Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj, s ex máme syna (1,5 roku). Jsme domluveni na tom, že si ho bude brát každý týden 1× na cely den a dle potřeby 1× - 2× týdně na cca dvě hodiny do kočárku. Problém je v tom, že když se malý od něj vrací po tom celém dni, tak se ho nechce vůbec pustit, jít domů
. Nechám stranou to, že mě to mrzí, ale beru to tak, že je to dítě a dělá to u vícero lidí, když tuší, že dotyčný bude docházet. Do minuty po odvedení pozornosti jinam je v pohodě a zase usměvavý chlapeček.
Ale teď k tomu, co mě opravdu trápí. Včera byla opět tato scéna, přičemž mi bývalý řekl, že mu teda přijde opravdu divné že,,ten kluk tady vůbec nechce být, ani ze sedačky nechtěl". A kroutil už toho hlavou a měl výraz, jako kdybych mu ublizovala nebo nevím co. Podotýkám, že malý se má jako v bavlnce, nikdy bych nedovolila, aby mu kdokoli ublížil. 4.12. nas čeká rozhodující soud o svěření dítěte do péče a je mi úplně jasné, že tam toto vytáhne. Bojím se toho, bojím se, že si fakt někdo bude myslet bůh ví co. Že to nějak ovlivní rozhodnutí. Strašně mě mrzí a trápí to, že vůbec tohle vypustí z pusy. Snažím se mu ohledně malého vycházet vstříc a on mi to vrací takhle.
Je to velmi dobrý manipulátor, bohužel. Řešil někdo podobnou situaci?
Asi ses o ex s plným nasazením nestarala a to je povinností manželky…
@ontar píše:
Asi ses o ex s plným nasazením nestarala a to je povinností manželky…
Ale tady se nepíše o problému, že není s ex.
Mam to stejne, akorat muj chlap teda nejede takovy kraviny. Ale vyresili jsme to zatim tak, ze kdyz je malej s otcem, tak ho i vykoupe a uspi, abychom predesli tomu, ze malej breci kvuli odchodu manzela ![]()
Aha, ted jsem si vsimla, kdo zakladal diskusi a teda tam to s domluvou bude asi horsi ![]()
Upřímně, být v kůži tvého ex, tak mi to přijde taky divné. Být zase v tvé situaci, mám stejné pocity jako ty. Pokud se o syna soudíte, tak bych byla připravená na všechno, je jasný, že on o něj zabojuje a nedělala bych si iluze, že to bude boj férový. On proti tobě moc nabito nemá, takže jo, může se stát, že dá ránu pod pás.
@Lekninka91 píše:
Aha, ted jsem si vsimla, kdo zakladal diskusi a teda tam to s domluvou bude asi horsi
Proč?
Já mám občas pocit, že představa žen je, že chlap po rozchodu ustoupí, ideálně si děcka veme jednou za dva týdny na víkend. Já bych na toto nepřistoupil ani náhodou, hodně bych bojoval.
@janijan píše:
Já mám občas pocit, že představa žen je, že chlap po rozchodu ustoupí, ideálně si děcka veme jednou za dva týdny na víkend. Já bych na toto nepřistoupil ani náhodou, hodně bych bojoval.
Jo, moje představa to je. Já jsem si ho porodila, mě taky zůstane. Kdyby příroda chtěla, aby měl významnější roli tatínek, rodili by muži.
Zadny soud nesveri 1,5 lete dite do pece otce, a to ani do stridavky. Je mozny ze to ze zoufalstvi u soudu vytahne, ale to je tak vse. O stridavku si muze otec zazadat po 3 roce veku
@janijan Četl jsi vůbec, co jsem psala? Prcka má 1× týdne na celý den a pak mu vycházím vstříc během týdne, jak potřebuje.
@zudina
V tomhle naštěstí byla u 1. soudu soudkyně rozumná a při jeho proslovu, že od 3 let bude chtít stridavou péči, ho zpražila, ať na to zapomene, že dřív jak v 15 letech do střídačky určitě ne. V tom mi spadl kámen ze srdce.
A když jde k tatínkovi tak nepláče? Asi je mu s tátou dobře no
@Innocence píše:
Ahoj, s ex máme syna (1,5 roku). Jsme domluveni na tom, že si ho bude brát každý týden 1× na cely den a dle potřeby 1× - 2× týdně na cca dvě hodiny do kočárku. Problém je v tom, že když se malý od něj vrací po tom celém dni, tak se ho nechce vůbec pustit, jít domů. Nechám stranou to, že mě to mrzí, ale beru to tak, že je to dítě a dělá to u vícero lidí, když tuší, že dotyčný bude docházet. Do minuty po odvedení pozornosti jinam je v pohodě a zase usměvavý chlapeček.
Ale teď k tomu, co mě opravdu trápí. Včera byla opět tato scéna, přičemž mi bývalý řekl, že mu teda přijde opravdu divné že,,ten kluk tady vůbec nechce být, ani ze sedačky nechtěl". A kroutil už toho hlavou a měl výraz, jako kdybych mu ublizovala nebo nevím co. Podotýkám, že malý se má jako v bavlnce, nikdy bych nedovolila, aby mu kdokoli ublížil. 4.12. nas čeká rozhodující soud o svěření dítěte do péče a je mi úplně jasné, že tam toto vytáhne. Bojím se toho, bojím se, že si fakt někdo bude myslet bůh ví co. Že to nějak ovlivní rozhodnutí. Strašně mě mrzí a trápí to, že vůbec tohle vypustí z pusy. Snažím se mu ohledně malého vycházet vstříc a on mi to vrací takhle.
Je to velmi dobrý manipulátor, bohužel. Řešil někdo podobnou situaci?
Přijde mi to uplně normální chování dítěte. POmohl by čas navíc s tátou. Nešlo by přidat?
Proč se soudu bojíš? Co chceš ty, co chce ex?
Dítě je malé, bude se to hodně ještě měnit, s tátou bude moct bát víc a víc. Než se furt handrkovat po soudech, není snažší ho dát do společné péče a uzavřít nějakou vzájemnou dohodu o postupném navyšování péče otce?
Takže popořadě. Je nesmysl, aby mimino nebylo u matky, tady se není o čem bavit. Já se nemůžu vyjadřovat k jednotlivým situacím, když o tom nic nevím. Bez diskuze je ubohost, když chlap (ale i žena) dítě použije jako „bojový prostředek“ proti bývalému partnerovi. Pokud se chlap za manželství o děcko nezajímá, tak je divný, že chce teď dítě do péče.
Ale dnes jsou chlapi a není jich málo, kteří fungují jako tátové. Přebalují, krmí, berou si očr, dětem se naplno věnují. Dají ženě čas, aby se realizovala… A když se manželství rozpadne z jakéhokoli důvodu mají ustoupit a jen platit? Dítě si veme jednou za čtrnát dní na víkend? A když dítě onemocní, tak ho třeba nevidí půl roku, žena klidně může docílit toho, že se otec a dítě odcizí. To si neuvědomujete že tímto, když vstávají v noci k děcku si utvoří stejný vztah jak žena? Nezlobte se, ale mě toto opravdu hodně rozčiluje. Pak se nedivte, že si chlap veme dobrýho právníka a použije všech prostředků, které poskytuje právní řád naší země aby vyhrál.
Příspěvek upraven 23.10.19 v 08:46