Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
mamma píše:
MMartina1: nevim, jestli nectu nepozorne, ale jak to potom pokracovalo? Nejak se to v noci vylepsilo? [/citace
výrazně, spí celou noc, sem tam se sice vzbudí, začne brečet, ale to už k němu nejdu a do chviličky spí jako dudek.
Holky tak po třech dnech úspěchů asi Fandovi došlo že to není dočasná hra a pořádně řve. Včera ho tišil tatínek písněmi Severní vítr je krutý a Černý muž pod bičem otrokáře žil… Když jsem šla na záchod vytáhl ho a uspal.
Dneska tu sedíme a čekáme…
Martino jak dlouho a jak moc vám řval?
Náš Fanda je tedy držák…
Jjarka píše:
Holky tak po třech dnech úspěchů asi Fandovi došlo že to není dočasná hra a pořádně řve. Včera ho tišil tatínek písněmi Severní vítr je krutý a Černý muž pod bičem otrokáře žil… Když jsem šla na záchod vytáhl ho a uspal.Dneska tu sedíme a čekáme…
Martino jak dlouho a jak moc vám řval?
Náš Fanda je tedy držák…
No, nám neřval dlouho, řádově do týdne to bylo v pohodě. Ale je fakt, že to bylo na střídačku, jeden večer v pohodě, druhej večer nebo noc masakr. Ale náš Honza spí rád, takže možná řvaní vzdal
. Kamarádka má chlapečka a ten je od malička nespavec a taky s tím bojujou.
Fanda mi spinkával do toho osmýho měsíce dobře… Nespavec to ale byl vždycky… Přes den nenaspí skoro nic…
Odpadl po 45 minutách, chudinka vkleče, hlavičku zabořenou do namuchlaný peřiny.. jako žabička.
Jarko, já ale pořád uspávám. Potřebovala jsem spíš řešit problém častého nočního buzení a vyžadování následého uspávání. Takže to se nám podařilo, ale uspat ho musím. Na odbourání tohoto jsem ještě nenašla sílu. Ale on usíná do chviličky, takže mě to zase až tak nepálí.
Aha, tak já jdu na to obráceně. Nejdřív usínání samostatně a pak noční buzení. Takže vy jste k němu v noci prostě přestali chodit?
Jarči, nejdeš na to obráceně. Já ani nevím jak se má postupovat správně, jestli vůbec nějaká taková univerzální rada existuje.
Ale protože mě vadilo to noční vstávání k němu (ve finále to bylo fakt i 6× za noc), tak jsem potřebovala vyřešit to.
U nás to vypadalo tak, že v noci začal brečet, musela jsem ho zvednout a v náručí ho uspat. Takže ze začátku jsem k němu sice šla, ale nezvedala ho, ale jenom pokládala a říkala hají a hladila dokud neusnul.
V další fázi jsem k němu šla, položila, pohladila a odešla. Brečel a já jsem prodlužovala intervaly co jsem k němu chodila.
No a pak jednou v noci začal brečet, tak jsem si řekla, že vydržím a bylo to fakt moment, přestal lehl a spal. A tak to máme dodnes, už se ani tak často nebudí, vlastně skoro vůbec. Doufám, že mu to vydrží. Teď mu rostl zub a na spaní se nic nezměnilo. Je pravda, že spodní, ty mi přijdou že bolí míň.
Ono to chce cit a hlavně každá mamina zná to brečení svýho děcka. Já poznám, kdy je to ještě jakoby v míře, že je schopnej usnout sám, nebo už je to přes čáru a musím k němu jít, protože fakt brečí, že se něco děje.
Mě přijde, že Fanda brečí přes čáru od samého začátku
Je docela svébytný, vymiňuje si… Chce, aby bylo po jeho. A umí to dát sakra najevo ![]()
Je mi ho líto
A sebe taky…
no jo, všude je to jiný. Jak jsem psala, kámoška má taky takovýho paličáka a ten taky dokáže ryčet tak dlouho, dokud se mu neustoupí
, prostě individualita.
Náš Honza když brečí přes čáru, tak se zase celej zableje. Takže jsme to museli taky vychytat.