Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
1. neoháněj se právy, nehroť konflikty. Jedinné co tím děláš je že ubližuješ svému dítěti. Čím víc se snažíš prosadit svůj postoj, čím víc děláš peklo matce svého dítěte, tím víc ubližuješ tomu dítěti.
2. hledej takové řešení, které bude vyhovovat všem, zejména dítěti (a ne to fakt nemusí být to, co si představuješ že to má být.) Pokud nevíš jak na to a umíš na konflikty jít jen silou a snažíš se je vyhrát, dohodněte se, že společně všichni tři či čtyři (i s tvou partnerkou) podstoupíte mediaci a pokusíte se naučit komunuikovat jako příčetní, zodpovědní rodiče, ne jako psychopati, co ničí své dítě svými spory.
Kontakty najdeš tady
@Lama Lama píše:
Ne pokud nemá dítě chlap v péči. Je tam napsáno, pokud pečuje pouze jeden rodič, ne?
To jsem si oddechla ![]()
@Anonymní píše:
To by mě zajímalo kolik jsou reálné průměrné alimenty
dle zdejších diskuzí tak 2-3tis ![]()
@Lama Lama to je bezvadny, ze to funguje, fakt se mi to libi, jak to nakonec vzdycky vybalancujete, a tomu vasemu usporadani uz se rika formace
hele, u nas novinka - Zloba se uz tolik neangazuje verejne, zato se uchylila k šikane za zavrenymi dvermi
ale muj Popelak nabadal, ze to vydrzi a at to neresim, ted ma soucit s nebohym taťkou, ktery se opet uchylil do zivotni role chudaka se zlou zenou
Takze neresim a zpovzdali prihlizim ![]()
A co se týče výchovy. Tak můj přítel mou dceru vychovává, řekla bych i víc než její otec. Ale ona je se svým otcem dva víkendy v měsíci a i tak je půlku s někým jiným.
To jak bude probíhat jejich rodinný život určují hlavně oni. Pokud jsou spolu krátce, tak nejspíš moc nezasahuje, ale čím déle spolu budou, tím víc bude. Hlavně jestli spolu pak budou mít společné dítě
Dítě usměrnit, do jisté míry vychovávat i trestat, může přece i babička, placená hlídačka, učitelka ve školce, vedoucí na kroužku, družinářka… Určitě může i partner matky (a partnerka otce). Záleží na domluvě rodiče a partnera (myslím nového partnera!). Zakladateli, pokud máš podezření na týrání, oznam toto na policii. Něco jiného je sdělování informací od školy či lékaře, tam už je jednoznačné, že právo na informace mají rodiče jako zákonní zástupci.
Tak já si ani neumím představit, že bych dítěti nikdy nic neřekla, otec taky není u všeho. Když křičí, řeknu nekrič, máme taky sousedy, když chce bonbony před obědem, řeknu, ne, až po obědě. Když vidím, že do něčeho kope, řeknu, ať to nedělá, že se to zničí. No, už jsem i okřikla důrazně, dítě bylo naštvané, ale pověděla jsem mu to poprvé normálně a vysvětlila, proč to chci, zas tolik toho nechci. Už byly řeči, že nic nedovolím
Jako bonbony před jídlem fakt ne. Můj názor je, že by nemělo jíst tolik sladkostí celkově, ale to už není moje věc, to svůj názor řeknu v soukromí tatínkovi a ten s tím naloží dle svého přesvědčení. A troufnu si říct, že bych si nedovolila dítě plácnout.
My máme s nevlastním nadstandardní vztah, takže mě poslouchá lépe, než vlastního otce, nemá rád, když má pocit, že mě zklamal
i ex mi občas píše, když potřebuje, aby mu někdo domluvil ![]()
Ale nebylo to tak vždy, že začátku jsem se k němu chovala jako kamarádka a až jsme si vytvořili nějaký vztah, tak mě začal respektovat sám, takže záleží jak je jejich vztah vážný, ale jednou hi vychovávat někdo jiný bude.