()
jjelena píše: **Pro Xangel:**
No promin, ale máš o polovinu menší dítko než zakladatelka a podle mýho s ním třást je mnohem horší než plácnutí po zadku a dost možná i přes plínku.
Nsmíme si plést pojmy plácnout a zmlátit!
A sprostě řvát na takovýho drobečka mi přijde jako ještě větší svinstvo.
Taky zvýším hlas a zařvu, ale bez sprostých slov a urážek (pokud pominu spojení „do prd…“, ale to neadresuju dětem
No vidíš, ty si ovšem též pleteš pojmy, já jsem se svým dítětem slabounce zatřásla a ty z toho děláš vytřésání mozku z hlavy..A to že už mi rupnou nervy a něco řeknu sprostého (zvýšeným hlasem, ne že na něj jak smyslů zbavená kříčím půl hodiny, což si také nejspíš takhle pochopila), upřímně, stydím se za to, ale vzhledem k tomu, že mám ještě miminko, předpokládám (kdyžtak mě oprav), že slovo „huba“ mu ještě nic neříká . ![]()
Mimochodem, bavila jsem se o tom s holkama, co mají podobně staré miminko a jsme na tom všechny stejně, držíme se držíme, ale kolikrát nás ten x hodinovej řev dostane až sem..Druhý den máme výčitky, ale v tom momentálním stavu něco prostě řekneme..
Příspěvek upraven 02.02.11 v 17:23
Zakladatelko,
omlouvám se za upřímnost, ale odpověď na tvou první otázku „Jsem tak hrozná?“ zní, „Ano, jsi“…
Chápu, co dělají nervy obzvlášť, když je maminka unavená… První syn byl zlatíčko. Zato dcera mi všechno vrátila i s úroky. Do devíti měsíců se budila po dvou hodinách, noci byli většinou prořvané. Se zuby trpěla 4 měsíce… Byla jsem zralá na psychiatrii.
Neříkám, že jsem dokonalá. Měla jsem nervy na dranc. Kolikrát jsem jí řekla něco, co doufám, že si nikdy nebude pamatovat. Zvýšila jsem na ní hlas, ale nikdy nedostala na zadek za to, že je plačtivá.
Nejlepší řešení bylo odejít od ní na pár minut, nechala jsem ji plakat a sama jsem se vydýchala na čerstvém vzduchu… Do toho mi ještě 10 x denně telefonovala babička a zjištovala, co jsem malé zase provedla, že to není normální, aby tolik plakala
(pak zjišťovala u příbuzenstva, jestli nemají pocit, že malou týrám
) - takže nervy nejen z mimča, ale i z babičky ![]()
Jakmile mimčo vidí klidnou maminku, tak se převážně uklidní také… prostě jen kopíruje maminčin psychický stav…
Někde tady proběhla zmínka o tom, že občas ujedou nervy… Ano, občas ujedou, ale když se rodič neumí ovládnout, tak to jednou může dopadnout moc špatně…
Ty jo, tady to začíná bejt opět o hádce. Je zajímavé, že hádky se rozvíjejí už v kterékoli diskuzi. Proto už skoro nikde nepřispívám- to jen na okraj.
Zakladatelko- prosím tě, jsem cholerik. Nikdy jsem neplácla půlroční dítě. To oprvdu né. - to je v celku dost drsný. Spíš jsem vymýšlela, co udělat, aby mimi přestalo plakat, pokud nepřestalo- bylo přebalené nakrmené, čisté, popř. zoubky ošetřené gelem na bolest, zdravé. Vzali jsme s manželem postýlku, nokompromisně ji vzali a umístili do pokoje vedle.- pokud mě za to chcete někdo napadnout, mám děti 2 a žijeme v 1+1. Druhé dítě se také musí vyspat a fakt potřebuju být také druhý den čilá, neboť přestavujeme barák…atd. Nehodlám to rozepisovat a hájit se tu. Prostě to tak bylo a hotovo. Pokudti to dělá přes den, zkus si vzít špunty do uší a ztlumí to tlak z řevu, budeš se cítit lépe a uklidníš se.Tudíš se uklidní i dítě.Já začala syna plácat přes plínku v roce, kdy začal kramařit a aby věděl, že se to nedělá.
Dcera tím, že jsme ji dávali vedle spí od půl roka celou noc.
ivik21 píše:
já si jen myslím, že mamince ujíždí nervy z nevyspání, měla jsem totálního nespavce, v noci se budil co hodinu, takže jsem se v jeho 1,5roku sesypala a musela si zavolat rychlou. Od té doby jsem brala antidepresivum a mám i vyšší tlak a beru tedy prášky furt. Od 2let začal spát a hned bylo klidněji. (bez antidepresiv)Takže laskavě maminku neodsuzujte, že bude tyranka a kdesicosy, kdo si s nespavce neužil, ten neví, o čem je řeč
xangel87 píše:jjelena píše: **Pro Xangel:**
No promin, ale máš o polovinu menší dítko než zakladatelka a podle mýho s ním třást je mnohem horší než plácnutí po zadku a dost možná i přes plínku.
Nsmíme si plést pojmy plácnout a zmlátit!
A sprostě řvát na takovýho drobečka mi přijde jako ještě větší svinstvo.
Taky zvýším hlas a zařvu, ale bez sprostých slov a urážek (pokud pominu spojení „do prd…“, ale to neadresuju dětemNo vidíš, ty si ovšem též pleteš pojmy, já jsem se svým dítětem slabounce zatřásla a ty z toho děláš vytřésání mozku z hlavy..A to že už mi rupnou nervy a něco řeknu sprostého (zvýšeným hlasem, ne že na něj jak smyslů zbavená kříčím půl hodiny, což si také nejspíš takhle pochopila), upřímně, stydím se za to, ale vzhledem k tomu, že mám ještě miminko, předpokládám (kdyžtak mě oprav), že slovo „huba“ mu ještě nic neříká .
Příspěvek upraven 02.02.11 v 17:23
Mimochodem, bavila jsem se o tom s holkama, co mají podobně staré miminko a jsme na tom všechny stejně, držíme se držíme, ale kolikrát nás ten x hodinovej řev dostane až sem..Druhý den máme výčitky, ale v tom momentálním stavu něco prostě řekneme..
No jo, to je to úskalí netu a psanýho projevu, člověk něco míní a ostatní mění. Mě je v podstatě fuk, jak se kdo chová ke svým dětem, jen mi přijde zbytečný zakladatelku odsuzovat a dát jí nálepku budoucí tyranky (neříkám, že si to psala zrovna ty).
Rozhodně nemám ve zvyku se hádat a na netu už vůbec ne a ano, slovo „huba“ asi miminku nic moc neřekne.
jelena - máš pravdu, příště popíšu, co mám na mysli do nejmenších detailů, aby se to blbě nepochopilo
Je fakt že můj první příspěvek vyzněl blbě, když si to ted zpětně přečtu..
takže já jsem tyran, když ho plácnu přes peřinku a ještě plenku, ale třepání a nadávaní a řvaní je v pořádku??? asi by jsi toho psychologa měla navštívit taky ne?
takže já jsem tyran, když ho plácnu přes peřinku a ještě plenku, ale třepání a nadávaní a řvaní je v pořádku??? asi by jsi toho psychologa měla navštívit taky ne?
Já si spíš myslím, že zakladatelka jednou plácla a plácla - přes plenu a ne , že se rozmáchla rukou.. a prostě to řeší…
Myslím, že jste z toho udělaly kovbovku, že dítě bije ![]()
Určitě bych se to nemělo opakovat,to neni řešení, asi se zkusit ovládat, strčit manželovi, když pláče, aspoň na 10 miň třeba se dítě uklidní, u nás to fungovalo, protože ze mě byl malý už taky na nervy, poznal, že jsem vystresovaná
ještě jsem chtěla napsat, že podle mě je horší na dítě velmi nahlas zvyšovat hlas a třepat s ním než jednorázově plácnout přes peřinku - píšu jdnou v afektu, například jak tady řeší zakladatelka, aby nebylo, že jako pravidelně plácat
Téma je zamknuté a nelze do něj již dále přispívat