Potřebuje 10ti měsíční miminko kamarády?

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

Stránka: Předchozí 1 2 3 4

Napsat příspěvek

Velikost písma:

Dollorres

6381

5761

3.6.21 19:06

načítám...

Mě přijde, že obě děti milovaly společnost, od miminka. Jenže to asi bude i životním stylem.”furt někde s někým a ve velkým”
Na hřiště bych vzala, uvidíš že bude sranda, a unavi se ti. Hrát si asi s nikým nebude, ale k tak to bude fajn. :)))

načítám...
Citovat
Zmínit

Kipa22

5975

7708

4.6.21 10:27

načítám...

@andreabak píše:
Moc vám všem dekuji, me prave docela dostalo, kdyz mi vzdalena kamaradka zacala vypravet, jak se kazdy tyden schazi s jinymi maminkani a deti si spolu hraji atd…tak jsem zacala premyslet zda nekde nedelam chybu

Desetiměsíční dítě se připoutává k matce a nějací vrstevníci ho vůbec nezajímají. Vývojově není na přátelství zralé, i kdyby se matka postavila na hlavu.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymní

10.6.21 02:47

načítám...

Nemyslím že by mu něco nevratně uteklo, stimulace v rodině bude určitě dostatečná, imunitu si bude budovat i tak… Takže bych se tím určitě nestresovala. Na druhou stranu může setkávání s vrstevníky přinášet různé benefity - pro maminku že vyrazí „do společnosti“ lidí co řeší podobná témata. Pro dítě že se může učit nápodobou od podobně starých děti a změnit trochu prostředí. V jakém věku si spolu děti začnou hrát mi připadá dost individuální. My se vídáme s vrstevníky od synových 3 měsíců, pravidelně s těma stejnýma dětma. S většinou těchto dětí si hrají „vedle sebe“, v podstatě neinteraguji, ale má jednoho kamaráda (stejně starého) kterého naprosto zbožňuje. Když jim bylo půl roku, tak ten jeho kamarád plakal všude kde s ním můj syn nebyl, od 3/4 roku všude běhali spolu, podávali si hračky a opakovali po sobě navzájem co druhý dělal. Teď mají 2 roky a začali víc mluvit - vodi se za ruce, domlouvají se s čím si půjdou hrát a pak jdou spolu, vzájemně se lechtaji, každý druhý den se syn ptá kdy k nim půjdeme, jestli bude na hřišti atd. Když mineme jejich dům, tak syn pláče že chce k nim a volá kamaráda jménem. Podávají si ruku když jeden spadne, když se potkají, tak začnou poskakovat, smát se a volají na sebe jménem. S jinými vrstevníky jsme se vídali stejně často, ale vůbec žádnou vazbu si neudělali, totální nezájem. Ještě máme ve skupince 2 holčičky co se také takto skamaradily, ostatní děti si hrají převážně samostatně. Takže za mne - může mít kamaráda už takto v ranném věku, ale není to moc časté. Ani jim to nemusí vydržet na věky. Ale třeba mne to za tu radost z kamaráda rozhodně stojí :srdce:
Jinak syn je hodně společenský - doma se vždycky nudí a je rozladěný i když si s ním hraju a věnuju se mu, venku s dětma se zabaví že o něm ani nevím a je spokojený - takže i to může být důvod proč vyrazit do společnosti.