Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Asi bych jí to nabídla, ale zase neposílala… narovinu se zeptala chceš ?? Pokud by řekla ne, její chyba…
Ale pro svůj vnitřní klid bych nabídla.
Jste sestry a i když mezi vámy proběhlo něco nepříjemného, zlého vždycky sestrami budete…taky za tu dobu hromada citů mohla vyprchat… sporty otupit…
Pokud se necítíš na osobní konfrontaci - napsala bych jí klasický dopis…
Navli píše:
Asi bych jí to nabídla, ale zase neposílala… narovinu se zeptala chceš ?? Pokud by řekla ne, její chyba…Ale pro svůj vnitřní klid bych nabídla.
Jste sestry a i když mezi vámy proběhlo něco nepříjemného, zlého vždycky sestrami budete…taky za tu dobu hromada citů mohla vyprchat… sporty otupit…
Pokud se necítíš na osobní konfrontaci - napsala bych jí klasický dopis…
Asi bych to řešila stejně… ![]()
Zkusila bych to, třeba neumí udělat ten první krok, pro někoho to je těžké, ono vždycky to musí být jeden ze dvou, kdo je odvážnější a pokusí se o smír. Pokud tě odmítne, aspoň budeš mít dobrý pocit, že ses na ni nevybodla a další krok někdy v budoucnu už bude na ní.
Angua píše:Navli píše:Asi bych to řešila stejně…
Asi bych jí to nabídla, ale zase neposílala… narovinu se zeptala chceš ?? Pokud by řekla ne, její chyba…Ale pro svůj vnitřní klid bych nabídla.
Jste sestry a i když mezi vámy proběhlo něco nepříjemného, zlého vždycky sestrami budete…taky za tu dobu hromada citů mohla vyprchat… sporty otupit…
Pokud se necítíš na osobní konfrontaci - napsala bych jí klasický dopis…
Děkuji
![]()
Řekla bych, že záleží, jaký jste spolu měly vztah předtím…
Mám taky sestru… mladší o čtyři roky. Hádáme se (a hádaly jsme se i v minulosti) často a dost drsně, hodně jsme toho spolu prožily (naposledy před dvěma lety smrt naší mámy). Momentálně máme období, kdy si úplně stoprocentně nerozumíme, protože jsme každá v jiné životní fázi - ale přesto zůstává jednou z nejmilovanějších bytostí v mém životě. V jistém smyslu můžu svůj vztah k ní přirovnat ke vztahu ke svým dětem… určitý druh bezpodmínečné lásky… a vím, že ona cítí totéž ke mně. Ať jedna udělá cokoli, ta druhá ji bude jistit, když přijde největší krize.
Omlouvám se za výlev… abych to shrnula
, já bych jí zavolala (nebo se jí ozvala, jakoukoli formou) ![]()
BohunkaP píše: Řekla bych, že záleží, jaký jste spolu měly vztah předtím……líp bych to nenapsala, i když já se sestrou vycházíme dobře, v životě se může stát cokoliv, ale nikdy bych se sestrou nedokázala být na nože! Ono během minuty se nedejbože může jedné či druhé něco přihodit a nestihnout sesterský vztah napravit? Celý život by to boleloMám taky sestru… mladší o čtyři roky. Hádáme se (a hádaly jsme se i v minulosti) často a dost drsně, hodně jsme toho spolu prožily (naposledy před dvěma lety smrt naší mámy). Momentálně máme období, kdy si úplně stoprocentně nerozumíme, protože jsme každá v jiné životní fázi - ale přesto zůstává jednou z nejmilovanějších bytostí v mém životě. V jistém smyslu můžu svůj vztah k ní přirovnat ke vztahu ke svým dětem… určitý druh bezpodmínečné lásky… a vím, že ona cítí totéž ke mně. Ať jedna udělá cokoli, ta druhá ji bude jistit, když přijde největší krize.
Omlouvám se za výlev… abych to shrnula, já bych jí zavolala (nebo se jí ozvala, jakoukoli formou)
ALISHI píše:BohunkaP píše: Řekla bych, že záleží, jaký jste spolu měly vztah předtím……líp bych to nenapsala, i když já se sestrou vycházíme dobře, v životě se může stát cokoliv, ale nikdy bych se sestrou nedokázala být na nože! Ono během minuty se nedejbože může jedné či druhé něco přihodit a nestihnout sesterský vztah napravit? Celý život by to boleloMám taky sestru… mladší o čtyři roky. Hádáme se (a hádaly jsme se i v minulosti) často a dost drsně, hodně jsme toho spolu prožily (naposledy před dvěma lety smrt naší mámy). Momentálně máme období, kdy si úplně stoprocentně nerozumíme, protože jsme každá v jiné životní fázi - ale přesto zůstává jednou z nejmilovanějších bytostí v mém životě. V jistém smyslu můžu svůj vztah k ní přirovnat ke vztahu ke svým dětem… určitý druh bezpodmínečné lásky… a vím, že ona cítí totéž ke mně. Ať jedna udělá cokoli, ta druhá ji bude jistit, když přijde největší krize.
Omlouvám se za výlev… abych to shrnula, já bych jí zavolala (nebo se jí ozvala, jakoukoli formou)
!!!! Zavolej ji a pokuste si promluvit a jedna druhé odpustit
!!! Vždyť kvůli vašemu rozhádanému vztahu trpíte nejen vy dvě, ale vaše děti příjdou o tetičky, strejdy,bratrance nebo sestřenice!!!! A to si určitě nezaslouží!!!! Přeji vám, aby jste si opět vzpoměly, že jste sestry!!!! Držím palečky!!
Děkuji holky všechny jste to pěkně napsaly ale ona se vůbec nezajímala jak probíhá těhotenství jak se mi daří jestli je malá zdravá nebo podobně vůbec a ani ji ještě neviděla úplně od ignoruje hodně od to mrzí od jen kvůli od ale kvůli malé
Zkus zapomenout na to, co bylo a prostě se jí ozvi.Je jasný, že tě to mrzí kvůli malé, ale já bych ti taky poradila kontaktovat, jak už bylo řečeno, aspon nebudeš mít pocit, že es na to vykašlala.Pak už to bude na sestře
Udělej první krok,člověk ve vzteku řekne spoustu věcí,kterých pak lituje a z nějaké hloupé rádoby hrdosti,se připraví o rodinu.My zažili něco podobného,trvala jsem na tom,aby dotyčná udělala první krok a tak jsme se připravili o nejkrásnějí období vnoučat od manžela.Nakonec jsem za dcerou šla,všechno jsme si vyříkaly a je vše OK.Jestli jsou věci na mimi zachovalé a ty už je nebudeš potřebovat,poslala bych je.Taky to můžeš poslat rodičům a oni jí je předají.
Omlouvám se za an.
Podle me by bylo nejlepsi zavolat a delat, ze k zadne hadce nikdy nedoslo, mit desnou radost, nadsene gratulovat a nabidnout ji obleceni.
Podle me je ted nadeje, ze ta udlaopst proste bude zapomenuta.
Ale zamerne nepisu „ja bych udelala…“, protoze je to tezke a vyzaduje to od tebe ustupek.
Pudloslava: no, já nevím, mě osobně by třeba dost naštvalo, kdyby mi někdo, s kým jsem se brutálně pohádala, z ničeho nic zavolal a dělal, že nic a gratuloval mi k miminku apod.. Ano, je to sestra, ale myslím, že i tak by ze začátku zakladatelka mohla říct něco v tom smyslu, že ji mrzí, jak to mezi něma je atd.
Asi jsem divná ale já v té situaci bych ji asi nevolala, měl bych v paměti to že když jsem byla těhu já tak ji nezajímalo, jestli mě něco trápí, potřebuju pomoct, když se malá narodila ani nepřišla kouknout,poslat blbou sms s GRATULUJI.
Určitě je škoda že jste rozhádáne,ted by jste si měli o čem povídat,a za pár měsíců vozit kočárky spolu..
Já bych vybrala pár věcí ne vše dala to rodičům at ji to předají, myslím že tohle už bude nahodou první krok. Ono to pak dopadá tak že při každé hádce už budeš se omlouvat jen ty… Uričtě chyba byla na obou stranách a těma věcičkama si myslím že ji naznačíš že se chceš usmířit, možná bych tam k těm věcem dala lísteček s nějakým malým vzkazem s gratulací, k těhu.
Uvidíš jak se zachová, bud věci příjme a ozve se aspon s díky. Nebo vezme věci a neozve se a nebo se ti věci vrátí.
Přeju vám at se usmíříte ![]()
U nas v rodine se spory resi presne jak pise Pudloslava, ale mit na to nervy… ![]()
urcite sestru kontaktuj, pogratuluj, obleceni nabidni. Preju at se udobrite a avse deti maji tety, strejdy a bratrance se setrenicema. ![]()
Já nevím, nic bych přes rodiče neposílala… Pohádaly jste se spolu, tak to spolu zase vyřešte - takto je to dost neosobní, podle mě a už jste velké holky
Kdyby takto za mnou brácha přišel / zavolal, tak se s ním ráda usmířím, ale když by něco poslal po našich, tak mu to pošlu zpátky, ať si to strčí někam
Může to vypadat tak, že třeba mamka ti nařídila, že jí to musíš půjčit nebo tak ![]()
V každém případě bych asi začala normálně, že to chceš urovnat atd., že jí gratuluješ a věci bych jí cpala až nakonec ![]()
A nemyslím, že je to tak, že se teď budeš za všecko omlouvat ty - takový názor vede přesně k tomu, že spolu pak nepromluví 3 generace
Podle mě tohle jsou situace, když už se ani není za co omlouvat, resp. nikdo netuší, kdo a za co, případně si obě strany myslí, že by se měla omluvit ta druhá
Tak prostě jeden zkusí udělat první krok a buď se ten druhý chytne nebo ne.
Třeba by se ségra taky ráda usmířila, ale teď se bojí, že by to vypadalo, že za tebou přilezla jenom, abys jí půjčila věci na mimino ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Ahoj holky, možná to bude znít blbě. Před rokem jsem se ošklivě pohádala se sestrou. Do telefonu mi řekla: zkus přijít, že něco potřebuješ!! vše jsem si zařídila sama, nikdy jsem od mi nic nechtěla. Nedávno jsem zjistila, že čeká miminko, snažila se celé 4 roky. Hodně mě to potěšilo. Sice ma přítele, ale mají hodně dluhu, kam se kouknu. tak bych ji chtěla poslat oblečení na miminko, protože tím že všude shání. Myslíte si, že bych měla poslat? jak se mi narodila dcera ani nezavolala, nenapsala, prostě neměla zájem. Ale já vím, jak je to těžké, tak bych ji chtěla pomoct. Co by jste udělaly na mém místě vy?