Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Potrat ve 24tt, nejhorší dny mého života
- Fotoalbum (4)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
7.9.12 16:47
@žirafka 76 S těmi přáteli máš úplnou pravdu..Až teď podle těch jejich reakcí si občas říkám, sakra jak jsem s někým takovým mohla být taková kamarádka..To samé příbuzní, kteří se na přírustek do rodiny těšili, tak nějací nad tim jen mavli rukou že to tak asi mělo bejt a prostě co se stalo, stalo se…Ať nebrečim, že jsem mlada a mame ještě tolik pokusu..Jenže všem to přijde tak strašně jednouché..Všem těm, kteří si ničim takovým nikdy neprošli..Myslí si jak je to pro nás snadné když se to mimčo ještě nenarodilo..Mám známou..která byla 3× po sobě na interupci, prostě se ji mimi zrovna,,nehodilo'' a chtěla dodělat školu, ale necelý rok po poslední interupci, kdy stejně ještě studovala se rozhodla že si mimi nakonec pořídí a za měsíc má termin porodu..To si pak říkám:Tak sakra jaká je tohle spravedlnost? 
Stejně jako u tebe se me kolikrát lidi všemožně vyptávají na detaily př:jak to přerušení probíhalo, co se pak s tim plodem děje, jake se dělají vyšetření atd..a vubec nechapou jak mi to moc ubližuje..ani nechci přemýšlet nad tim co s nim udělali a jak ho zabili, i bez toho je ta bolest dostatečně velká Neříkám že by to mělo být o to méně bolestné, ale přijde mi že většina mých známých které si prošli samovolným potratem nebo zamlklým těhu do 8tt, si vubec neuvědomují tu ztrátu..Prostě mi řeknou že se nic nestalo a že musim jit dal..
Stejně tak jako u tebe jsou chvile kdy si opravdu řeknu:Jseš mladá, máš celý život před sebou tak seber sílu a určitě se miminka brzo dočkáš..ale pak jsou dny kdy se zase propadnu dolů a zmůžu se jen na pláč, výčitky a otázky, které mi nedokáže nikdo nikdy zodpovědět..
Ale jak píšeš tak i přes tu všechnu bolest a nástrahy života musíme sebrat všechnu sílu, zvednout se a jít dál..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.9.12 18:39
Ahoj holky..
tak jsem si vás pomalu dočetla a kývám hlavou, jak je to strašně podobné, ne-li stejné…Mně právě můj vlastní otec řekl, že vůbec nechápe, z čeho bych se měla hroutit, že je to normální facka od života, že toho je a bude…přitom i jen tahle jediná událost mi dokáže změnit chod žití…můžou to kdy muži pochopit? Směšný, že se vůbec snaží..nikdy si žádný muž, ani ten můj milovaný manžel, nemůže ani představit rozměr mojí bolesti…Přijde mi to až směšné, jak si myslí, že bych měla být v pohodě, že se to stává tolika ženám..utěšilo vás někdy, že jste si řekly, že nejste samy, kterým se takové věci stávají? Mně ne…Má to být dobré, protože „se to prostě stane“? Totálně absurdní…
A to nemluvím o tom, co všechno se musí řešit potom - školka a její absolutní ignorace (a já jsem stále statečná, dobře naladěná maminka), výpověď v práci (ano, a já jsem pořád statečná pracovnice a budu vyjednávat o podmínkách odstupného a budu výborně naladěná a vstřícná), kamarádi, kteří se pořád ptají na detaily potratu pořád znovu a znovu dokola a já znovu a znovu prožívám to celé dokola…do toho nás ještě vykradli, a já se prostě zhroutit nemůžu, není čas…a je mi holky tak strašně smutno, tak mizerně…Jenže to nikoho nezajímá, musím fungovat dál…Nikoho ta moje bolest už nezajímá…Dneska jsem byla u obvoďačky se zprávou z nemocnice…a zeptala se me..aha, a co chcete ode me? Nemam uz silu…na nic…nejradsi bych jen koukala do zdi…a muj otec rekne, ze nechape, co se mi jako stalo, ze to neni nic hroznyho… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 10:18
Ahoj,
když to čtu, jak se u nám nějaké věci situace, reakce shodují naskočila mě z toho husí kůže 
Tchýně ta se to snaží zlehčovat, myslí to dobře, ale dělá to necitlivě. Máti se mě ptá jak se cítím a ať se šetřím, jenže já se šetřit už nepotřebuju doma bych se zbláznila, jen ty pitomé vycházky při neschopence mě ničí, dopoledne mám od 7,30-8,30,pak od 13-18h.Jak jsem doma sama, tak se mě každou chvílí spouští slzy, nepasuje mě to být sama, mudr. říkal, že posudkový lékař mě nedá celodenní vycházky, že je to v zákoně .Ale říkal, že mě zcela chápe, tak kdybych si je dopoledne protáhla a přijde kontrola, mám za ním přijít…
Je to 10dní a vůbec se to nezlepšuje, někdy mám pocit, že zhoršuje ,rozhodně to nevypadá, že bych se chtělapokusit zvedat ze země Bříško nikde, prsa taky už nikde, jen modřiny od napíchávání kapaček na obou rukou/normálně jindy nebýval problém napíchnout žílu, ale na porodním sále, je nemohly najít…asi tělo nechápalo/
Tak se holky snažme, hledjme a zkusme si dělat i malé radosti, ty se také počítají 
Začínám uvažovat, že zkusím zajít k astroložce, už jsem tak 3roky nebyla, třeba mě to ukáže, jak dál… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.9.12 11:04
Máš pravdu že nějaké ty pocity a situace jsou až neuvěřitelně totožné..Taky nemůžu být sama, protože mi hlavu začnou plnit vzpomínky, otázky, výčitky atd..Začnu vzpomínat na to jaké to bylo a všechno to mám živě před očima až do doby kdy sem ležela na pokoji už bez něj..Druhý den váha dole, postupně bříško zmizelo, prsa se zmenšila, přestala bolet, rána bez nevolnosti..Ta fáze kdy všechny ty příznaky odcházeli byla strašně bolestivá a já si s tim odezníváním čim dal vic uvědomovala že už náš mrňousek neni a nikdy už nebude..Za nějakých 14 dní sem se dostala do fáze kdy sem zvracela, jen brečela a nedokázala se s nikym bavit, nikam chodit..Pak svitek naděje když konečně před koncem šestinedělí dorazila první ms, bohužel se zánětem dělohy..Takže sem chvili byla nahoře a během chvilky opět dole..A to nekonečné čekání mi to moc neulehčuje..Přeci jenom už to jsou 2 měsíce a my nevíme proč našehoho mrňouska museli odvést na onen svět když prospíval..Dokonce mi v nemocnici řekli že když voda odcházela samovolně po troškách, můžou se plodové obaly zacelit a voda by se doplnila..ale asi na to bylo moc brzo, nebo co ja vim..Každopadne hned druhy den mě čekalo UPT aniž by tomu dali nějakou šanci..A to je přesně to k čemu se věčně vracím a trapim se tim přitom už na tom nejde nic změnit.. 
@žirafka 76 K té astroložce. Sice to není to samé, ale tchýně vykládá karty už nějakých 20let. Vykládá známým, kamarádkám, příbuzným ve volném čase a většina z toho všeho se vyplnila..Vždy říká že kartami neurčuje osud, jen jeho směr nebo případnou cestu, kterou by se měl člověk dát když nevi kudy kam..Když sem byla těhu a chtěla sem vyložit karty byla sem první koho kdy odmítla..Bohužel moc dobře věděla proč..Když sme o miminko přišli tak cca za 14 dní mi karty vyložila..Dalo mi to aspoň malou naději když mi tam vyšla naděje, dar, štěstí, a 2× miminko…Přítelovi vyložila taky a vyšlo mu do roka miminko, takže moc doufám že to bylo dobré znamení a do roka se buď zadaří nebo dokonce narodí..Ale nechci být naivní, jen ta víra v to že by to mohlo klapnout mě naplňuje..Málem bych zapomněla, proč tolik víry vkládám do toho výkladu..Karty mi ukázali i kousek blízké minulosti kde z sebou byly karty zpráva, neštěstí, dítě a smrt..Co to znamenalo si asi domyslíš.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
12.9.12 22:18
@barca0140 -tak přeju, aby výklad vyšel, hned jak to půjde .Mě tedy astroložka řekla, že dítě bude na přelomu roku, což souhlasilo, ale že jestli holka nebo kluk není jasné, který to vybojuje, že silnější bude kluk, taky vyšlo, čekala jsem dvojčata a v 7tt jedno odešlo a taky teď proto přemýšlím, jestli to také nemohl být důvod, co se stalo.. 
,jestli tam nemohlo něco zůstat z toho mizejícího dvojčete, ani jsem nekrvácela-nešpinila/UTZ ale nic neukazovat, že by tam něco zbylo/,jak většina holek u tohohle, tak nevím .Měla bych se sejít s mudr.co mě dělal gen.UTZ,taky dělával porodníka, tak uvidíme…
Jinak jak mě je?-někdy pocit, že to nemůže být pravda ,že to musí být sen, pak pocit, že to nezvládnu Pořád mě bolí břicho, když pojím tak víc-myslím, že je to s toho brečení/ještě stále několikrát denně brečím, dnes je to 14dní /.Říkám si to nemůže být pravda, tolik úsílí než jsme se v naší cestě dostali tak daleko.....Ale zatím stále je nejhorší, věci, které mě připomínají dobu před tím…a k tomu stačí fakt málo protože prázdiny byly super, byla jsem tak šťastná spokojená a manžel, když mě viděl, zkontroloval bříško, byl, jak říkal, tak spokojený…A taky se mě zdá, že se furt kolem mě rojí samé těhulky, tak se raději rychle dívám jinam.
Ale zas musím napsat, že když jsem s kamoškama, tak pokecáme, je mě fajn, na chvíli zapomenu, ale furt v pozadí cítím tu tíseň…
Tak holky musíme doufat, že bude líp a čas tu ránu aspoň trochu obrousí
Jsem se zas vykecala-vypsala… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 10:35
Holky ty těhulky na ulicích mi dávají. I jedna kolegině z práce má rodit každým dnem tak se každý pořád ptá a ani proto se do práce netěším, každý bude urvaný z miminka kolegině, i když miminko si to zaslouží, ale já jako bych najednou nebyla, když nejsem těhotná. Máte taky takový pocit? Mě si manžel taky kontroloval každý den a mazal bříško krémem a povíval si. Ted když mě chytne za břicho se mi chce brečet a jsem na něj ošklivá, ikdyž si to nezaslouží. Myslím, že na mě už jde i podzimní depka nebo co. Škaredé počasí, samota. Je to strašný, už aby jsme mohli začít znovu bojovat. Jen to mě zvedne ze země.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:12
@nurse.007 ahoj…urcite to bude tim pocasim, ja jsem taky uz druhy den zase na odpis, pritom uz jsem se z toho zacinala hrabat…pred chvili psala spoluzacka na FB, ze se ji narodila holcicka, tak jsem si zase porvala..ja ji to preju, miminko je krasny, jenom hlava to nejak nebere…uz jsem aspon po prvni MS po potratu, tak uz se to snad zase zacina vsechno vracet do normalu…neboj se, nejsi v tom sama, j to vsechno normalni, mame to porad v hlave…Jak dlouho vam rekli cekat? Ja bych taky nejradsi uz hned…Jenze mam malo zeleza, anemii, tak i proto jeste radsi pockam, nez se to srovna, at to zase nedopoadne spatne.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 11:32
@Daleth jo jo ta hlava ta to nějak nechce brát. Řekli nám 4 až 6 měsíců. Takže samozřejmě čtyři, protože dýl nevydržím. Konec října to budou tři měsíce a to pojedeme na první konzultaci do CARu tak to akorád vyjde na ty čtyři než se domluvíme co a jak všechno okolo a tak. Dneska ráno mi bylo nějak divně tak jsem si říkala, že mi tak bylo občas v těhotenství. To je strašné. Kdyby to šlo z hlavy vymazat, aby jsme se takhle netrápili.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 12:36
Ahoj, přesně jak píšete, jeden okamžik to vypadá, že je to lepší a za okamžik je to opak. Nedívám se na žádné bulvární pořady ani tiskoviny, protože tam se to jen hemží těhulkama před porodem, nebo komu se co narodilo a to se mě sevře žaludek/od toho mě asi pořád bolí/ a začnou se tlačit slzy.Tak raději řeším jen prac. záležitosti.
Zrovna včera jsem MM říkala, že bych raději vymazala celé prázdniny z hlavy, bylo by to pro mě o hodně snažší, protože to bylo období, kdy jsme byli všichni moc šťastní a těšili se…a hodně příjemných zážitků také měli..
Taky se snažíme plánovat dovolenou u moře na příští léto, teď jsme 2roky nebyli, loni kvůli mému zaml. těhu a letos kvůli těhu, aby se náhodou u moře něco nepo…Ale zatím z toho plánování není žádná radost, protože to prostě žádnou sebelepší náplastí nezalepíte, tu bolest
Jak dlouho po jste krvácely -špinili? Já už jen tak trošku špiním, stačí slipovka, ale po zamlkl. těhu se mě to táhlo dlouho, až mě mudr. píchl agolutin, se to konečně dočistilo..
Tak se držte a bojujte
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 15:00
Já mám skoro týden po šestinedělí a pořád trošku špiním. Dr. mi napsal prášky a říkal, že to mohlo být po injekcích na ředění krve. Tak uvidíme. Já se rozptyluju děláním všeho možnýho. Už jsem protřídila šatník a tak trochu měním věci a bylo mi doporučené dělat co mě napadne, prý je normální i to, že chceme třeba dělat stojky nebo cokoli. Jen mi dr řekl ať stále nic nezvedám, abych nekrvácela i z toho. Tak uvidíme. Věřím, že časem to bude jen jedna ze smutných vzpomínek a my budeme mít důvod k úsměvu na tváři.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 16:12
@nurse.007 -taky třídím šatník-ale dceři, všechny věcičky z kterých už vyrostla a měla jsem schované, něco jsem vyhodila, něco rozdám, něco do bazárku, ten mám domluvený na pondělí, i když jsem se původně domlouvala za jiné situace Ještě mě zbývají mimi věci-do toho se mě moc nechce.Taky do bazárku beru zimní kombinézu, kterou jsem už koupila, takovou jsem z ní měla radost ,ale pocit, že je ve skříni, mě nedělá dobře, raději ať je to pryč.
Dnes mě došla kompletní zpráva z nemocnice ,i o mimi ,jednou jsem ji s manželem přečetla a protože ji moc nerozumím, tak honem zavřela a musela slíbit manželovi, že nebudu pátrat po netu a nechám si ji až pro mudr.,jednu mám dát OG a jednu praktickému.
K OG jdu v úterý, tak uvidím, co v ní vyčte a taky mě čeká schůzka z mudr. z gen.UTZ.
Docela mě dopis rozhodil a to jsem si říkala, že jsem dnes byla docela šikovná…
Tak to jsem zvědavá jestli mě mudr. dovolí už cvičit, uvidíme, co na UTZ.
Nadávno jsme se dívali na Harryho Potera a on se tam díval do zrcadla myslím budoucnosti a ten bílofousý muž, mu říká-po minulosti nepátrej dívej se do budoucnosti 
A nakonec i jedno z mých oblíbených hesel Jindřicha VI.-V MINULOSTI UŽ NIC NEZMĚNÍŠ, ALE V PŘÍTOMNOSTI ANO! kéž bych se s ním, teď co nejřív dovedla řídit.
Já kdybych ještě v životě byla těhotná, tak chodím na kontroly, co týden a nezajímá mě kolik to bude stát.!!
Dnes mě odpověděla zdrav. pojišťovna-ptala jsem se zda, mě proplatí 1.sceening /1400,–/,když už nemám těhu průkazku, tak mě udělili vyjímku…aspoň jedna z pozitivnějších zpráv…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 16:57
@žirafka 76 píše:Nadávno jsme se dívali na Harryho Potera a on se tam díval do zrcadla myslím budoucnosti a ten bílofousý muž, mu říká-po minulosti nepátrej dívej se do budoucnosti
A nakonec i jedno z mých oblíbených hesel Jindřicha VI.-V MINULOSTI UŽ NIC NEZMĚNÍŠ, ALE V PŘÍTOMNOSTI ANO! kéž bych se s ním, teď co nejřív dovedla řídit.[/citace/)
Je to přesně jak píšeš. Bohužel nic nezměníme a vinu na nikoho nehodíme. Prostě je to tak a musíme jít dál. Já jsem se zatím ani výsledků nedočkala tak vůbec nic nevím. Možná je to tak lepší. Jen chci vědět všechno co se mého těla týče, abych nějak něčím neohrozila další případné těhulkování. Já ten první screening měla hrazený, protože jsem na něj šla s žádankou. Byl diagnostikován.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 20:50
@nurse.007, @Daleth, @žirafka 76 Mě ty těhule taky dost dávají..Ještě jak bydlíme v centru tak tu potkávám jednu za druhou..Včera u nás zase byla známá, má měsíční krásnou holčičku, narodila se předčasně takže má teprve 3kg, ale je úžasná..Miminka teda snáčím o moc lépe než těhule, ani nevim proč. Jinak taky mam teď pocit jako bych nebyla, jako bych byla odsunutá někam dozadu, protože všechny se ptají jen na moje 2 kamarádky co za měsíc rodí. S tou jednou trávím dost času, čekají chlapečka a nemohli se rozhodnout a nakonec mu nejspíše dají jméno které sem vybraa já, samozřejmě kdyby si to rozmysleli zlobit se nebudu, je to jejich miminko. Zatim pomáhám s pokojíčkem i když jsou dny kdy přijdu jen na čaj a musim jit, prootže na mě padají tíživé pocity když vidim to její krásné velké bříško..
Jinak můj přítel byl taky zlatíčko..Nejdřiv byl takovej trošku v ěoku, když si to začal pomalu uvědomovat..Že bude táta a tak..prostě úplně nový a jedinečný pocit..Mazal mi bříško, a pořád k němu mluvil a bříško mi hladil a pusinkoval..Teď když mi sáhne na bříško tak se mi oči zalijí slzami a jeho ruku odstrkuju..To samé s prsama..Sem na to teď strašně háklivá..jakmile mi na ně jen sáhne sem celá nesvá a pohltí mě zvláštní pocit..
Jinak je fajn že už ti přišla zpráva, OG ti určitě vše vysvětlí a snad s tělíčko brzo zahojí. Já vlastně včera byla na kontrole po tom zánětu a sem zahojená, jizva po mimi je menší a ovu prý nakonec pravděpodobně byla..Výsledky ještě nejsou, prý se to kromě histologie posílalo i do gennetu do Prahy, takže to trvá cca 2-3 mesice, tak už by to snad mělo přijít. Pta se mě i na muj psychicky stav, jak to zvladam a tak..Hned jak přijdou výsledky mi dá vědět a pokud se prokáže vv nebo chromozomalni vada odešle mě i s přitelem na genetiku a pak si mě jako těhu pry hezky pohlida a da mi něco na udržení..Sliznice je krasně narostla takže ms terou očekávám v úterý by měla dorazit 
Jinak včera bylo 12..tak na mě vše zase padlo, prootže 12.7 mi vzali toho našeho drobečka, pobrečela sem si i dnes..sem poslední 2 týdny dost špatná, podrážděná..Pořád mám takový svíravý pocit jako ybch někde něco zapomněla a už se pro to nemoha vrátit..Jako když odejdete do práce a pak přemýšlíte jestli jste nedejbože nezaponěli vypnout žehličku..
JInak špinila sem jen 7 dni po UPT..pak tyden nic a asi 3 dny..ale opravdu jen málo i na to že sem 3 dny po zákroku letěla do Holandska, prootže jsme vše měli už zaplacený a nakonec sem se tam dost odreagovala a aspoň na chvili vyčistila hlavu než jsme se vrátili..
Moc věřim že to zvládneme..Říká se všechno zlé, pro něco dobré..a i když zrovna teď nechápu co na te zkušenosti by mohlo být dobré třeba se to časem dozvim..každopádně už jen to že sem díky tomu viděla svět i z jiného úhlu a mentálně sem dospěla je pozitivní věc..i když si enjsem jistá jesti mi to za tu cenu stálo..Bylo by moc fajn kdyby jsme se pod stromeček dočkali a zadařilo se a samozřejmě si o 9 měséíců déle posílali fotky našich krásných miminek.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 21:17
Ahoj holky
asi to bude i tím nadcházejícím podzimem, ale i já jsem posledních pár dnů úplně na dně. Mám pocit, že jsem na tom hůř než hned na začátku. Mám uplně stejné pocity které tady popisujete, každou chvíli si říkám, že to musí být zlý sen ze kterého se musím probudit vždyť po tolika letech snažení nám to vyšlo a celá radost měla trvat jen čtyři měsíce? To přece nemůže být pravda.Jak nic nedělám okamžitě začínám brečet asi to bude i tím, že jsem včera dostala první MS po revizi a většinou bývám před MS vždy hodně citlivá, mám špatnou náladu a jsem protivná, ale to co se semnou děje od minulého týdne je docela hustý, brečím kudy chodím.
Holky chtěla jsem se zeptat jak moc jste poprvé po… krváceli, já teda strašně hned od prvního dne, volala jsem doktorce a ona povídala, že se to někdy stává, ale je to mazec koupila jsem si vložky na noc a nosím je i ve dne a ani ty mi nestačí. Když to nebude do zítřka dobré tak mám dojít a doktorka mi píchne nějakou injekci.
Tak jsem zvědavá.
Moc na vás všechny myslím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.9.12 21:36
@barca0140 -tak že jste, tak brzo odjeli na dovču, bylo asi nejlepší, že si aspoň na chvíli z toho prostředí známého odjela.
Jo a holky, vy co plánujete snaženíčko a přípravu na něj, tak doporučuju na růst sliznice kontryhel, buď kapky nebo čaj od 1DC do 15DC a nebo 1/2grepy denně. Já brala oboje 
No a na uzdravení a posílení dělohy -FEMIGARD, je ho potřeba brát tak 3měsíce, aby se dostavily výsledky. Měla jsem ho po ZT.
http://www.hemann.cz/…igard-i.html
No a já přisuzuju, že se mě podařilo otěhotnět Mladému ječmeni od GW.
Za tu naši dobu snažení při IVF, se osvědčilo tohle nejvíc.
@zandulka1973 -myslím,že podzim ani vánoce nebudou lepší .Já doufám, že aspoň jaro bude už lepší.
Kamarádka mě donesla třezalku v tabletách od Kneippu, že by to tak za 14dnů mělo trochu ulevit od té naší bolístky…kéž by mě dovedla vymazat tu bolest a ty vzpomínky s bříškem i když manžel říkal, že musíme mu být vděční i za těch pár měsíců, co nás udělal šťastnýma, ale to nedovedu pochopit -PROČ JEN TAK KRÁTCE??,slzičky se mě kutálejí ani nevidím na klávesnici, PROČ MY??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Prázdná náruč, deníčky na eMiminu
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
