Maminka má radši sestru

Anonymní
21.3.21 19:21

Přerostla přes hlavu.

Dobrý podvečer Vám všem přítomným, já se jdu asi jen vypsat, i když názor by se mi taky hodil. Jsem čerstvě dospělá dívka, co na první pohled má vše. Sice jsem ještě nenašla tu lásku, ale to mě teď ani tak netíží, mám velkou rodinu (3 sourozence), nežijeme si špatně, rodinný dům, prostě ideální život. Jo kdyby. Jediné co mě opravdu štve a mrzí je má o rok mladší sestra (já jsem nejstarší). Mám pocit, že docela silně přerostla přes hlavu. A ten pocit má už i táta. Prostě je takový mamánek. S ní by nejraději všude courala a nakupovala (což teď nejde), tak aspoň online. Když to oblečení nemá značku, tak si ho nevezme, je povrchní slepice. Ono je to tedy i z druhé strany, jakože třeba když máma vybírá poličku/ubrus cokoli, tak jediného koho se zeptá je ona. To samý na názor, prostě se zeptá jí a né táty. Dneska mi i řekla, že ji je jedno, když by se kvůli ní rozvedli 8o, to jsem jako čuměla. Já si říkám, že kdyby se to týkalo jen mně, to nadržování, tak mi to je jedno, to bych zkousla. Čert vem ty proplakaný noci, kdy mě to mrzelo, že ona je mámou upřednostňovaná. Já chci příští rok odmaturovat a pak odjet na vejšku a kašlu na ní, ale to s tím tátou mě mrzí no. Je to jako kdyby doma rozhodovaly spolu a přitom by měl táta. Defakto si říkám, že jsem dospělá, já můžu kdykoli odejít třeba k prarodičům, ale nenechám ji vyhrát! Potřebuji, aby si máma uvědomila, co z ní roste a že si hřeje hada na hrudi a nevidí to. Jako náš vztah se sestrou je asi navždy poškozen, ale je vidět, že to mrzí jen mě, ona je úplně v klidu.
Zažil jste někdo něco podobného? Změnil/a se ta/ten dotyčná/ý? A může se vlastně změnit?
(prosím zanechat anonym, aby si nikdo nespojil můj nick s naší rodinnou situací, i když stačí strávit se sestrou chvíli a poznáte, co je zač)

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4005
21.3.21 19:30
@Anonymní píše:
Dobrý podvečer Vám všem přítomným, já se jdu asi jen vypsat, i když názor by se mi taky hodil. Jsem čerstvě dospělá dívka, co na první pohled má vše. Sice jsem ještě nenašla tu lásku, ale to mě teď ani tak netíží, mám velkou rodinu (3 sourozence), nežijeme si špatně, rodinný dům, prostě ideální život. Jo kdyby. Jediné co mě opravdu štve a mrzí je má o rok mladší sestra (já jsem nejstarší). Mám pocit, že docela silně přerostla přes hlavu. A ten pocit má už i táta. Prostě je takový mamánek. S ní by nejraději všude courala a nakupovala (což teď nejde), tak aspoň online. Když to oblečení nemá značku, tak si ho nevezme, je povrchní slepice. Ono je to tedy i z druhé strany, jakože třeba když máma vybírá poličku/ubrus cokoli, tak jediného koho se zeptá je ona. To samý na názor, prostě se zeptá jí a né táty. Dneska mi i řekla, že ji je jedno, když by se kvůli ní rozvedli 8o, to jsem jako čuměla. Já si říkám, že kdyby se to týkalo jen mně, to nadržování, tak mi to je jedno, to bych zkousla. Čert vem ty proplakaný noci, kdy mě to mrzelo, že ona je mámou upřednostňovaná. Já chci příští rok odmaturovat a pak odjet na vejšku a kašlu na ní, ale to s tím tátou mě mrzí no. Je to jako kdyby doma rozhodovaly spolu a přitom by měl táta. Defakto si říkám, že jsem dospělá, já můžu kdykoli odejít třeba k prarodičům, ale nenechám ji vyhrát! Potřebuji, aby si máma uvědomila, co z ní roste a že si hřeje hada na hrudi a nevidí to. Jako náš vztah se sestrou je asi navždy poškozen, ale je vidět, že to mrzí jen mě, ona je úplně v klidu.
Zažil jste někdo něco podobného? Změnil/a se ta/ten dotyčná/ý? A může se vlastně změnit?
(prosím zanechat anonym, aby si nikdo nespojil můj nick s naší rodinnou situací, i když stačí strávit se sestrou chvíli a poznáte, co je zač)

Vychovávají rodiče. Ne ty, takže to, jak se k nim chová, si musí srovnat oni. Sestra je v klidu, buď taky. Ty ji můžeš maximálně říct, že tě její chování štve. Můžeš to říct i mámě, otázkou je, jestli bude poslouchat. Každopádně, z tvého popisu je zřejmé, že tě sestra sejří. A to hodně. Akorat bych neřekla, že máš problém se sestrou. Problém bude mezi tebou a mámou.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
16137
21.3.21 19:34

Přestaň řešit svou sestru, nebo dokonce představu že máš nárok vysvětlovat své matce jak má tvou sestru vychovávat, popřípadě koučovat vztah svých rodičů podle svých představ

Řeš především svoje sebevědomí a sebepřijetí. Ne - nepotřeuješ k tomu schválení od maminky a ne nepotřebuješ k tomu trumfnout svou sestru.

To co tě trápí je tvůj pocit méněcenosti, který ti dost deformuje to jak vnímáš svou rodinu a zároveň si fantazíruješ že máš nějaký nárok na to aby se lidi kolem tebe chovali podle tvých představ- no ale ty se taky nechováš podle jejich představ a chceš se chovat podle svého, že? Tak to jaksi musíš dopřát i svým blízkým.

Stejně tak tvůj pocit méněcenosti nevyřeší nikdo z venčí za tebe - ani kdyby teď za tebou přišla tvoje máma posypala si popel na hlavu, vyhnala tvou sestru do děcáku a chodila se s tebou radit o každé věci.

Smířit sama se sebou se musíš ty - pokud nechceš být ukňoraná a závistivá osoba.

Mrkni třeba na tuhle knihu Adler se zrovna sourozeneckými vztahy zabýval.

https://obchod.portal.cz/…vek-jaky-je/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8470
21.3.21 19:53

To, jaká tvoje sestra, je bohužel výsledek výchovy asi hlavně tvé mámy a nic s tím bohužel neuděláš. Co můžeš udělat je třeba si o tom promluvit soukromé s tátou, vyjádřit mu podporu, budovat vztah na této straně. A snažit se tím netrápit. Já si tedy nemyslím to, co tu někteří píšou, že se nemáš starat o to, jak to u vás v rodině chodí. Jsi její součástí a dost se tě to týká. Bohužel to, že svůj názor vyjádříš asi příliš nezmění a můžeš si tím situaci zkomplikovat.

Příspěvek upraven 21.03.21 v 19:54

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19691
21.3.21 19:54
@Anonymní píše:
Dobrý podvečer Vám všem přítomným, já se jdu asi jen vypsat, i když názor by se mi taky hodil. Jsem čerstvě dospělá dívka, co na první pohled má vše. Sice jsem ještě nenašla tu lásku, ale to mě teď ani tak netíží, mám velkou rodinu (3 sourozence), nežijeme si špatně, rodinný dům, prostě ideální život. Jo kdyby. Jediné co mě opravdu štve a mrzí je má o rok mladší sestra (já jsem nejstarší). Mám pocit, že docela silně přerostla přes hlavu. A ten pocit má už i táta. Prostě je takový mamánek. S ní by nejraději všude courala a nakupovala (což teď nejde), tak aspoň online. Když to oblečení nemá značku, tak si ho nevezme, je povrchní slepice. Ono je to tedy i z druhé strany, jakože třeba když máma vybírá poličku/ubrus cokoli, tak jediného koho se zeptá je ona. To samý na názor, prostě se zeptá jí a né táty. Dneska mi i řekla, že ji je jedno, když by se kvůli ní rozvedli 8o, to jsem jako čuměla. Já si říkám, že kdyby se to týkalo jen mně, to nadržování, tak mi to je jedno, to bych zkousla. Čert vem ty proplakaný noci, kdy mě to mrzelo, že ona je mámou upřednostňovaná. Já chci příští rok odmaturovat a pak odjet na vejšku a kašlu na ní, ale to s tím tátou mě mrzí no. Je to jako kdyby doma rozhodovaly spolu a přitom by měl táta. Defakto si říkám, že jsem dospělá, já můžu kdykoli odejít třeba k prarodičům, ale nenechám ji vyhrát! Potřebuji, aby si máma uvědomila, co z ní roste a že si hřeje hada na hrudi a nevidí to. Jako náš vztah se sestrou je asi navždy poškozen, ale je vidět, že to mrzí jen mě, ona je úplně v klidu.
Zažil jste někdo něco podobného? Změnil/a se ta/ten dotyčná/ý? A může se vlastně změnit?
(prosím zanechat anonym, aby si nikdo nespojil můj nick s naší rodinnou situací, i když stačí strávit se sestrou chvíli a poznáte, co je zač)

hřeje si hada na prsou? :think: vždyť jen píšeš, že si spolu rozumí, spolu se radí, mají stejné zájmy, takže v čem přesně, že je sestra had? Mamince to evidentně vyhovuje, sestře taky, takže kde je problém?
Spíš to zní jako závist, že spolu ty dvě mají takový vztah, tak máš potřebu sestru očernit a mamince otevřít oči :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1034
21.3.21 20:36
@Anonymní píše:
Dobrý podvečer Vám všem přítomným, já se jdu asi jen vypsat, i když názor by se mi taky hodil. Jsem čerstvě dospělá dívka, co na první pohled má vše. Sice jsem ještě nenašla tu lásku, ale to mě teď ani tak netíží, mám velkou rodinu (3 sourozence), nežijeme si špatně, rodinný dům, prostě ideální život. Jo kdyby. Jediné co mě opravdu štve a mrzí je má o rok mladší sestra (já jsem nejstarší). Mám pocit, že docela silně přerostla přes hlavu. A ten pocit má už i táta. Prostě je takový mamánek. S ní by nejraději všude courala a nakupovala (což teď nejde), tak aspoň online. Když to oblečení nemá značku, tak si ho nevezme, je povrchní slepice. Ono je to tedy i z druhé strany, jakože třeba když máma vybírá poličku/ubrus cokoli, tak jediného koho se zeptá je ona. To samý na názor, prostě se zeptá jí a né táty. Dneska mi i řekla, že ji je jedno, když by se kvůli ní rozvedli 8o, to jsem jako čuměla. Já si říkám, že kdyby se to týkalo jen mně, to nadržování, tak mi to je jedno, to bych zkousla. Čert vem ty proplakaný noci, kdy mě to mrzelo, že ona je mámou upřednostňovaná. Já chci příští rok odmaturovat a pak odjet na vejšku a kašlu na ní, ale to s tím tátou mě mrzí no. Je to jako kdyby doma rozhodovaly spolu a přitom by měl táta. Defakto si říkám, že jsem dospělá, já můžu kdykoli odejít třeba k prarodičům, ale nenechám ji vyhrát! Potřebuji, aby si máma uvědomila, co z ní roste a že si hřeje hada na hrudi a nevidí to. Jako náš vztah se sestrou je asi navždy poškozen, ale je vidět, že to mrzí jen mě, ona je úplně v klidu.
Zažil jste někdo něco podobného? Změnil/a se ta/ten dotyčná/ý? A může se vlastně změnit?
(prosím zanechat anonym, aby si nikdo nespojil můj nick s naší rodinnou situací, i když stačí strávit se sestrou chvíli a poznáte, co je zač)

A proč by se měla ségra měnit? Podle mě na ní prostě žárlíš. Však je hezký, že si rozumí. Já chápu, že pokud to ty s mamkou tak nemáš, že ti to muze být líto, ale to je na mamce a na tobě, aby jste k sobě našly cestu, za to ségra nemůže. Proč by jsi měla bojovat se svou ségrou a nenechat jí vyhrát-co přesně vyhrát? Proč s ní soupeříš? To samé s tím hadem, přece není špatně, že si rozumí s mámou. Ty se zaměř spíše na vztah s mámou a taky na sebe, aby jsi tak nežárlila. Protože já z toho mám přesně takový pocit. Kde si přišla na to, že by měl táta rozhodovat o ubrusu nebo poličce? Mě je stejně jako tobě, jsem kluk, mám o dva roky mladší ségru a takový věci řeší taky mamka většinou se ségrou. Jen proto, že taťkovi je jedno, jakou barvou bude vymalováno, jaká polička bude kde viset a mě taky. Stejně tak jídlo, řeší hlavně se ségrou, protože ví, že my s tátou sežereme všechno. Máme ještě dva mladší sourozence, ale zase být po nich, tak máme všechno a všude myšáka od Disney a k jídlu každej den špagety a to ještě suchý :mrgreen:. No tak takové věci řeší se ségrou. Ale není to tak, že by ségra o všem rozhodovala a táta neměl žádné slovo nebo, že by nijak nějak upřednostňovala před námi a nebo jí měla raději, to ani náhodou. A možná je to u vás podobný, ale ty to ve své hlavě vidíš jinak, protože máš na segru z nějakého důvodu nervy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
757
21.3.21 20:46
@Anonymní píše:
Dobrý podvečer Vám všem přítomným, já se jdu asi jen vypsat, i když názor by se mi taky hodil. Jsem čerstvě dospělá dívka, co na první pohled má vše. Sice jsem ještě nenašla tu lásku, ale to mě teď ani tak netíží, mám velkou rodinu (3 sourozence), nežijeme si špatně, rodinný dům, prostě ideální život. Jo kdyby. Jediné co mě opravdu štve a mrzí je má o rok mladší sestra (já jsem nejstarší). Mám pocit, že docela silně přerostla přes hlavu. A ten pocit má už i táta. Prostě je takový mamánek. S ní by nejraději všude courala a nakupovala (což teď nejde), tak aspoň online. Když to oblečení nemá značku, tak si ho nevezme, je povrchní slepice. Ono je to tedy i z druhé strany, jakože třeba když máma vybírá poličku/ubrus cokoli, tak jediného koho se zeptá je ona. To samý na názor, prostě se zeptá jí a né táty. Dneska mi i řekla, že ji je jedno, když by se kvůli ní rozvedli 8o, to jsem jako čuměla. Já si říkám, že kdyby se to týkalo jen mně, to nadržování, tak mi to je jedno, to bych zkousla. Čert vem ty proplakaný noci, kdy mě to mrzelo, že ona je mámou upřednostňovaná. Já chci příští rok odmaturovat a pak odjet na vejšku a kašlu na ní, ale to s tím tátou mě mrzí no. Je to jako kdyby doma rozhodovaly spolu a přitom by měl táta. Defakto si říkám, že jsem dospělá, já můžu kdykoli odejít třeba k prarodičům, ale nenechám ji vyhrát! Potřebuji, aby si máma uvědomila, co z ní roste a že si hřeje hada na hrudi a nevidí to. Jako náš vztah se sestrou je asi navždy poškozen, ale je vidět, že to mrzí jen mě, ona je úplně v klidu.
Zažil jste někdo něco podobného? Změnil/a se ta/ten dotyčná/ý? A může se vlastně změnit?
(prosím zanechat anonym, aby si nikdo nespojil můj nick s naší rodinnou situací, i když stačí strávit se sestrou chvíli a poznáte, co je zač)

Já v něčem podobném,,žiju'' 25 let, akorát v mém případě jde o starší sestru. Ikdyby někoho zabila tak bude pořád mamky miláček. Mám další 2 bráchy, ty jsou mladší. Ve 20 letech jsem se od mamky odstěhovala, naučila se žít s tím, že ségra bude vždy na prvním místě. S mamkou mám průměrný vztah, jen mě mrzí že upřednostňuje i ségry syna, před naší dcerou. Naši malou nevidí 3 týdny je to v pohodě ale ségry malého si bere každý druhý týden na víkend. No nic, jak jsem psala naučila jsem se s tím žít, protože ať jsem řekla cokoliv, vždy se to otočilo proti mě a vůbec nic to nezměnilo. Se ségrou mám taky průměrný vztah a bráchové to upřednostňování ségry taky neřešej, věř mi, je to tak lepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
22.3.21 14:33

Děkuji všem za reakce.

  • Citovat
  • Nahlásit
380
22.3.21 16:16

Nedělej si iluze, že tátovi vadí, že s ním máma nevybírá ubrus a podobný věci :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat