Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Muj muz byl u 2 ze 3 porodu. Ja mam rychle porody, takze nase prostredni mu nedala sanci. Dojel, kdyz uz mi lezela na brichu. Tehdy delali pres 100 km od porodnice. Ten den vubec nenasvedcovalo, ze porodim. A pred porodem zadne bolesti. Jeste jsem s dedou a statsi byla na pouti. Do porodnice me vezl muj otec. Chybelo par minut a porodila bych v aute. Takze tatka male nemel vubec sanci.
Volno mel domluvene v praci, ale nepocital s tim, ze to bude takova rychla akce. Vyjel hned, kdyz jsem mu volala, at radeji vyjede, kdyby nahodou se to rozjelo. U prvni jsme dojeli do porodnice a venku byla az za 4h. a mladsi dva tam slo o minuty.
S mamkou, sestrou nebo nějakou kamarádkou nemáš takový vztah, aby otce zastoupily? Koukej na to tak, že historicky (i biologicky u zvířat) byl porod vždy ženská záležitost, až posledních řekněme 20 let k němu chodí otcové a nemyslím, že je to zas úplně ideální. Nějaká zkušená rodička podle mě podrží matku i víc než lehce hysterický otec, který kouká na trpící manželku a nemůže s tím nic dělat, takže je z toho sám v háji.
Můj partner byl v době, kdy si mě nechali v porodnici, 800 km daleko, pro tento případ jsem měla předem domluvenou mamku. Nakonec jsme se domluvili, že na místě ještě přespí a pojede ráno i za cenu, že porod nestihne, než aby se někde v noci vysekal.
Rodila jsem tedy následně až za pár dní, takže to stihl, ale musím říct, že personál v porodnici byl skvělý, asi bych to asi zvládla i jen s jejich porodní asistentkou.
Pokud bojuje s volnem, určitě se ti bude hodit spíš k ruce po návratu z porodnice než ho „plýtvat“ na čekání na porod.
Jinak ke zmíněnému vyvolání „na přání“ - ano, dá se to, lékaři pro to mají kolonku psychosociální indikace ![]()
Hele výrazně větší problém, než organizace porodu a to jestli tam bude a nebo nebude tvůj muž je to že si hodně vyplašená a úzkostná a topíš se v celku běžný věcech.
To nejjednodušíí, jak si ulevit je mít někoho živého s kým o tom mluvit. Někoho jiného, než je manžel.
Co tvoje kamarádky a příbuzné, se kterými jsi schopná probírat intimní věci a už rodily? Máš někoho takového, koho bys proprosila, aby se ti teď věnoval a mluvl s tebou?
A pokud se ti nechce říkat nikomu z tvého okolí, najdi si dulu. Smyslem její činnosti je právě usnadnit ten proces, umožnit vyventilovat úzkost, uklidnit.
Obecně v drtivé většině společností včech dob chlap u porodu nemá co dělat. Možná to má svůj smysl…
REálně ti nemá jak pomoc, bude ještě vyděšenější než si ty, protože ty k tomu máš alespoň hormony a navíc bude frustrovanej z toho, že ty trpíš a on s tím skutečně nemůže dělat vůbec nic.
Jsou chlapi, kteří po zážitku porodu zjistí, že se svou ženou nejsou najednou schopni mít sex a není to kvůli tomu že by ji přestali milovat.
Meli jsme podobnou situaci a manzel to nestihl. Holt jsem tam mela kamaradku no. Muz dorazil asi 10 minut po porodu a nadaval na ranni spicku na barandaku. Prezili jsme to vsichni, netreba z toho delat drama.
Manžel to stihnul o 4 minuty. Já si na něj celou první dobu porodní nevzpomněla. Prostě vůbec. Měla jsem domluvenou dulu a na tu jsem taky zapomněla a volala jí, až když byla dcera na světě. Celý porod trval 4 hodiny. Kdyby mi PA neřekla, že mám volat příteli (tehdy přítel, dnes manžel), tak by tam nebyl… Ticho, klid, šero, samota. Tak mi to vyhovovalo.
@Anonymní píše:
Zdravím vás všechny. Holky jak se nejlépe vyrovnat s tím, že tatínek dítěte nemůže být u porodu? Nemůže, nikoli nechce naopak by rád a bude rád, když to vyjde, ale to je tak jediné na co se můžeme spoléhat. Nebývá pracovně doma. Do porodu mám totiž jen 3 týdny a volno si může vzít jen na týden, takže je to buď a nebo se malý narodí, když zrovna doma bude. Nebo o víkend no
Momentálně jsem ale ve fázi strachu, že mě to chytne když doma zrovna nebude, už jen z důvodu zavolat někomu blízkému o odvoz, kontrakce apod. Pak taky ten porod no. Řekl mi, že by u porodu být chtěl, ale já mám strach, aby jsem to nebrala jako zradu a neudělala si nějaký psychický blok, že mě zklamal a nebyl tam, když ho potřebuji, že pro to neudělal vše. Přitom dobře vím, že řekl že by rád, ale kvůli práci prostě neví, že buď jo nebo ne. Jen si nemůžu pomoci jak se to ve mě láme.snažím se být ale rozumná a nepodléhat hormonům, je to těžké. Ostatně další věc, kdyby si to volno vzal týden před termínem, budu ho potřebovat doma jistě i pokud budu přenášet, že? Nevíme totiž jak tohle zařídit, když tu dovolenou nedostane jen tak.
Já se vyrovnala v pohodě, nechtěla jsem ho tam, nechtěla jsem nikoho, ale jsem na určitě věci introvertka..