Práce, nebo druhé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Však uvidis. Můžeš mít jedno dítě, nic moc se nestane, kor po zkušenostech. Tvé obavy jsou pochopitelné. Stačí být otevřená a uvidis jak se budeš cítit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já měla jasno, po mateřský na rok a půl do práce a pak začít zkoušet, to byl plán, ale mě mateřská bavila, měla jsem kamarádky s dětma a každý den jsme někam chodili, něco podnikali, výlety atd 
ale viděla jsme holky co měli dvě děti za sebou jak z toho byli vyřízený, tak jsem si chtěla užít jedno dítě a pak druhý když to první už bude mít víc rozumu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To teepe: a v jaké fázi teď seš? Pracuješ nebo už čekáš/máš druhé dítě? Já zatím pracuji rok, dvě děti za sebou jsem nechtěla dokonce ještě před těhotenstvím, s manželem jsme se shodli že druhé možná a s větším rozestupem.
U mě pak přišlo období, že jak jsem si to „neužila“, tak jsem to chtěla jakoby dohnat nebo prostě napravit s druhým. teď jsem v práci ráda, ale ty myšlenky na druhé u mě jsou relativně často.
Já co mám kamarádky a mají děti s odstupem 1-3 roky, tak jsou z toho docela unavené, ale samozřejmě říkají, že by neměnily:-)
- Citovat
- Upravit
Teď jsem těhotná, mezi dětma budu mít přesně 5 let když vše dobře dopadne, to mi přijde akorát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Chápu tvé pocity. Já mám sice teda teprve skoro půlroční mimi ale momentálně si říkám-druhé-nikdy! Měla jsem po porodu šílené psych. stavy a pořád ještě nejsem zdaleka v pořádku. Zakládala jsem tu nedávno podobnou diskuzi, řešila jsem zda nebudu litovat, že bych měla jedináčka. Nikdo ti neporadí úplně, asi uvidíš (i já) podle aktuálních pocitů v tu danou chvíli. I já si užívala jak říkáš -testování, bříško, pohyby…těšila jsem se na svoji malou panenku a barvila si život na růžovo, místo toho se zbarvil načerno 
Mně je teda už 30,takže nebudu moct otálet tak dlouho. Vím ale, že zátahem a mít dvě děti po sobě bych asi nedala. Řiď se srdíčkem, to ti ukáže tu nejsprávnější cestu 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
To Teruška85: Děkuji. Měla jsem to podobně, taky jsem se nejvíc na syna těšila, užívala si těhotenství a pak se to změnilo v noční můru. Byla jsem na psychiatrii a i po propuštění jsem se min. půl roku utápěla v depresích, vůbec jsem si mateřství neužívala.
Já bych právě srdíčkem miminko chtěla, ale ne za tu cenu, že bych si musela projít znovu tím peklem. Takže rozum říká ne (a nejlépe už nikdy) a srdce říká ano.
- Citovat
- Upravit
Ahoj holky, máte ještě některá podobné dilema? Vrátily jste se po mateřské do práce a teď uvažujete, zda nějakou dobu pracovat, splnit si nějaké cíle, cestovat nebo mít druhé miminko?
Díky zakladatelka
- Citovat
- Upravit
Oživuji a jdu se s spíš vykecat než pro radu
Máme skoro šestileté dítko a od ledna bychom se chtěli snažit o druhé. Ale 
Po třech letech doma jsem tenkrát nastoupila na zkrácený úvazek, který mám teď od půlky roku rozšířený a chodím na plný. Práce mě baví, kolektiv i vedení super, na peníze si taky nemůžu stěžovat, ale mám strach, že se pak nebudu mít kam vrátit.
Práci, co teď dělám, nejde dělat z domu a pokud otěhotním a chtěla bych být 3 roky doma (a to bych chtěla), musí se za mě najít náhrada. Další a ta nejdůležitější věc je, že když jsem souhlasila s plným úvazkem, byly kvůli tomu odejity dvě kolegyně a jejich práce přerozdělena - část mě, část jiné kolegyni. Rodinu bychom si fakt přáli větší, vím že to třeba ani nedopadne, ale prostě mě mrzí, že jsem se tady tak hezky zajela, pak odešly ty dvě holky a já bych pak za nějakou dobu třeba oznamovala, že jsem v tom. Manžel tvrdí, že to nemám řešit, že uvidíme, jak to vše bude. Příští rok mi bude 34 a už s prvním těhotenstvím jsem měla trochu problémy a mudr tvrdí, že pokud druhé, tak co nejdříve.
- Citovat
- Upravit
Určitě dítě, práce je a bude i za ty tři roky. 
A bůh ví, jestli se vám mimčo podaří hned nebo za půl roku nebo za rok. Jak dlouho jsi v práci? Nedali by ti prac. smlouvu na dobu neurčitou?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jo už to čtu, jsi tam tři roky nějak způsobem.. tak co by chtěli? Zkusila bych v práci navrhnout jestli by mi nedali tu smlouvu na neurčito, nebála bych se třeba i zalhat, že si chci vzít hypotéku a bez tý smlouvy mi to banka nedá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Anonymní píše:
Oživuji a jdu se s spíš vykecat než pro raduMáme skoro šestileté dítko a od ledna bychom se chtěli snažit o druhé. Ale
Po třech letech doma jsem tenkrát nastoupila na zkrácený úvazek, který mám teď od půlky roku rozšířený a chodím na plný. Práce mě baví, kolektiv i vedení super, na peníze si taky nemůžu stěžovat, ale mám strach, že se pak nebudu mít kam vrátit.
Práci, co teď dělám, nejde dělat z domu a pokud otěhotním a chtěla bych být 3 roky doma (a to bych chtěla), musí se za mě najít náhrada. Další a ta nejdůležitější věc je, že když jsem souhlasila s plným úvazkem, byly kvůli tomu odejity dvě kolegyně a jejich práce přerozdělena - část mě, část jiné kolegyni. Rodinu bychom si fakt přáli větší, vím že to třeba ani nedopadne, ale prostě mě mrzí, že jsem se tady tak hezky zajela, pak odešly ty dvě holky a já bych pak za nějakou dobu třeba oznamovala, že jsem v tom. Manžel tvrdí, že to nemám řešit, že uvidíme, jak to vše bude. Příští rok mi bude 34 a už s prvním těhotenstvím jsem měla trochu problémy a mudr tvrdí, že pokud druhé, tak co nejdříve.
No, příštý rok budu řešit stejnou dilemu. Každopádně pokud mimčo chceš, tak do toho jdi. Práce s evždy nejak pořeší. Si vem například, že jsem zažila už situaci kdy v práci z hodiny na hodinu vyhazeli třetinu lidí jen tak od stolu - bez ohledu na to kdo co dělal a nedělal a jak dobře. Prostě prišlo nařízení zvrchu a tak asi na HR nahodně vylosovali zaměstnance a bylo. V další práci podobně - přislo nařízení vyhodit celý lokální vedení - taky bez ohledu na jednotlivce, prostě se vyšší vedení rozhodlo jejich kompetence přesunout ze dne na den do jiného státu kde pravdaže jejich pozice byli již obsazené. A do tretice jsem zažila situaci kdy se trhla čast firmy a udělali se na vlastným, a to taky během pár týdnů odešlo cca 20procent mých kolegů dělat do té nové firmy. Takže práci bych fakt v úvahu nebrala. Co je dnes, nemusí být zítra. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jestli dítě chcete, tak nepomůže počkat. Navíc třeba se nějakou dobu budete snažit, pak budeš sice těhotná, ale ještě několik měsíců pracovat..takže jestli je ti to blbé vůči zaměstnavateli, tak myslím že nemusí. A on tvůj život nežije. Nějak se to vždycky udělá. Já v práci vypadala nenahraditelně, a ejhle, když jsem musela jít na nemocenskou tak to nakonec nějak taky šlo a zvládli to.
Já mám mezi druhým a třetím dítkem rozdíl 7 let, porodila jsem v 35 a řeknu ti je to akorát. Dýl už bych nečekala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Takze tys na zacatku roku nevedela, ze budes chtit dite? Preslas na plny, vyhodili kvuli tobe 2 zensky a ted premyslis, ze otehotnis?
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Oživuji a jdu se s spíš vykecat než pro raduMáme skoro šestileté dítko a od ledna bychom se chtěli snažit o druhé. Ale
Po třech letech doma jsem tenkrát nastoupila na zkrácený úvazek, který mám teď od půlky roku rozšířený a chodím na plný. Práce mě baví, kolektiv i vedení super, na peníze si taky nemůžu stěžovat, ale mám strach, že se pak nebudu mít kam vrátit.
Práci, co teď dělám, nejde dělat z domu a pokud otěhotním a chtěla bych být 3 roky doma (a to bych chtěla), musí se za mě najít náhrada. Další a ta nejdůležitější věc je, že když jsem souhlasila s plným úvazkem, byly kvůli tomu odejity dvě kolegyně a jejich práce přerozdělena - část mě, část jiné kolegyni. Rodinu bychom si fakt přáli větší, vím že to třeba ani nedopadne, ale prostě mě mrzí, že jsem se tady tak hezky zajela, pak odešly ty dvě holky a já bych pak za nějakou dobu třeba oznamovala, že jsem v tom. Manžel tvrdí, že to nemám řešit, že uvidíme, jak to vše bude. Příští rok mi bude 34 a už s prvním těhotenstvím jsem měla trochu problémy a mudr tvrdí, že pokud druhé, tak co nejdříve.
Dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A kolik ti je? Pokud osmadvacet, klidně bych rok-dva počkala (děti blízko u sebe nebudete mít tak jako tak). Pokud osmatřicet, začala bych se snažit klidně hned. Protože co s tím za pár let, kdyby to pak už nešlo, říct si - dítě sice nemám, ale práce je fajn?
Jo, není to fér. Ale s tím, co mám za sebou jak na poli pracovním, tak na poli snahy o dítě mám dost vyhraněnej názor, že já sama pro sebe budu vždy na prvním místě a sebelepší zaměstnání mi nevynahradí zdravou rodinu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
