Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
To je jak kdybyses ptala jestli bychom radsi chripku nebo anginu. Ani jedna z moznosti nevede k vytouzenemu zaveru - diteti. Neda se vybrat…
Lepší vůbec neotěhotnět, než prodělat potraty…když se bavíme o situaci, že z toho nebude nikdy na konci dítě.
Já teda dítě mám a nejsem v té situaci, ale kdybych byla, tak bych to raději nikdy nezažila, než abych byla těhotná a nedonosila dítě… možná bych se zajímala o náhradní mateřství
snad tě dobře chápu ![]()
@mrs.gendy já měla samovolné potraty a i léčbu neplodnosti. Vlastně ten první potrat i když to dopadlo blbě tak jsme si říkala že otěhotnět můžu a určitě to vyjde i příště
. On je velký rozdíl když ženská dítě nechce nebo nemůže
ale většinou šance na těhotenství je i když to nejde samo. Já vždy brala jen léky na ovulaci a pak na udržení a malá se povedla bez léků
Ale já už o dětech kecala fakt brzo i s tim že jsem tušila že tam je nějaký problém, ale život bez dětí by pro mě byl o ničem ![]()
Pro mě mnohem jednodušší bylo IVF, které bylo neúspěšné hned od začátku, než IVF, kde se mrně chytlo a následně došlo k potratu, to bylo nesrovnatelně horší.
Pokud by k těm potratům nikdy nebylo i porozené dítě, tak raději být zcela neplodná. Je to hodně silný zážitek, ale ty nervy, zklamání, výčitky a smutek je lepší si nechat ujít…
@mrs.gendy
Možnost A.
Ale soudím jen z toho, že už dlouho nemohu otěhotnět a brala bych alespoň nějaký ten potrat - divné, ale fakt to tak cítím.
![]()
Možná je lepší mít v sobě ten pocit, že se mi alespoň jednou podařilo počít, než že jsem jen ta jakási prázdná schránka, ne žena jaká by měla být.
No, ale já už dítě mám, tak třeba i tím jsem ovlivněna.
@JaneDoe ano chapes dobre.
samozrejme cesta k diteti vede ne jen pres nasi delohu. zajima me to kvuli fotkam z prime adopce, ktere koluji po internetu. z tech fotek jde citit, ze te zene je jedno jestli prozila 9 mesicu tehotenstvi nebo ne, protoze ted ji ceka cely zivot s ditetem. zajima me to, jestli se nektera dokazete vzit do te situace. myslim to tak, jestli byste k adopci snadneji pristoupili s tim, ze vite jake je to byt tehotna, ale nedonosit. nebo myslite si, ze zeny, ktere nemohou ani pocit, jsou vic naklonene adopci?
ja bych treba radeji volila variantu b)neplodna. opakovane potratit a porad zkouset by me psychicky hodne vycerpalo. znam se a vim, ze bych se z toho nikdy uplne nevzpamatovala. pokud bych vedela, ze jsem neplodna, rozhodla bych se pro adopci. po potratech bych ale uz vahala.
@Krasavicaa proc blba otazka. vzdyt o tomhle se pise vsude denne. nektere zeny jsou empaticke a obcas premysleji i nad tim, co se deje okolo a jak by to ovlivnilo je. na svete jsou zeny, ktere proziji tehotenstvi, ale ne materstvi. a take jsou zeny, ktere neproziji tehotenstvi, ale materstvi ano.
a navic jsem psala, ze moznost c)neexistuje. pokud tedy nemas k tematu co napsat, tak je zbytecny plejtvat tvejma pismenkama ![]()
Já mám za sebou jeden potrat a biochemický těhotenství a děti nemám a nevím, jestli ještě mít budu.
Jsem jednoznačně ráda, že jsem aspoň na chvíli zažila tu naději, že budu mít miminko, byla jsem strašně šťastná. I když to pak bylo děsný zklamání, jsem ráda, že jsem mohla zažít aspoň pár těch chvil.
Adoptovat bych v případě, že se nezadaří, chtěla.
Po zkušeností se ZT naprosto JEDNOZNAČNĚ B. na co je mi ta „krása“ zažít pár týdnů těhotenství, když pak o to vše přijdu a je to ještě horší, než to vůbec nemít…
A s adopcí toto dle mého vůbec nesouvisí. To má každý nastaveno jinak…
Anonym 2
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
Jste zena, ktera: a)prodelala nekolik potratu (samovolne)
b)ktera nemuze pocit dite
c) moznost neexistuje
Zajima me nazor, kdyby byla na vyber pouze moznost a) a b), kterou byste si vybrali. A proc? Zena ktera pozna tehotenstvi nebo ta, ktera to nikdy nezazije?