Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat ve 24tt, nejhorší dny mého života
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.9.12 15:23
@žirafka 76 u manžela to jsou jen reakce na slzy, ale jinak mě vyslechne. Jen mám pocit, že on sám to chce schovat někde hodně hluboko v sobě a to určitě taky nebude dobře. Nevím jak to z něj mám vytáhnout, aby jsme si ulevili oba. Pak by to bylo zase jednodužší. V pátek končím šestinedělí. To je strašné si toto uvědomovat bez miminka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 10:55
@Carriex -muselo to být opravdu nelehké, těžko se na to něco píše 
Včera jsme s OG právě také probírali tu placentu a říkal, že by při neprůchodnosti, musely být bílé tečky a ztenčovat se a dítě by málo rostlo.Ale já byla týden před tím na spec. pracov. PREDIKO, na genet.UTZ ,už po třetí a vše bylo v pořádku, malý byl v růstu o týden+2dny dopředu asi 500g.
Je dobře, že máte doma už vaše sluníčko, je to velký lék i naše dcera 
@nurse.007 -jj chápu, chlapi umějí z city, emocemi málo ven, můj taťka, ten na takové věci mlčí, nic neříká, dusí to v sobě, manžel, ten nějaké emoce-slzy pouští, vypadá silnější než já, ale myslím, že se k vůli mě hodně snaží, dnes mě říkal, že občas zkontroluje pohledem bříško…a tam nic,,,je to poslouchat nelehké, ale vím, že i on to musí nějak ventilovat…
Dnes mám krizi, od rána, dnes je to týden 
,už jak jsem se ráno protáhla v posteli a cítila to ploché bříško, se zpusily slzy, jak vstala dcera, bylo to lepší, zavedla jsem ji do školy a pak do obchodu, tam mě to připomnělo, že jsem tu nakupovala před tím…ještě nedokážu pobrat a dělat věci, které jsem dělala před tím a teď je mám dělaz znovu, jako by nic 
Včera jsem měla chuť jít do obchodu a něco si koupit, tak mám nové kalhoty, to mě potěšilo-na chvíli, pak přišla sestřenice s její dcerou, holky jaou stejně staré, tak jsme pokecaly a na tu dobu mě to moc pomohlo, že jsem se i smála. pak odešly a cítěla jsem, jak ta dobrá nálada odplouvá…
Tak se snažím si dělat program a to co jsem chtěla…
Tak jsem se vypsala, snad to zas nachvíli pomůže, je ještě moc krátký čas 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 12:14
@žirafka 76 Je to těžký..Člověk si pak říká že to snad s postupem času tak nějak přebolí, odezní a doufá že tu díru v srdci zaplní něčim jinym, ale je to tak moc těžký. Zítra to jsou 2 měsíce bez našeho mrňouska v bříšku. Dneska mi na e-mail opět přišlo info:Jste ve 24tt-co se děje s miminkem v bříšku…Konečně sem přišla na to jak to odhlásit, díky bohu..Odpoledne jdu za kamarádkou, má termin z měsic..Čerstvě po UPT sem ji něchtěla vubec vidět, ale i teď se občas musím přemlouvat, protože mi to rve srdce a přijde mi to tak moc nespravedlivý že jeji neplánované těhotenství se vydařilo a my jsme o našeho andílka přišli..Občas jsou to jen výčitky, závist a co by bylo kdyby..A i po těch 2 měsících to moc bolí i když se snažim na to moc nemyslet a nerejpat se v tom, prootže tak otvírám ty nejbolestivější rány které mám…ale i teď jsou dny a chvíle kdy to na mě vše padne a já jen brečima říkám si sakra proč.. Mám i takové stavy že když někde jsem, slyším nějakou písničku nebo vidím film tak se mi vše oživí povzdechnu si a v duchu si říkám tak ještě 2 měsíce zpět sem měla v bříšku naše miminko a zoufam..A kolikrat ač se snažim dělat spousty jiných věcí a nemyslet na to tak mam občas pocit jako by ta bolest vubec nepřecházela a kolikrát že je snad ještě větší než kdy byla..Ale já doufám že my všechny společně to tu nějak zvládneme… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 13:20
@žirafka 76 @barca0140 holky já byla dneska na kontrole a byly jsme tři v čekárně a dvě z toho byly těhulky s krásným kulatým bříškem a já si říkala, že už bych taky měla skoro takové. V pátek máme šestinedělí a já mám pocit, že doted jsem to tak nějak zvládala ale ted to na mě zase padá. U jiného dr jsem pak na chodbě potkala spolužačku a je přesně stejně těhotná jak jsme byli my a moc se mi s ní nechtělo ani povídat a nevěděla jsem ani o čem, když vždycky řekla něco o miminku tak jsem říkala no já když byla těhotná tak jsem taky měla ty pocity a tak a strašně se mi to vrací. Musím si jít ještě něco oběhat a pak zalezu někam do koutku a musím to zase vypustit nebo mi praskne hlava.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 14:21
@nurse.007 Jee to znam..:( Já když byla na kontrole poprvé po revizi byla tam samá těhule a ta vedle mě si pořád pročítala těhu průkazku a prohlížela si fotky mrňouska..Shodou okolností sem si všimla že měla stejný TP jako já, což mi vehnalo slzy do očí, uvnitř mě polévalo horko a srdce sem cítila až v krku..Aby toho nebylo málo pak když všechny odešli tak ta poslední po mě chtěla podržet miminko, kdy už se mi valily slzy jako hrachy.. Posledně předemnou zase byla u dr. nějaká těhu slečna cca 6tt a obraz jeji fazolky na utz tam zustal ještě když sem vešla do ordinace po ni, což mi taky na náladě zrovna nepřidalo..Ještě k tomu když vždy vidim jak dr. otevrítá moji lék. složku kde má založené všechny fotky našeho andílka kdy mi je pak opravdu na nic a úzko, když viidim to šílené prázdno na utz a tu velikánskou jizvu po mrňouskovi…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 16:37
@barca0140 přesně jak píšeš. Navíc mi dneska dr mi nechtěl ani udělat stěry na infekci, kvůli které jsme zřejmě přišli o naši princeznu 
a když jsem se zeptala jestli to byla opravdu příčina a jestli už má nějaké výsledky z histolky tak mi jen řekl, že on nic neví a přitom jsem v kartě viděla zprávu z nemocnice, kterou tam minule fakt ještě neměl. Nevím co si o tom myslet. No a napsal mi léky na stabilizaci MS, aby příště byla normální a přitom já ji normálně měla a ty léky se nemají brát u tromboembolitických pacientů a já mám Leidiena, ale to jsem si přečetla příbalák až doma. No nevím jsem v rozpacích 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.9.12 20:13
Já mluvila se spoustou doktorů, ale nikdo z nich mě nedokázal říct proč ta voda odtekla takhle brzo, když čípek byl pevný, uzavřený a k porodu se neschylovalo..což už sem někde i četla že jsou i takové kterým odtekla plodovka a začali rodit..Jsou to měsíce a jediné co jsme se o tom všem dozvěděli tak to že šlo nejspíše o infekci plodvých obalů nebo o náhodnou vv ledvin plodu..to je vše..Histologie z nemocnice stále nepřišla a mě už dost štve hlavně fakt že netušim jestli je zvýšené riziko opakování v příštím těhu.. Přístup tvého dr.se mi vůbec nelíbí..Buď neví a v testech se na nic nepřišlo, nebo něco tají což by určitě neměl..S tim že ti dal léky, které by si neměla, tomu bych se bohužel v téhle době vůbec nedivila.Ja jsem alergicka na brufenovou řadu, ale moje dr.mi s klidem napíše Modafen i když to má na kartě napsaný.. 
Vůbec se nedivim že jsi v rozpacích, ale snad dr.nic nezanedbá a příště už vše bude v pořádku a dr.si tě pořádně ohlídá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 10:22
Ahoj holky,
u nás je to dnes přesně měsíc co jsme o našeho chlapečka přišli a mám podobné stavy jako vy i mě se neustále honí hlavou proč. My ještě nemáme výsledky vůbec žádné. Od tohoto týdne jsem začala znovu chodit do práce i když ještě nemám po šestinedělí, ale jsem po fizické stránce v pořádku tak mi to OG dovolila. Je mi špatně akorát na duši a to bude ještě dlouho tak teď mám aspoň hodně jiných starostí a méně času na myšlenky co by bylo kdyby… V práci si připadám jako bych byla nová pracovnice, byla jsem doma 4 měsíce a úplně jsem z toho vypadla. Jsem ráda, že jsem se měla kam vrátit, ale je to krušný začátek. Vedoucí mě ujistil, že se mnou dál počítá tak snad to bude pravda. Já jsem mu neříkala jestli ještě někdy do dalších pokusů půjdeme a on se ani moc naptal tak uvidím jak to bude dál, zatím na mě hrne dost práce.
Hodně mi pomáhá, že se tady můžu vypsat, hodně lidí z mého okolí se snaží kolem mě „chodit po špičkách“ a nevyptávat se a já jsem asi i ráda, pořád se mi o tom těžko mluví, ale vím, že to ze sebe potřebuji dostat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 10:57
Holky,
já vidím, že stále je to těžký boj, pro ty, kteří už mají šestinedělí za sebou a nebo jen krátce 
.Vím, že vánoce budou těžké, měli jsme termín mezi vánoč. svátky-bojím se.Jak dnes říkal MM, musíme znovu naučit žít, tak jak jsme žili…čekat, až nás zas začnou nějaké věci těšit a z hlavy půjdou myšlenky, co vše jsme mu chtěli ukázat, naučit, jak si bude s dcerou rozumnět
Navíc mám kolem sebe 3kamarádky těhule,2mají rodit, co nevidět, jedna v říjnu..je mě z toho úzko, ale zas jim strašně moc přeju zdravá miminka, vím jaký je to zázrak.
MM říkal, že to ráno po téé, že poznal, hodně tvrdě, že život jde dál, nezastaví se a on musí další ráno do práce, pracovat, jako vždy…Člověk po takových věcí, vidí, že tzv. fráze-ŽIVOT JDE DÁL, ČAS JE NEJLEPŠÍ LÉKAŘ, HODNĚ ZDRAVÍ, zdaleka nejsou jen fráze
Tak že čekání na podrobnou zprávu myslíte, že je otázkou i 1-2měsíců?
Nám všem-hodně sil
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 11:39
Jo jo přesně jak píšete, já mám z každýho následujícího týdne a měsíce čím dál větší strach. Měla jsem TP 4.12. a nedovedu si ani představit začátek prosince a navíc myslím, že pro mě už Vánoce nebudou co bývaly, protože jsme u stromečku měli být tři.
@zandulka1973 a v práci jinak dobrý? Já tam nemám nejlepší kolektiv tak se tam strašně bojím vrátit a i se bojím, aby mě nepropustili, když se začnu snažit o další jak budu dojíždět do CARu ono to s těma častýma návštěvama doktorů nejde moc tutlat. Na druhou stranu si říkám, že by mě to přivedlo na jiné myšlenky a nezaobírala bych se tolik sebou, bříškem, přemýšlením, ale zase ty datumy a kalendář každý den celých osm hodin před očima a příběhy kolegiň o těhotných kamarádkách a novopečených maminkách mě asi zničí. Bojím se toho.
@žirafka 76 fráze to opravdu nejsou a život fakt není peříčko. Mě ted rozesmutnilo i to, že jsem viděla čerstvě vylíhlého papouška andulky. Je tak holé a malinké, ale neodpustila jsem si větu, že aspoň ptáčci nám rodí živé a zdravé potomky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 17:07
@žirafka 76 Taky je to pro mě občas boj..Všechno bylo jakž takž naplánovaný, člověk se těšil a snažil se připravit na roli matky, na to že už budeme 3 a ne dva..Vánoce budou hodně krušný..pořád přemýšlím jak jen to udělám abych se těm černým myšlenkám a boelsti aspoň trochu vyhnula, ale nejspíš to moc nepujde.. Kolem mě je tolik kamarádek, který buď už porodili nebo rodit budou..Je to jako naschvál..Jedna k nám chodí s měsíčním miminkem a další dvě za měsíc rodí..Takže teď se tak nějak snažím jít dál..
@nurse.007 S těma Vánocema jako bys mi mluvila z duše..Tak moc sem se těšila..Pořád sem si říkala že to budou ty nejlepší Vánoce a že budeme mítpo stromeček ten nejkrásnější dárek a po novém roce už budeme tři a já budu mít své miminko u sebe..V tu dobu sem ještě ani netušila jak špatně to všechno dopadne a jak rychle se mé sny a očekávání rozplyne..A i když se zadaří, tak ten termin..to naše první miminko nam zustane v paměti navždy a myslim že už nebudou Vánoce kdy by jsme si nevzpomněli..
@zandulka1973 Nejhorší je ta beznaděj a nevědomot..Člověk neví proč se to stalo, zdali se tomu dalo zabránit, nebo e to bude znovu opakovat..Čím déle na výsledky čekáme tim vic se z toho nervozní, prootže mam pocit že to snad někde zašili a už se nikdy nedozvim proč náš malej musel umřít..Určitě je dobře že si se vrátila do práce, aspoň dáš průtok i jiným myšlenkám a nebudeš pořád myslet na tu bolest..Pro mě byla dost těžká ta fáze kdy se mě známí ptali jak se s miminkem máme, kde mám bříško atd..To sem se občas sesypala jak hromádka z karet a propukla v pláč a to sem se tak moc snažila být v klidu..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 19:09
Ahoj
Já mám v práci docela dobrý kolektiv, dělám mistrovou ve výrobě a myslím, že si všichni docela rozumíme, některé ženské mi volali hned jak se to dozvěděli a když jsem za nima přišla tak se mnou plakaly. Všichni ví, jak dloho už se snažíme a jaký to byl zázrak, že se to povedlo. Mám na jiném oddělení kamarádku, která to řekla hned jak se to stalo a ono se to docela rychle po firmě rozneslo, tak když dnes potkám někoho jiného tak se už neptají.
S těma vánocema to bude děsný i u nás TP jsem měla 19.12. A u nás to bude ještě smutnější o to, že mi letos v březnu umřela maminka. Bylo to hrozný já dostala MS a začala chodit do CARu a maminka druhý den umřela. Uvažovala jsem o přerušení, ale už jsme měli nastimulovanou dárkyni a byl to poslední (jeden už přerušený byl protože jsem neměla vajíčka) pokus na pojišťovnu. Domluvili jsme se že do toho půjdem a ono to vyšlo byla jsem šťastná i nešťastná zároveň. Všichni říkali, že to ona mi poslala miminko, no a teď jsou v nebi spolu.
Někdy mám pocit, že ten život je na posr…
Holky držte se jsem moc ráda, že tady jste, i když bych všem přála aby tato diskuze vůbec neměla důvod vzniknkout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 20:29
To máš pravdu..kéž by se takové věci nestávali a my se na Vánoce svých drobečků dočkali..Bohužel ani příroda není neomylná..I když musim řict že půl roku zpět by mě ani nenapadlo že tak mladá přijdu o naše první miminko..Teda spíš pokus o miminko..:(
Je moc fajn že máš kolem sebe dobrý kolektiv, který tě podrží, ale i pobrečí s tebou..je to zase něco jiného než když ti někdo řekne:Čas všechno zahojí nebo Že to tak prostě asi mělo být..To mi ubližovalo nejvic..Když se mi podařilo otěhu i přes neg. zprávy od mého gynekologa všichni říkali že byl čas, že to tak mělo být a když sem musela jit na UPT všichni opět říkali že to tak mělo být..což mi opravdu vůbec nepomáhalo, ale spíš naopak
S tvoji maminkou mě to mrzí..umim si představit jakou naději pro tebe v tu chvíli znamenalo miminko a nakonec i o něj jste přišli Občas si říkám sakra co sem kdy udělala tak špatnýho že mě potkává jeden problem za druhym..Naštěstí, ale zároveň bohužel pro ostatní v tom nejsem sama..Musíme být silné a snažit se jít dál..I když poslední dobou mám náladu jak na horské dráze..Včera sem byla za mojí těhu kamarádkou a ni sem nedopila čaj a musela sem jit..posledni dobou je toho na mě nějak moc a zase to na mě padá a vzpominky se vrací..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.9.12 22:04
Taky mám teď pocit, že se to strašně vrací. Místo toho, abych se cítila líp je mi poslední dobou hůř. Jestli je to podzimem?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 10:11
Ahoj
taky se vám střídají pocity, kdy máte pocit, že by to mohlo jít a pak zase, že to nemůže být pravda, prázdno, zbytečno ani se mě v obchodě nejde přemýšlet, co koupit..Včera se dcera zeptala, co s oblečením pro mimi, co jsme koupili/jen 5věcí/,tak jsem musela statečně odpovědět, přitom rozdýchat deroucí se slzy do očí .Taky její spolužačka se mě zeptala, jestli mimi už nebudeme mít…
Byli jsme i na hřišti byly tam 4těhule. Kamarádka co se mnou byla na hřišti, jak jsme se bavily, se zeptala, co se děje s mimi pak, když hledají příčinu.....ani snad nepřemýšlela na co se ptá a vůbec nechápe, jak to strašně bolí, jsem jí řekla, že nad tím nechci a nemohu přemýšlet. V takových chvílích člověk přehodnocuje, kdo je kamarád a kdo jen parazit???Nabídla jsem jí své místo na záskok v mé práci, je tam od května a teď ví, že končí až skončím z maroděním a je vidět, že jí to místo hodně líbí, dokonce hledala, kde jsem udělala chybu, že jsme přišli o mimi a chtěla po mně ještě delší marodění. Před rokem, kdy jsme měli zamlklý potrat, její emoce byly úplně jiné…Nevím jestli si uvědomuje, jakou ztrátu máme my o proti ní…
Měli jsme tolik plánu, co jsme chtěli stihnout, přichystat než přijde…
Nic musíme se všehny zkusit pomalu zvednout a jít dál
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Záznam v dokumentaci z miniinterrupce
- 22.10.26
- Anonymní
Prodloužená menstruace
- 21.10.26
- PZV921
Salám herkules
- 17.10.26
- Anonymní
Tělísko Mirena a krvácení
- 15.10.26
- Anonymní
